Matouš 14,22-31.

(Kázání Nový zákon -> 1 Matouš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Matouš 14.
22
Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.
23
Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
24
Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
25
K ránu šel k nim, kráčeje po moři.
26
Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se , že je to přízrak, a křičeli strachem.
27
Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
28
Petr mu odpověděl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!"
29
A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
30
Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!"
31
Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malověrný, proč jsi pochyboval?"

Čtení:

Izaiáš 40,25-31.

Postup:

1)
Noc na moři. Není bezpečno. Není vidět. Malá bouře. Pořádné vlny.
a)
Vzpomínka 99. Na břehu Genezaretského jezera.
1.
Večer. Najednou (z ničeho nic) se zvedl vítr a hnal vlny od východu k západu. Jako tehdy, proti směru loďky.
2.
Čtyři mladší turisté se koupali, ale u kamenitého západního břehu. Hodilo je to na břeh.
3.
Vždy je třeba na loďce plout proti větru. Resp. Je třeba obracet loďku proti větru. Pokud by se opřely vlny do boku loďky, výrazně se zvyšuje riziko převrácení loďky.
b)
Nic dobrého ve světě. Sám od sebe se najednou může zvednout vítr. Špatné věci vznikají někdy i docela samy, překvapivě.
1.
Dobré věci je třeba (nutno) proti nim hájit.
2.
Cesta s JK. Jde také proti větru.
2)
Duch doby. Atraktivní náboženské proudy. Náboženský trh s rozsáhlou nabídkou.
3)
Omyl na lodičce.
a)
Že JK je kdesi daleko.
b)
JK jde po vodě, proti větru. Jen ho vždy hned nevidíme.
1°. V našich životních bouřích také mnohdy nerozpoznáváme Jk, i když je blízko nás.
2.
Umění dívat se a vidět JK.
4)
JK povzbuzuje: vzchopte se, to jsem já.
5)
Petr. Překvapivě velká víra. Obdobně: poslední večeře. Kasal se, že půjde s JK i na smrt. Pak tahal meč. Nakonec šel zpovzdálí za JK. Ostatní utekli. Nakonec zapřel, ale pak litoval a plakal.
a)
Zázrak. JK jde po moři.
b)
Petr jde také po moři.
c)
Pochybnosti Petra. Ztrácí hlavu nad vodou.
d)
Ale ostatní: ani je nenapadlo jít za JK. Petrova víra byla opravdu silnější. Nekritisovat ho přespříliš.
6)
Učedníci: role diváků.
a)
Petr zápasí o jistotu a důvěru. Podléhá pochybnostem.
b)
Ostatní je ani nemohli mít. Nedostali se do kritické situace.
c)
Rozdíly pro věřící dnes i za totality. Někteří nebyli vystaveni takovým tlakům jako jiní.
7)
Petr. Nadšení. Pak už jen výkřik o pomoc. Ještě že volá. Volá k JK. Na pravou, správnou adresu.
8)
Malověrnost. Brání nám vidět JK blízko a spoléhat na něj. Neumíme se k němu mnohdy tak obrátit jako Petr. Jít tam, kam JK přikáže. Petr vykročil v plné důvěře.

Poznámky:

1)
Problém: Stalo se, nestalo se?
a)
Pokud ano, proč se něco podobného nestává dnes.
b)
Faráři se většinou nesnaží pomoci příliš lidem v pochopení či v přijetí zázraku.
1.
Raději ožehavý problém mlčky či umně obejdou nebo přejdou či přeletí relativně lehkým či lehounkým mávnutím slovem.
2.
Faráři nemají odvahu říci: Nevím. Nevím si s tím rady.
3.
Část farářů se domnívá, že běžným věřícím postačí, když se jim příěh předloží fundamentalisticky s dotažením mlčky, jako že farář je téhož mínění. Jen z náznaku některých farářů lze pochytit, že farář studoval i kritickou teologii.
2)
Klást si otázky.
a)
Faráři jsou na to, aby na ně odpovídali a vysvětlovali.
b)
Faráři jsou placeni za to, aby kladli otázky i za posluchače.
3)
Fakt chození po moři dnes. Vysvětlovat jako obrazný příběh. Tedy: historicky se to nestalo. Není to málo?

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.