Římanům 5,1-5.

(Kázání Nový zákon -> 06 Římanům)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Den reformace.

Text:

Římanům 5,1-5.
1
Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista,
2
Neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží.
3
A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost,
4
Z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.
5
A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.
6
Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné.

Čtení:

Matouš 5,13-20. Lukáš 18,9-14. Římanům 4,1-25 (celé). Efezským 1,3-14. Žalm 103,8-18. Římanům 5.

Postup 1:

1)
Boží spravedlnost.
a)
Veliká a vzácná věc. JK se zřekl své osobnosti.
b)
Bůh má o nás zájem.
c)
Pokoj s Bohem.
d)
Skrze PJK. Ne zaklinací formule. Konstatování daného faktu víry.
2)
Římanům 5. Křesťanská naděje.
a)
Víra se dívá vždy dopředu.
b)
Problém naší doby,
1.
Mimo jiné: Zbožnění přítomnosti. Po nás potopa. Carpe diem. Trhej dne. Užívej si života, dokud jsi tady. Dokud jsem tu já, není tu smrt. Až tu bude smrt, nebudu tu já. Jezme, pijme, zítra (stejně) zemřeme.
2.
Moderní člověk je bezmocný zajatec okamžiku. Ale v tomto zajetí se mu často velmi zalíbilo a líbí.
c)
Církev nepodceňuje aktivitu člověka. Ale nejlepší budoucnost je ta Boží.
d)
Procitnutí lidí. Nespasí se sami. Ani technikou a pod.
e)
Naděje nezahanbuje. Jsme v Boží ruce.
f)
Naděje zvedá z bláta a dává křídla. Izaiáš 40.

Postup 2:

0)
Těžké k pochopení. Tématikou i formou.
1)
Ospravedlnění.
a)
Obecné povědomí: Omluvit se. Slovensky: Ospravedlniť sa. Německy: Sich entschuldigen.
b)
Podstata: Očistit sebe.
1.
Častý podtón: Bagatelizovat vlastní vinu. Aspoň trochu ji zlehčit.
2.
Důsledky naší viny nese druhý. Nikdo to z něj nesejme. Vpodstatě není náprava.
3.
Tam, kde vůbec o nic nejde, je asi zbytečné se ospravedlňovat.
4.
Tam, kde jde o mnoho, je zase lépe se neukazovat a nelézt na oči.
c)
Uděláme zlé, svinstvo.
1.
Omluvíme se. S podtónem: Snad to nebylo tak zlé. Nechtěl jsem. Nemyslel jsem to tak zle. Neznal jsem možné důsledky.
2.
Druhý nese ale dál důsledky naší viny.
3.
Navíc se očekává, že druhý řekne: Však ono se zase tolik nestalo. I když se třeba stalo.
4.
Tlačení do společenské odpovědi.
5.
Vyžadování odpuštění.
d)
Ospravedlnění v běžném pojetí: přesněji: Sebeospravedlnění. Uklidnění eventuelního hryzání svědomí.
2)
Boží ospravedlnění: z milosti pro nás.
a)
My vyjdeme sice dobře.
1.
Naše vina není bagatelizována.
2.
Bere ji na sebe JK.
- V plné míře a se všemi důsledky.
- Ač Pán, slouží JK nám.
- Rozsudek smrti nad námi. JK: Propusť je, já to beru na sebe.
b)
Naše vina není bagatelizována, omluvena.
1.
Nemávne se nad ní lehce rukou.
2.
JK ji převzal na sebe.
3.
Důsledek pro JK: Jeho smrt místo nás.
c)
Poškozený, postižený naší vinou:
1.
Bůh.
2.
Bližní.
d)
JK se ujímá člověka. I poškozeného. Nás vybízí k nápravě z naší strany.
e)
Ospravedlnění od JK. Myslí se nejen na nás. Ale i na poškozeného.
3)
Ospravedlnění z víry.
a)
Víra není skutek, zásluha.
b)
Skutek (čin) ovšem víra jistě je.
c)
Vírou poznáváme a přivlastňujeme si, co pro nás udělal JK.
1.
Bez víry bychom o tom ani nevěděli.
2.
Neměli bychom o tom ani potuchy. Ani šajn.
d)
Dialektičnost. Víra jako neskutek a jako skutek.
4)
Pokoj s Bohem.
a)
Základ plného života člověka.
1.
Předpoklad dobrých vztahů mezi lidmi.
2.
Co pro nás udělal JK.
- Odpustil nám.
- My máme též odpustit.
- Náprava toho, co jsme udělali zlého.
b)
Bez pokoje s Bohem není pokoj s lidmi.
1.
I naopak.
2.
1 Janova: Jak chce člověk milovat Boha, kterého nevidí, a nemilovat bratra, kterého vidí?
5)
Když jsme ještě byli hříšníci.
a)
JK umřel za nás.
1.
Bez naší zásluhy.
2.
Ani jsme o tom nevěděli.
3.
Nemohli jsme pro ospravedlnění nic udělat.
4.
Ani dát předběžný souhlas.
b)
Jsme stále hříšní, ale víme už o ospravedlnění.
6)
JK umřel za hříšného člověka.
a)
Za spravedlivého sotva kdo dá život.
b)
Za hříšného nikdo.
c)
Vzít na sebe trest smrti za druhého.
1.
Rukojmí.
2.
Příklady z koncentráku. Někdo se prý občas našel, že někoho zachránil tím, že šel na smrt místo něho. Bylo to tak řídkou výjimkou, že se o tom hodně mluví.
3.
Matka se obětuje za dítě.
d)
Překvapivě málo případů obětavosti pro druhého, pro bližního. Myslí se v nejzazší oblasti. Dát (obětovat) za někoho život.
1.
V románech se o tom někdy píše.
2.
Ale platí: Nedělat si iluze o statistice v tomto směru.
- O každém případu se mluví v mnoha variantách.
- Zdánlivě se pak jedná o mnoho případů.
e)
Transplantace. Ledvina blízkého příbuzného. Kostní dřeň. Jiné případy. Nejde o přímé ohrožení života.
f)
Za lumpa se nikdo nechce oběttovat. Nikoho ani nenapadne uvažovat o tom, že by dal sebe místo něho.
g)
Rukojmí. Koncentráky. Mnohá rukojmí nebývala dobrovolná.
h)
Vzít vinu druhého na sebe.
1.
Přiznat se za něj.
2.
Různé formy, jak zachránit druhého.
3.
Formy, jak dát všanc svůj život. Ale za druhého. Místo druhého.

Poznámky:

1)
Naše ospravedlnění.
a)
Sebeospravedlnění.
b)
Vinník chce ospravedlnění sebe.
c)
Boží ospravedlnění: Poškozený Bůh nás ospravedlňuje.
d)
Hřešili jsme proti Bohu. Poškodili jsme ho.
2)
Víra. Přijmout, že to tak je.
3)
Vina.
a)
Nutno platit.
b)
Rozsudek. Odsudek.
c)
Příklad. Soudce soudí mladého delikventa za rychlou jízdu autem. Jeho vina je prokázána. Byla naprosto nepochybná. Odsoudí ho k pokutě 100 dolarů.
1.
Mladík ale nemá na zaplacení. Soudce jde, vytáhne stovku a dá mladíkovi.
2.
Byl to jeho syn. Otec soudce mu ukázal hloubku jeho viny, ale zatáhl to za něj.
4)
Poznámka: Příklad za vlasy přitažený. Jak může soudce soudit přímého příbuzného?
a)
Riziko zaujatosti či nezaujatosti. Zda to zákon dovoluje.
b)
Ale: Bůh dává své zákony a sám podle nich soudí. Boží děti. Z milosti, překvapivě v rozporu s paragrafy.
c)
Bůh dává své ospravedlnění. Amnestie.
5)
Obětovat se za druhého.
a)
Překvapivě málo případů.
b)
Nepřekvapuje to.
6)
Viktor Hugo: Bídníci.
a)
Biskup-lidumil pohostí galejníka. Ten mu v noci ukradne stříbrné nádobí.
b)
Zloděj je chycen a přiveden k biskupovi. Kdyby biskupp řekl pravdu, následovala by další léta na galejích.
c)
Biskup řekl: daroval jsem mu to. Ještě cosi přidal, že si to zloděj zapomněl vzít.
d)
Záchrana života. Obrat v životě galejníka. Dobře se pak zapojil do společnosti.
7)
Viktor Hugo: Devadesát tři. Mladý velitel revolučního vojska nechal ve svém plášti utéci svého strýce, markýze, royalistu. Je pak zastřelen místo strýce.
Poznámka: Je zastřelen za svou vinu, umožnil útěk nepříteli.
8)
Vina. Hřích. Zlá věc.
a)
Trest. Úřad. Soud. Jedna stránka věci.
b)
Poškozený.
1.
Náhrada škody.
2.
Kdo nahradí.
- vinník, pokud na to má nebo vydělá.
- Pojišťovna.
- Mnohdy je to fraglich.
3.
Zdraví. Smrt. Nenahraditelné v plnosti žádnou kompenzací.
9)
Luther. Spravedlnost z víry. Milost. Ne skutek.
a)
Naše vina je tak bezmezně veliká, že bychom se nedoplatili.
b)
Sola fide. Sola gratia. Sola scriptura.
c)
Dluhy vůči Bohu.
d)
Nezaplatitelné z naší strany.
1.
Nanejvýš je člověk schopen sehnat pár drobných mincí.
2.
Na víc se člověk nezmůže.
3.
Proti milionovým dluhům je to pakatel.
e)
JK bere dlužní úpis a platí za jiné. Velkorysost.
1.
Trest. Před Bohem.
2.
Platí úpis.
10)
Hřích. Důsledky. Dopad.
a)
Bůh je soudce, pán, ale zároveň i poškozený.
b)
Bližní. Poškozený.
c)
JK bere na sebe trest.
d)
Otázka, co poškozený bližní.
1.
Nemusíme platit Bohu.
2.
Trestová stránka věci je vyřešena.
3.
Je samozřejmostí výzva: Odškodnění poškozeného.
4.
Božím ospravedlněním ze sebe člověk nemůže setřást vinu, ta zůstává.
5.
Nelze setřást ani povinnost nápravy, odškodnění. To by bylo sebeospravedlnění.
e)
Pokání. Pokořit se před Bohem. Změna smýšlení, života. I pochopení viny. K pokání patří i náprava hříchu, důsledků hříchů.
11)
Příklad. Jeden evangelista vypráví evangelizační příběh:
a)
Jeden člověk velmi poškodil jednoho věřícího člověka. Moc mu ublížil.
1.
Ale po čase (za několik let) se onen vinník obrátil. Šel navštívit poškozeného s prosbou o odpuštění. Moc se omlouval.
2.
Poškozený přišel vinou toho člověka o majetek, o zdraví, o dobrou pověst. Zemřelo mu vinou toho druhého i dítě.
3.
Obrácený hříšník, který se přišel omluvit a poprosit onoho věřícího poškozeného člověka o odpuštění, byl velmi udiven, když ho jeho oběť vyhodila.
b)
Obrácený hříšník se obrátil s prosbou o pomoc na evangelistu, jehož působením přišel ke znovuzrození.
1.
Evangelista se vypravil za oním věřícím poškozeným a domlouval mu.
2.
Nepochopil jsi plně Boží milost. Boží milost není jen pro tebe. Je i pro toho hříšníka, který tě poškodil a který se také obrátil k Pánu.
3.
I on je tvůj bližní. Měl bys mu odpustit a uklidnit jeho svědomí.
c)
Poškozený odpověděl evangelistovi: Ten můj bližní, který mne poškodil a velmi ublížil mně i mé rodině, se obrátil k Pánu. Je od něj velmi hezké, že se mi chce omluvit a že mne prosí o odpuštění.
1.
Jistě je to můj bratr v Kristu. Jistě si to vyřídil už s PB. A je od tebe, bratře kazateli SB hezké, že se snažíš tomu našemu bratru ve víře pomoci i ke smíření se mnou.
2.
Říkáš, že činil pokání a že dlouho klečel na kolenou před Pánem.
3.
Jenže k pokání patří i změna smýšlení a ochota k nápravě zlého, k odškodnění.
4.
O tom při jeho návštěvě nepadlo ani slovo.
5.
Tím, že mne poškodil, velmi zbohatl, zatím co já jsem přišel na mizinu. On a jeho rodina si žili v pohodě života, zatím co já a moje žena a zbylé děti jsme třeli bídu s nouzí.
6.
On má všecko a chce si už jen oprášit své zatížené svědomí.
7.
Já mu v tom mám pomoci tím, že se budu tvářit, jako že se nic moc nestalo.
8.
Mám hodit za hlavu svou odpovědnost za své blízké, které mi PB svěřil?
9.
A když mu jen tak lehce mávnutím ruky odpustím, prohřeším se i vůči němu. Bude to nejen laciné odpuštění, ale i laciné přijetí odpuštění.
10.
Mou vinou pak nepozná ani hloubku svého černého provinění, ani velikost Boží milosti.
11.
Nepochopí ani plnost lásky PJK, která se projevuje v lásce k bližnímu.
12.
Svým lehkomyslným rádo by odpuštěním bych se nejen prohřešil vůči svým blízkým bližním, ale zároveň bych toho nedokvašeného obrácence dostal do nemilé situace na posledním božím soudu.
13.
Myslel by si totiž, že je s ním vlastně všecko v pořádku před Bohem i před lidmi.
d)
Evangelista, byl to opravdu dobrý evangelista, pochopil.
1.
Řekl: Bratře, tys mi ukázal, co to je hloubka lidského hříchu ve svých konkrétních důsledcích.
2.
Tím více a lépe chápu nesmírnou velikost Boží milosti.
3.
Ale pochopil jsem i povinnosti nového života z milosti PJK, kterou od něj stále znovu a znovu přijímáme nově každý den.
4.
Pak šel za oním obráceným hříšníkem, který se lehkomyslně snažil ze sebe setřást svou vinu, aby mu vysvětlil rozdíl mezi ospravedlněním a sebeospravedlněním.
12)
Odpuštění a náhrada škody.
a)
Podobenství JK o dvou dlužnících. Pán odpustil jednomu málo, druhému hodně. Který z nich ho bude víc milovat? Jistě ten, kterému bylo odpuštěno víc.
b)
Když zločinec, kriminálník, někomu ublíží, někoho poškodí. Kdo mu může odpustit?
1.
Třetí osoba? Např. Farář?
2.
Poškozený.
3.
B) PB.
c)
Násilník (i po svém obrácení se k Bohu) je v pokušení setřást ze sebe lacině a lacino svou vinu.
1.
Přenejlépe tak, že by oběť nad jeho vinou mávla lehce rukou, jako že se nic nestalo.
2.
S PB se to pak už celkem snadno skoulí, vždyť je tu PB přece od toho, aby odpouštěl a dával milost, že ano?
d)
Pochopení hloubky hříchu vede k pochopení odpovědnosti za oběť.
1.
Vede k nápravě viny a jejích důsledků pro oběť a pro ty, kdo v důsledku viny násilníka měli zhoršený život v důsledku poškození oběti. Tedy měli újmu v životě kvůli násilníkovi.
2.
Na tohle se v církvi velmi často zapomíná. Hlavně se to ale nepřipomíná. Tváříme se, jako že stačí a postačí odpuštění z naší strany. Novost života se připomene při VP většinou jenom lehce. Povrchně se o novost života jen štrejchne.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.