Smlouva.

(Biblický slovníček)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Lepidlo společenství Izraele. - 1) Smlouva s Hospodinem.

2)
Spojení etnicky různých, hlavně hebrejských skupin ve společné víře v Hospodina.
a)
Jednalo se o většinou porobené nebo bídně žijící pastevecké skupiny v Kanánu.
b)
Připojily se skupinky nomádů z pouště.
3)
Strážci jednoty Izraele. Levité.
a)
Levitské kněžstvo dbalo na správný vztah k Hospodinu po stránce náboženské.
b)
Levité byli rozptýleni po celém území izraele.
c)
Levité dokázali zasáhnout i vojensko-policejně. Např. U zlatého telete pod horou Sinaj. Exodus 32.
4)
Narušování jednoty. Z řady případů v nejstarším údobí izraelského společenství víry jen několik příkladů.
a)
Nádab a Abiu. Kněží. Dokonce synové velekněze Arona. Cizí oheň. Nábožensko-ideologická diverze. Infiltrace cizích prvků v oblasti náboženské. Leviticus 10.
b)
Na poušti.
1.
Synové Chore. Levitská skupina.
2.
Rubenovci. Bohatí vlastníci stád.
3.
Nesrovnalosti mezi Mojžíšem a jeho sourozenci. Aron. Marie.
c)
Dobývání země za Jozua. Předjordánské kmeny (hlavně Rubenovci) nechtějí pomáhat spolubratřím ve víře v obsazování země proti společnému nepříteli. Rubenovci už měli svoje. Oltář Ed, oltář symbolizující smíření.
d)
Gedeon likviduje města, která nepomohla proti Madiánským.
e)
Občanská válka s Efrajmem.
f)
Občanská válka s Benjaminovci.
5)
Narušování jednoty Izraele bylo chápáno fakticky jako porušení smlouvy s Hospodinem. Jednalo se tedy o oblast nábožensko ideologickou.
6)
Sjednocení Izraele na základě smlouvy s Hospodinem bylo geniální dílo levitských kněží. Fakticky se jedná o demokratický počin v dávných dějinách Izraele.
7)
Když se v Izraeli uchytili králové, tak byla demokracie ta tam.
a)
Jenže i nad králi měl platit Boží zákon. V tom byl rozdíl od okolních despotických orientálních království.
b)
Tam byl král nejvyšší absolutní autoritou v oblasti politické i náboženské.
c)
Díky náboženství přetrvávaly v Izraeli některé demokratické prvky i v době královské.

Smlouva v bibli.

1)
Začátek společenství mezi dvěma partnery.
a)
Právní akt. Výrazem právního úkonu jsou často doprovodné náboženské obřady.
b)
V sekularizované společnosti z toho zůstala většinou jen oficielnost a slavnost.
2)
Ve SZ nejsou podstatné mytologické prvky.
a)
Biblický důraz na slovo, na řeč. Vypadá to někdy jako značný střízlivý racionalismus, dokonce moderního rázu.
b)
Smlouvu uzavírá Hospodin s lidským partnerem.
1.
Člověk si může svobodně vybrat, zda chce či nechce přijmout předložené podmínky.
2.
Člověk nemůže smlouvat.
c)
Jednotlivci: Noe. Abraham.
d)
Sinaj. Celý národ.
1.
Izrael. Lid svatý. Boží obec. Královské kněžstvo. Hospodin je svatý.
2.
Krev smlouvy na oltáři. Zpečetění smlouvy. Něco to stojí. Nový život díky smlouvě zpečetěné prolitou krví zvířete.
e)
Obnova smlouvy.
1.
Jeremiáš 31,31. Poznání boha. Zákon zapsaný do srdcí. Odpuštění hříchů.
2.
Deuteroizaiáš. Nová věcná smlouva s Izraelem. Po určitých historických zkušenostech, po zklamání a zpronevěře Izraele.
3.
Ezechiel. Hospodin dá Izraeli nové srdce a nového ducha. Budou lidem Hospodinovým.
4.
Izaiáš: Všechny národy se pohrnou na horu Hospodinovu.
5.
Malachiáš: Oběť čistá pro Hospodina na každém místě.
f)
NZ. JK. Golgota.
1.
VP. Připomínka golgotské smlouvy.
2.
Lidská oběť, ne oběť zvířete.
3.
Nová smlouva stojí víc než staré smlouvy ve SZ.
4.
Nová církev. 12 apoštolů. Nový Izrael, který měl 12 pokolení.
g)
Smlouva ve SZ a v NZ.
1.
SZ. Pozemská dobra. Konkrétnost života na zemi. Zaslíbená země. Plný život.
2.
NZ. Odpuštění hříchů. Výhled až do KB.

Smlouva. Mezi člověkem a Bohem.

1)
Předkládá ji PB. Bůh nediskutuje s člověkem o podmínkách smlouvy. Je to předloženo člověku k podpisu, k odsouhlasení. Chceš nebo nechceš přijmout.
a)
Svoboda člověka. Možnost rozhodnout se.
b)
Když člověk Boží smlouvu nepřijme. Jeho věc. Chce si žít bez PB, a je rozhodnut nepočítat s PB. Na to má člověk právo. Nemá pak důvod se ovšem o PB otírat, že Bůh něco nedělá dobře či že něco dělá podle jeho názoru špatně.
c)
Rozhodnutí pro přijetí Boží smlouvy. Náš případ. Plnit. Zachovávat. K dobrému pro člověka.
d)
Jenže, PB vyžaduje plnění z naší strany.
e)
Nelze se nějak přiživovat na dvě strany.
1.
Nelze sedět na dvou židlích: Bůh a lidská samosvojnost.
2.
JK: Bůh nebo mamon.
3.
Nelze to piglovat na obě strany. Bůh je žárlivý. Majestát Boží. Žádné vedlejšáky, bokovky, melouchy.
2)
Tuto smlouvu pochopitelně formulovali a sepsali lidé, kněží.
a)
Jedná se o věřící lidi.
1.
Dlouhá praxe víry.
2.
Vysoký stupeň víry a zkušenosti víry.
3.
Neuvěřitelně jedinečná záležitost v dějinách religionistiky.
b)
Přirozená náboženskost: Bohové jsou produktem člověka. Projekce lidského subjektu. Objektivace lidského nitra.
c)
Biblická víra: Tato objektivace zkušeností víry je povýšena na objektivní objektivitu Boží.
1.
Prakticky (fakticky) se jedná o to, že nejvyšší stupeň přirozené náboženskosti je naruby.
2.
Přirozená náboženskost: Člověk si je vpodstatě vědom toho, že svou objektivaci povyšuje na objektivitu. Může manipulovat se svou objektivací reality svého nitra (subjektu). Jedná se tedy o modlu.
3.
Biblická víra. Člověk se staví pod autoritu, která je nad ním. Neustálý zápas o to, že člověk nemůže manipulovat s Hospodinem. Podřizovat se Bohu v různých situacích a v různých okolnostech svého života.

Smlouva na Sinaji a na Golgotě.

1)
Hospodin uzavírá (skrze Mojžíše) s Izraelem na Sinaji Smlouvu.
2)
Vyznamenání pro Izraele.
a)
Izraelci ničím nebyli. Niemand. Bůh si ho všiml.
b)
Bůh ale nediskutuje o podmínkách smlouvy. Předkládá: Ber nebo neber.
c)
Silný to tak dělá vždycky, i když se třeba naoko diskutuje.
3)
Ne smlouva rovnocenných partnerů. Bůh dá smlouvu, Izrael přijme. Je to Bůh, kdo smlouvu předkládá k přijetí.
4)
Výhodné pro Izraele. Nic neztratí. Nebudou zotročeni. Bude z toho mít své výhody. Zvláštní lid. Bůh na něm ukáže svou slávu a své milosrdenství. Bůh jim bude pomáhat. Hospodin o ně bude pečovat.
5)
Samozřejmý předpoklad: Když Izrael smlouvu předloženou Hospodinem přijme, tedy podepíše:
a)
Hospodin bude plnit podmínky smlouvy.
1.
V tomto směru není u Boha problém. Bůh je věrný a není jako lidé, kteří (zvláště ti silní) smlouvu se slabým klidně třeba neplní.
2.
Silný si to může dovolit, protože je silný. Když mu za čas cokoliv ze smlouvy, kterou sám navrhl a podepsal, za čas nevyhovuje, tak se může na plnění vykašlat nebo si podmínky smlouvy interpretovat jinak nebo zařídí novelizaci smlouvy.
3.
Slabý tutéž možnost nemá.
b)
Izrael bude muset rovněž plnit podmínky smlouvy.
1.
Pokud nedojde k plnění, následují sankce.
2.
Izraelci v průběhu dějin smlouvu s Hospodinem uzavřenou na Sinaji neplnili. Podle toho to také s nimi dopadalo.
6)
Háček ve smlouvě.
a)
Háček nebývá na začátku vidět.
b)
Smlouva je pro člověka nesplnitelná do všech důsledků. Ukazuje to NZ. Na Golgotě byla totiž uzavřena nová smlouva.
c)
Apoštol Pavel podrobně probírá důvody uzavření nové smlouvy na Golgotě.
1.
Izrael neplnil Boží zákon.
2.
Ale lidé Boží zákon nejsou schopní naplnit. Proto nastupuje ospravedlnění z milosti.
3.
Jde ovšem jen o to, tuto Boží milost přijmout. Tak zvané jen. Jenže i zde je určité jenŽE.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.