Fundamentalismus v kázání.
(Klady a vady kazatelů a kázání -> Různé)Fundamentalismus v kázání. (07).
1)
Fundamentalismus byl v dřívějších dobách v církvi téměř nepsanou samozřejmostí. Dokonce samozřejmostí velmi pevně uhnízděnou na kazatelně.
a)
Dokonce i fundamentalismus hrubého zrna. Pokud někdo např. Pochyboval, že PB nestvořil svět za 6 dnů (podle našich lidských hodinek), mohl skončit na hranici.
b)
Vlna liberální reakce nezasáhla masy církve, zvláště ne dole.
c)
Dnes se v církvi fundamentalismus objeví, ale jaksi většinou už mlčky. Pokud se ale přece jenom ozve, tak to může působit jako pěst na oko.
2)
Většinově se káže tak, že se faráři otázkám fundamentalismu vyhýbají a vyhnou.
a)
Stalo se to tak, jak to je popsáno v bibli? Velmi nevhodná otázka na půdě církve dnes. Ani kolem církve se takto otázka už přespříliš neklade. Jaksi je to jedno lidem v církvi i kolem ní. Nanejvýš se řekne: Podle bible se to mělo tak stát.
b)
Farář popisuje biblickou událost tak, že vykládá napsaný text. Většinou se ani náznakem nesnaží aspoň naznačit nějaké vysvětlení, které by ulehčilo posluchači reálné pochopení popisovaného, které mnohdy vstupuje do oblasti dnes neobvyklého a běžně se nevyskytujícího zázraku.
c)
Nekladené a neřešené otázky na kazatelně se ale klubají a uhnizďují v mysli posluchače pod kazatelnou. Minimálně v jeho podvědomí.
1.
Lhostejný posluchač se spokojí s povrchem. Zvláště, když je příjemně na pohled a na poslech naleštěn.
2.
Osvícený posluchač ví, že kazatel chápe biblické podání (text) jaksi symbolicky a poeticky, sice poněkud neurčitě, takže se oprostí od přízemních otázek, jak se to mohlo v reálném životě vůbec stát.
3)
V reakci na ideologický nápor v době totality se jednotlivý věřící, a zčásti i církev jako celek, ovšem i teologie, dostávali do situace nutnosti některé otázky si klást a nějak na ně odpovídat nebo hledat odpovědi.
4)
V současné době klade tržní doba církvi otázky jiné. Obecně se přijímá, že v bibli se to píše tak a tak, takže se to tak bere, jako v historickém dokumentu. Aktuální otázkou dne jsou pro církev peníze. Aby přežívala, aby se udržela.
5)
Nekladené a neřešené otázky v církvi. Vymstí se to církvi za pár let. Rána nemusí ovšem přiletět přímo.
6)
Osvícený fundamentalismus dnes je ochoten připustit, že se PB při stvoření světa neřídil lidskými hodinkami, poněvadž slunce bylo stvořeno až čtvrtý den. Biblicky připustí, že jeden Boží den může být třeba i tisíc našich let. Není však vhodné ani s tímto zdánlivě osvíceným fundamentalistou diskutovat výš do vyšší matematiky (milion), poněvadž to není v bibli. Ani není radno s ním diskutovat o Darwinovi. Proč by si měl člověk ničit své nervy a cévy? Ať si každý věří, jak chce a co chce. Církev přece nikomu nepředepisuje, jak a co má věřit. Hlavně, když je ten funďák dobrým církevním platičem. A to zas většinou fundamentalisté jsou. Přesněji řečeno: Bývají. Takže: Zakončíme: Že ano?
7)
Vyznání konfirmanda: Věřím proto, že PJ proměnil v Káni Galilejské vodu ve víno.
a)
Mimochodem: I Ježíšovi učedníci v něho uvěřili až po svatbě v Káni, jak se dočteme v bibli. Jan 2.
b)
Pokud farář na kazatelně ani náznakem nezmíní výkladové možnosti textu, který popisuje reálnou situaci, resp. Scénu, pak se v srdci posluchače uhnízdí ne nutně jen pochybnost, ale především lítost: JK byl Boží syn a měl větší možnosti v konání divů. Škoda, že něco podobného nedokáže jeho církev. Ta pak káže vodu a sama pije víno. Ale ne to Ježíšem proměněné.
8)
Viz: Neosobně.
Fundamentalistické komentování biblického textu. (07).
1)
Je to pohodlné zvláště v prázdninových kázáních.
2)
Některými je to pokládáno za moderní nebo alespoň za symptomatické pro aktuální současnost.
3)
Některým posluchačům to stačí. Zvláště posluchačům lépe situovaným, etablovaným. Též i posluchačům nemyslícím a nepřemýšlejícím.
4)
Mnohý farář s tím vystačí dlouhé roky.
5)
Viz: Neosobně.
Praktický fundamentalismus. (07).
1)
Církev nemá podstatné a závažné problémy s krajním extrémním funďáctvím. Pár jednotlivců zastávajících tento teologický směr sice nadělá občas trochu humbuku, ale o nic moc podstatného nejde.
2)
Při výkladu biblických oddílů se vykládá text, nikoliv skutková podstata, tedy to, co je v pozadí, kvůli čemu byl příběh sepsán. Jedná se tedy o stylizovanou skutečnost. Přitom se vykladač (kazatel) tváří, jako by tomu tak bylo. Prostě se neklade otázka, tak-li by ty věci byly. Odvážit se pronést otázku: Stalo se to zrovna tak či nikoliv, to by byla dnes poměrně značná troufalost. Kdyby bylo náhodou moc zle, tak se kazatel obrní hradbou toho, že vykládá biblický text a že to skutečné reálné pozadí není prvořadě důležité.
3)
V pozadí každého stylizovaného příběhu je živá žitá realita života. Většinou nejde stoprocentně zjistit, co je na počátku, před literární stylizací a interpretací. Pokud se ale podaří dobrat se o kousek dál za text, je to velkou pomocí a oživením pro aktualizaci dnes. Příběh tak nabude plastičnosti.
4)
Farář na kazatelně musí vědět, že před sebou nemá studenty teologie, ale posluchače SB. Proto má vykládat bibli, ale pravým způsobem s dotažením do současnosti. Posluchač má z kázání odcházet s vědomím, že byl vtažen do příběhu.
5)
Viz: Neosobně.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.