Římanům 5,12-17.
12
Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.
13
Hřích byl ve světě už před zákonem, ač se hřích nezapočítává, pokud není zákon.
14
Smrt však vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo hřešili jiným způsobem než Adam. On je protějšek toho, který měl přijít.
15
S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.
16
A s darem milosti tomu není jako s následky toho, že jeden zhřešil. Soud nad jedním proviněním vedl k odsouzení, kdežto milost po mnohých proviněních vede k ospravedlnění.
17
Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.
18
A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.
19
Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými.
Genesis 3,1-15. Job 1,6-22.
1)
Nevěřící. Když se stane něco hrozného: Jak to může Bůh dovolit.
2)
Osobní podíl člověka na díle smrti. Hřích.
a)
Jedná se o skutečnosti, které platí v oblasti víry.
b)
Nevěřící člověk.
1.
Nekapíruje některé věci, o kterých mluví věřící člověk.
2.
Nemůže kapírovat.
3.
Nevěřící člověk uvažuje v jiných myšlenkových kategoriích a dimenzích.
3)
Pozvání JK. K následování.