Lukáš 17,11-19.

(Kázání Nový zákon -> 3 Lukáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Díkčinění. Možný advent.

Text: Lukáš 17,11-19.

19
Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

Čtení:

Lukáš 17,11-21.
11
Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou.
12
Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál
13
A hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!"
14
Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni.
15
Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha;
16
Padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan.
17
Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
18
Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?"
19
Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

Písně:

109-4. 236-6. Ježíši, slávo nejvyšší. 563-4. 6-5. 386-1-2. (14).

Osnova 1:

Malomocní. Díkčinění.
1)
Konkrétní situace malomocných pro Jablůnku. Bydleli by v izolované malé osadě třeba u řeky Bečvy.
2)
Malomocní znají JK. Věří mu. Zbožní lidé. Jediná a poslední šance na uzdravení.
3)
Poslechli JK. Důvěra. Šli se ukázat kněžím. Poznali, že jsou zdraví. Exémy?
4)
Otevřené možnosti pro život. Plány. Zařídit si život.
5)
Jeden. Život mi neuteče. Hlubší pohled vděčnosti.
6)
My. Za co máme být vděčni. Uvažovat.

Osnova 2:

1)
Navyklost čtení příběhů z bible.
a)
Ovlivněnost výkladem. Navyklost ale ovlivní i výklady. Zpětná vazba. Nepozorné čtení. Víme přece, jak to má dopadnout a jak máme výklad zakončit. Víme, jak akcentovat výklad i pozornost.
b)
Jako posluchači předem odhadneme výklad, kázání. Kam to farář nakonec zakormidluje. Kladné i záporné. Je dobré, že hodně známe. Ale nevypínat pozornost. Známý oddíl může promluvit nově a může nás zasáhnout.
c)
Znalost bible je ale vždy dobrá a nadějná. Určitý zájem, třeba v minulosti. Pokus: přečíst si oddíl doma ještě jednou.
2)
Vžít se do situace.
a)
Zástup posluchačů. Hledající. Zbožní. Vždyť vůbec přišli. Zájem o JK. Nezájem o nemocné. Nepřimluvili se. Pro ně jasné a vyřešené: neléčitelná choroba.
b)
Malomocní.
1.
Kdosi to kdysi o nich prohlásil. A už se to s nimi vleklo. Bez ohledu na to, zda to byl jen nějaký mizerný exém. Kdo rezignoval: lidé kolem i malomocní. Poslední naděje: JK. Ještě to zkusit.
2.
Touha po zdraví. Nelze jim to zazlívat. Zdravý to totiž nikdy plně nepochopí. Nelze mu to vysvětlovat. Lze jen 25 let čekat, až pochopí, jestli na něj dosedne nějaká choroba. Zestárne a přijde neduh.
c)
Jeden z desíti neplní příkaz JK, který je poslal, aby se ukázali kněžím. Vděčně jde poděkovat JK. Ke kněžím půjde později. Ti mu neutečou. Ale JK už může odejít a být kdoví kde.
d)
Jeden. Menšina vidí dar i dárce. Děkuje Bohu za uzdravení.
e)
Kontrast.
1.
Zástup zdravých neděkuje za zdraví. Nechválí Boha jako uzdravený. Chválit Boha za zdraví, nejen za uzdravení. Každé uzdravení je zázrak. Říci PB aspoň děkuji.
2.
Každé zdraví je ovšem také zázrak. Že člověk vůbec není nemocný.

Poznámky:

1)
Náš přístup k Bohu:
a)
Činíme Boha odpovědným za všechny strasti a nedostatky.
b)
Co nás obklopuje dobrého, považujeme za své dílo. Nanejvýš z Božích darů, předpokladů.
2)
Správný přístup k bohu.
a)
Vděčnost Bohu za vše krásné a radostné, co prožíváme.
b)
Uvědomit si vlastní viny, hříchy. Naše odpovědnost za nedostatky ve světě. Nesvádět nic na Boží dopuštění.

Postup:

1)
Známé podobenství.
2)
Samaritáni: Milosrdný. Vděčný. Žena Samaritánka, u Sichar.
3)
Místo: Hranice Samaří a Galileje.
4)
Malomocenství.
a)
Vyřazení z běžné společnosti. Ochuzení. Segregace. Na periferii života. Bolestná nemoc. Uhnívání za živa. Otevřené rány.
b)
Zdraví. Strach. Útěk před nimi. Nekomunikují s nimi.
5)
Transparentní nositelé Božího trestu. Trest za viny. Bůh je přece potrestal. Představa mnoha lidí tehdy a v určité obdobě často i mnoha věřících lidí dnes.
6)
Trest by měl přijít i na zbožné. Odtahovali se od potřebných pomoci. Chybí soucit. Udržují je na živu ne z lásky, ale aby zůstali v izolaci a nenakazili jiné.
7)
Malomocní. Věří v JK. Mistře. Nevolají, jak měli volat: Jsem nečistý.
8)
Dnes. Hygiena. Infekční oddělení.
9)
JK nabízí víc než jen uzdravení.
a)
Ale nezapomínat, že někdo potřebuje to méně. Nabízí radost zdeptaným. Odpuštění hříchů. Vede odepsané do společenství.
b)
My: Volat: Ježíši, smiluj se nade mnou.
10)
Uzdravení souvisí s důvěrou. Víra. Na koho je vázána. Ne víra absolutně. Konkrétnost. Psychologie.
11)
JK připomíná to, co i oni věděli: jděte se ukázat kněžím.
a)
Aby se na nemocné vůbec někdo pořádně podíval. Vředovitá choroba. Když někdo byl chudý, neměl na doktory, zařadilo ho okolí hned mezi malomocné. Pro jistotu. Pro ochranu okolí.
b)
Poznámka: Dnes. Pořádné vyšetření. Moderní medicina občas také něco přehlédne. Naše dobrá rada: Poslat k doktorovi.
c)
Důvěra malomocných v JK. Poslechli. JK zde neléčí. Posílá ke kněžím, což byli současně i tehdejší doktoři. Aspoň v některých směrech. Jakási zdravotní posudková komise.
d)
Dobře si všimnout: Zde Ježíš vlastně neuzdravuje.
12)
JK je otevřen pro všechny.
a)
Doslova. Nemocní. Potřební. Opomíjení. Špatná pověst. Prostitutky. Celníci. Farizeové. Zapírající Petr. Lotr na kříži. Přes nemoc a hřích přijímá člověka.
b)
My. Nechuť jít za lidmi. Obavy. Pohovořit. Vžít se do jejich situace. Raději se necháme zavalit administrativní a jinou prací a činností. Jsme přetížení, to je dobrá výmluva, aby nezbylo na chození za lidmi.
13)
Uzdravení. Mohou žít jako zdraví.
14)
Návrat.
a)
Jen jeden. Vzal to za správný konec. Zde je třeba začít. Návrat k JK. Dík. Chvála. Vděčnost Bohu. Veřejně to vyznává.
b)
Bible. Ne že by ti druzí byli nevděční. Nic takového není ani řečeno, ani naznačeno. Ale nevrátili se k JK. Ostatní: Asi vždy mluvili vděčně o JK. Všichni byli věřící. Volali: Mistře.
c)
Ale i možnost: Nevděk světem vládne všude a ve všech dobách.
15)
Samařan.
a)
Návrat. Děkoval Bohu, JK. Vztah k JK.
b)
Poznámka: Samařan, malomocný, byl mezi Židy. Nemoc spojuje.
c)
Pro přijatý dar nezapomenout na dárce.
16)
Naše vyhodnocování určitých okolností v životě. Měl jsem štěstí. Vyšlo to. Náhoda. Ale i: postoj vděčnosti vůči bohu.
Poznámka: Každé uzdravení je svým způsobem zázrak. Citlivost k tomu.
17)
Návrat.
a)
Nic mu neuteče. Zbohacení radosti u JK. Spasení. Plnost života.
b)
Devět zbývajících. Dostali zdraví. Spokojili se s tím. Víc snad ani nečekali. Jediný slyší i o spasiteli. JK nebere svůj dar zpět. Zůstalo to i těm devíti.
c)
JK má pro nás připraveny větší dary, než si myslíme.
18)
Zdraví samo o sobě. Může i odvést od JK, od Boha. Pokud žádáme jenom zdraví.
19)
Vžít se do situace malomocných.
a)
Ti kolem měli zdraví a také neslyšíme, že by pak více věřili. Zdá se, jako by se na ty nemocné kladly větší požadavky a nároky. Oni se teprve dopracovali k tomu, že se začali vyrovnávat těm zdravým kolem.
b)
Nesprávný přístup vůči nemocným. Zdraví to nikdy nepochopí. Za uzdravení se od nich čeká víc než od zdravých od narození. Říci si to docela prostě: Láska JK k malomocným. Má je rád. Daruje jim zdraví. Mrzí ho ale, když děkuje jen jeden.
c)
Deset malomocných věřilo pevně v JK. O zdravých kolem neslyšíme, že by se za malomocné přimlouvali. Neprojevili víru za 10 malomocných. Ale jde o vděčnost a o vyšší dary víry.
20)
Náman. Hlína. 2 mezci nesli izraelskou hlínu. Nezapomenout. Vděčně si připomínat.
21)
My. Nebrat svůj život jako samozřejmost. Život je dar od Boha. I zdraví. Nezapomenout na to. Chválit Boha.
22)
Děkovat za zdraví předem, když jsme zdraví. Ne až po nějakém uzdravení.

Poznámky:

1)
Samaritáni. Milosrdný. Vděčný. Samaritánka. Jan 4. Oprávněné pochybnosti o jejich víře.
2)
Filip 5.
a)
Vybití malomocných. Francie. Po roce 1300.
b)
Do roku 1670. Boj proti moru: Obklíčit město. Kdo utíkal, zastřelit. Kdo přežil, je zdravý. Ať se ve městě starají o sebe, ať pohřbívají mrtvé.
c)
Moderní doba je lidštější. Jen izolace.
3)
Invalidé pod kazatelnou.
a)
Kdyby náhodou byli. Nemoc nevyléčitelná a infekce. Rozdíl. Segregační myšlení nezaniklo ani v církvi.
b)
Ale: Co kdyby měl někdo aids. Nebo žloutenku nebo jinou nakažlivou chorobu. Riskovat? On by měl být také ohleduplný.
c)
Jak bychom se tvářili, kdyby napochodovalo na bohoslužby deset bezdomovců?
d)
Diakonie. Segregace. Ústavy. Bohoslužby jsou sice v domovech důchodců, ale lidé se nedostanou do pulzujícího života běžného sboru.
4)
Uzdravení a důvěra. Víra. Kdo je málo věřící, není uzdraven? Zvládnout balvan, který je často házen na nemocné a invalidy v církvi. Boží řízení, vedení, tresty, dopouštění.
5)
Segregace v církvi dnes.
a)
Těžko se to zvládá i s dobrou teologickou výzbrojí. Těžko to překonávají postižení. Ale nepostižení si nedovedou představit, že řešení není v mlčení a lhostejnosti.
b)
Teologická a sociální diskriminace postižených v církvi se přechází mlčením a zavíráním očí.
6)
Uzdravení od JK. Včlenění do společenství. Aktuální otázka dnes: Jak včlenit invalidy, nemocné a staré do plného společenství sboru, církve.
a)
Uzdravit.
b)
Ať si to zařídí rodina.
c)
Ať si poradí sám, jak umí.
1.
Musí se zapojit sám.
2.
Většina invalidů zůstane na okraji, na víc nemá bez pomoci jiných dost sil.
d)
Placená diakonie. Vpodstatě segregace. Ústav nebo pomoc doma. Ne vtažení do sboru. Sociální práce jako od jiné sociální organizace.
e)
Dobrovolná křesťanská služba ve sboru. Organizace. Příp. Něco platit na organizování. Ale většina sborů nemá na placené sborové pastorační pracovníky.
f)
Uvědomit si a všimnout si, že invalidů přichází do sborů poměrně málo. Většinou proto, že nemohou sami přijít a pak proto, že si jichnikdo moc nevšímá. Jsou přítěží. Pochopitelně, je to vypětí od okolí.
7)
Advent. Kdo přichází s pomocí. Ke komu přicházet s pomocí.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.