Velký pátek.
Římanům 5,6-11.
6
Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné.
7
Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život.
8
Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
9
Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.
10
Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život.
11
A nejen to: chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil.
Římanům 5,1-11.
1)
Velký pátek. Jeden z největších svátků.
2)
Člověk se nerad chlubí vinami.
3)
Křesťanství mluví otevřeně o potupné smrti JK.
4)
Otázka, proč JK podstoupil smrt.
5)
Cesta JK. Zápas. Getsemane. Golgota.
6)
JK se obětoval. Boží vůle. Ne náhoda.
7)
Smrt JK.
a)
Smrt za druhé.
b)
Pro druhé.
c)
Kvůli druhým.
d)
Za nás hříšné.
e)
Nepochopitelné tehdy i dnes.
8)
S JK není třeba v životě rezignovat. Láska JK k nám. S námi.
9)
Poselství velkého pátku. Radost, i když to zní značně paradoxně. Radost pro nás. Naděje.
1)
Člověk dřív a dnes.
a)
Dřív: Život před Bohem. Aspoň o trochu víc nežli je tomu dnes.
b)
Dnes: Vnitřní sekularizace. Snížené povědomí hříchu.
c)
Ztráta smyslu života. Smysl je v žití, že čl. žije.
d)
Zůstávají touha a otázky po plném životě. Ztratila se ale odpověď. Nenalezena.
e)
Existenciální otázky. Důvěra. Ohrožení vnější i vnitřní. Etika. Ekologie. Znehodnocení hodnot.
f)
Moderní člověk zná Boha či boha z ateistické propagandy nebo z oblasti přirozené náboženskosti.
g)
Karikatura Boha.
1.
Vina církve.
2.
Církev nenašla příliš cestu k většině dnešních lidí.
3.
Předkládá se, jaký prý Bůh je.
- Podívat se na JK.
- boží obraz.
h)
Pa-obraz Boha.
1.
V takového Boha nevěříme.
2.
Křesťanský Bůh je jiný než jak ho kreslí ateisté nebo než si ho líčí přirozená náboženskost.
3.
Ateistická propaganda: Nanejvýš obraz pohanského boha.
2)
Naše podobnost s JK.
a)
V utrpení zčásti ano.
b)
My neseme jen své utrpení.
c)
JK spasil svět.
d)
Na nás utrpení (např. Nemoc) dopadne.
e)
JK to vzal na sebe dobrovolně, nemusel, mohl se tomu vyhnout.
3)
Text. Nová situace světa a člověka.
a)
Po zásahu JK.
b)
Boží láska se zjevila.
4)
Smíření s Bohem.
5)
Bůh měl plné právo nás zatratit.
6)
Oběť JK: Předpoklad našeho plného života.
7)
Pavel. Úžas vděčnosti. Boží dar.
8)
Milost Boží předchází naše rozhodnutí.
9)
Víra je vztah. Podstata víry: Setkání s JK.
10)
Ani po uvěření nejsme bez hříchu.
11)
Svědomí probuzené Duchem svatým.
a)
Vděčnost.
b)
Náprava našich hříchů a jejich důsledků.
c)
Táhnou se ty nemilé důsledky.
d)
Poškozený člověk.
1.
Dopad na celou jeho rodinu.
2.
Neodčiní se to tím, když si vinník odsedí nějaký čas za katrem.
12)
Pavel žasne, co Bůh udělal pro nás.
13)
Vysvobození z hříchu.
a)
Jednou pro vždy.
b)
I když pořád hřešíme.
c)
Ne anulování hříchů od samého počátku.
d)
Odpuštění. Nepočítá se nám to.
14)
Zvláštní paradox. Dvojitá skutečnost. Napětí.
a)
Zásadní osvobození od hříchů. Smířený člověk.
b)
Stále těžce bojujeme s hříchem. člověk je stále napadaný, ohrožený.
15)
Okamžiky posvěcení.
a)
Boží milost.
b)
Dovedeme myslet na druhé.
c)
Jak dalece jsme v obecenství s Bohem, tak dalece jsme mimo hřích.
d)
Zápas proti hříchu:
1.
Věc víry, ne kázně.
2.
Ne že si poručíme.
3.
Ale raději moralizujeme druhé, někdy i sebe.
e)
Upnout se na JK:
1.
Naděje na přemožení hříchu.
2.
Brát vážně víc Boží milost než hřích.
3.
To neznamená podceňování hříchu.
4.
Koncentrace na Boží milost.
5.
Když přijde (nastoupí) světlo, tma ustoupí.
16)
Hřích nelze zahnat vlastní zdatností. Bude-li naše srdce plné Boží lásky, nezbude tam místo pro hřích.
17)
Smíření.
a)
S Bohem.
b)
Se svým životem.
c)
S bližním.
18)
Pokoj.
a)
Suverennost vůči problémům života.
b)
Ať se děje, co se děje, nebudeme zahanbeni.
c)
I když mnohokrát selžeme a padneme.