Zachariáš 2.

(Kázání Starý zákon -> 38 Zachariáš)Advent. Nanebevstoupení.

Text:

Jeruzalem bude nehrazeným městem. Mnoho lidu a dobytka.
Hospodin: Já sám budu ohnivou hradbou kolem města a slávou uprostřed něho. Jásej a raduj se sionská dcerko. Už přicházím, abych bydlil uprostřed tebe.
V onen den se přidruží mnoho národů a stanou se mým lidem.

Čtení:

Lukáš 9,28-35. Žalm 130. Žalm 137.
Zachariáš 2.
Verš 1-4: Čtyři rohy a čtyři kováři.
Verš 5- 17: Muž s měřícím provazem.
1
Pak jsem se rozhlédl a vidím, hle, čtyři rohy.
2
Zeptal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, to je Izraele, a Jeruzalém."
3
I ukázal mi Hospodin čtyři kováře.
4
Otázal jsem se: "Co se to chystají udělat?" Odvětil mi: "Co jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, takže žádný nebyl schopen pozvednout hlavu.
Tu přišli tito kováři, aby jimi zalomcovali a srazili rohy pronárodům, které pozdvihly roh proti judské zemi a chtěly ji rozmetat.
5
Opět jsem se rozhlédl a vidím, hle, muž s měřícím provazcem v ruce.
6
Zeptal jsem se: "Kam jdeš?" Odpověděl mi: "Vyměřit Jeruzalém, abych viděl, jak bude široký a dlouhý."
7
A hle, vychází posel, který se mnou mluvil. Jiný posel mu vyšel vstříc
8
A oslovil ho: "Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka.
9
Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho.
10
Běda, běda! Utečte ze severní země, je výrok Hospodinův. Rozprostřel jsem vás do čtyř nebeských větrů, je výrok Hospodinův.
11
Běda! Zachraň se, Sijóne, ty poklidně si bydlící u babylónské dcery!= 11
12
Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka.
13
Hle, mávnu proti nim rukou a budou je plenit ti, kdo jim otročili. »I poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.«
14
Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův.
15
V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Hospodinu. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe. »I poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.«
16
Pak se Hospodin ujme Judy jako svého dědičného podílu ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém.
17
Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku."

Vidění muže měřícího Jeruzalém. 4. Rozmnožení, 5. Bezpečnost i sláva církve. 6. Napomenutí lidu v Babyloně. 11. Povolání pohanů do církve.

1.
Tedy pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj, čtyři rohové.
2.
I řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co jest toto? I řekl mi: To jsou ti rohové, kteříž zmítali Judou, Izraelem a Jeruzalémem.
3.
Ukázal mi také Hospodin čtyři kováře.
4.
I řekl jsem: Co jdou dělati tito? I mluvil, řka:
Tito jsou rohové, kteříž zmítali Judou, tak že žádný nemohl pozdvihnouti hlavy své. Protož přišli tito, aby je přestrašili, a srazili rohy těch národů, kteříž pozdvihli rohu proti zemi Judské, aby ní zmítali.
5.
Opět pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj muž, v jehož ruce byla šnůra míry.
6.
I řekl jsem: Kam jdeš? I řekl mi: Měřiti Jeruzaléma, abych viděl, jak veliká širokost jeho, a jak veliká dlouhost jeho.
7.
A aj, když anděl ten, kterýž mluvil se mnou, vycházel, jiný anděl vycházel jemu vstříc.
8.
A řekl jemu: Běž, mluv k mládenci tomu, řka: Po vsech bydliti budou Jeruzalémští, pro množství lidu a dobytka u prostřed něho.
9.
A já budu, praví Hospodin, jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho.
10.
Nuže, nuže, utectež již z země půlnoční, praví Hospodin, poněvadž se čtyř stran světa volný průchod učinil jsem vám, praví Hospodin.
11.
Nuže, Sione, kterýž přebýváš [u] dcery Babylonské, vydobuď se.
12.
Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po slávě poslal mne proti národům těm, kteříž zloupili vás; nebo kdož se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.
13.
Nebo aj, já zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupež služebníkům svým, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne.
14.
Prozpěvuj a vesel se, dcero Sionská; nebo aj, já přijdu a budu bydliti u prostřed tebe, praví Hospodin.
15.
I připojí se národové mnozí k Hospodinu v ten den, a budou mým lidem, a budu bydliti u prostřed tebe, i zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k tobě.
16.
Tehdy dědičně ujme Hospodin Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém.
17.
Umlkniž všeliké tělo před obličejem Hospodinovým, neboť procítí z příbytku svatosti své.

Písně:

257-4. 523-6. 99-7. 175-4. 111-4. 579-2.

Osnova 1:

1)
Vidění.
2)
Situace beznaděje.
a)
Navrátilci.
b)
Náš život.
3)
Noc.
4)
Vidění. Vysvětlení. Slovo.
5)
Ptát se.
a)
Hledat. Hledejte a naleznete.
b)
Oblast církve.
1.
Bible.
2.
Modlitba.
3.
Společenství církve.
6)
Bezpečí.
a)
Hradba.
1.
Ohnivá. Hospodin.
2.
Viditelná. Odradí nepřítele.
b)
Sláva Hospodinova uprostřed Jeruzalema. Nepřehlédnout to. Nezapomenout na to.
7)
Advent. Radost. Jásot. Příchod Hospodina.
8)
Golgota.
a)
Oběť JK. Sláva na kříži. Světlo z kříže.
b)
Vnějšně prohra.
1.
Jesle. Narození v Betlémě ve chlévě.
2.
Kříž. Popraviště.
9)
Mnoho lidí v Jeruzalemě.
a)
Riziko. Město nemá hradby.
b)
Doklad: Našli ochranu, pomoc.
c)
Paradox: Největší ochrana ve městě bez hradeb.
10)
Pohané.
a)
Ne jen Izrael.
b)
Naděje všem.
c)
Smrt. Nepomohou ani hradby města.
d)
Kde jinde hledat naději a pomoc než u PB.
11)
Aplikace: My.
a)
Církev. Sbor. Kostel.
b)
Společenství sboru není jen chrám z kamení. Místo, kde slyšíme boží pravdu.
c)
Svět. Odpovědnost za okolí církve.

Poznámky:

1)
Rozvaliny.
a)
Vytrácela se radost.
b)
Nebezpečí nájezdů kočovníků.
c)
Izraelci začali stavět chrám. Přesto se radost vytrácí.
2)
Naděje přestala být nosnou silou jejich úvah, práce a spolužití.
3)
Vidění v noci.
a)
Věřící má vidět víc.
b)
V noci končí lidská aktivita.
1.
Zůstává úzkost, zklamání, únava.
2.
Nemizí to ani ve snu.
4)
Noc.
a)
Muž s měřícím pásmem.
b)
Chrám nestaví jen hlouček navrátilců, ale i někdo jiný. Co není za dne vidět.
5)
Vidět lze všelicos a všelijak.
a)
Kolem sebe i při sobě.
b)
Pochopit smysl.
1.
Nutno víc rozumět, co člověk prožívá.
2.
Co z toho plyne pro mé rozhodnutí.
3.
Hledat slovo, které dá smysl.
4.
SB je pravda.
6)
Zeptal se.
a)
Když něco nevím, tak se zeptám.
b)
Kam jdeš? Vyměřit Jeruzalem.
7)
Má smysl stavět, když nejsou hradby, tedy ochrana?
a)
Hospodin sám je ohnivou hradbou.
b)
Nová naděje a radost.
c)
Výzva k jásotu.
8)
Advent.
a)
Jesle. Chlév. Betlém.
b)
Kříž. Golgota. Popraviště. Jeruzalem.
9)
My.
a)
Toužíme po hradbách, ne po kříži.
b)
Bezpečí.
c)
Golgota je nechráněný prostor před hradbami. Mimo hradby.
10)
Bezpečí:
a)
Hospodin je ohnivou hradbou.
b)
Mnoho lidí v Jeruzalemě.
c)
Národy uvěří v hospodina. Nebudou už nepřátelé Izraele.
d)
Nejlepší ochranou nejsou zbraně a hradby, ale změna lidských srdcí.
1.
Lidé přestanou být navzájem nepřáteli.
2.
Ale jen ve víře v Hospodina je to možné.
11)
Vidění je důležité.
a)
Ale potřebuje vysvětlení.
b)
Slovo.
12)
Ochrana:
a)
Hradby.
b)
Odstranění nebezpečí.
13)
Mnoho lidí v Jeruzalemě.
a)
Nebezpečí.
b)
Doklad: PB chrání. Lidé neutíkají. Společenství kolem Hospodina.
14)
Vidění.
a)
Naše představa: Extra věc. Tajuplnost. Magičnost. Sen. Vytržení mysli. Extra stav.
b)
Ale: Citlivé přijetí a prožívání Boží přítomnosti. Co PB říká k situaci člověka. Člověk něco vidí v Božím světle.
c)
My. Otázka, zda můžeme mít vidění.
1.
Židům 1,1. Častokrát a rozličnými způsoby. Mluvíval Bůh k otcům. Naposledy a nejzřetelněji promluvil v JK.
- Otevírat bibli.
- Večíst se do bible.
2.
Modlitba.
- Člověk pochopí odpovědnost za přítomnost.
- Modlitba nad biblí. Člověka něco napadne.
15)
Problém vidění dnes. Vážná věc. Boží vhled do situace.
a)
Blouznivci nejrozmanitějšího druhu. Klam. Sebeklam. Chtěním chtějí vyvolat vidění.
b)
Forma sdělení. Háv. I dnes to musí mít určitou přiměřenou dobovou formu a podobu.
c)
Otázky: Chybný odhad situace. Dodatečné riziko. Okamžitý odhad, vydávaný i za SB, nadchne nebo svede mnohé. Později se ukáže omyl. Zklamání dopadne.
d)
Chybné vidění. Falešné. Někdo chtěl být zajímavý. Klam. Sebeklam. Svede to mnohé s nekritickým myšlením. Taková zkušenost také mnohé odradí. Za Boží vidění vydávané lidské odhady situace nebo klamy či sebeklamy škodí Boží věci v tomto světě.
e)
Falešný vidoucí. Obvykle se otřepe. Sdělí, že se tehdy mýlil. Nějaké to zdůvodnění přidá. Ale že tehdy pomýlil a svedl mnoho lidí, z toho pokání nečiní. Lehko po haluzi. Ale teď tvrdí, že teď to vše vidí správně jako boží vidění. Plytké pokání.
f)
JK. Odpovědnost za každé slovo. Odpovědnost za možné důsledky slova. Počítat s rizikem sebeomylu.
g)
Proroci falešní a mýlící se. Pro zisk nebo z nadšené hlouposti.
h)
Parafráze výroku JK: Svedení maličkých a důvěřivých. Lépe by bylo svůdci: žernov osličí přivázat na krk, hodit do moře.
16)
Falešní proroci.
a)
Nesplněná proroctví.
b)
Zvěst Boží pravdy se ale prosadí i vzdor tomu.
c)
Není to omluva pro falešné proroky.
1.
Před PB se za falešná proroctví budou zodpovídat.
2.
Pravda Boží se prosadí, byť i na čas potlačena byla. I kdyby byla překroucena nebo pokroucena falešnými proroky nebo falešnými kazateli.
17)
Moderní doba.
a)
Naletí na kde jaké tzv. Vidění.
1.
Zjevování se JK. Marie. Svatí se ukazují. Ze stěny vystupují svaté výstražné obrazy.
2.
Dorůstají nohy, zuby, obratle přes noc srůstají. Neuvěřitelná uzdravení.
3.
Mraky se pohybují proti větru. Plus další zásahy do běžných přírodních zákonů a zákonitostí.
b)
Vnuknutí. Bylo mu dáno slovo.
c)
Naše století je svým způsobem důvěřivější než středověk nebo starověk.
1.
Vysoký stupeň poznání, ale i mnoho blahých i neblahých zkušeností.
2.
Vědecky podložené i nepodložené vyprávěnky.
3.
Létající talíře. Košice, Uherské Hradiště, jižní Čechy. Souhlasí to s politickým dělením.
18)
Otázka naděje.
a)
Mnohá naděje přestala být nosná.
b)
Zkušenosti dějin a zkušenosti osobního života.
1.
587 ante. Poslední (již třetí) zajetí od Babyloňanů. Zničení chrámu. Předtín 20 let bojů.
2.
538 návrat ze zajetí. Po porážce Babylonie od Peršanů.
3.
525. Tažení Peršanů na Egypt.
4.
520 pořád chrám v rozvalinách. Divoká zvěř v troskách.
5.
Okolní národy. Izrael je jim trnem v oku.
6.
Realita života. Ne povrchní skuhrání. Nelze Izraeli nic vyčítat. Vžít se do jejich situace. Pořádně nebydleli. Rozvaliny. Nenadnášet se nad ně. Úmorná práce. Nemá to konce.
7.
Zachariáš. Prorok. Víří mu vše v hlavě. Noc. Nemůže spát. Převaluje se na lůžku.
19)
Naděje.
a)
V Bohu. Víra. Spolehnutí. Osobní vzpruha. Posila. Výhled.
b)
Společenství víry. Církev.
c)
Chrám. Jednotící pouto. Místo, kde se lidé staví pod SB.
20)
Proč stavět chrám, když sami máme nouzi.
a)
Doopravdy nouzi, ne jen málo. Ne jen nedostatek toho, co chybí k pohodlnému životu.
1.
Nejdřív se starat o sebe.
2.
Chrám budovat, až když zbude: čas, peníze, energie, zájem.
3.
Teď ještě není vhodná doba stavět. Snad později. Až někdy.
4.
Kdy bude vhodná doba? Kdy bude mít člověk dost, nebo aspoň tolik, aby myslel na druhé, na chrám, na PB?
b)
Vžít se do situace Izraelských. Zápolí o základní životní prostředky. Bydlení, živobytí. Ne snaha po luxusu a přepychu.
c)
Aggeus: Táflované domy. Někteří boháči. Někteří už uměli zbohatnout a myslet na sebe. Pořád neměli dost pro sebe. Ani pro chrám. Tedy ani pro druhé.
d)
Problém uvnitř Izraele. Když tlačí vnější problémy, je třeba se sjednotit. Lépe se vše zvládne.
21)
Ptát se.
a)
Je to normální.
b)
Když něco nevím, tak se (přece) zeptám.
c)
Okolí je ovšem často uvedeno do mírných rozpaků. Nebo do rozpaků i velmi nemírných.
1.
Také to neví, ač se tváří chytře, že ví.
2.
Mnohdy je i v církvi velmi nepříjemné ptát se.
3.
Člověk pak někdy vypadá jako blbec. Zvláště, když se zeptá na zdánlivou samozřejmost, kterou neznají ani ti chytře se tvářící a moudře nebo přemoudřele mlčící.
d)
Ale na SB je možno se ptát.
1.
PB se nezlobí.
2.
PB ochotně odpoví.
22)
Hradba.
a)
Jistota. Tehdy ale šlo o stavbu chrámu. Na stavbu hradeb nebylo ani pomyšlení.
b)
Chrám je dostačující záruka. Ztmelit lid, církev, Boží lid.
c)
Boží ochrana. Konkrétně: soudržnost lidí.
23)
Důvod k radosti a k jásotu.
a)
Příchod Pána.
1.
Chrám je symbol Boží přítomnosti.
2.
Zvěst SB.
b)
Ochrana a jistota života.
1.
Ne hradby kolem.
2.
Bezpečí zvnitřku. Nepochopitelné.
c)
Hospodin je ohnivá hradba kolem.
1.
Oheň. Ohnivá hradba. Hráz. Nepřekročitelné.
2.
2. Viditelná ochrana. Svítí.
3.
Ochrana na ulicích a budov. Dobré osvětlení.
4.
Izrael na poušti: Sloup, oblak ve dne, oheň v noci.
5.
PB si na vše posvítí dovnitř i ven.
d)
Noční vidění. Pokoušet se vžít a prožít. Výklad. Ohnivá zeď. Planoucí. Zavřít oči. Prožívat. Noc. Muž s olovnicí. Klopýtáme po rozvalinách. Zasyčí had. Zavrčí nějaký šakal.
24)
Zkusit jedno kázání zavřít oči. Ne prospat, ale trochu jinak prožít. Aby mi bylo dobře rozumněno: Ne navádění ke spaní.
25)
Národy přijdou do nechráněného města.
a)
Do vnější nezajištěnosti.
1.
Opustí své hradby.
2.
Zahanbí to unavené věřící.
3.
Povzbudí to unavené.
4.
Hlavu vzhůru.
b)
Veliká víra: půjdou do nezajištěného. Kde jinde najít největší bezpečí a poslední jistotu než u Hospodina.
c)
Uvažovat střízlivě. Poslední jistota. Poznají to i pohané. Proč ne ty. Naděje všem. I tobě. Radost. Jásot.
d)
Oč nejde: Aby se národy kolem Izraele vzdali svého zajištění a sestoupili na rovinu nezajištěnosti jako Izraelci. Nejde o rafinovanou misijní propagandu.
26)
Závěr kázání.
a)
Otevřít oči. Zpívat adventní píseň. Pozvednout oči i hlavu.
b)
Otevřít oči. Je zase bílý den. Těžkosti dne nepominuly. Co se tedy změnilo? Naděje. Víme o ni. Blíží se vánoce.
c)
Únava.
1.
Vážná. Ne obyčejné skuhrání.
2.
Mnohé z toho zůstává. Mnozí to prožívají a nesou.
3.
Pomocí je ale Hospodin.
4.
Farář ve svém kázání jistě neopomine konkrétně vysvětlit, jak konkrétně se Hospodinova pomoc v životě takového unaveného člověka nesoucího těžký životní kříž projevuje.
27)
Prožít kázání.
a)
Na začátku zavřít oči. Poslouchat. Vžívat se do situace Zachariáše.
b)
Na konci otevřít oči. Bílý den.
c)
Co se změnilo.
1.
Těžkosti života zůstávají.
2.
Síla. Poznání božího záměru. Naděje. Pročištění myšlenek. Výhled. Perspektiva.
d)
Nepřehlédnout:
1.
Zachariáš potřeboval k utvrzení naděje 7 vidění. Jedno vidění vždy vše nevyřeší.
2.
Pravidelně být pod působením SB. Pravidelně jíme, spíme, odpočíváme. Doptávat se na věci Boží.
28)
Hradba.
a)
Izrael má pocit: Nejvíc je třeba hradba kolem Jeruzalema. Ne chrám.
b)
Zachariáš: Chrám na prvním místě.
29)
Výzva k radosti a k jásotu.
a)
Všimni si: výzva. Nutno postrčit a popostrčit, když to nejde spontánně.
1.
Radost by měla vyvěrat a tryskat z nitra. Když to není, tak je nutná výzva.
2.
Uvědom si důvody k radosti.
3.
Důvody vděčnosti PB.
4.
Opodstatněná výzva.
5.
Boží sliby. Lze na ně spolehnout.
b)
Nepřehlédnout.
1.
K radosti jsme vyzýváni.
2.
Současně Bůh dává předpoklady k radosti.
30)
Ochrana. Možnosti.
a)
Hradby.
b)
Odstranění nepřátel.
c)
Chrám. Sjednocení lidí. Společenství. Lidé si navzájem pomohou.
d)
Ohnivá hradba. Bůh sám.
e)
Nepřátelé přestanou být nepřáteli. Přijdou jako věřící.
f)
Církev dnes. Vytvářet společenství pomáhajících si.
1.
Navzájem.
2.
Ne jen o tom mluvit.
3.
Společenství, ne spolek.
- Spolek zajištěných.
- Střední vrstvy. Silní.
g)
Zachariáš mluví víc k chudším. Aggeus víc k bohatým. Neplatí to pochopitelně stoprocentně.
31)
Chrám, ne hradby.
a)
Hradby: Uzavřené společenství.
b)
Chrám: Otevřené společenství.

Osnova 2:

1)
Vidění. Sen. Extase. Rozpoznání.
2)
Závaznost SB.
a)
SB platí. Ukáže se to.
b)
Zkušenost otců. Naplnilo se SB.
c)
Správný vztah ke SB: uvěřit.
d)
SB je pravda. Má pravdu.
3)
Vidění. Noc. Hlubina. Posel. Barvy koní. Vnější klid na zemi. Železná ruka Dareia. Pod povrchem to vře. Bůh chystá nové věci.
4)
Naděje pro Jeruzalem.
a)
Obnova chrámu.
b)
Bůh potrestá ty, kdo pro sebe využili Božího hněvu proti Izraeli. Okolní národy.
c)
Tíseň církve.
1.
Bůh neopustí ani v trestání.
2.
Vnitřní záležitost mezi Bohem a církví.
3.
Nikdo zvenčí nemá právo z toho kořistit.
5)
Dareios.
a)
Každý diktátor říká, že jeho říše je poslední, věčná, nejlepší. Co se stalo je nezvratné.
b)
Žádný lidský řád ale nemůže vytlačit Boha z jeho vlády na světě.
6)
Vidění 2: 4 rohy, 4 kováři. Kapitola 1,18-21.
a)
Ve starověku je roh symbol moci a síly, ale i násilí a božstva. Býk je příkladem mohutné síly.
1.
Michallangello: Rohatý Mojžíš.
2.
Roh u oltáře: místo milosti.
3.
Býk. Mimořádná síla.
b)
1 Královská 22.
1.
Pravý prorok Micheáš.
2.
Falešný prorok Sedechiáš. Železné rohy, trkání. Názornost. Král Achab prý takto bude trkat své nepřátele. Sedechiáš to říká Hospodinovým jménem. Jako že to prý říká sám Hospodin.
c)
Žalm: Roh můj vyzdvihneš.
d)
Starověká obrazná řeč: roh hojnosti, spasení, milosti. Roh naplněný olejem. Jindy: Prázdný roh.
e)
Čtyři rohy. Narážka na Dareia. Titul perského krále: Král čtyř světových stran. Král čtyř větrů.
f)
Plastický obraz. Nechat na sebe působit.
1.
Rozumové postižení nestačí.
2.
Moderní umění: Působí. Vršení obrazů. Nelze jen vysvětlovat. Není třeba jen vysvětlovat.
7)
4 kováři. Zničí rohy. Rohy představují násilí.
a)
Bůh má vždy své kováře i na nejšpičatější a nejtvrdší rohy.
b)
Zbožštění a zbožnění rohů. Pýcha. Strom do nebe rostoucí.
c)
Myšlenka Božího soudu v dějinách. Babylonská věž. Lidé se nedohodli mezi sebou. Hospodin zmátl lidi, že se nedohodli.
d)
Nabuchodonozor.
1.
Sen: Strom rostoucí až do nebe.
2.
Přišla ale kosa na kámen.
3.
Velký balvan porazil mohutnou sochu vypínající se v královském snu až do nebe.
4.
Násilí vyvolá násilí.
5.
Násilníci tvrdí, že trestají jiné násilníky.
6.
Zmatek plodí zmatek a zmatkem zachází.
e)
Rohy a kováři v dějinách. I lidští kováři dělají chyby.
8)
Vidění 3. Muž s měřícím pásmem. Olovnice. Podle Kralických kapitola 2.
a)
Nový Jeruzalem.
b)
Hustě obydlen.
c)
Nestačí hradby. Tak veliký bude Jeruzalem.
d)
Nepotřebné hradby. Škoda investic do hradeb.
e)
Bůh sám chrání svůj lid.
1.
Hospodin je ohnivá hradba.
2.
Nehemiáš. Nové hradby.
3.
Nový Jeruzalem. Též bude mít hradby. Ale bude ve dne v noci osvětlen. Jeho brány budou stále otevřené.
f)
Odvážné vidění proroka: Jeruzalem bez hradeb. Ale Hospodin je hradbou. Ochrana. Symbol. Neskládat naději v hradbách, ale v Bohu.
9)
Výzva. Izrael má rychle opustit severní zemi.
a)
Babylon na severu.
b)
Budovat vlastní chrám.
c)
Přeneseně: Nezabydlet se tam. Nezabydlet se na zemi. Nebezpečí utopení se v pohanství.
1.
Prakticko-materialistický pohled na život.
2.
Jít za slávou Boží.
10)
Sláva Izraele.
a)
Roztroušené hloučky.
b)
Blízcí Bohu jako vlastní oko.
c)
Každý si chrání zřítelnici svého oka.
1.
Bůh chrání svůj lid.
2.
Stálá útěcha pro církev.
d)
Bůh mávne rukou a zkrotí nepřátele.
11)
Verš 14-17: pobídka k dostavění chrámu.
a)
Dodělat započaté přerušené dílo.
b)
Chrám symbolicky znamená boží přítomnost ve světě.
c)
Bůh je přítomen.
1.
To zbavuje strachu.
2.
Dodává to odvahu a sílu.
3.
Důvod k radosti a plésání.
4.
Boží požehnání.
12)
Misijní koncepce.
a)
Jiné národy přijdou na Sion.
1.
Přitažlivost církve.
2.
Bude jim stát za to vynaložit námahu na cestu na Sion.
b)
Advent.
1.
Příchod JK do světa. K nám lidem.
2.
Imanuel. Bůh s námi.
13)
Ticho. Verš 17.
a)
Když věříte, že Bůh bude mezi vámi, tak se ztište.
1.
Musí být ticho.
2.
Verš 17.
- Umlkniž všeliké tělo před obličejem Hospodinovým. Neboť procítí z příbytku svatosti své.
- Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku.
- Umlkni všeliké tělo před Hospodinem. Neboť se vypravil ze svého svatého příbytku.
3.
Zmlknout před bohem. Nechat si od něho něco říci.
b)
VP. Ztišení. Bůh je mezi námi. Zmlknout a naslouchat.
c)
Výzva ztišit se: součást chrámové liturgie.
1.
Opakující se formulace.
2.
Bůh začíná konat své dílo. Člověk má pokorně Boží dílo sledovat.
d)
Ztišit se uprostřed světa.
1.
Lomoz všedního života.
2.
Kvalt. Zastavit se.
3.
Soustředit se k Božím věcem.
e)
Advent. Rysy ztišení se.
14)
Výzva. Překvapující.
a)
Ne: Jdi za lidem Božím.
b)
Ale: jdi za slávou Boží.
c)
Kdo půjde za Boží slávou, ten se pak dostane k Božímu lidu.
d)
Sláva tohoto světa je lid Boží.
1.
Tváři v tvář věčnosti.
2.
Paradox. Jiné hodnocení slávy než lidské.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.