Stav kázání. (03).

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Různé)1) Byl uskutečněn zaobalený soukromý průzkum názorů na kázání ve sborech. Bylo dotázáno 41 lajků z 19 sborů. Dotázaní pořádně nevěděli, že jsou dotazováni. Jejich názory byly proneseny v přátelském soukromém rozhovoru o kde čem, mimo jiné i o jejich sboru.
2) Posluchači jsou s kázáním spokojeni podle zásady: tak to asi má být. Faráři káží pěkně. Vědí, jak mají kázat. Kázání je integrující vrcholná součást bohoslužeb a sborového života.
3) Kázání nezneklidňuje, k ničemu neburcuje. Povídá se, povídá. Ničeho do hloubky se nedotýká. Nějaká širší nebo hlubší odpovědnost za něco nebo někde se nepředpokládá. Spokojeni jsou faráři i posluchači.
4) Obsahově kázání většinou parafrázuje bibli s různě laděnými uměleckými nádechy. Blíží se to dogmatickému poetismu, neboť věrouka je integrující součástí kázání.
5) Rozpor slov a reálně žitého života nezneklidňuje ani kazatele, ani posluchače. Na tuto rovinu se nevstupuje. Posluchači jsou rádi, když se farář vyhne všemu ožehavému. Občas jsou ovšem potěšeni, když je farář pohladí kartáčem, ale nikoli drátěným, ale sametovým.
6) Spodní tón kázání: Zabydlená spokojenost.
7) častý důraz v různě transformované podobě a všelijak transponované formě: Peníze. Byla by na místě větší obětavost.
8) Někteří mladší faráři zvláště z konvertitů občas rýpnou do starých tradičních, že je ve sboru málo mladých.
9) Kázání nejsou aktuálním slovem do praktického života posluchačů, ale nikomu to vlastně nevadí. Vystižení této skutečnosti v kázání je vlastně aktuálností pro dnešní dobu.
10) Posluchači jsou spokojeni a uspokojeni s obecnostmi, všeobecnostmi a povrchností. Nemají rádi probírání příliš vážných a hlubokomyslných otázek a problémů. Natož, aby se zabrousilo příliš do hloubky. Faráři většinou tiché očekávání posluchačů splňují stále víc. Mají aspoň úlevu. Nemusí se tolik a příliš namáhat s aktuálním promýšlením dopadu biblického textu pro současnost.
11) Viz: Neosobně.