Matouš 22,1-14. Hostina a svatební šat.

(Kázání Nový zákon -> 1 Matouš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

1
A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích:
2
"S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.
3
Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít.
4
Poslal znovu jiné služebníky se slovy: 'Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!'
5
Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.
6
Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je.
7
Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
8
Potom řekl svým služebníkům: 'Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;
9
Jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.'
10
Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.
11
Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.
12
Řekl mu: 'Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?' On se nezmohl ani na slovo.
13
Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'
14
Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."
15
Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku.

Čtení:

Matouš 22,1-15.

Postup 1:

1)
Podle textu. Narativní vyprávění.
2)
Běžná církevní interpretační koncovka.
3)
Běžný církevně-tvorný a sboro-tvorný závěr.

Postup 2:

1)
Konkrétní situace. Konkrétní zarámování literárně zpracovaného příběhu, resp. Podobenství JK.
a)
Proti farizeúm. Neměli rádi JK. Usilovali o to, aby se mu dostali na kobylku. Osočoval je v jejich rozporuplné zbožnosti.
b)
Verš 15. Dobře pochopili, kam JK míří. Strefil se přímo a přesně do nich. Usilují o to, aby nastražili JK léčku, aby se uřekl. Polapit v řeči. Pak lze obvinit u úřadů nebo osočit u lidu.
c)
V jednom si vzít příklad z farizeú: Poslouchali pozorně. Pochopili konkrétnost Ježíšova vyprávění. Osobní dosah a dopad.
2)
KB. Symbol. Obraz. To nejlepší v životě. Jak má vypadat pravý, smysluplný, šťastný a radostný život. Plnost života na zemi s dosahem pro věčnost.
3)
Dokreslit základní Ježíšův symbol (KB) dalším vyprávěním.
a)
Jedinečnost Ježíšových podobenství. Jedinečný originální literární útvar.
b)
Osvětlit, ozřejmit a zdůraznit jednu stránku KB.
c)
Každé podobenství má jednu základní myšlenku. Naše další vkládané otázky jsou sice jistě zajímavé a na místě, ale nikdy nezapomenout na základní intenci podobenství.
d)
V našem případě se jedná o jakési dvojpodobenství. Tedy budou 2 základní myšlenky.
4)
Král. Království.
a)
Nepředstavitelné pro člověka žijícího v demokratickém světě. Samovláda krále. Bez možnosti chodit k nějakým volbám. Nelze si své vládce vybrat.
b)
Pokud je král ždímač lidí, despota a surovec, pak běda poddaným.
c)
Pokud by král byl humánní, pak blaze poddaným.
d)
KB. Bůh je králem. Ten nejlepší vládce. Nejen nejlepší král, ale vůbec nejlepší vládce.
5)
Hostina. Svatba syna. Král je PB. Syn: JK.
a)
Radostnost hostiny. Na něco takového by se každý měl těšit. Nenechat si ujít takovou příležitost.
b)
Pozvaní. Ne obyčejní niktoši a niemandi. Významní. Vyvolení. Obraz Izraele.
c)
Běžný zvyk: Předem ohlášená hostina. Příslib přijít. Společenská samozřejmost.
d)
Den hostiny. Olivrejovaní sluhové mají slavnostně dovést čestné hosty. Dnes by se pro čestné hosty třeba poslalo auto.
6)
Sluhové se vrátili s nepořízenou.
a)
Běžný lidský král by se právem pořádně rozčilil a vyřídil by si to s neloyálními vazaly po královsku.
b)
Král v podobenství je velmi laskavý.
7)
Druhá várka zvoucích sluhů.
a)
Sluhové se setkali s nezájmem a odmítnutím. Jeden měl práci, druhý měl své obchodní záležitosti nebo nějaké jiné kšefty nebo další zájmy. Někteří sluhové byli zesměšněni a zbiti.
b)
Reakce krále: Došla mu trpělivost. Zakročil po královsku. Snadno a rychle si to s nevěrníky vyřídil.
c)
Kdybychom byli pozváni např. K presidentovi a bez velmi vážné omluvy nepřišli. Minimálně bychom se společensky znemožnili.
8)
Připravená velkorysá hostina. Kdyby se neuskutečnila, bylo by to trapné a byla by to ostuda.
a)
Výzva krále ke sluhům: Jít na křižovatky, na cesty. Obyčejné cesty života, kudy chodí obyčejní lidé. Zvát všecky. Na nic se neohlížet.
b)
Pozvání. Ne povinnost či nutnost přijmout pozvání. Nabídka. Ale velmi lákavá (zajímavá) nabídka.
c)
Služebníci se činili. Zvali a zvali. Prostory hostiny se naplnily.
9)
Dobří a zlí. Do které kategorie bychom se chtěli zařadit my? Mezi dobré, to si zcela netroufáme. Mezi zlé se nám ovšem nechce. Žel není jmenována žádná meziskupina.
10)
Běžný bonton při tehdejší hostině: U vchodu (brána, dveře) každý dostal jednotné svatební roucho. Slavnostní bílý plášť. Mělo to setřít rozdíly mezi pozvanými.
11)
Král jako hostitel se objevil mezi hosty. Procházel. Zdravil postupně hosty. Setrval s nimi pár sekund v milém, srdečném a přátelském hovoru.
12)
Podivný host. Neměl svatební roucho. Vyjímal se mezi hosty na první pohled. Bylo jasné, že nepřišel se zvoucími služebníky. Dostal se na hostinu nějak pofiderně, pokoutně.
a)
Jan 10. Podobenství JK o dobrém pastýři. Kdo nevchází dveřmi, je zloděj a lotr.
b)
Bunyán: Cesta poutníka. Dostat se do KB bočními vrátky. Přelézt někde plot, zeď, vlézt okénkem. Nejít oficielními dveřmi, což je JK. Mimo JK.
c)
Využít. Ukořistit. Vyžírkové všeho možného druhu a nejrozmanitější provenience. Přifařit se a pobrat, co se dá. Lze pobrat i duchovní hodnoty. Lze se ovšem spokojit i s materielními hodnotami.
d)
KB je pro všechny.
1.
Všichni jsou zváni. Ale všechno má svá pravidla. Je třeba přijít oficielním vchodem a nikoliv lézt přes plot.
2.
Podivný host dopadl po zásluze. Je jasné: Není to žádná sranda postavit se proti králi, i když ten je milostivý a trpělivý. Mizerně dopadli i nevděční odmítači.
13)
My patříme mezi pozvané v druhé várce.
a)
Nepatříme k Izraeli. Díky Bohu za to, že jsme též pozváni.
b)
Vděčně prožívat radost při hostině beránkově. Spatřovat záblesky KB už zde na zemi.
14)
Jediná cesta do KB: Přes JK. Nelze se vyhnout jeho nároku. Vděčnost za to, že JK má o nás zájem.

Poznámky:

1)
Svatební roucho na hostině. Případy z dějin.
a)
Cizí vyslanec se mohl objevit před sultánem jen v sultánem darovaném šatě. Dvorní ceremoniel. Protokol.
Poznámka: Hygiena. Aby nepřinesl cizí viry nebo bacily. Tehdy se pochopitelně uvažovalo jinak. Aby nepřinesl cizí moresy, cizí ideologické viry fedrované třeba určitým druhem oblečení.
b)
Vezír kdesi. Usmrcen. Nepředstoupil před vladaře v šatech, které mu daroval. Podrobit se ceremonielu: Projev loyality.
c)
Dnes. Oslovení papeže: Svatý otče. I ateistický státník to chtě nechtě musí udělat, ať si myslí co chce.
d)
SZ. Královský oděv. Patřil ke slavnostním darům od krále.
e)
Předepsaný oděv. Protokol. Starověk i novověk. Důstojná chvíle, důstojné oblečení. Král hostitel chce mít důstojné hosty. Milost. Dává důstojný oblek všem, i těm, co jsou mezi ploty. Aby byli jako velcí páni.
f)
Na koncert se nechodí v teplákách.
g)
U vchodu každý dostal např. Bílý plášť. Jednotné oblečení. Rovnost.
2)
Svatební roucho.
a)
Vyrovnané rozdíly mezi lidmi. Aspoň teoreticky pro danou chvíli. Darováno královským hostitelem.
b)
Taktní prohlídka při převlékání. Aby někdo nepronesl zbraň.
c)
Forma pozvání. Vědělo se, že ten sem patří.
3)
Muž bez svatebního šatu. Jak se dostal na svatbu.
a)
Ne oficielním vchodem. Branka. Jinak by dostal roucho pro hosty. Lehko po haluzi do KB.
b)
Neoficielním vchodem. Okno. Plot. JK, podobenství o dobrém pastýři. Dobrý pastýř vchází dveřmi. Kdo nevchází dveřmi, je zloděj a lotr. Má všelijak pochybné úmysly. Vedlejší úmysly. Vyzískat něco pro sebe. Postranní úmysly.
4)
Mnozí jsou povolaní. Málo kteří vyvolení. Mnoho je pozvaných. Málo kdo je vybrán. Výběrové řízení.
a)
Přijmout Kristovu krev a spravedlnost.
b)
Přijmout závazek. Skutky lásky a milosrdenství. Přijmout povinnosti. Podrobit se požadavkům JK. Nutno vzít svatební roucho. Podrobit se Božím pravidlům.
5)
Nepochopitelné.
a)
Jak si může někdo dovolit nevyhovět královu pozvání? Opravdu velká drzost. Každý by se společensky znemožnil. Vrazi, kteří se nelidsky zachovali ke královým poslům, na to doplatili.
b)
Ester 1. Královna Vasti nepřišla na královo pozvání. Dala najevo pohrdání králem. Nebo dala najevo, že je kolem ní nějaký komplot proti králi, dosti silný, takže si už lze dovolit krále neposlechnout.
6)
Noví pozvaní. Kde kdo. Koho potkali. Nevýznamní. Milost krále. K této milosti fakticky došlo, až když pozvaní (povolaní a vyvolení) odmítli. Jinak by, jak se zdá, nebyli pozváni. Tedy jsou pozváni jen díky nevěře těch přednějších?
Poznámka: Každé podobenství řeší jednu základní myšlenku. Nelze v každém podobenství hledat kde co. Nelze z podobenství kde co vytahovat.
7)
Dobří i zlí. Všichni. Každý. Ale oficielním vchodem. Do které kategorie se řadíme my sami? Není zmíněna žádná mezikategorie.
8)
Farizeúm bez problémů došlo, že JK útočí na ně.
9)
Obrovská šíře pozvání na hostinu. Přesto se tam někdo nakvartýroval ještě jaksi bokem. Stálo mu to za to, aby tam vlezl pofiderně někde přes plot nebo postranní brankou.
10)
Bunyán: Cesta poutníka. Pěkná partie o tom, jaké boční cesty a cestičky někteří vyhledávají, aby se dostali do KB.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.