Matouš 24,1-14.

(Kázání Nový zákon -> 1 Matouš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent. Silvestr.

Text:

1
Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby.
2
On však jim řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni. Všecko bude rozmetáno."
3
Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!"

Čtení:

Izaiáš 64,1-8.
Matouš 24,1-14.29-31.
1
Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby.
2
On však jim řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno."
3
Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!"
4
Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
5
Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat 'já jsem Mesiáš' a svedou mnohé.
6
Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec.
7
Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech.
8
Ale to vše bude teprve začátek bolestí.
9
Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.
10
A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;
11
Povstanou lživí proroci a mnohé svedou.
12
A protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.
13
Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
14
A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.
29
Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
30
Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.
31
On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.

Postup 1:

0)
Advent. Pohled k paruzii. Povzbuzení a radost z Pána.
1)
Chrám. Jistota. Bezpečí. Zázemí. JK odchází do nejistoty, do nepřízně života. Volá k tomu i své učedníky. Jistota: Být s JK.
Poznámka: Lotova žena. Zabezpečený, známý život. Domov. Před katastrofou. Záchrana: Spolehnout na Boží průvodce.
2)
JK. Neobdivuje nádheru chrámu. Velkolepá stavba. Škarohlíd. Apokalyptický pohled.
a)
Obecné pokušení člověka: myšlenka pokroku. Lepší budoucnost. Jasná, zářná budoucnost. Všecko dobře dopadne. Vyjde to. Nějak to přece vyjde, dopadne.
b)
My nechceme připustit nic o nejasné budoucnosti. Optimistické útěchy. Pokud jsou peníze, tak mnohé vyjde. Doklad: Nezakotvenost jen v čisté víře v Boha. Žádné sýčkování. Chceme radost, úsměv, úspěch.
c)
Ekologičtí škarohlídové před 40ti lety. Dnes: Situace je horší než tehdy předpokládali. I když to není na první pohled vidět. Lesklý povrch blahobytu a zajištěnosti a pohody. Voda. Vzduch. Ozonové díry. Oceány. Pralesy. Země. Nemoci. Poničenost kde čeho.
d)
Morální a duchovní rozvrat a rozklad společnosti. Chemizace. Zemětřesení. Války. Hladomory. Uprchlíci. Inflace. Rozte tržnost a surovost. Brutalita. Hrubnutí mezilidských vztahů.
e)
Navenek to ovšem může vypadat všelijak načančaně. Základní proud společnosti (střední vrstva) s vypětím a s vyplazeným jazykem život ovšem vpodstatě zvládá.
f)
Optimisté: Laciné, pozitivní útěchy: to se nějak spraví. Nepodlehnout panice. My lidé chceme slyšet laciné řeči o budoucnosti světa i církve.
g)
Apokalyptici. Jsou kritizováni vždy a v každé době. Měli smysl pro realitu, pro skutečnost. Vědomí: svět není z gruntu, tedy v gruntu, zdráv. Hřích. Nemoc světa je k smrti.
h)
Falešné důvody ke spokojenosti.
1.
Všední podoba života, světa. Však to nějak jde pořád dál. Ale jak to jde? Město. Bát se večer vyjít na ulici. Na ulici i doma.
2.
Divy. Špičkové výkony. Výjimky. Co z toho pro obyčejného člověka.
3)
Pomíjejícnost všeho.
a)
Chrám. Ideály. Nejlepší duchovní hodnoty. Nádhera. Lidské výkony.
b)
Nebe. Země. Všecko.
c)
Společnost lidí. Smrt. Války. Bída. Hlad. Příroda. Katastrofy samy od sebe. I důsledky díla člověka. Oblast lidské společnosti. Tam dělají těžkosti jednoznačně lidé.
d)
Církev. Další fáze. Vše se otřásá.
1.
Kde jinde hledat jistotu než právě v církvi. Pocit tichého bezpečí a domova. Najednou zjistíme: centra nenávisti. Nejednota. Rozklad. Lidé téže víry. Věří v JK. JK je pravdivý. Zná život člověka dopředu.
2.
I církev se bude kymácet. Situace před koncem. Paruzie.
4)
Evangelium má být kázáno po všem světě. Boží dílo není stíhat svět ranami. Dobrá zpráva o KB. Evangelium. Panství JK nad světem, nad zmatky, nad smrtí. Evangelium je nepostradatelná naděje.
Pomoc i do života na zemi.
a)
Vztahy mezi lidmi. Ubudou války. Nemoc. Drogy. Hlad.
b)
Nepřímý vliv. Příroda. Ubudou devastace přírody. Zvládání důsledků zemětřesení. Pomoc se nerozkrade a neprorežíruje. Člověk se pak třeba napije laciné čisté vody z potoka, jako tomu bývalo dřív.
5)
Smysl řeči JK.
a)
Potom přijde konec. Ne hned. Nelze vypočítat. Svůdci. Falešní proroci. Mesiášové. Situace tísně a ohrožení. Je to vždy v různé podobě.
1.
Vždy se najdou svůdci v různé podobě. Nabízejí recepty. Slibují sliby. Vzbuzují laskominy. Je dobré být vždy nedůvěřivý a opatrný vůči laciným slibům různých spasitelů. Ismy.
2.
JK. Jediná naděje. Cesta, pravda, život. Problém je složitější v církvi. Tam vystupují mnozí falešníci ve jménu JK. Jak je rozpoznat? Nesnadné k rozpoznání. Nová a cizí učení. Štěpení. Trhání. Měřítko: Narušování jednoty Božího lidu.
3.
Není to v duchu JK. Falešní proroci. Zazáří jako meteor. Zhasnou. Nepozná je místo jejich.
b)
Konec. Patří JK. Poslední slovo. Pán. Jistota a opora. Naděje v katastrofách. Alfa a omega. JK: Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.

Postup 2:

1)
Otázka učedníků: Kdy nastane konec. Znamení.
a)
Kdy.
b)
Znamení. Před blízkostí konce.
2)
Odpověď JK. Překvapivá. Z druhé strany.
a)
Být na pozoru. Aby vás někdo nesvedl. Mnoho lžimesiášů ve jménu JK. Svedou mnohé.
b)
Války. Nelekat se.
c)
Hlad. Lidská nespravedlnost a lhostejnost.
d)
Zemětřesení. Příroda. Začátek bolestí.
e)
Soužení církve. Pronásledování. Nenávist.
f)
Mnozí odpadnou. Zrazování v církvi. Nenávist v církvi. Rozklad. Tržnost. Každý hrabe jen pro sebe.
g)
Lživí proroci. Svedou mnohé. Tíseň. Najdou se spasitelé. Vyrukují.
h)
Rozmůže se nepravost. Vychladne láska mnohých. Ne všech.
i)
Kdo vytrvá do konce, bude spasen.
j)
Evangelium bude kázáno po celém světě. Přes tíseň. Jediná šance. Naděje. Na svědectví všem národům. Bez výmluvy. Nikdo se nebude moci vymlouvat, že nemohl slyšet evangelium.
k)
Pak přijde konec. Toto vše: předběžná znamení. Předběžné znaky.
3)
Konec.
a)
Zatmí se slunce. Ne obyčejné zatmění.
b)
Měsíc nebude svítit. Vláda noci, bez světélka.
c)
Hvězdy budou padat. Konec vesmírné jistoty. Ne meteority.
d)
Nebeské mocnosti se zachvějí.
e)
Znamení syna člověka na nebi. Ukáže se.
f)
Lidé budou lomit rukama.
g)
Uzří syna člověka. Přichází na oblacích nebeských. S mocí a slávou.
h)
Syn člověka vyšle anděly. Zvuk polnice.
i)
Shromáždí vyvolené z celého světa.
4)
Výzva k učedníkům: I vy buďte připraveni. Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.

Postup 3:

1)
Advent. Doba čtyř týdnů před vánocemi.
a)
Slovo Advent. Příchod. Myslí se na příchod JK.
b)
V adventní době se církev koncentruje intensivněji k vánoční zvěsti, k příchodu a přicházení JK do tohoto světa.
c)
Vše, co církev připomíná v souvislosti s příchodem JK, je záležitostí víry. Nelze to dokázat nestranně a neutrálně uvažujícímu člověku nějakými logickými či matematickými důkazy.
2)
Různé příchody a přicházení JK do tohoto světa a k lidem.
a)
Před dvěma tisíciletími. V Ježíši z Nazaretu se nejzřetelněji zjevila Boží vůle a Boží záměr s námi lidmi. Jednalo se o silný zářez do dějin světa. Vznik křesťanské církve. Ovlivnění dalšího běhu, vývoje dějin lidstva.
b)
JK stále přichází do lidských srdcí. Mění lidská srdce.
1.
Nejedná se o masovou záležitost patrnou na první pohled.
2.
Mění se lidské vztahy. Obrušování člověka ve vztahu k bližním a v přístupu k životu.
3.
Přijímání síly k životu, povzbuzení, naděje, potěšení, pokoje. Síla ke zvládání života i v nesnadných životních situacích. Plnost života. Radost. Spokojenost. Štěstí.
c)
JK vstupuje do tohoto světa. Spousta lidí to může přehlédnout. Ještě víc lidí to nemusí ani vůbec zpozorovat. Dějiny světa se ubírají podle svých vlastních zákonitostí.
1.
Přesto lze vidět důsledky příchodu JK do tohoto světa. Srovnat země ovlivněné křesťanstvím a země křesťanstvím neovlivněné. Nejde jenom o rozvoj vědy a techniky. Oblast humanismu. Demokracie. Lidská práva. Cena člověka, lidského života.
2.
Vědomí etických norem, které platí nad člověkem, i když je člověk třeba vždy nedodržuje.
d)
Parusie. Druhý příchod JK. Konec věků. Text. Více míst v NZ.
3)
Neplést parusii (druhý příchod JK) s jinými konci.
a)
Konec světa. Parusie pochopitelně znamená konec našeho (tohoto) světa. Nastoupí KB. Jenže konec světa dokáže již zařídit i dnešní člověk. Příklady:
1.
Zbraně hromadného ničení (atomové, chemické, biologické).
2.
Ničení prostředí života na Zemi (ekologie, pokažená voda a vzduch, ozonové díry, likvidace zdrojů kyslíku - tropických pralesů).
b)
Smrt. Konec života člověka. Pro člověka skončí svět. Už nebude moci na svém životě nic měnit.
c)
Parusie znamená zároveň poslední soud. Živí budou pochopitelně (samozřejmě) po ruce. Mrtví budou probuzeni k soudu. Každému se promítne jeho život, jak vypadal a jaký měl být podle Boží vůle.
4)
Znamení.
a)
Lidé vždy nebo téměř vždy chtějí znamení na kde co. Přirozená touha člověka. Není důvod to lidem příliš vyčítat, pokud to nedělali jako zákoníci a farizeové, kteří chtěli Ježíše pokoušet požadavky na věrohodné znamení. Jim a pro ně věrohodné.
b)
Když (pokud) člověk plně věří, že JK je posledním pánem a že jednou přijde se svou viditelnou, zřejmou a nepřehlédnutelnou mocí, tak by vlastně žádné znamení nepotřeboval.
1.
Lze přece spolehnout na slovo JK.
2.
Jestli to bude za vteřinu, minutu, hodinu, den, týden, měsíc, rok, tisíc let nebo i později, tím se na faktu samém přece nic nemění.
c)
Znamení jako pomoc pro nás.
1.
Připomínka. Riziko člověka vždy a pořád: Ubíhá čas života. Pluje jako v loďce na klidné široké řece. Nic neruší, nezneklidňuje.
2.
Znamení je připomínka, že to jednou všecko skončí. A pro člověka to skončí smrtí. Pak už bude jen čekat, až to vše definitivně skončí JK.
5)
Znamení. Běžné skutečnosti života v každé době.
a)
Přírodní katastrofy. Zemětřesení. Sopky. Tajfuny.
b)
Důsledky lidského jednání.
1.
Zásahy do přírody. Ekologie. Plundrování přírody. Necitlivost a nešetrnost vůči přírodě.
2.
Nepředložené jednání v oblasti lidské společnosti a mezilidských vztahů.
1.
V oblasti soužití jednotlivců i národů. Až po války a různá násilnictví. Kriminalita. V mnohých městech se lidé např. Bojí (obávají) pozdě večer vycházet na ulici.
2.
Osamělost, osamocenost, opuštěnost lidí. Domy, byty. Ochranné bezpečnostní zámky a kamery. Ale člověk je stále více sám a osamocen.
c)
Oblast církve.
1.
Církev je složena z lidí a nikoliv z andělů. Falešní proroci. Dokonce i falešní mesiášové.
2.
Prakticky: JK prý není pravý mesiáš. Já ano. Já mám pravou víru. Jiní nemají plnou či správnou víru. Vědomé odmítání JK jako pravého mesiáše. Hřích proti Duchu svatému. Nejtěžší hřích.
d)
Rozklad základních lidských životních hodnot. Vše se nějak zakymácí.
1.
Nebe. Zatmí se nebeská tělesa. Bude to padat.
2.
Země. Katastrofy přírodní i od lidí.
3.
Církev. Duchovní zázemí. Vnitřní jistota. Existenciální oblast.
e)
Jediná jistota, naděje a záruka: JK. Pán.
6)
JK a chrám.
a)
Ježíš si vážil chrámu. Často tam chodil. Kázal tam. Nejhlubší a nejpevnější jistota pro život člověka.
b)
Jistota je vposledu ale tam, kde je JK.
c)
Ježíš opouští chrám. Jde do nejistoty světa. Kdo jsou s ním, mají jistotu v JK.
d)
Matouš 8. Bouře na moři. Loďka se pořádně kymácí. Ale s učedníky je JK. Bouře, tajfuny a zemětřesení jsou i na zemi.
e)
Lot. Sodoma. Boží poslové vedou Lotovu rodinu z hrozící nejistoty v dosavadní neproblematické jistotě v Sodomě do nejistého života. Ale jde o záchranu holého života.
7)
Praktická naděje pro nás: Víra v JK, který je posledním a nejvyšším Pánem.
a)
Jsou lidé, kteří mají důvody, aby se třásli před posledním soudem.
b)
Kdo jde s JK ve svém životě, smí pozvednout hlavu. Jeho poslední soud vysvobodí ty, kdo měly těžkosti a problémy v životě a nemohli ho z mnoha důvodů a příčin plně rozvinout.
c)
Vánoce před námi. Nadějný výhled. Těšíme se na příchod JK.

Poznámky:

1)
JK. Volá k sobě.
a)
Odchod z lidské běžné jistoty. Z chrámu. Do nejistoty světa. Katastrofy.
b)
Matouš 8. Bouře na moři. Pevná země. Jistota je tam, kde je JK. V loďce, i když kolem se převalují vlny.
2)
Lot. Odchod z katastrof do bezpečí. JK. Opačný směr. Z bezpečí chrámu do katastrof vratkého světa.
3)
JK. Škarohlíd.
a)
Dojem: chybí mu radost, veselí, vzlet, odpich, optimismus, pozitivní pohled, vznos, vzlet, vzmach, rozmach.
b)
Příliš vážný tón zvěsti JK. I to je v bibli před vánocemi.
4)
Všední život. Je to příznak, jak to jde. Vše je dražší. O něčem to vypovídá. Vypětí života. Též to něco říká. JK. Vše jiné než laciný optimismus.
5)
Evangelium bude kázáno ve světě. Chatrná, kymácející se církev. Zvládne to. Dělá dobrou, správnou v¨ěc. Při vší bídě církve. Kde jinde hledat záchranu. Dokáže zvěstovat.
Poznámka: Hlásání evangelia by nemuselo vycházet jen z církve. Ale odkud odjinud? Není soukromá víra.
6)
Falešné důvody spokojenosti.
a)
Jsou dražší. Jak člověk stačí.
b)
Stavby. Nákladné investice. V nějaké podobě to zaplatí obyčejní lidé. Sníží se o to životní úroveň lidí.
7)
V duchu JK.
a)
Matouš 7,21. Ne každý, kdo mi říká: Pane, pane, vejde do KB. Do Kb vejde ten, kdo činí vůli Boží.
b)
Lukáš 9. Zebedeovci: oheň na Samaritány.
c)
Slovně zbožně. Nemilovat jen slovem a jazykem, ale skutkem.
d)
Po ovoci poznáte je. Ovoce Ducha svatého.
8)
Chrám. JK ho opouští. Nezůstane z něho kámen na kameni. Vzpomínky posluchačů. Šalomounův chrám. Zničení od Babyloňanů. Obnovení. Přestavba za Herodesa.
Lidé rádi zapomenou: nejde o jistotu vnější. Podstatné: Hospodin zachraňuje.
a)
Chrám je jistota vnější. Hospodinova jistota je za tím. Nad tím.
b)
Lot. Zachráněn tím, že opustil vnější jistoty v Sodomě, majetek.
c)
Matouš 8. Bouře. Pevnina. Jistota s JK, který je na moři. Na vratké lodičce s JK je to jistější nežli na tzv. Pevné zemi, kde také řádí uragany.
JK jde do nejistoty. Opustil bezpečí pevné země i chrámu.
9)
Ekologové.
a)
Před 40 lety. Sklidili opovržení. Prý jsou škarohlídové, pesimisté. Mýlili se v jednom: byli málo realističtí, pesimističtí. Vyšlo to ještě hůř, než předpovídali.
b)
Skutečnost se ukázala horší než tehdy říkali, než tehdy předpokládali a odhadovali.
10)
Divy. Špičkové výkony.
a)
Co z toho má obyčejný člověk.
b)
Snížená životní úroveň obyčejného člověka. Peníze by se daly vynaložit jinak, lépe a rozumněji. Kolik stojí olympiáda.
c)
Propast mezi bohatými a chudými. Prohlubuje se.
11)
Láska k církvi. Člověk ztratí iluze. Ale neztratí (neměl by ztratit) ideály. Milovat PJK, církev, konkrétní sbor, konkrétní lidi. Kam nás PB postavil. Konkrétní společenství. Nemilovat jen slovem a jazykem, ale skutkem.
12)
Popsané věci. Před koncem. V průběhu dějin. Výzva. Varování. Upozornění. Pamatovat na konec. Bdělost. Střízlivost. Církev koná své poslání přes kymácení se dějin. Blíží se konec. Konec života člověka. Stárneme. Naše smrt.
Paruzie. Přijde JK. Poslední soud.
a)
Nevíme kdy. Je to boží věc.
b)
Znamení. Obklopují nás. Smrt. Přibývají léta. Vlasy ššednou a vypadávají. Naklání se postava. Slábne zrak a sluch. Občas se nám uvolní nějaký ten zub. Slábneme celkově.
13)
Mnozí: Ve jménu JK,ale ne v duchu JK.
a)
Matouš 7,21. Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do KB.
b)
Lukáš 9. Zebedeovci. Seslat oheň s nebe na Samaritány.
14)
Chrám. Člověk je ukryt. Stín Boží přítomnosti. Dokonalý řád věcí. Vše je na svém místě. Duchovní zázemí a zátiší. Kde jinde hledat tu nejposlednější pomoc nežli v chrámu, kde se zvěstuje SB?
15)
JK naopak z chrámu odchází. Záchrana u JK a s JK. JK se už nikdy neměl do chrámu vrátit. Naposledy v chrámě.
16)
Chrám tehdy pro každého Žida: střed světa. JK bude brzy popraven daleko od chrámu, za hradbami. Poprava.
Poznámka: Relativně daleko od chrámu. Na metry to zas tak moc daleko nebylo.
17)
Učedníci jsou vyzýváni, aby následovali JK. Ohlížejí se zpět. Jako Lotova žena.
18)
Konec. Stupňování katastrof.
a)
Chrám. Jistota. Pevnost. Domov. Bezpečí. Výšiny ducha a idejí. Zhroucení hodnot.
b)
Kolem církve. Příroda. Zemětřesení. Katastrofy. Oblast života člověka. Válka. Hlad. Kriminalita.
c)
Církev. Rozklad. Problémy vztahů. Vnitřní rozklad. Morální a duchovní krize církve. Ochladne láska mnohých. Odchody z církve.
d)
Kázání evangelia KB. Naděje. Nabídka pomoci. Kázání po celém světě vzdor těžkostem a slabosti církve.
19)
Zhoršování životního prostředí. Nejen vnějšně. I vnitřně. Mezilidské vztahy. Bezpečí života. Strach vyjít v některém městě v noci na ulici.
a)
V domě nebo v bytě se člověk cítí sice bezpečněji, asi jako v hradě za patentním zámkem. Jenže zase dotírá osamocenost.
b)
My house, my castle. Můj dům, můj hrad. Bezpečí je někdy vykoupeno tím, že se hrad stává kastlí, v níž se člověk užírá samotou nebo osamoceností či opuštěností.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.