Chléb a hry.

(Biblický slovníček)1) Staří Římané dobře věděli, s čím a jak na lidi.
2) Církev rovněž ví, že většinu své členské základny nelze krmit nějakými hutnými intelektuálními moudrostmi.
3) Evangelická církev právem podle svého poslání klade důraz na kázání. Ale farář musí občas udělat nějaké ty opičky, aby se lidé též pobavili. V anglosaském světě farář pronese s kazatelny klidně nějaký vtip, aby dokázal, že má smysl pro humor a aby upoutal pozornost posluchačů.
4) V církvi se jen nekáže. Ba dokonce, koná se široká škála různé činnosti. Faktem však zůstává, že nejvíce lidí evangelická církev zachytí pod kazatelnou.
5) Po referendu o vstupu naší republiky do EU se konala v Praze velká oslava. Jiné obce na takové slavení asi neměly. Desetitisíce v podobě nádherných ohňostrojů se pšoukaly do vzduchu. 6 tuctů umělců se předhánělo ve své nejlepší a nejvhodnější produkci. Několikatisícové davy lidí se bavily a kulturně vyžívaly. Nebylo zmíněno, že by umělci vystupovali gratis.
a) Nebyla přitom uspořádána žádná dobrovolná sbírka na nějaký konkrétní humanitární nebo dobročinný účel nebo na hladovějící někde ve světě. Na kolik to slavení vyšlo daňové poplatníky?
b) Ani církev nedokáže být tak velkorysá. Vlastně někdy ano, i když úměrně možnostem salárních poplatníků a schopnostem někde něco přidyndat.
6) Viz: Neosobně.

Chleba.

1)
Živobytí.
2)
JK: Já jsem ten chléb života.
3)
JK: Ne samým chlebem živ bude člověk. Poznámka: Pokud člověk má dost chleba a něco k tomu, pak je mu hej. Pak může i filozofovat.
4)
JK: Život je více než pokrm. Kazatel: Lépe je psu živému než lvu mrtvému.
5)
Životní filozofie nejen řecká: Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.
6)
Jinak filozofuje žalůdek nasycený a přesycený, jinak hladový a prázdný.
7)
Chléb a hry. Uspokojí to masy. Ale i intelektuál se rád občas zadarmo napapá někde na recepci nebo u švédského stolu. Rád se občas pobaví i nenadměrně intelektuálskou úrovní.
8)
Je to můj chlebodárce, ale ne koláčodárce.
9)
Je to můj chlebodárce, nemohu si vyskakovat.
10)
O chlebu a vodě. Kůrky, suché kůrky. Chléb s máslem, příp. Se salámem.
11)
Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem. Ale hezky a pořádně tvrdým pecnem.
12)
Mistr Jan Hus: Zlořečený ten, kdo pro skývu chleba zradí pravdu.
13)
Životní filozofie úhořů: Život je více než pravda.
14)
Kázání tlustých na vysokých židlích hubeným dole:
a)
Musíte si utahovat opasky.
b)
Všichni si musíme utahovat opasky. Musíme se uskromňovat.
c)
Obezita je škodlivá.
d)
Tak začněte s tím utahováním, vy tam dole.
e)
Hádej: Myslí to ti nahoře tak náramně vážně? Jsou ti dole tak náramně blbí? Jedná se o cynismus nebo o blbost?
15)
Tlusťoch má obvykle hroší kůži.
16)
Tlouštík bývá obvykle dobrosrdečný, má dobrou náladu. Vždyť mu obvykle nic nechybí.
17)
Tlusťoch je něco jiného než obezek (obezní člověk).
18)
Tlusťoch má srdce v měkké sádelnaté podušce a oči zarostlé tukem. Nevidí kolem sebe ty druhé, zvláště a především ne potřebné.
19)
Chleba je dost pro všechny. Jen to vždy pro každého nevyjde.
20)
Je tomu zpravidla tak, pokud chleba symbolisuje základní životní potřeby.
21)
Některé druhy chleba se rychle kazí a plesniví. Čím to? Proč to jedni nechají zkazit a pak to vyhazují? Dělit se s někým, někoho včas podarovat, to je v lidské společnosti dost složité.
22)
Zkažený chléb lze jíst, ale bývá z něho špatně.
23)
Suchý chleba se dá jíst.
a)
Jako suchý.
b)
Jako topínka.
c)
Lze ho namočit do vody, jako pro slepice.
d)
Lze ho namočit do mléka.
e)
Lze ho namazat máslem a přidat salám. Vznikne obložený chlebíček, sendvič, hamburger. Je to pak jako s onou pověs¨tnou sekyrkovou polévkou. Navenek je ale člověk velmi skromný.
24)
Mnoho lidí: Kéž bych měl aspoň zbytky, které bohatým padají se stolu a vyhazují je na smetiště.
25)
JK sytil zástupy, např. 5ti chleby. Stačilo to pro 5 tisíc lidí a všichni byli nasyceni. Ještě zbylo 12 košů zbytků, tedy mnohem víc, než s čím se začínalo. K tomu chlebu ale JK dával i maso, ze dvou ryb na počátku. Všichni měli dost.
a)
Nadpřirozený zázrak.
b)
Ještě větší zázrak: Ježíšovo slovo změnilo lidská srdce. Ti, co měli, se podělili s těmi, co neměli.
26)
Chléb vezdejší.
a)
Vděčnost za něj.
b)
Prosba o něj.
c)
Chléb je základní živobytí, ne pamlsky, luxus, nadbytek.
d)
Chléb: SB s nebe. Též základní potřeba pro plný a pravý život.
e)
Vezdejší: Vždy, každodenní, zítřejší.
f)
Nesamozřejmost života a předpokladů pro život.
27)
Chléb a sůl. Pro hosty, kdysi. Dnes: Kafe a sušenky. Dostatečné uctění. Jídlo stálo a stojí peníze. Lepší uctění: Kdysi: Chléb a mléko, sýr. Dnes: Meze se nekladou. Uctění státní i nestátní návštěvy:
a)
Recepce.
b)
Švédský stůl.
28)
Modlitby hladových. Sytí nemají zájem je slyšet a znát.
29)
Fráze sytých: Však všichni nějak žijí.
30)
Hladoví se dožívají nižšího průměrného věku než sytí. Nedostatek všeho druhu je doplňován starostmi, stresy, úzkostmi, únavou, depresemi, slzami, nadměrným pobíháním při obstarávání základního živobytí. Pokud sytí doplatí na neduhy z přesycení (přežírání se), je to jen a jen jejich chyba a vina. Mají to ve své moci. Mohou se podělit s nemajícími nebo méně majícími. Není důvod je litovat.
31)
¨ Vážíme si člověka, který umí víc než jen chleba krájet. Myslí se nožem, ne na kráječi.
a)
V moderní době jsou kráječe v domácnosti, ale dá se mnohdy koupit chleba už nakrájený. Moderní lidé už nedokáží leccos, co bylo dřívějším lidem samozřejmostí a co pokládali za dost málo k životu.
b)
Mnozí lidé dnes nedokáží ukrojit si chleba dobře, pěkně a bez pořezání se.
32)
Moderní člověče (člověku) , uměl bys podat koňovi chleba, aby ti neukousl palec? Pokud tě kousne, nebude to chyba ani vina koně.
33)
Umění pomáhat je též umění. Všemu je třeba se učit.
34)
Chleba má různé tvary a velikosti, je z různého materiálu, různě voní, leccos se do něj přidává, ale je to vždy chleba.
35)
Dobrou chuť. Toto přání je snad víc než jen fráze. Leccos si člověk uvědomí, když mu nechutná, když je jídlo nechutné, zkažené nebo nekvalitní, když je nemocný, má jednotvárnou stravu, málo na talíři, nemůže rozvinout svůj život, pokulhává za možnostmi svých bližních.
36)
Zkazit chuť se dá rozmanitým způsobem. V tomto směru, stejně jako v přípravě pokrmu, je přebohatý výběr na jídelníčkumožností:
a)
Úpravy jídla.
b)
Něčím zkaženým.
c)
Nedosolením, přesolením. Překořeněním. Nedokořeněním.
d)
Přidáním nebo nedodáním něčeho vhodného nebo nevhodného ve správné míře.
e)
Slovy, jednáním,atmosférou u stolu, v rodině apod. Okořenit řečmi.
f)
Jinak.

Chleba o dvou kůrkách.

Všude. I v církvi PJK.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.