Lukáš 15,11-32.

(Kázání Nový zákon -> 3 Lukáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Lukáš 15,20:
Když ještě byl daleko, otec ho spatřil. Hnut lítostí běžel k němu.

Čtení:

Lukáš 15,11-32.
11
Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.
12
Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.
13
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
14
A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
15
Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
16
A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
17
Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
18
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
19
Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'
20
I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
21
Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'
22
Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23
Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
24
Protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.
25
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
26
Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
27
On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'
28
I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
29
Ale on mu odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30
Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'
31
On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám je tvé.
32
Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"

Postup:

0)
Úvod.
Odpověď JK na řeči farizeů. Ztracená ovce a peníz. Před tím.
a)
Samospravedlnost ctnostného člověka. Drzost před Bohem. Řádný život? To ano. Ne ale samospravedlivé natřásání se. Nad druhými, tzv. Horšími.
b)
Ztráta, životní prohry. Dvoji typ:
1.
Mladší syn. Neřest. Drzost vůči Bohu.
2.
Starší syn. Pyšné ctnosti. Sebejistota. Nadnesenost vůči druhým.
1)
Nejdelší podobenství JK. Nejznámější. 3 postavy příběhu.
a)
Marnotratný sym. Jít do světa. Dej mi. Ztroskotání. Odcizení. Šel do sebe. Síla najít cestu zpět. Rozpomenout se. Je na co se rozpomínat.
b)
Starší bratr.
Málo kdy je kazateli připomínán. Aspoň ne příliš.
c)
Milosrdný otec. Střed příběhu. Otec jedná s oběma syny. Ve prospěch obou.
2)
Text. Otec vyhlíží do dálky. Ne nezúčastněný divák. Vyběhl vstříc, naproti.
3)
Mladší světák se vrátil.
a)
Dojem: prošlo mui to hladce. Málo výchovné. V podobenství jde o něco jiného než o pedagogiku. Pohled na zbědovaného syna. Chytne to obce za srdce. Představit si barvitě scénu.
b)
Patriarcha. Otec neběhal synovi vstříc. Důstojný pán. Pomalý, odměřený krok. Zvláště, když se vracel takový flamendr. Nepřístojné jednání otce. Zadal si ve veřejnosti. Políbil syna v hadrech.
c)
Syn se nezmůže na nic. Ani slovo omluvy, pokání. Odpuštění i bez omluvy, pokání, vyznání hříchů nahlas. Samotný návrat je dokladem, že to syn myslel vážně.
d)
Otec neklade žádné podmínky. Bezpodmínečná láska.
Poznámka: Ale syn se vrací. Výraz pokání.
4)
Otcova láska nikdy nepřestala. Vybíhá synovi vstříc. Syn ani nedořekne. Otcova láska přikrývá vinu. Nové šaty. Prsten. Tele. Přijat.
5)
Starší syn.
a)
Nikdy neodešel. Moralistní duchovní samospravedlnost. Stejné nebezpečí ztracenosti.
b)
Otec kvůli němu opouští hostinu a jde za ním. Vybíhá ven za starším. Ten uraženě zůstal venku.
c)
Otec vybíhá vstříc i staršímu synovi. Trpělivé prosby. Starší syn by měl podat ruku mladšímu bratru. Otec musí vyslechnout tvrdá slova. Výčitky.
6)
Dva ztracení synové. Starší zatvrzuje své srdce. Každý je ztracen na jiné straně. Otec má rád oba.
7)
Otec. Jednající, milosrdný Bůh. Bězh Boží lásky za každým z nás. Nám běží vstříc. Nutno se přiblížit, vracet. Starší i mladší šli blíž.
8)
Osobitá ztracenost každého z nás. Jsme synové a dcery milosrdného otce. Potěšení v životě a ve smrti. Naděje. Když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás.

Poznámky:

1)
Moderní člověk: Krásný a dojímavý, jímavý příběh. Ale co z toho? Slova slyším, ale nevidím důvod dotahovat dál do oblasti nějaké víry.
2)
Mladší syn ve světě. Dokud měl peníze, užíval si. Když neměl, chtěl pracovat. Nebyl to nefachčenko. Byl bez peněz a měl zájem pracovat. Pracovat uměl.
3)
Možný trik: Vrátím se k otci. Abych přežil a abych se měl lépe. Nemusí se vždycky jednat o žádnou hloubku pokání, ale jen o prachobyčejnou lidskou vypočítavost.
4)
Laciné milosti.
a)
Využít milosti Otce. PB je přece od toho, aby odpouštěl. Je možno se tvářit, že se vracíme. Ale není důvod zbavovat se výhod běžného světského života.
b)
Využít laskavosti nebo hlouposti církve, která bývá občas k navrátilcům značně štědrá. Na úkor věrných členů a z jejich peněz.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.