Akrobacie slov.

(Biblický slovníček)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
1) Skloubit protiklady. Dát dohromady praxi života a theologickou teorii. Ať žijí fráze.
2) Klad lásky musí přetvářet zlo.
3) Pštrosí přístup: Zavřít oči před realitou. Často je to výhodné.
4) Odvaha víry a theologie říkat pravdu.

Devalvace slov. (05).

1)
Jde o širší evangelický problém. V poslední době se však tento problém jeví jaksi vnitřně i vnějšně zřetelněji.
2)
Pokud jde o církevní slavnosti, přibývá skeptiků v tomto směru. Devalvace slov je totiž nasnadě.
3)
Při slavnosti svěcení je devalvace církevních slov jaksi výraznější a zřetelnější.
4)
Každá církevní slavnost, zvláště nějak světící, je pro církev příležitostí a šancí k poznání a uvědomění si, co je to devalvace slov a že tato devalvace slov v církvi existuje. Každé pozitivní kritické rozpoznání a uvědomění si problému by mělo být příležitostí ke kladné změně, eventuelně dokonce i k nápravě. Příště si tedy možná nepovíme, co by mělo být, ale měli bychom si povědět, co se v tomto směru a na tomto poli již vykonalo. Nebo nevykonalo?
5)
Viz: Neosobně.

Držet slovo.

1)
V byznysu se slovo držet musí.
2)
Politik není byznysman, i když i v politice jde o byznys.
3)
V církvi se má slovo držet.
4)
Církev podléhá mnohé krizi, ale držení slova je pokládáno stále za samozřejmost. V teorii, ale v naprosté většině případech i v praxi.
5)
Někteří politici slovo drží.
6)
Někteří církevníci se též snaží držet slovo.

Charismatické chvály spojit s obsahem služby.

1)
Došlo by pak k vyváženosti slov a skutků, činů.
2)
Aktivisté slov se obvykle spokojí jenom se slovy.

Charismatické realizování slov.

Hr do toho.

Chytač slov.

1)
Chytá za slovo.
2)
Tak mluv jasně a přesně. Přece se nenecháš chytit jako malý kluk.

Kontemplativní řeči.

Vypadají hluboce a krásně. Někdy i nadějně.

Plané slovo v plurálu.

1)
Proud krasořečí tribunových řečníků.
2)
Obecný jev v církvi.
3)
Místo tribun jsou kazatelny.
4)
Modifikace obsahu směrem ke zbožnu.
5)
Prázdná slova vstoupila do dějin.
6)
Co jsou dějiny? I přítomnost.
7)
Musí u toho být novináři či je nutno mnohé zachovávat v archivu. Jinak si budoucí o nás třeba budou myslet, že jsme nekecali.
8)
Dějiny vědí o těch, kdo přežili nebo se dostali nahoru. Nebo se tam aspoň drali, i když se tam nedodrali. Nebo udělali velký čin, dobrý nebo podlý. Obyčejný pěšák nemá šanci.
9)
Ježíš nebo caesar?

Poslední slovo v církvi a nad ní.

1)
Roma locuta, causa finita. Řím rozhodl, věc je vyřešena s konečnou platností. Basta fidli.
2)
Poslední slovo ve světě mají vedle peněz reportéři, novináři.
3)
Slovo dělá muže. Až na to poslední, to dělá ženu.
4)
Kdo má poslední slovo v ČCE, to není vůbec jisté. Nepříjemné kauzy se asi proto nechávají dojít do ztracena, duchovní i finanční.
5)
Poslední slovo nad církví, nad světem, nad Římem, nad ČCE, nad reportéry i nad muži a ženami má PB.
6)
Občasný zaslechnutelný výrok v církvi: Jen ještě několik slov. Myslí se tím: Chci mít poslední slovo. Je to relativně možné jen do posledního slova Pb.

Povzbudivá slova.

1)
V tomto světě jich nikdy a nikde není nadbytek či přebytek.
2)
Církev by měla povzbuzovat lidi.
3)
Farář by měl povzbuzovat člověka.

Pravé slovo v pravý čas.

Toleruje se: Lépe pozdě než vůbec ne.

Prázdná slova.

1)
Prázdná slova o odpovědnosti.
a)
Když skutek utek.
b)
Když se ta odpovědnost v praxi postrádá.
2)
Prázdná slova o odpuštění.
a)
Když není vědomí viny.
b)
Když se odpuštění vyžaduje, eventuelně dokonce přímo nebo nepřímo vynucuje.

Prázdná slova.

1)
Opak slov jadrných a jasných.
2)
I zbožné slovo může být prázdnou frází.
3)
Prázdná slova jsou nejčastěji říkána na plnou pusu.
4)
Tvrdí se, že se pomáhá.
5)
Vyzývá se k pomáhání a k lásce.
6)
Tváří se, že se pomáhá a povídá se to.
7)
Slova zloby na ty, kdo řeknou: Skutek utek.
8)
Plamenná slova mlátící prázdnou slámu.
9)
Marná slova. Např.: V církvi ubývá ucelených a celých rodin.
10)
Plamenný pathos zapáleného kazatele: Měli bychom. Mělo by se.
11)
Nepozvedající slova.
12)
Začarovaných kruh prázdných řečí, slov, srdcí a uší vede ke kroužkům etablovaných v církvi.

Slova v církvi.

1)
Silná, vznosná slova. Překrásná, až srdce jásá. Vděčné chvály se vznášejí ke klenbě chrámu a dosahují až k trůnu Nejvyššího. Snad někdy některá doletí i výš.
2)
Skutek často utek.

Slova a skutky.

1)
Jakub 1. Pohled do zrcadla. Obraz. Vytěžit z něj. Muž vidí, jaký je a jak by se měl změnit. Otočí se a rázem zapomene. Zůstane stejný.
2)
Naše řeči. Mělo by se. Měli bychom. Bylo by dobré. Snaha podnítit jiné, aby oni dělali. Tam a tam se dělá nebo dělalo to a to.
3)
Víme, co by se mělo a mohlo dělat. Nic se ale nezmění, ani v církvi, ani při nás.
4)
Pavel: Mám dokonce i chtění. Chybí síly, vůle k dokončení.
5)
Poznání SB. Co se má dělat. Ať dělají druzí. Farizeové říkali, co se má dělat. Mnohé samozřejmě také dělali. Ale vkládali břemena neunesitelná na lidi. Sami se mnohých břemen ani netkli.
6)
Zákon svobody. V JK člověk pozná, jaký je a jaký by měl být. Co má dělat. Vděčnost. Dobrovolnost. Rozhodnutí. Rozvíjet se.
7)
Samozřejmost: Být činitelem, plnitelem SB, ne jen pouhým posluchačem. Pokud bude člověk vnímavým, citlivým a pozorným posluchačem, povede ho to ke skutkům víry. Přestane být upoután v otroctví hříchu. Skončí vázanost na hřích. Uvolní se síly pro Boží věci.
Poznámka: Faráři to dovedou pěkně poříkat. I přežvýkat. Ale skutek utek obvykle i u nich.

Slova o Slově.

Církev je (má být) církví Slova, ne jen slov.

Slova ze zlata.

Zlatá slova. Vynikající výrok, slova povzbuzení, potěšení a pod.

Slovíčkovat.

Slovíčkařit.

Slovní incident.

1)
Došlo ke slovnímu incidentu.
2)
Co bylo špatně řečeno?
3)
Co bylo vůbec řečeno?
4)
Kdo co řekl? Komu a co kdo řekl?
5)
K jaké konfrontaci vlastně došlo?
6)
Stálo to vůbec za to?
7)
Obě strany žádají vysvětlení nebo omluvu.

Slovní kamufláž.

1)
Užívání určitých slov a frází.
2)
Aby něco vypadalo hezky či tak, jak by mělo nebo jak by se chtělo.
3)
Zakrýt tvrdou, syrovou realitu.

Slovník církve.

1)
Zbohacení. Toto slovo obecná čeština nezná.
2)
česká slova ve světových slovnících: Buchta. Klobása. Slivovice. Pivo. Robot. Semtex.

Slovo.

1)
Pravé slovo v pravý čas, na pravém místě. Je ale nutno slova říkat pravým lidem a ve správném slovosledu.
2)
Zárukou a ručením je osobní angažovanost, nasazení.

Slovo.

1)
Některá slova neznamenají nic. Jiná nic neznamenají.
2)
Pravé slovo v pravý čas. Někdy mluvit, jindy mlčet zas.

Slovo.

1)
Slovo je všecko a nic.
2)
Hra se slovem je hra s ohněm.
3)
Pravda na boso. Dosažitelným pravdivým slovem.
4)
JK: Vaše řeč buď jasná: Ano. Ne.
5)
Umění přestat mluvit a začít mlčet.
6)
Slovo má barvu, aroma, akcenty. Nepředvídatelné polohy slova.
7)
Slovo může vonět desinfekcí nebo sterilizací. Ale i jemným parfémem.
8)
Slovo může smrdět hnojem nebo hnusem vycházejícím nejen z lidských úst, ale i z lidského srdce.
9)
Slovům lze udělat manikúru nebo je odít do brnění.
10)
Mlčet je někdy víc než mluvit. Jde o víc nežli o vychytralé: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Kdybych byl mlčel, byl bych filozofem.
11)
Učit se opatrně zacházet se slovy.
12)
Umět říci pravé slovo v pravý čas a na pravém místě. Ale i pravým způsobem.
13)
Pravý klíč k pravým zámkům.
14)
Dobré slovo i železná vrata otvírá. Poznámka: Ale ne každá a ne vždy.
15)
Rem tene, verba sequentur. Drž věc, slova budou následovat. Dosti častý omyl mládí.

Slovo Boží.

1)
Má nebezpečně známý obsah pro pravidelného návštěvníka kostela.
2)
I nejpravidelnější kostelní posluchač často překvapí kardinální neznalostí právě toho základního.

Slovo Boží. SB.

1)
Zasahuje srdce člověka. Když podnikatel nedá nic na humanitární účely, ale zvedne platy svých zaměstnanců.
2)
Když miliardář, který vydělal na obchodu s rozvojovou zemí, poskytne štědrý dar na misijní práci v této zemi.
3)
Když bohatý propotí pod kazatelnou svou košili, protože farář kázal o milosrdenství a pomoci ubohým, pak jsou tu hned 3 zázraky:
a)
Farář měl odvahu otevřeně kázat.
b)
Bohatý byl pod kazatelnou.
c)
Bohatý se cítil nesvůj a propotil košili.
d)
Bohatý se nerozčilil na faráře. Pokud se nerozčilil. To by pak byl čtvrtý zázrak.
4)
Když podnikatel přestane dávat nadacím a začne pomáhat konkrétním potřebným lidem. Mimochodem, to si nemůže odečíst ze základu daně. Navíc to nebude viděná reklama.
5)
Viz: Neosobně.

Slovo v církvi.

1)
SB v církvi stále platí. Jeho pravdivost je respektována. Tento respekt není narušen ani mnohou nevěrohodnou praxí církve a jednotlivých církevníků.
2)
Dané slovo v církvi kdysi platívalo stoprocentně. Dnes zčásti platí neproblematicky pořád. V každém případě je v tomto směru situace v církvi. Výrazně mnohem lepší než jinde obecně ve světě.
3)
Písemné slovo je i v církvi jistější.
4)
Nic v tomto světě širém není jisté.

Slovo evangelíka.

1)
Když kdysi evangelík něco řekl, pak nebylo třeba to stvrzovat písemně nebo se všelijak dušovat a pod. Postačilo jen dodat: To mi stačí.
2)
Kdysi platilo i slovo šlechtice.
3)
Slovo dělá muže. Až na to poslední. To dělá ženu.

Slovo Nemožné.

Vyskytuje se jen ve slovníku bláznů. Říkají to ještě větší blázni.

Slovo o slovu.

Nikoli smlouva o smlouvě.

Slovo vděčnosti.

PB, lidem, všem.

Velevznosná slova.

1)
Ne vždy se tomu lze v církvi ubránit.
2)
Některým věcem nelze zabránit ani v církvi.
3)
Velevznosná slova se neobjevují jenom v některých kázáních. I v mnohých dalších projevech v církvi (oficielních i soukromých) mají často zelenou.

Velká slova pověření bez konce.

Bez konce.

Velkohubost.

1)
Velkoústost.
2)
Velkoústnost.
3)
Metoda mající šanci na uplatnění se v církvi.

Zlatá slova.

1)
Perla.
2)
Velmi dobře se hodí do všedního života.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.