Chrám.

(Biblický slovníček)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
1) Chrám je náboženské centrum každého náboženského společenství.
2) Chrám je více či méně současně i centrem ideologickým. I politickým a ekonomickým.
a) V různých dobách více či méně.
b) Minimálně chrám napomáhá celkovému životu společnosti v šíři různých oblastí. Přímo nebo nepřímo. Více či méně.
3) Pokud se společnost obejde bez chrámu v náboženském slova smyslu, musí jej nahradit jinými institucemi.
a) Zvláště pro oblast kultury a ideologie, bez které se žádný stát neobejde.
b) Ono je třeba držet společnost (lidi) na uzdě i vnitřně, ideologicky.
4) Charismatické prvopočátky dějin Izraele i mladé křesťanské církve se obešly bez chrámu.
a) Ale velmi brzo se pociťovala potřeba chrámu, tedy centralizace a autority.
b) Družily se přitom snahy některých náboženských funkcionářů stát na špici a využívat svého postavení i docela prostě pro sebe a pro své blízké.
5) Od pradávna měli Izraelci oltáře, svatyně a tzv. výsosti. Jednalo se o různá posvátná místa a památníky, které připomínaly něco z minulosti, které povzbuzovaly pro přítomnost a budoucnost.
6) Abraham při příchodu do Kanánu stavěl oltáře po celé zemi. Jednalo se nejen o misijní záležitost a o svědectví víry, ale i o výsostná znamení s majitelským nárokem projevovaným zatím jen symbolicky, ideologicky a nábožensky.
7) Doba soudců v mnohém připomíná dobu praotců.
a) Nejen ve značné frekvenci andělů, ale i co se oltářů a svatyní týče.
b) Navíc měli Izraelci putovní chrám, stánek. Ještě z doby pouště. Tento přenosný chrám se přemisťoval každých 7 let v severoizraelské oblasti, zvláště v kmeni Efraim.
8) Později se stánek natrvalo usadil v Sílo.
a) Jedná se o pro archeology blíže nespecifikovanou lokalitu.
b) Byl postaven již zděný chrám. Asi hodně maličký.
c) Posílošské období.
1. Chrám v Sílo asi vypálili Pelištejci po bitvě u Afeku 1040 ante.
2. Truhla smlouvy byla zašantročena a zapomenuta v pohraniční vesničce.
3. Nastala pro Izraele jakási doba temna.
d) O překonání náboženské, duchovní a národní krize se zasloužil prorok, kněz a soudce Samuel. Putoval od místa k místu, konal bohoslužby (oběti) a povzbuzoval lid Izraelský k náboženskému sjednocení, resp. k obnovení jednoty ve víře v Hospodina.
9) Král David upevnil postavení Izraele proti okolním národům.
a) David měl zájem na silném státě sjednoceném celkově, totalitně. Tedy nejen politicky, ale i nábožensky, ideologicky.
b) Chtěl postavit chrám Hospodinu v Jeruzalemě, ve svém sídelním městě v centru Izraele.
1. Je nutno ocenit odvahu biblických pisatelů. Vyzvedají krále Davida až do nebe, ale přitom nezatajují jeho viny. Velmi podrobně se popisuje, ale i naplno říká, že na jeho rukou lpí moc krve a že on chrám Hospodinu stavět nebude.
2. Král David se rozhodl stavět Hospodinův chrám až když si (sobě) postavil (na tehdejší dobu) nádherný palác.
3. Rozumný David uvažoval o konsolidaci země po všech stránkách. Jednalo se mu i o centralizované náboženství.
10) Davidův syn Šalomoun. Král míru a pokoje. Ten směl Hospodinu postavit nádherný chrám.
a) Na počátku vlády Šalomouna teklo hodně krve.
1. Pak nastal mír pod pevnou rukou královské totality.
2. V tomto směru se Šalomoun podobá indickému králi Ašokovi (3. století ante), který byl rovněž mírovým králem. Mír v Indii však nastal, až když Ašoka v krvi utopil všechen odpor proti sobě.
b) Šalomoun stavěl chrám 7 let.
1. Biblický popis ukazuje, jaká to byla práce (fuška) v techdejší technicky nedokonalé době.
- Desetitisíce lidí se na této stavební aktivitě podílelo.
- Jistě to velmi pumpovalo státní rozpočet.
- A kdo to ve skutečnosti platil? Jako vždy prostí a obyčejní lidé.
- A kdo to vlastně stavěl? Jednak otroci, jednak nahnaní lidé z Izraele.
- Nelze se proto divit, že Šalomoun nebyl obyčejnými lidmi nadmíru oblíben a že se proti němu i bouřilo.
- V žádném případě to mepřidávalo na věrohodnosti víře v Hospodina.
- Ale státní moc je nutno vždy akceptovat.
2. Jistá míra přizpůsobivosti daným poměrům je nezbytná, pokud chce člověk nějak existovat.
- Nelze jinak.
- A tak i v oblasti víry může být konáno leccos jen naoko a nikoliv s přiloženým srdcem.
c) Královský palác. Byl stavěn 13 let. Dovedeme si představit:
1. Byl nádhernější nežli chrám.
- Však se o něm a o jeho majiteli šířily pověsti daleko široko až do zahraničí, takže se na to přijela podívat i královna ze Sáby.
- Chrám ji totiž nezajímal.
2. Bylo to nákladnější. Stálo to pot, krev a bídu mnoha lidí.
11) Jeruzalemský chrám byl základem a předpokladem pro centralizaci náboženství v centralizované zemi.
a) Jeruzalemské kněžstvo mělo z pochopitelných (mimo jiné i finančních) důvodů zájem na likvidaci tzv. výsostí, tedy regionálních svatyň.
b) A ovšem i venkovského kněžstva jako samostatné veličiny.
12) Babyloňané zlikvidovali judské království.
a) Zbořili i jeruzalemský chrám. 589 ante.
b) Podle jedné tradice zůstala jen tzv. zeď nářku.
13) Návrat Judských z babylonského zajetí.
a) Povoleno Peršany po zničení Babylonské říše. 538.
b) Stavba druhého, daleko prostšího chrámu: 525 a s přestávkami po další desetiletí.
14) Velkolepé zvelebení jeruzalemského chrámu: Král idumejského původu, Herodes Velký. Zemřel 4 ante.
15) 70 post. Římané zničili Jeruzalem. Srovnali ho se zemí. Podle reálnější pověsti se jedná o zeď nářku až zde.
16) Dnešní podoba Zdi nářku: Základ v 16. století. Pečlivě udržovaná zeď je důvodem pláče nad znemožněním kázání SB (forma: oběti) a nad pádem politických nadějí Izraele.
17) První křesťané se scházeli po domích a v židovském jeruzalemském chrámě. Později se budovaly samostatné shromažďovací místnosti, menší kostely.
18) Po roce 380 (Theodosiúv dekret) se křesťanství stalo státním náboženstvím římské říše.
a) Všechny pohanské chrámy a oltáře, i pohanská poutní a posvátná místa, připadly církvi.
b) Vše bylo tedy pokřtěno, pokřesťanštěno.
1. Zpočátku značně povrchně a vnějšně.
2. Někdy i s převzetím původních kněží, kteří převlékli náboženský kabát a nechali se v kostele polít vodou (křest).
19) Husité mívali v prvopočátcích velká shromáždění pod širým nebem na horách.
20) Tajní evangelíci v době Temna (1620 - 1781) se shromažďovali tajně v domech, ve stodolách, v lesích, v jeskyních. Zřetelně šlo o SB a nikoliv o parádní chrám.
21) Po tolerančním patentu (1781) si evangelíci směli stavět své kostely nic nepřipomínající kostel.
a) Muselo to prakticky vypadat jako stodola bez věže.
b) Muselo to stát někde bokem od hlavní cesty.
22) Po Císařském patentu (1861) směli evangelíci stavět normální kostely.
a) V nadšení (euforie chvíle) a jako vzdor a s nekritickou nadějí pro budoucnost a ve snaze vyrovnat se aspoň trochu katolíkům se nastavěla řada kostelů velkých nad tehdejší poměry.
b) S nadějí, že přijde doba, kdy se tyto chrámy zaplní.
c) Tyto velko-kostely jsou pro dnešní evangelickou církev značnou zátěží už jen po stránce údržby a nejnutnějších oprav.
d) Dnešní evangelíci si jistě nemyslí, že by tyto kostely jednou praskaly pravidelně každou neděli ve švech. Inu, někdejší naděje předků je ta tam.
23) Pro PB (samozřejmě) to nejlepší.
a) Kostel nemusí ani zvenčí ani uvnitř vypadat jako stodola.
b) To věděli už Izraelci na poušti a svůj stánek (přenosný kostel) v rámci svých pouštních možností vybavily co nejpěkněji.
c) Na druhé straně nemusí kostel vypadat jako výstaviště nákladných uměleckých děl a květinová výstava.
d) To nejlepší v chrámu jsou (mají být) lidé a jejich pokorné srdce.
24) Pěkný chrám, kde se člověk může ztišit k meditaci, působí na člověka blahodárně i jako prázdný.
a) V tom je velká síla každé církve, která má pěkné katedrály.
b) Tyto katedrály však musí být otevřené a nikoliv zavřené nebo přes den přístupné jen turistům za peníze.
25) Závěr.
a) Vposledu jde o SB. Tedy o PB a člověka v něho věřícího.
b) Samozřejmě, že šířeji o každého člověka, neboť každý je zván k víře.
26) I nekřesťanská náboženství mají své chrámy.
a) A pěkné.
b) A také tvrdí, že uctívají svého boha.
c) Inu, ono jde vposledu o zásadní osobní rozhodnutí.
27) Každý věřící má být součástí Božího chrámu.
a) Jsme kamení živé. Někdy až moc živé.
b) Jenže to naše kamení někdy potřebuje pořádné opracování.

Chrám v Jeruzalemě.

1)
Pupek světa.
2)
Svorník mezi nebem a zemí.

Chrámový Bůh ve SZ.

1)
Základní části SZ (tóra, proroci, deuteronomistická tradice) byly zpracovány a sestaveny z bohatě zachycené tradice ústní a písemné po návratu ze zajetí babylonského, kolem roku 450 ante.
a)
Za Ezdráše.
b)
Některé části SZ byly postupně dopracovány nebo vypracovány později.
2)
Zpracováním, úpravou a dotvořením dosavadní tradice vytvořili redaktoři SZ fakticky nejen SZ, ale i židovstvo jako takové.
a)
Jejich dílo je geniálně nedostižné.
b)
Skvělým způsobem vyváženě zapracovali dosavadní existující tradice.
3)
Je pochopitelné, vzhledem k tomu, že se redakce uskutečnila v jeruzalemském okruhu v Judsku, že silně dominuje vazba na jeruzalemský chrám a její zdůrazňování a preferování.
4)
V Izraeli se po staletí udržovaly a v určitých dobách dominovaly a vznikaly i další nové či staronové či různě inovované tradice.
a)
Především tradice kolem mnohých jednotlivých svatyň v zemi. Tzv. Výsosti.
b)
Silnou tradicí na severu (Efrajm) bylo vyjítí z Egypta a putování pouští.
5)
Redakční zpracování především dokázalo vyznavačsky zpracovat celé dosavadní dějiny Izraele.
a)
Je pochopitelné, že si redaktoři s dějinami jako takovými velmi pohráli.
b)
Do minulosti bylo umístěno mnohé ztehdejší současnosti.
c)
Mimořádně skvěle se dařilo a podařilo umístit do dávné minulosti i mnohé proroctví, které se pak pochopitelně díky literárnímu zpracování a stylizování dějin mohlo v průběhu dějin již naplnit.
d)
Obdobně je to i s eschatologií.
e)
Mnohé se splnilo již v minulosti. Mělo to být povzbuzením pro přítomnost a pro budoucnost.
f)
Tomuto vyznavačskému záměru pochopitelně napomáhala i hebrejská gramatika, aktuál a faktuál.
6)
Redaktoři bible přistupovali ke zpracovávání náboženských židovských materiálů nejen velmi odpovědně, ale i s maximální mírou objektivity a s mimořádným stupněm pravdivosti.
a)
Zachytili i protichůdné tradice.
1.
Nebáli se zaznamenat i to, co bylo pro danou chvíli nábožensky a vyznavačsky a ideologicky třeba i nepříjemné.
2.
Vložili prvky kritiky do minulosti.
b)
Příklady.
1.
Zachytili názory na krále, na existenci království, které byly velmi kladné a přejné, ale i takové, které se vyznačují příkladně tvrdou přímočarou kritičností.
2.
Ještě výraznější to je ve vztahu ke chrámu.
c)
Je pochopitelné, že většina SZ (i pozdější další spisy, a ty především) vysoce vyzvedají jeruzalemský chrám, který je symbolem náboženským, ale také dominantou národní a státní suverenity.
d)
Nejsou však zamlčeny kritické hlasy a volání po různých potřebných a nezbytných reformách.
7)
Bůh chrámový je ve většině ukazatelů a parametrů totožný a stejný s ostatními bohy Izraele.
a)
Je to přece stejný Hospodin.
b)
Přece však jsou určité aktuální rozdíly v důrazech a v akcentacích v dané konkrétní historické době asituaci.
1.
Jde o Bohy (Hospodiny) různých svatyň, různých výsostí. Jde o Severskou tradici josefských kmenů, která byla později zapracována a upravena pro potřeby jeruzalemského chrámového okruhu.
2.
Vytvořit a udržet a udržovat jednotu Izraele, to byla především a po výtce záležitost náboženská. Jednotícím prvkem byla víra v Hospodina.
8)
Udržovateli jednoty byl v pozdější době dějin Izraele Jeruzalemský chrám.
a)
Ale už dřív to byli Levíté, kteří byli garantem správného učení a víry v Hospodina.
b)
Je pochopitelné, že i mezi Levíty bylo v průběhu staletí několikeré pnutí a napětí.
c)
Příklady namátkou:
1.
Genesis 34. Simeon a Lévi vybíjejí Sichem.
2.
Exodus 32. Modlářství kolem zlatého telete. Levité masakrují nejhorlivější modláře. Velekněz Aron dostává protekční milost, vždyť to přece byl bratr Mojžíše.
3.
Kniha Soudců.
- Míchova modla.
- Občanská válka s Benjaminem a její uváděná příčina. Kvůli zabité manželce levity.

Chrámový Bůh ve SZ.

1)
Jeruzalemská teologie.
2)
Bůh těch, kdo jsou v blízkosti a kolem chrámu.
a)
Především jde o kněžstvo.
b)
Král má rovněž zájem na patřičném strukturování chrámového boha ve svém sídelním městě.
3)
V Judsku byly i tzv. Výsosti, tedy různé malé lokální a regionální svatyně a svatyňky. Většinou na výšinách, kde byl uctíván Hospodin. Poblíž nebo dokonce na stejných místech bývali někdy uctíváni i pohanští bohové.
a)
Byla to značná konkurence Jeruzalemskému chrámu, ale lidé to měli blíž. Tehdy nebyly dopravní možnosti jako dnes.
b)
Král většinou podporoval výsosti a jejich provoz.
1.
Držet trochu v šachu občas rozbujelé a do popředí se deroucí jeruzalemské kněžstvo.
2.
Podpora obecné religiosity lidu. Aby byl lid spokojen a uspokojen. Pomoci lidu ukájet jeho náboženské potřeby.
4)
Sever Izraele.
a)
Na severu Izraele (Efraim) byly od pradávných dob izraelských dějin pouze roztroušené výsosti různého a rozmanitého druhu a náboženské intensity a čistoty.
b)
Původně (v dávných dobách soudců) tam byl putovní chrám, stánek.
c)
Pokusy o zděný chrám a centralisaci kultu se na severu Izraele dlouho neprosadily.
d)
Zděný chrám v Sílo. Fakticky se jednalo o putovní stánek, který přestal putovat. Pelištejci tento chrám zničili po bitvě u Afeku 1040 ante.
e)
Král Jeroboám (po smrti krále Šalomouna a po rozdělení izraelského království) postavil na severu Izraele dva vzdorochrámy proti chrámu v Jeruzalemě. V Bethel a v Dan.
1.
V obou chrámech byl uctíván Hospodin.
2.
Místo relativně samostatného levitského kněžstva, které bylo vázáno silným vztahem k jeruzalemskému chrámu, si král vytvořil kněžstvo své. Fakticky se jednalo o královské náboženské úředníky.
5)
V oblasti náboženské měli na severu Izraele významný vliv proroci.
a)
Nábožensky mnohdy významnější vliv nežli kněží.
b)
Jenže i na severu Izraele to byli kněží, kteří udržovali samozřejmý pravidelný každodenní náboženský život a provoz.
6)
Proroci se na jihu, v Judsku, objevují zvláště v krizových obdobích, kdy se kněžstvo různým způsobem zpronevěřuje od náboženské čistoty a kdy i judskému království teče hodně do bot.
7)
Druhé přikázání desatera zakazuje utvářet si Boha (Hospodina) podle svého obrazu a uctívat obrazy Boha.
a)
I v myšlenkové podobě a v teologickém ztvárnění.
b)
Živý skutečný Bůh vposledu nebydlí v chrámích udělaných lidskou rukou.
c)
Na druhé straně chce být Hospodin v chrámě svatosti své.

Templ v Jeruzalemě.

1)
Templum. Hof katedrale.
a)
Oficielní královská svatyně. Centrum náboženství a státní ideologie.
b)
Např. Biblické Žalmy jsou výrazem oficielní zbožnosti koncentrované kolem jeruzalemského chrámu.
2)
Počátky Izrraele.
a)
Putování pouští po vyjítí z egyptského otroctví.
b)
Exodus, Auszug. Přenosný chrám, stánek.
c)
To přenášení stánku pokračovalo i po vstupu do Kanánu, v Severním Izraeli.
3)
Šalomounův chrám. Jeruzalem.
a)
Náboženské cemtrum Izraele bylo posunuto ze severu víc na jih do Judy.
b)
Mimo jiné i tato skutečnost hrála určitou roli při rozdělení Izraele na severní a jižní část po Šalomounově smrti.
c)
Náboženské centrum za Šalomouna bylo v těsné blízkosti s politickým centrem Izraele. V obou případech to byl Jeruzalem.
4)
Templ v Jeruzalemě.
a)
Symbol nejen náboženského centralismu a státnosti v izraeli.
b)
Symbol stvoření, veškerenstva, kosmu.
c)
Religionisticky viděno: Tato symbolika chrámu je ve všech národech a ve všech náboženstvích. Výrazně patrné je to např. V gotice.
5)
Zničení chrámu. 589 ante. Babyloňané. Nebukadnezar 2. Kaput. Abris. Hroutí se všechno. Padají základní jistoty a opory.
6)
Obdoby v dějinách.
a)
Některé osudové bitvy.
1.
Pro Izraele.
- 1040. Bitva u Afeku. Porážka od Pelištejců. Následuje doba náboženského temna v Izraeli.
- 609. Bitva u Megido. Král Joziáš.
2.
Pro Čechy: Bílá hora 1620.
b)
1453. Pád Cařihradu. Turci byli už ve velké části Balkánu a malý zbytek Byzantské říše kolem Cařihradu už moc neznamenal. Přesto dobytí Cařihradu Turky znamenalo pro Evropu hodně nejen politicky a vojensky, ale zvláště a především psychologicky.
c)
Různé konkretizace. Je to jenom zufällig? Ttakže: Konkretisieren.
7)
Křesťanské chrámy se ve své funkci nevymykají základním religionistickým realitám. Navíc: Specifičnost víry ve specifického Boha.
8)
Evangelická jednoduchost a skromnost.
a)
Po Tolerančním patentu 1781 se nesměly stavět chrámy o moc krásnější nežli byly stodoly, podle úředních předpisů.
b)
Po Císařském patentu 1861. Snaha mnohdy a mnohde napodobit nebo dohnat katolíky. Dnes většinou zatěžující velké skoro prázdné kostely.
c)
Pro PB to nejlepší.
d)
Vhodné a rozumné shromažďovací prostory na určité úrovni.
e)
Otázka údržby a provozu.
f)
V posledních letech: Několik megalomanských oprav a staveb nad poměry a potřeby církve a sborů.
g)
V evangelickém podvědomí: Hledání jistoty. Kosmické dimenze. Metafyzický povznes.
9)
Viz: Neosobně.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.