Sjednocující monoteistický princip.

(Biblický slovníček)1) Jozue 24. Společné vyznání víry v Hospodina jako jediného Boha sjednocuje.
a) Izraelci na tom byli ekonomicky, vojensky a společensky hůř nežli Kanánci.
b) Když se však spojili (ve společné víře v jednoho Boha), rázem byli silnější nežli roztříštěná městská kananejská královstvíčka.
2) Obdoba v pozdějších dějinách: Mohamed sjednocuje Araby ve společné víře v Allaha. Jednalo se o ryzí monoteismus.
3) Jozue na sněmu v Sichem (Jozue 24) přiměl Izraelce, aby modly přibrané k víře v Hospodina zakopali a tím fakticky degradovali a zničili.
a) Islam má v lidové zbožnosti přidružené džiny a různé místní bůžky.
1. To je však hodně hluboko pod výrazným monoteismem islámu, vyznáním v jednoho boha.
2. Mezi lidovou mohamedánskou zbožností a čistým islámem je nepřeklenutelná propast, i když navenek (třeba v lidové folklorní zbožnosti) to nemonoteistické v lidovém islámu vystupuje.
b) Ale křesťanství ve své lidové versi na tom není o mnoho lépe.
1. Přibyli různí svatí a jejich ostatky a vazby na určitá konkrétní místa.
2. Různě provozovaná odpustková praxe, modlitby ke svatým, za mrtvé a pod.
3. Svým způsobem je na tom v té lidovosti křesťanství vnějšně v řadě ukazatelů hůř nežli islám.
4. Včetně lidové víry v osud nebo leckdy různě i teologicky umného transformování Boha do struktur Osudu.
4) Egyptský Achnaton (Amenhotep 4, kolem 1350 ante) se pokoušel rovněž sjednotit svou říši na monoteistickém principu.
a) Resp., přesněji na principu vlastního, jiného boha.
b) Za jednu generaci však nebylo možné, aby se příliš změnilo zvláště v lidových strukturách zbožnosti.
5) Zoroastrismus (kolem 500 ante) znamenal hodně pro pozvednutí Persie na světovládnou říši.
a) Principem zoroastrismu je redukce bohů na dva základní bohy.
b) Avšak při ponechání široké škály lidové zbožnosti.
6) V průběhu dějin se různí potentáti pokoušeli prosadit a vyzvednout svého boha, který byl symbolem a garantem jejich moci.
a) Tento bůh pochopitelně může mít různé podoby, i sekulerně ideologické.
b) Je pochopitelné, že i odpor lidu nebo politických odpůrců pak může mít vnějšně viděno jiný náboženský prapor.
c) Tento odpor se však může projevit i ve vnitřní distanci, zvláště když není sil k přímé revoltě nebo zájem na viditelnější vzpouře.
7) Králi davidovi velmi záleželo na centralisaci Hospodinova kultu v Jeruzalemě.
a) Udělal pro to hodně.
1. Především umístil do Jeruzalema truhlu smlouvy (Bundeslade), která byla po desetiletí v pohraniční díře, když ji Pelištejci vrátili.
2. David přemístil do Jeruzalema, do svého sídelního města ve středu Izraele, truhlu smlouvy, která patřila k severoizraelské (efrajmské) náboženské tradici.
b) Davidův syn Šalomoun postavil centrální (jediný) chrám v zemi, a to v Jeruzalemě.
c) Po Šalomounově smrti a po rozdělení země si severoizraelští odpadlíci od davidovy dynastie vytvořili v Dan a Bethel své modlářské chrámy se svými zlatými telaty.
1. Resp., došlo k jinému pochopení a uctívání Hospodina.
2. Především se v náboženství prosadil královský diktát.
3. V jižním judském království měli kněží v jeruzalemském chrámu větší vnitřní a vnější nezávislost.
4. Funkci nezávislé náboženské instituce na severu zastávali proroci.
8) Situace v Řecku.
a) Neprosadil se tam monoteismus.
b) Však také nikdy nedošlo k významnému a pevnému sjednocení řeckých městských státečků, zvláště ve staré dějinné době, kdy náboženství hrálo významnější roli nežli v pozdější helénské době.
c) Staré řecké náboženství mělo fakticky politicko-ideologickou roli.
1. Odráželo stavy a vztahy dole na zemi.
2. Složitý systém vztahů ve vnitrobožské oblasti, jejich příbuzenskost a zápletky rodinné a nerodinné, změny kvality vztahů a pod., to vše je odleskem situace na zemi.
3. Vedle oficielní náboženské ideologie hoch-REligion (Homérovští a Hesiodovští bohové) je v Řecku ještě celá plejáda lidové zbožnosti s nižšími bohy a různými odvary bohů, bůžků a různých přírodních sil a duchů.
9) Viz: Neosobně.