Jan 2,1-11.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Jan 2,1-12.
1
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka.
2
Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
3
Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno."
4
Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina."
5
Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí."
6
Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
7
Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj.
8
Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak.
9
Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha
10
A řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli."
11
Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
12
Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.

Čtení:

Jan 2,1-12.

Verše:

Vstup: Žalm 117. Chvalte Hospodina všichni národové. Velebte ho všichni lidé. Neboť je nad námi rozšířeno milosrdenství jeho a pravda Hospodinova platí až na věky.
Zpívejte Hospodinu píseň novou. Celá země plésej Hospodinu. Dobrořečte jeho jménu. Zvěstujte den po dni (každodenně) jeho spasení.
Plésej Hospodinu všecka země. Služte Hospodinu s veselím. Předstupte před obličej jeho s prospěvováním. Vězte, že Hospodin je Bůh. On učinil nás a ne my sami sebe. Učinil nás proto, abychom byli lid jeho a ovce pastvy jeho.
Vcházejte do bran jeho (chrámu) s díkčiněním a do síňcí jeho s chvalami. Oslavujte Hospodina a dobrořečte jeho jménu. Hospodin je dobrý. Jeho milosrdenství je až na věky. Od národu až do pranárodu platí jeho pravda.
Poznámka: Dobrořečte. Vést dobré řeči.
Před modlitbou: Kristus praví: Neboj se, maličké stádce. Vašemu Otci v nebesích se zalíbilo dáti vám království.
Po čtení: JK: Zůstanete-li v řeči mé, budete vpravdě (opravdu, doopravdy) moji učedníci. Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.
Před textem: Slovo kříže je bláznovstvím (pro blázny) těm, kteří hynou. Ale nám, kteří dosahujeme spásu, je to Boží moc.
Poslání: Všecko dělejte k oslavě Boží. Dělejte to skrze JK. Jemu buď sláva i moc na věky věků.
Požehnání: Sám pak Bůh pokoje posvěť nás ve všem. A celý náš duch, duše i tělo ku příchodu Pána našeho JK zachováno buď.

Postup 1:

1)
Míry. Štoudve. 2-3 vědra. Odhady: 6 štoudví. Reálně: 2 hektolitry. Jiní: Až 700 litrů. Opět jiní: 1 štoudev: 39 litrů. Realita: Asi 30 litrů.
2)
Víno. Ne zázrak z luxusu. Nutnost, nezbytnost.
a)
Melchisedech přinesl Abrahamovi chléb a víno. Povzbudit umdlené žíznivce a hladovce. Ne pamlsek, ale základní jídlo tehdy v orientě. Mizerná, vápenitá voda. Vylepšení.
b)
My dnes: Sirup. Minerálka. Kupovaná dobrá pramenitá nezávadná voda. Různé šťávy.
c)
Proroci: Chudému nelze odejmout: Víno. Olej. Šaty. Do zástavy, na dluh.
d)
VP: chléb a víno. Radost na svatbě.
3)
7 divů, znamení, zázraků u Jana. Zahrnutí různých oblastí života.
4)
Výklady:
a)
Historizace. Jiní: podobenství. Motiv radosti, družnosti. Dál v kázání obvykle nechodíme.
b)
Ale co biblická hodina? Nechtě i chtě tak navozujeme situaci, že posluchač ve své reflexi kázání je tlačen k fundamentalistickému pojetí.
c)
V dnešní sekularizované společnosti není vhodné zatajovat lidem ve falešné snaze nezneklidňovat lidi, že se historicky vše mohlo stát jinak, než jak to máme v NZ v literárním zpracování.
d)
Nebát se vyostření problému. S výhledem pro budoucnost to má svůj kladný význam.
e)
Konfirmand: Věřím proto, že JK proměnil v Káni vodu ve víno. Že udělal zázrak, voda se změnila ve víno.
5)
Farář. Cudně balancovat mezi historizací a symbolizací.
a)
Riziko: Neřekne se jasně stanovisko. Neřekne se: co věřím. Hodně se povídá: co to znamená.
b)
Nejen moderní člověk se však ptá po realitě. V životě přece prožíváme reálné příběhy a ne symboly nebo jen znamení.
6)
Zázrak. Víno.
a)
Všichni jsme se zpili laciným vínem snadného a pohodlného vykládání. Ze špinavých džberů našich pochopení a výkladů.
b)
Pohled se nám zakalil a tak jsme přehlédli křišťálové poháry vína z královské svatby.
c)
Domnívali jsme se totiž, že je to jen voda.

Postup 2:

1)
Třetí den po zavolání učedníků. První prožitek s JK. Neduchovní začátek učednictví. Naše představy: JK vezme hlouček začínajících učedníků k modlitbám do ústraní. Vede je ale do pulzujícího ruchu života. Lidská světská radost.
2)
JK se dal poznat na svatbě. Uprostřed běžného života.
3)
Novomanželé. Došlo víno.
a)
Špatné plánování.
b)
Přišlo víc hostů a gratulantů než se čekalo a předpokládalo.
c)
Chudí. Víno bylo relativně laciné.
d)
Pozvali mnoho lidí. Udělat radost mnoha lidem. Pak se to nějak nezvládlo.
4)
Pozvání JK do celého života. Svatba. Křest. Pohřeb. Výročí. Narozeniny. Žít život s JK.
5)
Ostuda v dohledu. Nevydařená svatba s předčasným ukončením pro nedostatek vína. Co by to bylo za svatbu bez vína.
6)
Marie. Obrací se na JK, na svého syna. Možnosti pohledu:
a)
Pokušitel. Využít Ježíšovy mimořádné moci pro okruh blízkých, asi vzdálených příbuzných.
b)
Upřímná snaha pomoci chudým lidem (i když blízkým) v jejich nepříjemné šlamastyce.
c)
Pokušení pro církevníky ve všech dobách: Užít božské moci pro sebe a pro peníze.
7)
Marie nabádá služebníky k poslušnosti Ježíše. Změna. Ne už hlas pokušitele. Neradit PB, ale poslouchat.
Poznámka: Opačný postup. Marie: Pokušitel, pak poslušnost. Petr (Matouš 16): Vyznání, pak pokušitel.
8)
Víno. Radost. Dar od JK. Pomoc pro život i dnes. Bez vína, bez radosti je život smutný.
9)
Nádoby k očišťování. Nové víno, nové nádoby. Proměna starého. Záleží na důrazu, akcentaci, interpretaci.
10)
Starosvat. Družba. Manažér svatby. Chválí ženicha. Ten se o dobré víno nepřičinil. Nepravé místo chvály.
a)
Člověk může být chválen za Boží dary. Děkujeme za úrody a úspěchy, ale mnohdy zapomeneme na PB nebo ho odsuneme do pozadí, bokem.
b)
JK: Tak sviť světlo vaše před lidmi, ať vidí vaše dobré skutky. Ale ať nechválí vás, ale vašeho otce v nebesích.
11)
Počátek znamení JK.
a)
Zjevení slávy JK. Vědí o tom ale jen služebníci, ti, co jsou nejníž. Od nich se to asi rozkřiklo dál.
b)
Pavel: Neurození v očích světa. Lidé dole. Otroci. Pastýři. My dnes. Církev je odsunuta na okraj zájmu světské společnosti.
12)
Učedníci v JK uvěřili, ač už byli povoláni. Stupně na cestě růstu víry.
13)
Text. Verš 11.
a)
JK učinil v Káni počátek svých znamení.
b)
Zjevil svou slávu. Uprostřed všednosti života. Žádná vysoká či nedosažitelná intelektuální teologie. Je to prosté. Jenom tomu uvěřit.
c)
Jeho učedníci v něj uvěřili.

Poznámky:

1)
Evangelium Jana. Odlišná podoba od synoptiků.
Kapitola 2-12. 7 zázraků, znamení: 3 přírodní zázraky. 3 uzdravení. 1 vzkříšení.
2)
Znamení. Zjevuje se Boží sláva a KB. Nový věk.
3)
Co v textu není.
a)
Svatební veselí.
b)
Posvěcování svatby přítomností JK.
c)
Svátostné ustavení manželství.
d)
Divotvorný kousek. Víno na zlost abstinentům.
4)
Zvěst: Proměna věků.
5)
JK se nestraní lidského veselí. Jan Křtitel by se asi těžko nechal pozvat na svatbu. Poustevník. Asketa. Důraz na pokání.
6)
Svatba. Týden. Ne že by se pořád sedělo u jednoho stolu ve dne v noci. Přicházeli a odcházeli gratulanti. Chvíli poseděli. Přátelé. Příbuzní. Dnes: Rozlučky se spolupracovníky.
7)
Víno. Znamení veselí a radosti. Zaslíbená země. Symbol plnosti života. Boží láska. Hojnost.
8)
Došlo víno.
a)
Trapná situace. Trapná nouze. Trapas na další roky. Společenské znemožnění.
b)
Marie žádá laciný zázrak. JK odmítá, a to dosti ostře i vůči své matce. Klad Marie: Věří, že JK může pomoci.
c)
JK. Malý závdavek. Přiblížit KB. Vrchol díla JK: Smrt na Golgotě a vzkříšení.
9)
Kádě. Kultické omývání se. Manželé se mohli vrátit do synagogy, až prošli očistnými vodami omývání.
10)
6 kádí. JK: Naplnit vodou. Správce: dobré víno dochované až do konce. Tajemnost. Zvláštnost. Nesetřeno.
11)
Text. Verš 11. Bůh zjevuje svou slávu. Různá znamení.
12)
Svatba. Poznání, že něco neklape. Chybí radost. Dojem: Vzdaluje se Boží požehnání.
a)
Lidská věc. Neplánovitost. Nevyšlo to.
b)
My. Též nám něco chybí v životě. Radost. Mnohdy při sebelepším plánování a organisování.
13)
Omýt nečisté ruce i srdce. Voda. Kolik stačí na obmytí nás. Kolik štoudví.
14)
Nové víno. JK: novost KB.
15)
JK byl pozván. Zveme ho i my?
16)
Víno. Nápoj země zaslíbené.
17)
Učedníci uvěřili. Počátek jejich víry.
a)
Už uvěřili.
b)
Teprve teď uvěřili, až po znamení.
c)
Jenom učedníci uvěřili.
18)
Nouze u Jana dál. Jan 3. Nikodem. Jan 4. Samaritánka. Dál: Chromý. Slepý. Nouze na moři. Žena přistižená při cizoložstvu. Lazar. Totální nouze. Smrt. Různé formy, druhy, typy nouze.
19)
JK. Cesta, pravda, život. Dobrý pastýř. Vinný kmen. Ne soudit svět, ale zachránit.
20)
Nahrazení očistné vody vínem. Poukaz ke kříži. JK položil život, abychom my mohli žít.
21)
Nejlepší nakonec. Naposled. Karáskova píseň.
22)
Marie pokušitel. Strohé odbrknutí JK: Ženo. Ženská. Co je ti do toho. Co se do toho pleteš. Kam jsi dala rozum. Nesynovská slova.
23)
Došlo víno. Trapas na svatbě. Mluvilo by se o tom po léta. Šuškalo by se to. Předčasné ukončení svatby. Tehdy svatba bez vína nebyla možná, představitelná. Ukázat se. Setkání rodiny a přátel. Obdoba dnes: Kulaté narozeniny u movitějších.
24)
Pomoc JK ženichovi. Aniž to ten ženich tušil. Sklidil slávu za to, co v pozadí udělal JK.
25)
Žalm 8. Z úst nemluvňátek. 1 Korintským 1. Co je mdlé u světa. Služebníci věděli, oč jde. Později to pověděli. My kážeme Krista ukřižovaného.
26)
Školení učedníků na svatbě.
a)
Praxe života. V terénu. Pulzující každodenní život.
b)
Jindy: Chodili s JK. Matouš 16. Cesarea Filipova, pohanská krajina. Výšlapové zasedání JK s učedníky.
c)
Zázrak proměnění vody ve víno. Ne zázrak pro zázrak. Pomoc lidem. Pomoc chudým, potřebným. Aby nebyli zahanbeni, aby neměli ostudu.
27)
Víno. Radost KB.
a)
Melchisedech: Chléb a víno. Základní věci. Posílit Abrama. Genesis 14.
b)
Matouš 22. KB jako hostina. Pozvaní na svatbu.
28)
Vtip. Vizitace. Senior hovoří se staršími sboru. Presbyteři svého faráře chválí. Jen jednu vadu má: chodí na svatby, kam je zván. Sice nepije a včas odejde. Farář: Aby se setkal s lidmi. Senior: Ať tam farář nechodí.
Farář: I JK byl v Káni na svatbě. Senior: Sice tam byl, ale podle mého názoru tam neměl chodit.
29)
Představit si dobu, kdy nebyl vodovod. S vodou se muselo šetřit. I na běžné mytí.
Poznámka: Tehdy byla špína jaksi čistá, nechemická. Prakticky se běžně jednalo o prach a pot (znoj).
30)
Život víry v běžném, každodenním, konkrétním pulzujícím životě. Je ovšem samozřejmé, že v životě víry mají své místo i chvíle ztišení a čerpání duchovní síly. Jedná se např. O bohoslužby a soukromé osobní modlitby.
31)
JK vede své první učedníky do běžného života, mezi běžné lidi. Jestliže mají později lidem kázat a přinášet evangelium, mají lidem rozumět a znát je i prostředí jejich života. Nemají přinášet zvěst odtažitou od života, ale pravé slovo v pravý čas.

Došlo víno.

1)
Při každém vysluhování VP ve sboru nebo při jiných církevních příležitostech je připraveno tolik chleba a vína, aby nebylo nedostatku. Spíše se počítá s mírnou rezervou.
2)
V církevních pověstech se často zmiňuje případ bohoslužeb u Martina ve zdi s vysluhováním svaté VP. Jednalo se o bezprostředně poválečnou dobu.
a)
Tehdy bylo přítomno na dnešní poměry nepředstavitelné množství lidí. A všichni se hrnuli k VP.
b)
Všem ale nemohlo být poslouženo svatou večeří. V určitém okamžiku kazatel prohlásil: Došlo víno. A pod jednou se pochopitelně dál nevysluhovalo.
c)
Nejen proto, že se ty bohoslužby konaly u Martina, kde Jakoubek ze Stříbra v roce 1414 po prvé vysluhoval sub utraque, tedy pod obojí.
d)
Se souhlasem Mistra Jana Husa, který Jakoubkovi v tomto smyslu napsal z Kostnice dopis, jehož kopie je vyvěšena v kostele u Martina.
3)
Nedostatek vína k bohoslužbám s VP je dokladem vpodstatě neodpovědné přípravy a různého podcenění a podceňování.
a)
Nepředpokládala se tak veliká účast při bohoslužbách a u VP.
b)
Inu, i fantazie víry může někdy selhat nebo se něco zadře v mozkových závitech.
4)
Když došlo víno při svatbě v Káni Galilejské (Jan 2), pomohl JK. Proměnil velké množství vody ve víno. Jenže farář není JK, nedokáže proměnit vodu ve víno. Navíc i to chce určitou přípravnou práci.
a)
Při oné pověstné svatbě služebníci na příkaz JK naplnili 6 pořádných štoudví vodou. Dohromady to mohlo být asi 2 hektolitry. U Martina nebyly žádné štoudve nebo něco recipročního, co by je mohlo nahradit. A kde sehnat tak rychle vodu?
b)
Krom toho se jedná i o ty služebníky k ruce, kteří by byli po ruce. I když tehdy kázal u Martina věhlasný kazatel, tak jak se zdá, neměl k ruce nikoho pohotového. Je to pochopitelné, jsme přece v evangelické církvi a ministranty mají u sousedů.
c)
Je ovšem pravda, že kdyby se něco takového přihodilo ve venkovském obyčejném sboru s obyčejným farářem, tak by farář včas při vysluhování VP zjistil blížící se pohromu a včas by na někoho z místních mrkl nebo zakýval a poslal by ho domů s prosbou o zapůjčení nějaké lahve vína.
d)
Dotyčný místní bratr by si jistě poradil a víno by určitě sehnal, rychle a v dostatečném množství. A možná i zadarmo.
e)
Pokud by se víno schánějící místní bratr třeba trochu pozdržel např. Nutností vypůjčení si vína u sousedů kvůli nedostatečným vlastním zásobám ve svém sklípku, navrhl by farář v čekací pauze zpívat nějakou delší píseň.
f)
U Martina tehdy (v oněch časích) nebyl problém někoho poslat do blízké restaurace a zakoupit lahev vína dodatečně navíc.
5)
Zamyšlení nad přítomností JK dnes.
a)
V Káni byl přítomen JK osobně a doslovně.
b)
Platí zaslíbení: Kdekoliv se sejdou (byť i jen) dva nebo tři ve jménu JK, tam je (přítomen) JK uprostřed nich.
c)
Při VP si připomínáme, zvěstujeme a věříme, že je JK reálně přítomen.
1.
Katolíci naprosto přímo a otevřeně mluví o reálné přítomnosti v živlech (chléb a víno, transubstanciace, přepodstatnění).
2.
Evangelíci zřídka, sporadicky a opatrně mluví jen o reálné přítomnosti JK při VP, ale (příliš, nadmíru, vůbec) nespecifikují podrobnosti. Zůstávají ve všeobecnosti a propadají se do obecnosti vytvářené mlčením o některých věcech (skutečnostech) víry.
d)
Evangelíci věří v přítomnost JK při bohoslužbách.
e)
Evangelíci počítají se zvláštní přítomností JK při sv. VP.
f)
Jestliže při vysluhování oné VP tehdá u Martina došlo ke konstatování kolabsu, že došlo víno (v důsledku reálného faktu, že to víno opravdu došlo), tak se evangelíci prakticky a fakticky připravili o faktickou zvláštní reálnou přítomnost JK.
Vlastní vinou, poněvadž si (povinnou) přiměřenou dobrou organizací nezajistili víno k vysluhování VP v dostatečné míře.
g)
Jak se projevuje reálná přítomnost JK docela konkrétně? Myslíme na sborovou praxi, na život církve v širším rozsahu, na dílo JK uprostřed tohoto světa. Ale nepomíjíme ani přítomnost JK v nitru člověka věřícího nebo snad i nevěřícího.
Zde se dá sklouznout při troše zlé vůle nebo při větší troše nemyslivosti do zážitkové a prožitkové sféry či oblasti, kde se hodně mydlí. Namydlený je kritický přístup a vůbec i obyčejná možnost reálného otevřeného rozhovoru.
h)
Přítomnost JK se může projevit i tím, že člověk dostane dobrý nápad, jak řešit vzniklou neočekávanou situaci např. I v práci a činnosti církve.
a)
Nedostání nápadu (nedostavivší se nápad), tedy určité zatmění v hlavě (zacementovaný mozek), to lze právem pokládat za výraz nepřítomnosti JK nebo za vítězné dílo Božího nepřítele, tedy ďábla.
b)
Přitom nelze chytrého, vychytralého a rafinovaného ďábla podezírat z toho, že by nebyl ochoten využít a použít naprosto všech jemu dostupných prostředků, tedy i lidské lenosti, pohodlnosti, unavenosti, neschopnosti, nedovtipnosti a pod.
c)
Srovnej důvody, proč se král Saul odebral k čarodějnici (spiritistické medium) v Endor. PB mu neodpovídal. Nebyl přítomen se Saulem před rozhodující bitvou s Pelištejci. Saul neměl žádný dobrý nápad, co by měl dělat.
d)
Schopnost kormidlovat církev, tedy ji vést a řídit a konat řádně a správně církevní práci, to je velký a mimořádný dar Ducha svatého. Pokud se tohoto daru církvi nebo odpovědnému funkcionářskému jednotlivci nedostává, pak je vinen (je na vině) Duch svatý?
6)
Kéž by se vrátily v církvi ty zlaté blahé časy, kdy přišlo na bohoslužby a k VP neočekávaně tak velké množství lidí, že by pochybělo i víno u sv. VP.
Inu, byly to opravdu blahé zlaté časy, i když si je v žádném případě nechceme nijak (zvlášť) idealizovat. A nejen kvůli oné momentální neblahé nenápaditosti.
7)
Tehdá při oněch bohoslužbách došlo (jenom) víno. Dnes nám sice nedochází víno při malém počtu komunikantů při VP, ale zato nám v církvi nedochází řada jiných důležitých věcí a veledůležitých skutečností.
8)
Viz: Neosobně. Staré pověsti církevní.

Došlo víno. (05).

1)
V převážně evangelické vesnici je velká sláva. Vesnice slaví své půltisíciletí. V pátek večer se v evangelickém kostele uskutečnil pěkně navštívený koncert. V sobotu se oslavovalo folklorně a po vesnicku.
2)
Při nedělních bohoslužbách kostel praskal ve švech. Místní farář mohl mít radost. To pravidelně každou neděli nebývá, i když jsou nedělní shromáždění v tomto tradičním sboru stále pěkně navštěvovaná.
Spousta rodáků, kteří při příležitosti výročí vesnice navštívili své příbuzné, se rozpomnělo na svou minulost, kdy chodívali do kostela. Přítomní byli i vzácní hosté, např. Jedna senátorka.
Lidové pověsti vyprávějí o těchto bohoslužbách 2 zkazky:
a)
Farář málem přišel o život. Při úpravě plátna pro promítání písní na něj celé zařízení spadlo.
Jen díky duchapřítomnosti jednoho poblíž sedícího bratra, který zpozoroval hroutící se zařízení a včas zareagoval svým přiskočením k farářovi a zachycením
Padající katastrofy, nedopadla katastrofa tragicky ani pro bohoslužby, ani pro faráře, ani pro sbor a ani ne pro církev. Jistě že ani ne pro jeho rodinu a pro další přátele a známé.
Jisté je, že kdyby došlo k tragickému dokončení začínající se katastrofy, poznamenalo by to životní příběhy mnoha lidí a dějiny sboru, církve a svým způsobem i dějiny lidstva a světa.
Ovšem zabránění katastrofě a záchrana jednoho lidského života, to rovněž ovlivňuje další chod dějin. Tehdy v kostele při bohoslužbách tedy došlo k události mezi nebem a zemí.
b)
Při vysluhování sv. VP došlo víno. Prostě se neodhadlo, že bude tentokrát v kostele podstatně víc lidí. Během bohoslužeb asi nikoho nenapadlo, že prakticky všichni přítomní půjdou k VP.
Když se při vysluhování zjistilo, že došlo víno, musela se udělat pauza, která se nemile protáhla. Kostelník byl vyslán obstarat další flašku vína.
Doma nic neměl, a tak se hledal klíč od fary, kde bylo ve farářově bytě uskladněno několik zásobních lahví vína pro různé účely.
Když se klíč, který podle zákona schválnosti kombinovaného či doplněného ještě nemilou shodou okolností kamsi zapadl, nakonec konečně našel, nemohl zase kostelník hned najít ty lahve.
Když je přece jenom našel, došlo při otevírání lahve v kostele k něčemu nemilému, k čemu dochází jenom zřídka kdy.
Nervózní kostelník asi lahev až příliš moc mačkal, takže se zchrastilo její hrdlo. V kostele přibyla hromádka střepů a vinná loužička. Bylo třeba uskutečnit další procházku na faru a zpět a pečlivě otevírat další přinesenou lahev.
Vše dopadlo nakonec dobře, jen ta čekací přestávka se lidem v kostele jevila nějak moc dlouhá, i když to všecko zas tak moc dlouho netrvalo. Naše železnice poskytují svým pasažérům mleckdy delší čekací příležitosti při zpoždění vlaků.
Závěr: I fó pá může zviditelnit církev. Někdy mnohem víc nežli kdo ví jaká specifická akce.
3)
V poměrech vesnice a okolních vesnic v relativně stále tradičním církevním prostředí se taková vyprávěnka hodí pro prezentaci církve víc nežli bůhvíjaký (Bůh ví jaký) teologický traktát.
4)
Tento příběh je mimo jiné vhodnou ilustrací k pochopení, že každá sv. VP je děním mezi nebem a zemí.
5)
Viz: Neosobně. Nové pověsti církevní.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.