Lukáš 3,1-20.

(Kázání Nový zákon -> 3 Lukáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent.

Text:

Marek 1,15:
Naplnil se čas. Přiblížilo se království nebeské. Čiňte pokání. Věřte evangeliu.

Čtení:

Amos 8. 14 veršů.
Lukáš 3,1-20.
1
V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně,
2
Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.
3
I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů",
4
Jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!
5
Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;
6
A každý tvor uzří spasení Boží.'
7
Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
8
Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: 'Náš otec jest Abraham!' Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
9
Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně."
10
Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?"
11
On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."
12
Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?"
13
On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno."
14
Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem."
15
Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš.
16
Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
17
Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným."
18
A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
19
Ale když káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co činil,
20
Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.

Osnova.:

Advent.
1)
Naplnil se čas.
2)
Přiblížilo se království Boží.
3)
Čiňte pokání.
4)
Věřte evangeliu.
5)
Konkretizace. Lukáš 3,1-20.

Postup 1:

Advent.
0)
¨Úvod. Advent a vánoce.
a)
Advent. Blízkost vánoc. 4 adventní neděle. Připomenout a zvýraznit důležité důrazy adventní (vánoční) zvěsti.
b)
Náznak: Vánoce nejsou jenom nějakou rozplizlou a neurčitou idylkou s nákupní (adventní) horečkou předem.
1)
Naplnil se čas.
Kdy a jak se naplňuje čas. čas obecně, světa, církve, člověka. Postup času zdaleka nemusí vždy znamenat jeho naplnění či naplňování.
a)
člověku přibývají léta. Blíží se obyčejný lidský konec.
b)
Člověk dozrává k určitým věcem. Příklady: V oblasti mezilidských vztahů. Oblast vnitřní, existenciální. Dozrání k poznání něčeho, co člověk v kvaltu a shonu života nevnímal.
2)
Přiblížilo se království Boží. Je to něco jiného nežli běžný konec lidského života.
Jak se KB přiblížilo?
a)
Blíží se příchod JK.
b)
Blíží se parusie. Druhý příchod JK.
c)
Blíží se konec lidského života. Blíží se chvíle, kdy člověk už nebude moci na svém životě nic měnit.
d)
Člověk je otevřenější (náchylnější) o některých věcech vůbec slyšet, přemýšlet a snad i mluvit. Prostě se ho to začíná dotýkat. Uvědomuje si širší a hlubší rozměry lidského života a lidské existence.
3)
Čiňte pokání.
Pokání je slovo, které vyvolává mnoho reminiscencí a často i falešných představ.
a)
Obléknout se do pytloviny a lehnout si do popela. Minimálně držet půst, mít chmurnou a zachmuřenou tvář a postit se s mnohými modlitbami.
b)
Změna života. Jiný přístup k životu. Jiný pohled na život. Jiná slova, činy, skutky, jednání.
c)
Pokání začíná uvnitř člověka. Nitro. Srdce. Mysl. Vnitřní změna. Vnitřní obrat, který se projevuje pak i navenek. Vnější důsledky pro život. Člověk se stává jiným. Učí se stávat být jiným. Podle měřítek a norem SB.
4)
Věřte evangeliu. Spolehnout, že to tak je. Prosté, jednoduché a snadné. Současně však velmi těžké.
Kontrolní test pro víru: Jít na hřbitov mezi hroby. Připomenout si víru ve vzkříšení.
5)
Konkretizace textu Lukáš 3,1-20. Jak to má vypadat v praxi.
a)
Pro nás se pochopitelně jedná o praxi života a víry.
b)
V našich podmínkách života. V každém případě se nejedná především či vůbec o nějaké vznášení se v nebeských, imaginárních, virtuálních či subtilních sférách či zážitkových oparech, ale o konkrétní a reálný život s oběma nohama na zemi.
c)
Obyčejnost lidského života.

Postup 2:

Sociální důrazy.
1)
Stalo se SB k Janovi. Pověření.
2)
Na poušti. Končí příprava.
a)
Jan začíná něco dělat pro PB.
b)
Obdoba: Saul, Pavel. Pobyt v Tarsu. Příprava. Pak odešel na misii.
3)
Jan prochází okolí Jordánu. Jde k lidem.
a)
Nesedí na jednom místě.
b)
To až později, když už o něm lidé věděli a přicházeli sami, může zůstávat (pobývat) na jednom místě. Pak už je to funkční. Lidé ho aspoň najdou. Vědí, kde ho mají hledat a kde ho zastihnout.
4)
Kázání. Blízkost Božího soudu. Pokání. Dejte se pokřtít. Odpouštění hříchů. Nový život.
5)
Hlas volajícího. Izaiáš 40. Na poušti. Připravit cestu Pánu. Přímé čiňte cesty. Narovnat to, co je křivé, pokřivené. V lidském životě. Poušť života. Náprava života.
6)
Lidé. Jsou plní očekávání.
a)
Měco čekají. Dychtivost po SB. Jsou zasaženi, dotčeni SB.
b)
Oběť od lidí, že přišli. Výlet na několik dní. Dnes by se to autem obrátilo během jednoho dne. Opustili práci. Menší výdělek. Únava a námaha cesty. Když jsou lidé ochotni něco vynaložit pro slyšení SB, tak to vypovídá něco samo o sobě.
7)
Kdo přijde po Janovi: Někdo silnější. Jan byl hodně působivý a pravdivý kazatel.
a)
Křest. Voda Jordánu. Odplavení špíny, hříchu. Náprava života.
b)
JK. Bude křtít Duchem svatým. Voda a oheň. Zápal. Ale: Oheň soudu. Ještě účinnější nežli voda. Důkladnější očista. Protříbí se i zlato. Důkladnější soud. Jak obstát? Připravit se.
c)
Oheň soudu: 1 Korintským 3,10-15.
8)
Soud. Lopata v ruce JK. Představa: JK s lopatou. Masivní představa. Pročistit si své humno. Zrno, plevy. Oddělit zrno od plev.
9)
Zástupy. Ptají se. Dotčeni. Co mají dělat. Touha po obrácení, nápravě. Požehnané kázání, když na ně lidé takto reagují.
10)
Co máme dělat. 10 krát v NZ.
a)
Zde to říkají zástupy kolem Jana.
b)
Bohatý mládenec. Má vše rozdat.
c)
Zákoník. Milosrdný Samaritán. Souvislost: Život věčný.
d)
Skutky 2. Letnice. Otázka lidí je důsledkem Petrova kázání.
e)
Skutky 9. Saul u Damašku. PB ho zastavil. Obrat k JK.
f)
Skutky 16. Žalářník ve Filipis. Co mám činit, abych byl spasen.
g)
Jaksi vždy nějakým způsobem vynucená otázka.
11)
Jan radí docela konkrétně a prakticky.
a)
Obyčejné skutky lásky a pomoci. Kdo má přebytek, ani ne nadbytek, má pomoci tomu, kdo má méně. Dát z reserv pro život. Ne zbytky. Šaty. Jídlo. Aktuální tehdy. 90 procent lidí tehdy žilo prakticky v bídě. Třeli bídu s nouzí.
b)
Citelný nedostatek. Ubohý život. Nemožnost rozvinout se v životě. Přežívání. Uhájit holý život bez nadměrné kulturnosti a duchovnosti.
12)
Konkrétnost Jana.
a)
Nevznáší se v nějakých iluzorních, imaginárních, subtilních duchovních či virtuálních sférách.
b)
Celníci. Publikáni. Clo. Mýto. Berňák, finanční úřad. Nemohli být poctiví. Všeobecně platili za nezpochybnitelné hříšníky. Poctivý celník by tehdy musel být opravdu velmi bílá vrána. Jejich postavení svádělo k vyšším výdělkům. Nepoctivé příjmy.
1.
Forma přivydělání si: Šizuňk, obírání lidí.
2.
Údiv. Chtějí se dát pokřtít. Pokání. Chtějí napravit svůj život. Překvapení. Chtějí se fakticky vzdát svých příjmů, i když nepoctivých.
3.
Jak napravit život? Zdánlivě nic moc. Jen dělat poctivě svou práci. Nepřiživovat se. Nebrat úplatky. Nežít na něčí úkor. Nevyužívat a nezneužívat druhých. Nezneužívat a nevyužívat svého postavení k různému přilepšování a nadlepšování si.
13)
Vojáci. Žoldnéři.
a)
Placená armáda. Když nebojovali, chtěli mít zábavu a chtěli si dobře žít.
b)
Tehdy běžné: Odírání lidí. Loupeže. Vymáhání peněz, věcí a služeb od lidí. A i hoštění. Ženy si před nimi nemohly být jisté.
c)
Rada Jana: Spokojit se se žoldem. Moderně: Žádné úplatky, žádná korupce.
14)
Závěr. Hledat konkrétní odpověď dnes. Poctivý život. Láska. Milosrdenství. Pomoc bližním.

Poznámky:

1)
Vážit si těch, kdo před JK připravovali cestu JK.
2)
Příprava a příchod spasitele.
a)
Pozvání k milosti, k naději.
b)
Zanikne lež, nespravedlivé, zlé.
3)
Dát si říci, co nám říká Jan.
4)
Představit si. My stojíme mezi Janovými posluchači. Co by asi řekl konkrétně nám.
5)
Jací posluchači přišli k Janovi a nechali se pokřtít.
a)
Celníci. Evidentní hříšníci. Evidentně potřebovali pokání jako soli.
b)
Obyčejní lidé. Nedělali nic zlého. Mají podarovat ty, kdo mají méně.
c)
Žoldnéři. Násilníci. Evidentní hříšnost.
d)
Zákoníci a farizeové. Byli všeobecně (ve veřejném mínění) pokládáni za zbožné a spravedlivé, že nepotřebují pokání. Byla to od Jana odvaha, když od nich též žádá pokání. Není výslovně řečeno, že by se též nechali pokřtít.
e)
Herodes. Nepřišel. Složitosti v jeho manželství. Přebral bratrovi manželku. Jan si to dovolil kritisovat. Za to skončil ve vězení.
6)
Farizeové všech dob mají vždy daleko k pokání.
7)
My. Dojem: Postačí nám drobná retuš. Kosmetická úprava.
8)
Zástupy se ptají: co máme dělat? Farizeové všech dob se ptají: co mají dělat ti druzí.
9)
Posluchači Jana:
a)
Lidé zbožní. Farizeové. Očekávající mesiáše.
b)
Hříšníci. Celníci. Žoldnéři. Polopohané.
10)
Křest v Jordánu. Veřejné vyznání své hříšnosti, i když to nemuselo být konkretisováno přede všemi.
11)
Matouš 25. Poslední soud. 6 skutků milosrdenství.
Nasycení zástupů: Dejte vy jim jísti.
12)
Výtka farářům: Měli by v kázáních víc říkat lidem, co se má docela konkrétně a prakticky dělat v praxi života víry. Promýšlet to za lidi. Lidé to mnohdy nevědí. Nevědí to bez zlé vůle.
a)
Farář je placen i za toto přemýšlení a domýšlení a za dotahování do praxe života.
b)
Příklady konkrétnosti: Nebát se a nekrást. Žít poctivě a mravně. Mít sociální cítění a pomáhat potřebným.
13)
Úvod. Představit si. Vžít se.
a)
Doba Jana Křtitele. Situace.
b)
My mezi posluchači Jana. Jak přijímáme jeho slova. Co by nám řekl. Asi by vyhmát, co máme dělat. Lepší kazatel než náš farář. Jenže také hůř dopadl nežli dopadá běžný farář na sboru.
14)
Slyšet SB. Zvyk. Dobré zvyky je třeba pochválit. Naučená pravidelnost. Dobré svědectví. Očekávání. Touha. Každou neděli znova a nově.
15)
Farizeové, zákoníci.
a)
Zbožní. V mnohém příklad pro nás. Obětavost.
b)
Nést ovoce víry. Strom bez ovoce může být krásný, ale je k ničemu. Pro to se nepěstuje. Leda by se jednalo o strom okrasný. JK nás však vyzývá a vybízí, abychom nesli ovoce dobré a hojné.
c)
Jan nevítá všechny s otevřenou náručí. Hadi a zmije. Podivné oslovení.
16)
Soud.
a)
Pokání. Křest. Voda.
b)
Oheň. JK. Ostřejší soud.
c)
JK s lopatou.
d)
Sekera přiložena ke kořeni. Naléhavost. Je poslední čas. Poslední výzva. Krátkost života. Aby to člověk ještě stihl. Poslední zvonění. Aby to člověk stihl aspoň v posledním termínu před koncem svého života.
17)
Čestný, poctivý celník. Tehdy bílá vrána k pohledání.
18)
Otec císaře Vespasiána: Výběrčí daní v Asii, rok 50. Sochy s nápisem: Poctivému celníkovi. Nechal si to pro sebe postavit.
a)
Výjimka. Zasloužil si úctu.
b)
Vyžádal si nepřímo tyto pocty. Chtě nechtě mu to museli udělat. Zesílená nepoctivost. Přetvářka.
Vespasiánův otec asi nepřišel při svém celničení zkrátka. Později se s ním setkáváme jako s bankéřem ve Švýcarsku. Možná tam založil tradici pozdějšího švýcarského bankovnictví.
19)
Farizeové a zákoníci všech dob. Mluví o nutnosti pokání, ale myslí na ty druhé vedle. Dokonce na ně někdy ukazují prstem. Moc se zlobí na JK, na Jany Křtitele a jiné pravdivé proroky, kteří jim nastaví zrcadlo.
Ještě víc se zlobí, když se tak děje veřejně a když se o tom pak mluví mezi lidmi.
20)
Pravdivost Jana Křtitele. Na všechny strany: Směrem dolů i nahoru. Zaostřeno na bezbožné a hříšné, ale i na ty tzv. Nejzbožnější.
Celníci. Žoldnéři. Obyčejní lidé, kteří nedělají žádné viditelné hříchy, ale mají pomoci těm, kdo mají méně než oni. Farizeové a zákoníci. Král Herodes.
21)
Král Herodes. Morální představa tehdy: Ti nahoře by měli být příkladem života i v mravní oblasti pro ty dole.
22)
Naplnil se čas. Člověk se zastaví v kvaltu života. Věnuje pak několik posledních let života hlubšímu pohledu na život a plnějšímu prožívání života.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.