Lukáš 15,11-24.
(Kázání Nový zákon -> 3 Lukáš)Díkčinění. Evangelizace.Text:
Lukáš 15,11-24.
17
Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
18
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
Čtení:
Izaiáš 55. Jeremiáš 17,5-10.
Lukáš 15,11-32.
Lukáš 15,11-32.
11
Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.
12
Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.
13
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
14
A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
15
Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
16
A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
17
Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
18
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
19
Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'
20
I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
21
Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'
22
Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23
Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
24
Protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.
25
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
26
Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
27
On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'
28
I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
29
Ale on mu odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30
Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'
31
On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám je tvé.
32
Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"
Postup:
1)
Známé podobenství. Bohatství zvěsti.
2)
Mladší syn se chce osamostatnit.
3)
První slovo mladšího syna: Otče, dej mi díl majetku.
a)
Nepracoval na tom. Jen brát a brát. Co vytvořil otec.
b)
Dědictví. Dobrovolnost dárce. Otec nebyl povinen mu nic dávat.
c)
Moderní doba. Často slyšíme: dej mi. Chci brát. Vezmu si. Jenže se přečasto bere bez říkání. Obrat druhého. Přibrat. Ošulit. Připravit o něco.
4)
Židovské poměry tehdy. Neslýchaně tvrdé slovo. Neurvalost mladšího syna. Neslýchané sáhnout na dědictví ještě za života. Nedočkavost, až otec zavře oči. Otec oči stále nezavíral. Syn spěchal. Tak dej. Chci to teď a hned. Nečekat až na otcovu smrt. Když otec pořád žije.
5)
Otec ku podivu neprotestuje. Nechá syna dělat, co chce. Nechá ho dělat podle žádosti jeho srdce.
6)
Syn je tak na vlastních nohách. Sám sobě je pánem. Nemusí se na nikoho ohlížet. Užívá. Rozhazuje. Utrácí. Svobodu vidí v libovůli a nevázanosti. Anarchie. Rozbít tradici jako přežitek.
7)
Rozmařilý život. Rozházel majetek otce.
a)
Šťavnaté barvy. Později to charakterizuje starší bratr. Všecko prožral s děvkami. Nemravnosti.
b)
Život jen pro sebe. Podle svého. Na vlastní účet, na vlastní pěst. Přes mrtvoly za svým cílem. Sobectví pro sebe.
8)
Cizina. Živí se ošetřováním vepřů. Nejpohrdanější práce. Ponížení pro Žida. Ani žrádlo pro vepře nedostal. Co zbylo. A vepři jsou vždy a pořád při chuti.
9)
Rabínské přísloví: Když Židu zbývá jen mláto, pak činí pokání. Syn je na dně, vnějšně i vnitřně. Jde do sebe. Procitnutí ze zahleděnosti k sobě.
Vzadu je opuštěný a odmítnutý otec. Návrat nebude snadný. Ztratil právo syna. Aspoň poslední nádeník. Jako cizí. I to by byla otcova milost.
Vzadu je opuštěný a odmítnutý otec. Návrat nebude snadný. Ztratil právo syna. Aspoň poslední nádeník. Jako cizí. I to by byla otcova milost.
10)
Aktualizace.
a)
V čem je pravá lidská svoboda.
1.
Slovo svoboda není ovšem v textu.
2.
Otec synovi na začátku nebránil, neproklel ho. Zavinil to všecko další? Měl se rozčilit a syna patřičně a náležitě usměrnit? Otec na synovi nezlomil hůl. Nechal ho být a jít. Lhostejnost?
3.
Syn odešel pryč. Nedotíral nijak na otce. Nenutil, nevyhrožoval.
Každý byl pak jinde. Kus od sebe.
Syn měl možnost žít u otce. Nikdo ho nevyháněl. Žít u otce ale znamenalo respektovat pravidla domova.
Každý byl pak jinde. Kus od sebe.
Syn měl možnost žít u otce. Nikdo ho nevyháněl. Žít u otce ale znamenalo respektovat pravidla domova.
4.
Nefalšovat svou svobodu. Rozumět jí. Svoboda není v marnotratné svévoli.
5.
Nevidět svobodu jen v životě na vlastní pěst a v naplnění vlastních potřeb. Není ohled na druhé.
6.
Život nemůže být hodnotně žit bez ohledu na Boha a na druhé. Nepřinese to štěstí.
7.
JK: Kdo by chtěl zachovat duši, ten ji ztratí.
8.
Služba je naplněním života.
9.
Pravý domov. Po kruté prohře to syn poznal.
Poznámka: Velká slova?
Poznámka: Velká slova?
b)
Skutečné obrácení člověka. Formy:
1.
Saul u Damašku.
2.
Syn: Střízlivost. Civilnost. Pragmatické uvažování. Na mizině. Má hlad. Neví kudy kam. Hlouběji klesnout nemohl.
Nápad. Vzpomínka. Má naštěstí na co vzpomínat. Být jako nádeník u svého otce je lepší než současné živoření.
Praktická rozumová a životní vypočítavá úvaha.
Nepohrdat úvahami syna. I to patří k víře. Rozumová úvaha. Střízlivý, věcný pohled. Ne chytráctví a vypočítavost, to je jiná věc. Otevřená bilance vlastního života. Správný nový pohled. U otce je skutečně dost chleba pro všechny.
Honba za vlastním blahobytem. Trpké zklamání. Fata morgana.
Hloubka života je v životě s otcem a bratrem. Služba pro druhé.
Obrat: šel do sebe. Ne na povrchu. Dosud opojenost sebou samým. Posedlost tímto opojením. Konec: pýcha. Člověk je nakonec daleko od sebe sama. Jen na cestě k Bohu a druhým jsme na cestě k sobě samým. Najdeme pak sebe, když najdeme druhého.
Podstata obrácení je zde. Člověk se obrátí k Bohu a najde sebe sama.
Poznámka: Obrat ne vždy pod tlakem okolností. Když nastane obrat, návrat k sobě.
Nápad. Vzpomínka. Má naštěstí na co vzpomínat. Být jako nádeník u svého otce je lepší než současné živoření.
Praktická rozumová a životní vypočítavá úvaha.
Nepohrdat úvahami syna. I to patří k víře. Rozumová úvaha. Střízlivý, věcný pohled. Ne chytráctví a vypočítavost, to je jiná věc. Otevřená bilance vlastního života. Správný nový pohled. U otce je skutečně dost chleba pro všechny.
Honba za vlastním blahobytem. Trpké zklamání. Fata morgana.
Hloubka života je v životě s otcem a bratrem. Služba pro druhé.
Obrat: šel do sebe. Ne na povrchu. Dosud opojenost sebou samým. Posedlost tímto opojením. Konec: pýcha. Člověk je nakonec daleko od sebe sama. Jen na cestě k Bohu a druhým jsme na cestě k sobě samým. Najdeme pak sebe, když najdeme druhého.
Podstata obrácení je zde. Člověk se obrátí k Bohu a najde sebe sama.
Poznámka: Obrat ne vždy pod tlakem okolností. Když nastane obrat, návrat k sobě.
c)
Důsledky plynoucí z kritického hodnocení sebe. Realista. Ne naivka. Ne vznášení se ve výšinách.
Syn si nic nenalhává. Ví o své vině. Neumenšuje svou vinu.
Syn si nic nenalhává. Ví o své vině. Neumenšuje svou vinu.
1.
Proti nebi. Narušení Božích řádů.
2.
Proti otci. Neskrývá se se svou vinou.
Syn:
Syn:
1.
Dřív: Dej mi.
2.
Teď: Zhřešil jsem.
Posun v přístupu k otci.
Poznámka: Otec mohl být rád, že syn neřekl: Dej nebo si vezmu sám. Syn nebyl ještě dost moderní a vysmrkaný. Přesto velký výlupek i tehdy.
Přiznat vinu. Těžké. Víc než přiznat jen chybu. Syn vyznává: Ztratil právo být synem. Aspoň být jako nádeník.
Nádeník: Každý den je cele závislý na milosti pána. Zaměstnavatel ho nemusí zaměstnat.
Před PB lze žít jen z milosti Boží. Naše prázdné ruce. Jen Bůh má klíč k našemu životu.
Posun v přístupu k otci.
Poznámka: Otec mohl být rád, že syn neřekl: Dej nebo si vezmu sám. Syn nebyl ještě dost moderní a vysmrkaný. Přesto velký výlupek i tehdy.
Přiznat vinu. Těžké. Víc než přiznat jen chybu. Syn vyznává: Ztratil právo být synem. Aspoň být jako nádeník.
Nádeník: Každý den je cele závislý na milosti pána. Zaměstnavatel ho nemusí zaměstnat.
Před PB lze žít jen z milosti Boží. Naše prázdné ruce. Jen Bůh má klíč k našemu životu.
d)
Syn byl znovu (opět, opětovně) přijat za syna. Smí začít znovu. Odpuštění. Mrtvý ožívá.
1.
Poslední slova syna otci: Zhřešil jsem. Pak už dál jen mlčel. Vina zacpává ústa. Otec vše pochopil, i když syn moc nemluví.
2.
Otec vlastně nenechal syna domluvit, aby pověděl všecko, co si připravil. Nebylo toho třeba.
3.
Šaty. Symbol přijetí za syna. Prsten. Pečetní. Plná práva. Boty. Tehdy výsada svobodného člověka.
4.
Tučné tele. Královská hostina. Něco mimořádného. Hody. Veselí. Nový život. Vše je darováno z milosti.
5.
My. Co vše jsme přijali z Boží milosti. Vděčnost. Kristova spravedlnost. Bílé roucho. Darované.
Poznámky:
1)
Lukáš 15. Ztráty a nálezy: Ovce. Peníz. Syn.
3)
Podobenství.
a)
Ovce se může ozvat.
b)
Peníz za ztracení nemůže.
c)
Syn: vlastní vina. Musí se rozhodnout k návratu sám. Otec nehledá, ale čeká.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.