V církvi se káže proti náboženským výkonům.

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Abecedně)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
1) Ale chtějí se výkony od lidí.
2) Nejběžnější předpokládané a očekávané výkony lidí v církvi, ve sboru.
a) Účast na bohoslužbách v neděli. Eventuelně na dalších shromážděních.
b) Platit na církev.

V ráži.

Smršť řeči.

Vady celkem dobrého řečníka. (06).

1)
Přednes: Polyká konce slov, někdy i vět. Chvílemi si nedá záležet na výslovnosti některých slov. Nedbá přespříliš na interpunkci. Nerozlišuje tečku a čárku. Příliš spěchá a šetří na pauzičkách. Občas opomine zřetelnost výslovnosti. Občas něco zadrmolí nebo zahuhňá, když začne spěchat. Hlasová ležérnost.
2)
Obsah kázání: Perfektně připravené, napsané do hutných vět.
a)
Bez oddechové vaty.
b)
Při čtení kázání kazatelem nemá posluchač šanci nepolevit v pozornosti.
1.
Pokud posluchač poleví v pozornosti, pak je rázem vedle jak ta jedle. Už prakticky nemá šanci, aby se chytil v nezřetelné niti postupující záplavy dalších krásně vyformulovaných a vybroušených vět.
2.
Přílišné hraní si s jazykovými jemnostmi rovněž neulehčuje pozornost.
3)
Co by k tomu řekl onen kazatel, nelze odhadnout. V každém případě je předložen názor posluchače. Jak to vnímá, jak to cítí.
4)
Viz: Neosobně.

Vady kazatelů.

1)
Jan Blahoslav byl velmi všímavý a svým farářským kolegům nic neprominul. Uměl se dívat a naslouchat a nic mu neuniklo. Navíc měl Jan Blahoslav blahoslavovský humor.
2)
Úroveň dnešních farářů, profesní i lidská, je vysoká.
a)
Převyšuje v průměru běžný průměr.
b)
Přesto se i dnes dá spatřit na farářích a jejich rodinách leccos, co by Janu Blahoslavovi umožnilo napsat ke své knize druhý díl.
c)
Podnětných podnětů by se dalo posbírat a sesbírat habaděj přehršelů.

Vata.

1)
Výplň kázání.
2)
Může být jemná, nadýchaná, hebká, sladká, cukrová.
3)
Místo vaty lze použít dřevo, seno, slámu, piliny.
4)
Je třeba v kázání najít správné proporce mezi občas nezbytně nutnou vatou na jedné straně a definicemi a hutnými matematickými teologickými vzorci na druhé straně.

Vata.

1)
Spousta zbytečných slov, aby farář nechrlil na lidi matematické vzorce nebo dogmatické definice.
2)
Spousta zbytečných slov, když kazatel ztratil nit a neví, jak se vymotat.

Vážnost.

1)
V kázání jde o vážné věci.
2)
Kázání i kazatel by měli mít vážnost.
3)
Vážnost není narušena přiměřeným projevem odlehčujícího humoru. Ba právě naopak.
4)
Vážnost SB.
5)
Vážnost pohledu na církev a na lidský život.
6)
Kazatel by si měl vážit posluchačů jako lidí i jako příchozích.
7)
Vážnost může mít i usměvavou tvář. Nemusí to být kakabusovská pochmournost a pošmournost.

Ve světle (ve stínu) kříže.

1)
Faráři, řekni to jasně a zřetelně: Je to ve světle nebo ve stínu kříže?
2)
Boží svrchovanost je veliká.
3)
Radostná odvaha.
a)
Odvaha člověka.
b)
K přijetí kříže ve svém životě.
c)
S kazatelny se to (třeba v náznaku) krásně doporučuje druhým.
4)
Farář jistě nezpůsobí, především mlčením či zamlčením, že není možné směšovat či dokonce zaměňovat kříž v obecném běžném lidském povědomí a kříž v souvislosti s JK, pro (víru) v JK.

Věcný problém.

V souvislosti s kázáním je věcných problémů povíc.

Večíst se do bible.

1)
Kazatel by měl nepovrchně rozumět bibli.
2)
Násilná stylisace se do bible a jejího světa je opravdu násilná v dnešním světě, ostatně jako vždycky.

Vědomá dvojznačnost.

1)
Mnohá skutečnost (realita) je zřetelně dialektická.
2)
V rámci reality jde o tézi, antitézi a syntézu.
3)
Mnohdy se ovšem jedná jen o ambivalenci.
4)
Komplementarita je něco jiného než syntéza.

Velbloud v kázání. (07).

1)
JK: Snáze projde velbloud uchem jehly nežli se dostane bohatý do KB.
2)
Díky kazateli se posluchači dozvěděli, že PB má rád bohaté lidi.
3)
V ohláškách se zmínilo, že sbor potřebuje hodně peněz.
4)
Viz: Neosobně.

Velkolepá koncepce.

1)
Sáhodlouhé kázání.
2)
Složitá myšlenková struktura.
3)
Většinou k neposlouchání.
4)
Ani vyhladovělý hroch by to nekonzumoval (nežral).

Velkolepá koncovka.

1)
Vyvrcholení kázání v závěru, opravdu na konci.
2)
Úchvatný závěr. Někdy nezapomenutelné nebo dlouho pamatovatelné.
3)
Překvapení pro posluchače, někdy i pro samotného kazatele.

Velkoústost.

Lidověji: Velkohubost.

Velkovýroba cizích slov.

Farář by se v tomto směru měl na kazatelně krotit.

Venkovský farář ve městě. (02).

1)
Změnil sbor. Z venkova šel na lepší do města.
2)
Mám se lépe. Nemusím toho dělat tolik jako na vesnickém sboru. Hlavně ne ty hospodářské věci, dohlížení na všecko a kontrolování všeho, co si někteří tzv. Vezmou na starost.
3)
Co se kázání týče, musel jsem:
a)
Snížit úroveň. Měšťákům stačí kázání povrchnější. Ale musí to znít umělečtěji.
b)
Musel jsem víc zabřednout do všeobecností, nekonkrétností a povrchnosti.
4)
Viz: Neosobně.

Verba movent, exempla trahunt.

1)
Slova dojímají, příklady táhnou.
2)
Farář sebekriticky nebo ironicky o sobě: Neřiďte se tím, co dělám, ale tím, co říkám z Písma.
3)
Příklad a vzor je na místě i v kázání.
4)
Má se směřovat k povinnostem plynoucím z víry a ze slyšení kázání.
5)
Farář mnohdy podvědomě a nekriticky očekává, že iniciativa v konkrétním plnění a naplňování zvěstovaného SB vyjde zdola.
6)
Ukázat se reciprocitně. Nebo jen reciprocičně.
7)
Evangelíci se bojí receptů a návodů jako čert kříže.
8)
Oči se mu rozzářily, když nabyl pocit, že se něco hnulo (k lepšímu) v zatuchlé zatuchlosti církve. Pak ale udělal jednoznačně nejlepší dlouhý ksicht a protáhlý obličej.

Verbalizovat dojem.

Co je fantastické či blbé.

Verbalizovat pocity.

1)
Pokud by to posluchači dokázali, mohla by to být vhodná a dobrá pomoc pro faráře.
2)
Někteří faráři raději nepovytahují své posluchače nahoru, aby formulovali své pocity po kázání.

Věrnost SB je bez diskuse.

Ale je třeba také z něčeho žít.

Věrnost textu a ztextu.

1)
Držet se textu.
2)
Chvála pro kazatele.
3)
Jen ještě aplikovat. Do života.

Věrohodné slovo. (05).

1)
Zaujme.
2)
Je nosné.
3)
Má hloubku.

Věrohodnost.

Co může farář povídat na kazatelně, když mu nevěří ani jeho nejbližší?

Veršíček nebo celá perikopa?

1)
Lze kázat na obé.
2)
Liturgicky správnější a pro faráře pohodlnější je kázání na celou perikopu.
3)
Když se káže na jeden verš, pak se nutně samozřejmě vezme v úvahu (minimálně v potaz) širší souvislost.
4)
Když se káže na celou perikopu, pak se většinou nejedná o vyčerpání textu. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, pak by to trvalo podstatně déle než je časová norma pro jedno kázání a došlo by k vyčerpání posluchačů.

Vetkávání do kázání.

1)
Leccos lze přidat a zapracovat, třeba jako okrajový nebo spodní tón.
2)
Farářům jsou známy různé druhy podprahovosti.

Víc než přednáška.

1)
Osobní nasazení, přesvědčení, svědectví, angažovanost a osobní příklad.
2)
Ne pouhé neutrální předkládání faktů nebo názorů.

Vícevrstevnost kázání.

1)
Více posluchačů více slyší.
a)
Každý posluchač může slyšet něco jiného než ti druzí a třeba dokonce něco jiného než říkal kazatel na kazatelně.
b)
Každý posluchač slyší to, co chce slyšet. Provádí podvědomě selekci ve výběru slyšených slov a myšlenek.
c)
Minimálně jsou rozdíly v akcentech slyšení.
2)
Když si člověk pustí kázání z magnetofonu za hodinu po bohoslužbách, zjistí, co všechno tam bylo.
3)
Za rok tam člověk zaslechne něco třeba úplně jiného.

Viděno očima běžného člověka.

Běžný člověk by neměl vidět v kázání obdobu reklamy pracích prášků.

Videovat.

Kdyby se farář při kázání nechal natočit na video, byl by možná překvapen, co všechno na kazatelně vyvádí.

Vidět (to) placatě.

1)
Hezky se to napíše a v kázání řekne.
2)
Posluchačům unikne smysl vysloveného i vysvětleného.

Víno výborné a nevýborné.

1)
Kázání má chutnat jako víno výborné. Posluchač si má smlsnout, ale ne se opít.
2)
Víno může být dobré, ale i mizerné.
a)
Staré víno nemá být nadměrně uležené, tedy přeležené.
b)
Když se to přežene s mladým burčákem, začnou bolesti hlavy a břišní potíže.
c)
Kazatel-vinař na tom není tak zle, jak by se mohlo zdát. Umí si s kazatelským vínem poradit.
d)
Akorát víno pro různé situace a příležitosti se dá sehnat a obstarat, nejen připravit.
1.
Vinné druhy a nejrozmanitější vinné sorty jsou k dispozici.
2.
Ale i špatných druhů kazatelských vín je přehršel.
e)
Navíc se i dobré víno může zkazit.
1.
Dá se zkazit.
2.
Je dost nešikovných kazatelů.
3.
Ale i dost dobrých, kteří mají smůlu při přípravě kazatelského vína.
f)
Nejde jen o etiketu a formu podání, ale i o obsah.
3)
Viz: Neosobně.

Virtuální kazatelna.

1)
Adresy na e-majlu. Lze si tam přečíst dost kázání.
2)
Počitač nenahradí lidský kontakt.

Virtuální kazatelna. (06).

1)
Originál kazatelna: Přijít do kostela na bohoslužby. Jedná se nejen o poslech kázání, ale i o liturgické a neliturgické společenství.
2)
Nevirtuální kazatelna dodá kázání v nějaké technicky dostupné formě a podobě. Ale nedodá to konkrétní společenství.
3)
Některé formy virtuálnosti kazatelny: Přečíst si kázání. Poslechnout si kázání z magnetofonu, gramofonu, z cédéčka. Využít Internetu: Písemná podoba. Mluvená podoba. Vizuelní (filmová) podoba. Informace telefonická nebo přímá od známého.
4)
Viz: Neosobně.

Virtuozita profesionálního kazatele.

1)
Kladná. V pozadí je cítit důkladnou přípravu a celkovou připravenost.
2)
Záporná. Podceňuje posluchače. Nepřehání se to s přípravou. Tak těm posluchačům něco řeknu.

Virtuozita profesionálního kazatelského záchranáře.

Moc radí, i když tomu nerozumí.

Vítat se s lidmi před bohoslužbami.

1)
V menších sborech je to technicky možné. Ve sborech s větší účastí je možno, aby se farář před začátkem bohoslužeb pozdravil aspoň s částí příchozích.
2)
Když se farář bezprostředně před bohoslužbami setká se svými vbrzsku nadějnými posluchači, je to pro něj většinou blahodárné. I v poslední chvíli přece dokáže farář ze svého kázání eliminovat a vyřadit leckteré neživotné knižní teologické moudrosti, které si připravil pro posluchačské uši, i když ne nutně pro posluchačská srdce.
3)
Viz: Neosobně.

Vizáž kazatele.

Polovina úspěchu.

Vkluz do obecného humanismu.

1)
Boží teokratičnost se v kázání může proměnit ve filantropii.
2)
Teokratičnost Boží lásky má mít láskyplný kabát.

Vlna frází.

V církvi je takových vln a vlnek hojně a požehnaně. Nejen na kazatelně.

Vložit sebe do výkladu bible.

Současně se ale vyzávorkovat.

Vnímat kázání jako celek.

1)
Jak působí a zapůsobí.
2)
V jednotlivostech může být kde co krásného a správného. Jenže, to by se musel posluchač spokojit jen s výraznou jednotlivostí, např. Se sugestivním přednesem nebo se zapamatovatelným příkladem ze života a pro život.

Vnímavost pro SB. (05).

1)
Stále kladný rys naší církve. Posluchači pokládají za samozřejmost, že se káže, zvěstuje.
2)
Jedna z nejmladších farářek poslala samotnému velkému diovi maila s pochybnostmi na téma, zda se má v církvi ještě zvěstovat SB. Nejvyšší Zeus se z toho dostal do mírného rozpoložení. Připomínal to několikrát po církvi jako raritu.
3)
Pokud mladý nový pracovník církve vyjádří takové pochybnosti, pak je to opravdu na pováženou. A) Proč jde farářovat? B) Měl by vrátit vysokoškolský diplom a diplom z vikariátu. Nic se nenaučil, co se naučit měl. C) Někteří mladí chtějí být něčím zajímaví a chtějí se zviditelnit.
4)
Viz: Neosobně.

Vnitřně souznít.

1)
Kazatel a posluchači.
2)
Vnitřně zahnít. Ono se to souznění může někdy setsakramentsky zvrhnout.

Vnitřní postoj.

Způsob přístupu k textu a k lidem.

Vodítko v kázání.

Virtuální červená nit. Cesta posluchače po farářových myšlenkách.

Vodopád řečí.

1)
Pokud je chrličem slov a vět farář, pak ho lze postavit do latě. Většinou to docela dobře zvládne jeho manželka, pokud se dozví, že to je třeba udělat. Jedná se o tzv. Praktickou laťovou teologii.
2)
Pokud se s vodopádem řečí setká farář na pastorační návštěvě, pak se musí obrnit přesvatou trpělivostí. Musí prostě počkat, až to dotyčného s tím chrlením slov přestane bavit nebo až ho začne bolet jazyk.
3)
Většina farářů nemá na kazatelně problém s neplodným chrlením bohatství slov a výrazových prostředků jazyka českého bez ohledu na věcnost. Pokud se to některému občas stane, pak ho většinou hned po bohoslužbách unormální jeho manželka nebo děti, pokud ovšem jsou v kostele.
4)
Viz: Neosobně.

Vokatio interna a externa.

1)
Vnitřní a vnější povolání.
2)
Vokacio externa není problém. Farář je pověřen církví. Malý sbor, který dlouho nemůže sehnat faráře, sáhne po komkoli.
3)
Vocatio interna je problém. Jde o vnitřní vztah faráře k danému sboru nebo sborečku. Cítí se být povolán samotným PB.

Volná místa vpředu.

1°) Dobrý zvyk skromných evangelíků ponechávat přední místa v kostele pro pozdější (opozdilé) příchozí.
2)
V některých kostelích si posluchač příliš namáhá krk, když se musí zaklánět, aby viděl faráře na vysoko položené kazatelně. Pokud by měl hlavu skloněnou, mohl by upadnout do podezření a reálného pokušení dřímat.
3)
Někteří posluchači se vymlouvají na akustiku, že vpředu špatně slyší nebo rozumí. Že vzadu je lépe slyšet.

Vrchol bohoslužeb.

1)
U katolíků je to mše.
a)
Na kázání se neklade prvořadý důraz.
b)
Katoličtí kněží jsou na přesné provádění mše pečlivě připravováni.
2)
Když evangelický farář zmrví kázání, když munějak nevyjde nebo nedopadne, když to zvrtá, zmastí, pak už nemá prakticky šanci to nějak zmáknout. Jsou z toho pak všelijaké pocity u kazatele i u posluchačů.

Vstoupit do biblického textu.

Nejprve tak musí učinit farář. Po něm možná budou následovat i posluchači.

Vstřícnost z obou stran.

I farář i posluchači se mají snažit pochopit, co říká bůh.

Vstupní příběh.

1)
Je vítán na počátku kázání nebo přednášky.
2)
Pokud se jedná o příběh s humorným nádechem, pak je to ještě lepší expozé.
a)
Suchý anglický humor nikoho nemusí podráždit ani v kostele při nedělním kázání.
b)
Pochopitelně, že farář má dbát na to, aby se jeho posluchači pod kazatelnou neřechtali divokým huronským řehotem.
c)
Farář se smyslem pro přiměřený humor má pár bodů navíc.

Vstupní a poslední parametry.

1)
Měly by být sladěny při přípravě kázání. Tím se pak vytvoří nejlepší předpoklady pro dobré kázání.
2)
Hlavní sladění se ovšem předpokládá v závěru kázání.
3)
Konkrétně jde o to, aby farář skončil v tom směru, ve kterém začal kázání.

Vše povoleno, ne dovoleno.

1)
Na kazatelně lze i krákorat. Hlavně, že jsou lidé spokojeni.
2)
Viz: Neosobně.

Všecko bylo už řečeno.

1)
Oblíbená formulace posluchačů kázání, když se má diskutovat o kázání.
2)
Pokud bylo v kázání opravdu už všecko řečeno, pak kázání buď trvalo příliš dlouho nebo byl farář geniální a vystihl všecko ve farářsky nebývalé stručnosti nebo byli posluchači velmi nenároční nebo nepozorní nebo je to prostě nezajímalo nebo byli uspáni nebo je v tom něco jiného.

Všecko jde.

1)
Udělám kázání za půl hodiny.
2)
Ano, je to možné. Když to ale někdo dělá příliš často, tak to také podle toho obvykle vypadá a dopadá.
3)
Nedostatek času a soustředěnosti na přípravu se pozná. Ale posluchači to farářovi obvykle neřeknou, ale mluví se o tom.
4)
Farář zastupoval svého kolegu, který onemocněl. Když přijel do sboru před bohoslužbami, dozvěděl se, že má smůlu. Místní farář shodou okolností kázal minulou neděli na stejný text, na který si hostující farář připravil své kázání. Hostující farář se posadil za psací stůl v kanceláři a na útržek papíru si poznamenal 3 body ke kázání na jiný text. Místní paní farářová ocenila: Bylo to opravdu výborné kázání. Poradila manželovi: Kdyby ti to také tak myslelo a mluvilo, měl bys to dělat také tak. Ušetřil bys navíc hodně času.
5)
Viz: Neosobně.

šeobecně dobré kázání.

Dobrá evangelická vlastnost farářů.

Všichni faráři pindají.

1)
Není to pravda. Jsou mnozí, a není jich málo, kteří se poctivě a pečlivě na své každonedělní kázání připravují a nepindají. Povědí mnoho dobrého pro své posluchače.
2)
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Jeden pindal nemůže zkazit celkově dobrou úroveň kázání v církvi.
3)
Ne vždy v kázání nemile zaujmou pindy. Někdy to jsou žvásty, kecy, obecnosti, všeobecnosti, dogmatický suchopár, povídačky, klábosení a pod. 4)

Vtáhnout do děje.

Kýžený cíl a touha faráře.

Vtáhnout posluchače do bohoslužeb.

1)
Myslí se: zapojit je do průběhu bohoslužeb.
2)
Kéž by se aspoň podařilo, aby se lidé přitáhli tak, aby vůbec přišli do kostela.

Vtáhnout posluchače do příběhu.

1)
Velké umění kazatele.
2)
Velká píle a pečlivost přípravy kazatele.
3)
Dar od Pána Boha. To umění i ta píle a pečlivost.

Vtípky v pobožnosti. (08).

1)
Zajímavé formulačně. Povrchní klouzání do skluzu nikam.
2)
Bylo to zajímavé, ale nic z toho.
3)
Mladým někdy postačí povrchní klouzando grando. Mladým na kazatelně i pod kazatelnou. Hlavně, aby to bylo zajímavé.
4)
Každé kázání samozřejmě nemusí mít blízko ke klasickému kázání. Ale lidé by z kázání měli vždy něco mít. Víc než jen obecně kulturní dojem zajímavosti či neotřelosti ve formulační sféře.
5)
Viz: Neosobně.

Vůl v kázání.

1)
Izaiáš: Vůl zná hospodáře svého a osel jesle pánů svých. Boží lid nerozumí a neposlouchá Boha.
2)
Kazatel právem vychválí toho vola a osla.
3)
V oněch izaiášovských dobách představoval vůl a osel určité bohatství. Krom toho se jednalo o nepostradatelnou zvířecí pracovní sílu. Přirovnat někoho k volovi nebo oslovi tehdy znamenalo, na rozdíl od dneška, značnou lichotku. Stejně jako když tehdy někdo přirovnal ženu ke krávě či dokonce ke krávě bázanské.
4)
Na obrazech malířů (nikoliv v NZ) se objevuje vůl a osel v betlemské stáji, kde se narodil JK.
5)
Jan Zlatoústý užíval obrazu obou zvířat v souvislosti s antisemitismem.
6)
František z Assissi měl za bratry kde koho. Proto i vola a hlavně i osla.
7)
Biblický příběh o proroku a věštci Balámovi. Oslice mu zachránila život, když odmítala jít vpřed k jisté smrti jejího pána. Balám ji bil, aby pokračovala v chůzi, poněvadž neviděl nebezpečí v nedalekém vpředu. Komentář jednoho konfirmanda na adresu oslice, která měla pronést: Ty vole, proč mě biješ?
8)
Dotahování a aktualizace do dnešní situace církve je, myslíme, ne nutná. Není to prostě nezbytné.

Vůně.

1)
Kázání má mít chuť i vůni.
2)
Vůně neotřelosti, svěžesti, novosti, aktuálnosti, lásky, radosti.

Výborné kázání.

Kázání bylo výborné, protože takové má být.

Vycpávková vata.

Veliká pomoc pro kazatele, když nemá co říci.

Vycucané z prstu.

1)
Poměrně velmi řídký extrém mezi faráři.
2)
Zdaleka ne každý farář má tak skvělý prst, který by byl naditý teologickými moudrostmi.

Vyčerpávající kázání.

1)
Vyčerpán je biblický text.
2)
Vyčerpaní posluchači podřimují.
3)
Vyčerpaný kazatel si utírá pot s čela.

Vyčichlost.

1)
Bohatě rozvitý slovník, vršení protikladů a množství krásných pojmů vždy nepůsobí dost účinně. Kde není šťáva, tam je to vyvětralé.
2)
Abstraktní, nic neříkající a všecko říkající pojmy.
a)
Co je nám darováno v Kristu: Síla. Svoboda. Láska. Pravda. Svatost. Vykoupení. Spasení. Cíl života. Smysl života. Milosrdenství. Milost. Odpuštění hříchů. Osvobození od sobectví. Spravedlnost. Pokoj do na¨šich křiváren, sobectví, strachů.
b)
Co tím farářský básník tehdy na kazatelně myslel?
3)
Častá obecná slova: Kristus prosvětluje temnotu našeho života. Žel chybívá a ubývá konkrétní realita života osobního i církevního, sborového.
4)
Volání a výzvy.
a)
Měli bychom nově vykročit. Eventuelně: Měli bychom se obrátit. Měli bychom to obrátit.
b)
Nedotahuje se to do konce, odkud, kam, proč.
c)
Obecné výzvy a vůbec obecnosti lid církevní miluje, protože je to nezávazné i pro něj. A tím i nezávažné.
d)
Je to však také nezávadné pro budoucnost církve?
5)
Po konkrétnosti lze volat i velmi obecně. Nikdo se přitom ani nezardí. Ani na kazatelně, ani pod ní.
6)
Frázovitě lze horlit i proti frázím.

Vyčpělé zkazky.

Pro kazatele se dají sehnat celé příručky dávnější i méně dávné, aby měli s kazatelny co povídat.

Vydýcháno k prasknutí.

1)
Zvláště při přednáškách a církevním schůzování se větrání někdy docela dost opomíjí.
2)
Někdy je vydýcháno přímo až k padnutí. Pokud náhodou někdo padne, tak obdrží kafe a otevřou se okna.
3)
Viz: Neosobně. 4)

Vyjádřil to pěknou formou.

Bylo to lehce srozumitelné a poměrně dobře stravitelné.

Vykastrované kázání.

1)
Teologicky a dogmaticky třeba velmi dobré, ba i vynikající kázání.
a)
Srdce teologa nad ním jásá.
b)
Jeho duše plesá.
c)
Krásně jsou pověděny pěkné a veliké pravdy Písma.
d)
Mohl by to říci kazatel dnes, kdysi, ale i za staletí.
2)
Chybí ˇšťáva života, konkrétnosti pulzujícího života.
3)
Vykastrované kázání může být i tehdy, i když ta teologická a dogmatická stránka není tak docela vynikající.

Výkon bohoslužeb.

1)
Nejde jen o řečnický výkon kazatele a o organisaci shromáždění, tedy o vedení bohoslužebné schůze.
2)
Farářovi lze doporučit i psychickou přípravu na nedělní bohoslužby, např. Na modlitbách v sobotu večer, když ne už raději každý večer v týdnu.
3)
Celková fyzická a psychická připravenost faráře pro nedělní bohoslužby je na místě. Farář by např. Měl být dobře vyspaný, tak říkajíc do růžova, aby mohl tlumočit pozitivní zvěst SB.
4)
Farář by k bohoslužbám neměl přijít jako šus na poslední chvíli.
a)
Měl by přijít včas a vše obhlédnout, zda je vše na místě, jak se sluší a patří, zda jsou vyvěšené písně, aby se to nemuselo dohánět na poslední chvíli.
b)
Farář by se měl zdravit s příchozími lidmi a prohodit s nimi pár milých slov. Měl by vyjádřit svou radost a potěšení z toho a nad tím, že přišli. Kladně to posluchače předznamená pro poslouchání kázání a pro prožívání bohoslužeb jako celku.
c)
Před zahájením bohoslužeb by se farář měl krátce pomodlit v kanceláři. Pokud se ve sboru koná modlitební chvíle s několika presbytery nebo i nepresbytery, tím líp.
d)
Po bohoslužbách by farář neměl ufrknout pryč po svých a za svým. Měl by věnovat čas lidem, pokud se chtějí (po)zdržet.
e)
Vhodným doplňkem nedělních bohoslužeb je i návštěva nemocného, např. Kratince před polednem nebo odpoledne.
5)
Viz: Neosobně.

Vykuchané kázání.

1)
Co zbylo z originálu?
2)
Co zbylo na kazatelně?

Vykuchané kázání.

1)
Většinou to dopadne tak, že zůstane suchý až suchopárný teoretický obal.
a)
Kázání je pak hodně dogmatické nebo historické.
b)
Předkládají se nezpochybnitelné obecně platné pravdy.
2)
Do vykuchaného kázání lze pochopitelně vložit čerstvou aktuální nádivku.

Vylepšená úroveň.

1)
Lze tak učinit vatovými ucpávkami a poduškami. Lze přidat nafouklou cukrovou vatu. Lze přidat trochu aktuálních zajímavostí, humoru, kulturu.
2)
Farář se může mít víc k lidem.
a)
Zvláště k ženským posluchačům, kterých je pod kazatelnou víc.
b)
Na ženách totiž v církvi záleží velmi moc.
1.
Kdo by pak chodil a platil, kdyby pochybělo aktivních sester ve sboru?
2.
Ženy mají pod kazatelnou minimálně dvoutřetinovou většinu.
3.
Ne však vždy a všude ve sborech ve staršovstvu.
3)
Lze ovšem také přidat na přípravě a promýšlení.

Vynadání v kázání.

1)
Nadávají mi i v kostele.
2)
Ten farář se do mne zase pustil, že by ode mne pes kůrku nevzal.
a)
Ale kus uzeného by určitě sežral i ode mne.
b)
Církev snad ode mne ochotně vezme tisícovku. Co říkáte, pane faráři?

Vynikající kázání.

Spokojenost všech: Spokojený je posluchač, farář, církevní kasa, PB.

Vypíchl to.

1)
Zdůraznil to.
2)
Když to příliš dlouho vysvětloval, tak to docela zapíchl.
3)
Kdyby to jen jednou řekl, tak by to bylo působivé. Když to ale rozpitvával, tak zůstalo nakonec už jen to pitvání.

Vypíchnout něco z kázání.

Může to udělat kazatel nebo posluchač, ale i třetí osoba, která byla všelijak různě informována.

Vypilovat zobák.

1)
Nejde jen a jenom o výslovnost, i když také.
2)
Starořecký slavný řečník Demosthenes si zpravil výslovnost pilným tréningem, při kterém si vkládal různě různé kaménky pod jazyk.
a)
Slabý hlas nemohl zesílit přes mikrofon a amplion, a proto si ho vytrénoval překřikováním mořského příboje.
b)
Někteří faráři, zvláště mladšího věku, kterým to jistě ještě stojí za to, by mohli investovat trochu času, energie a píle do své výslovnosti a síly hlasu. Jejich posluchači pod kazatelnou by to přivítali. Technika vše nevyřeší. Navíc vždy všude není.
3)
Jde i o dikci a o slohové a celkově řečnické ztvárnění projevu.
4)
Podstatnou část kazatelova projevu tvoří obsah jeho projevu. Ten by měl být vypulerovaný, propilovaný a vypilovaný. Posluchač by měl jasně slyšet to, co se týká jeho života a co přichází z druhého břehu, od PB.
5)
Viz: Neosobně.

Vypískali faráře s kazatelny.

1)
Po VLR se začala tzv. Normalizovat ekonomika.
a)
Otevřely se možnosti pro volný a svobodný trh. V praxi to znamenalo, že každý chtěl co nejdříve a co nejvíc vydělat. Začaly stoupat ceny některých potravin.
b)
Jeden farář ve venkovském sboru se na kazatelně pustil do zemědělců, že jednají nekřesťansky a že jsou zloději. Chtějí prý za své zemědělské výrobky příliš moc.
1.
Dva posluchači to už nevydrželi a zašli za panem farářem na kazatelnu a sdělili mu, že tohle poslouchat nebudou. Odvedli ho do lavice a poprosili varhaníka, aby hrál další píseň.
2.
Panu farářovi vysvětlili, že by měl lépe sledovat ekonomiku. Nezdražují totiž jen a především zemědělci. Rostou náklady na vstupy a hlavně si především mezičlánky (mezi výrobcem a spotřebitelem) chtějí namazat kapsu.
3.
Hlavně doporučili panu farářovi, že pokud bude chtít mít nějaké posluchače, aby si našel k tepáníjiné hříchy, třeba drogy, které ještě na vesnici nemají.
2)
Viz: Neosobně.

Vyplňovací vata.

1)
Doplňková výztuž kázání.
2)
Někdy se může jednat o vatu cukrovou.

Vypoentovat citáty.

Farář se snaží co nejlépe vyjádřit své vlastní názory, ale opře se raději o autority.

Vyretušovat pazvuky.

1)
Ve zvukové nahrávce.
2)
Nejen ve zvukové nahrávce.

Výrokové texty.

Na rozdíl od textů dějových má kazatel příležitost k větší meditaci a k vyhledání podpůrného příběhu.

Vyřizovat si osobní účty s kazatelny.

Faráři, pokud tě náhodou něco takového napadne, tak se raději hoď marod.

Vysoká míra abstrakce.

Dosti častý nešvar v církvi. Zvláště, když se kazatel chce tvářit učeně nebo si myslí, že by ho posluchači moc kritizovali, kdyby jeho kázání rozuměli.

Vysoká míra stylizace.

1)
Farář by měl vystupovat přirozeně.
a)
Jistě se má vylepšovat.
1.
Ne však křečovitě napodobovat někoho jiného, např. Předchůdce nebo nějakého vzorového faráře.
2.
V mnoha případech to vypadá směšně nebo trapně.
b)
Jedná se především o chování, jednání a kázání.
2)
Když se farář nevhodně stylizuje, pak je to buď trapné nebo směšné nebo oboji.

Vysoká nebo nízká teologie?

Pokud taková otázka vznikne při poslechu farářova kázání, pak je něco v nepořádku s kazatelem nebo s kritikem.

Výsostná teologická úvaha.

Mnohý lajk má dojem, že promluvil farářský papež.

Výstižně řečeno.

Totéž lze ovšem někdy i jinak hodnotit.

Vyšumělo to.

1)
Dobré nebo nevýrazné kázání vyšumí dřív nežli špatné nebo nadzvedávající.
2)
Nakonec zase zůstává jen běžný každodenní všední život.

Vytrhnout verš ze souvislosti.

1)
Pak lze všechno. Lze kázat i pravý opak, nežli ten verš vlastně chce povědět. Lze pak kázat i proti smyslu celé bible.
2)
To předchozí samozřejmě lze i bez vytržení verše ze souvislosti. Ale s tím vytrháváním ze souvislosti to pak kazatel má snazší a posluchači méně postřehnou. 3)

Vytvářet atmosféru plnou napětí.

Pak slova plně zasáhnou, zapůsobí.

Vytvořit pozornost.

1)
Navodit.
2)
Samozřejmý úkol a povinnost faráře.
3)
Pokud farář nedokáže (není schopen, neumí to nebo je lenoch) zaujmout posluchače svého kázání k pozornosti, pak by neměl lézt na kazatelnu.

Vývar SB.

1)
Hustá kaše. Je to smažené, vařené, grylované.
2)
Lidé dokáží z SB udělat i další věci, ve kterých se někdy nevyzná ani farář.
3)
Konzerva. Je to mnohdy zavařené. I svařené. Uvařené. Převařené. Někdy i připálené. Vyvařené. Hodně se provaří.
4)
Někomu to stačí. Proto nesáhnou k bibli.
5)
Někomu postačí informace z druhé nebo třetí ruky.
6)
Některé vývary mohou být nejen užitečné a stravitelné, ale i velmi dobré.

Vyvážené formule a formulace.

1)
Nevyhrocovat situaci. Ani v aplikaci.
2)
Nesklouznout do nic neříkající polevy bez barvy, chuti a zápachu.

Vyváženost kázání.

1)
Tak na polovinu sem a na druhou polovinu tam.
2)
Uspokojit PB i lidi.

Vyváženost kázání.

1)
Správná proporcionalita jednotlivých částí.
2)
Po celou dobu má zůstat posluchač v napětí.

Vyváženost ve výběru textů z bible.

1)
Třetina ze SZ.
2)
Třetina z evangelií.
3)
Třetina z epištol.

Vyznavačská kázání ve SZ.

1)
Vícekrát se objevují ve SZ proslovy proroků a izraelských vůdců při důležitých příležitostech, v zářezových historických okamžicích. Např.: Mojžíš. Jozue. Samuel.
2)
Struktura vyznavačských proslovů je obdobná, ale s různou konkrétní (situační) akcentací.
3)
Silné důrazy.
a)
Vyvedení z egyptského otroctví.
b)
Vedení pouští a přivedení do zaslíbené země.
c)
Boží pomoc.
4)
Aplikační důrazy.
a)
Kontrast životní situace. Izrael na tom byl zle. Díky Hospodinu se nyní daří Izraeli dobře.
b)
Sociální akcentace. Izrael kdysi otročil. Izrael si to má uvědomovat a pamatovat na to. Má se to projevit ve vztahu k okolí. Srovnej např. 4. Přikázání Desatera podle Deuteronomia 5.
c)
Hospodin se osvědčil jako dobrý Bůh v minulosti. Je dobré se držet Hospodina i nadále. Není důvod pošilhávat po cizích bozích (po modlách).
d)
Pokud Izraelci společně věří v Hospodina a pokud se řídí jeho vůlí, budou jednotní a silní proti nepřátelům a náporům života.

Vyznění kázání.

1)
Má vyznít kázání, ale i biblický text.
2)
Kázání vyzní, ale i odezní. Co zůstane?
3)
Důležitost kontextu společenského, v něnž kázání zaznívá, není už v církvi zpochybňována.
4)
Má zaznít nebo se jinak projevit nadčasový model Boží pravdy.
5)
Nadčasová modelová téze nemá zaznít příliš obecně.
6)
Populární praktiky obvykle rychle vyčichnou, když jich farář užívá příliš často a dryáčnicky neopatrně.

Výzva textu.

Posluchači, dobře poslouchejte.

Výzvy. (01).

1)
Snaha kazatele dokopat posluchače někam a k něčemu.
a)
Pokud možno tak, aby to sami ani moc nezpozorovali, že se octli někde, kde je kazatel chtěl mít.
b)
Příliš velkým soustem pro řečníka i pro posluchače je, zařídit to tak, aby to posluchačům samotným došlo, aby udělali něco jako sami od sebe. Třeba jakoby i trochu natruc řečníkovi.
2)
Při vyzývání lidí k něčemu lze užít i svérázných způsobů přijatelných v dřívějších dobách.
a)
Např.: Modulace řeči. Gestikulace značně energická. Osobité vyjadřovací způsoby. Specifické výrazy a slovní obraty. Divadelní grimasy. Dramatický přístup k věci.
b)
Při kázání lze sníst květinu, na kazatelně je možno z cihel stavět zeď, je možno řinčet řetězy jako to činil Koniáš.
3)
Sugestivnost. Výraznost. Pregnantnost. Už tím samým faktem, že dnes ještě někdo k něčemu vyzývá.
4)
Ukecanost. Rétorické obraty se rozplynou. Posluchači jsou unaveni a akceptováním výzvy se chtějí vykoupit z náporu žvanění.5) Řady příměrů a metafor.
5)
Přílišná kumulace přesvědčovacích a vyzývacích prostředků. Vyzní to pak lacině a všedně. Riziko plytkosti.
6)
Viz: Neosobně.

Vzdělání nadýmá.

1)
I kazatele. Ne vždycky, ne vždy každého.
2)
Velké skutečné a hluboké vzdělání vede samozřejmě k pokoře a ke skromnosti. Ale jenom pokorného a skromného.

Vznášející se dogmatika.

Když se v biblickém textu jedná o konkrétní uzdravení člověka, tedy o pomoc člověku, pak by se v kázání měla místo dogmatiky vznášet více etika.

Vznáší se k nebi.

1)
Jiná varianta či obdoba: Vznáší se v nebi.
2)
Může se tak dít, i když farář pevně stojí na kazatelně a i když se drží oběma rukama pevně za okraj kazatelny. A tokonce i tehdy, když se kouká přemrštěně dolů do papíru nebo i když má náhodou zavřené oči.
3)
Nebeské sféry jsou velmi vysoko. A hlavně hodně daleko od běžného života.
4)
Viz: Neosobně.

Vzpomínač.

1)
Do role vzpomínače na kazatelně se nemusí nutně dostat jen starý farář, který se po čase kamsi vrátil.
2)
Pokud se to s tím vzpomínáním tuze nepřežene, nemusí to být vždycky ke škodě ani posluchačům.
3)
Ke vzpomínání by měla vždy patřit vvděčnost.
4)
Viz: neosobně.

Vzpomínačka.

1)
Zahrát, zabrnkat na city.
2)
Racionální nebo faktografické jádro je skoro vedlejší.
3)
Pozadí biblického koloritu se snese. Naopak je někdy vhodné nebo výhodné.

Vztahový termín.

Decentně vztahovou oblast mají posluchači pod kazatelnou rádi k poslechu. Jsou rádi, když jim kazatel pošimrá, ale jen mírně, jejich uši.

Vžít se do role posluchače.

1)
Takové vžití se by farářovi neuškodilo, i kdyby bylo častější.
2)
Nejhorší posluchači kázání jsou prý faráři. Ti hned vědí, jak by to řekli oni. A samozřejmě že lépe.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.