Jan 1,43-51.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Vánoce. Silvestr.

Text:

46
Filip mu odpoví: "Pojď a přesvědč se!"
47
Ježíš: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti."
48
"Dříve než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem."
49
"Mistře", řekl mu Natanael, "ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele."
51
JK: "Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka."

Čtení:

Jan 1,43-51.
43
Druhého dne se Ježíš rozhodl vydat na cestu do Galileje. Vyhledal Filipa a řekl mu: "Následuj mě!"
44
Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova;
45
Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: "Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta."
46
Natanael mu namítl: "Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?" Filip mu odpoví: "Pojď a přesvědč se!"
47
Ježíš spatřil Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti."
48
Řekl mu Natanael: "Odkud mě znáš?" Ježíš mu odpověděl: "Dříve než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem."
49
"Mistře", řekl mu Natanael, "ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele."
50
Ježíš mu odpověděl: "Ty věříš proto, že jsem ti řekl: 'Viděl jsem tě pod fíkem'? Uvidíš věci daleko větší."
51
A dodal: "Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka."

Postut:

1)
JK vyhledal Filipa. Následuj mne.
a)
Kéž i nás si vyhledá.
b)
Konec lidské svobody. Konec jednoduchého, bezmyšlenkovitého života. Dojem při pohledu zvenčí.
c)
Následování JK není snadné, ale je to krásné. Smysl života. Proto jsou vánoce. Proto JK přišel, aby nás zavolal.
2)
Betsajda. Město Ondřeje a Petra. (Poznámka: Kafarnaum). Filip též. Samí dobří známí. Nové setkání: u JK. Společný zájem. Hlubší rovina. Spolu, ne jen vedle sebe. Duchovní blízkost. Nejen rámec běžného každodenního života.
3)
Vánoce. JK přichází. Hledá nás. Volá nás. Příležitost zaslechnout evangelium. Nové vztahy.
4)
Setkání s člověkem stejné víry.
a)
Radost. Kolem Galilejského jezera byla skupina vážných lidí. Mluvívali spolu o Božích věcech. Znali se. Mluvili spolu.
b)
My: Zda mluvíme i o věcech víry. Zda máme takového člověka. Ubývá to.
c)
Hlubší pouto. Obzor života.
d)
Obecenství církve. SB. VP. Jeden křest.
5)
Filip volá dalšího. Natanael. Natanael už cosi slyšel, ale má pochybnosti. Zván nový člověk. Církev není pouhá uzavřená parta. Ne jen sami mezi sebou a pro sebe. Otevřenost. Zvát nové lidi. Stálá tvorba nového společenství. S novými, dalšími.
6)
Nalezli jsme. Psal o něm Mojžíš.
a)
Radost, když člověk může říci: Nalezl jsem. Hledejte a naleznete. Mesiáš. Ježíš, syn Josefůf, Nazaret.
b)
Pod fíkovníkem. Studium zákona. Hloubal. Písmák. Filip a později i Natanael rozpoznali. Pohané mohou jen tušit. Náznaky v jejich hledání.
c)
Mojžíš. Plnost. Dřímající naděje lidstva po Mesiáši, po spasiteli. Naděje v srdci. Nalezli jsme. Nadějné. Ne obecné nalezení. Konkrétní vázanost na Písmo. Ne obecný recept na utopii.
7)
Ježíš, syn Jozefa.
a)
On hledá nás, my jeho. Lidský zjev JK.
b)
Natanael prověřuje. Takli by ty věci byly. Galilea byla periferie, Nazaret ještě perifernější.
c)
Víra byla propletena pohanskými zvyky. Pokušení. Špatné prostředí. Malost duchovní i věcná v Galileji. Chudoba. Dítě nějakého Josefa z nemanic. Nevýznamná rodina. Ubohost pro naši naději.
d)
Světové problémy contra malý Ježíš Nazaretský. Vyřeší to, co nejsou schopni řešit králové, vládcové, vlády a poslanci?
8)
Filip: Pojď. Viz. Přesvědč se. Podívej se.
a)
Pozvání k JK. Přivést k JK. Člověk pochopitelně vše nezná a nemůže znát. Přivést do církve. Mnohé se nepozná z poza oken našich kostelů. Nutno vejít dovnitř.
b)
Jít za JK. Zakusit. Prožít. Ne zvenčí. Poznat zevnitř. Misijní úkol církve, evangelizace. Pozvat. Přesvědč se. Pojď do církve, do sboru, kam i já chodím. Já jsem poznal. K tomu tě volám. Osobní svědectví.
c)
Společenství. Víc než společné bydliště. Solidarita lidí z vesnice nebo města. Přirozené vědomí či povědomí jakési sounáležitosti. Sbor je víc. Víc než pouhá tradice. Co nás vlastně pojí dohromady? JK. Víra. Společný pohled k JK.
9)
Pojď a viz:
a)
Pozvat, přivést.
b)
člověk musí vstát a jít. Něco musí také udělat. Chtít.
c)
Co uvidí člověk v církvi, když do ní přijde. Neodradí ho to? Budovat společenství sboru, aby bylo živé a přitažlivé.
1.
Moje touha a snaha od začátku mé farářské práce. Sbor je misijní základna.
2.
Předpoklad misie je ve sboru. Stále nové a nové začínání. Znovu začínání. Pokusy. Nezdary. Začínat i ve stáří. Rodičům to nevyjde ve věcech víry s dětmi. Zkusit to s vnuky.
3.
Jiní kolem nás. Zkoušet. Nebát se znovu začínat.
10)
Budovat církev, sbor. Kam lidi volat. Společenství kolem JK. Mít kam lidi pozvat. Konkrétní společenství s JK ve sboru.
11)
Pravý Izraelec. Není v něm lsti.
a)
Tedy: Hledající člověk.
b)
JK: Viděl jsem tě pod fíkovníkem. Dříve, než ho Filip zavolal. Ocenění Natanaelova písmáctví.
c)
Vyznání Natanaele: JK je syn Boží. Mesiáš. V JK jsou shrnuta všecka lidská očekávání.
12)
1 Korintským 14. Prorokování. Přijde někdo zvenčí. Padne na kolena. Vyzná: Bůh je pán. Prorokuje, protože se ho dotkne kázání. Najde v něm sebe. Věrohodné slovo.
a)
Evangelizační, misijní kázání. Lavice pokání. Pláč. Vyznávání hříchů. Určitá forma v určité době a v určité situaci.
b)
JK o nás ví dřív než nás Filipové pozvou. My. Jak se tváříme. Jak chceme vypadat. Před lidmi. Před PB. Před sebou. Svoboda. Můžeme vyznat své viny proti Bohu. Nemusíme nic předstírat před PB. Nemusíme se dělat lepší. PB nás stejně dobře zná.
c)
Maska z nás spadne. I všechny naše příkrasy.
13)
Ty jsi syn boží. Mesiáš.
a)
JK vidí až na dno duše. Do nás. Do našeho nitra. Co ale uvidí Natanael? Nebesa otevřená. Rozpozná Ježíše jako syna člověka, jako Mesiáše. Syn Josefův otevřel nebesa. Naděje lidstva.
b)
Pokoj na zemi. Lukáš 2,14. Smíření. Bůh k nám vstupuje. Vánoce. JK se narodil i nám.
14)
Vánoce. Přišli jsme. Hledáme pomoc pro život. Uslyšet dobré slovo. Evangelium. Přišli jsme. Podívejme se. Otevřeme oči a uši. Přesvědčme se, kdo je JK.

Poznámky:

1)
Každý věřící člověk by měl přivést k JK aspoň (minimálně) jednoho člověka.
a)
Náhrada za sebe.
b)
Každý přece jednou umře.
2)
Každý člen církve by měl přivést do církve aspoň jednoho člověka.
Pak by měla církev šanci udržet se alespoň ve stejné velikosti.
Přivedený člověk by mohl být samozřejmě i z rodiny.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.