Genesis 27.

(Kázání Starý zákon -> 1 Genesis)

Text:

Jan 3,16.
Tak bůh miloval svět, že dal (vydal) svého jediného syna. Aby každý, kdo v něj věří, nezahynul. Ale ten, kdo v něj věří, aby měl život věčný.

Čtení:

Jan 3,16-21.
Genesis 27.
1
Když Izák zestárl, jeho oči vyhasly, takže neviděl. I zavolal svého staršího syna Ezaua a řekl mu: "Můj synu!" On mu odvětil: "Tu jsem."
2
Izák řekl: "Hle, jsem už starý a neznám den své smrti.
3
Vezmi si nyní zbraně, toulec a luk, vyjdi na pole a něco pro mě ulov.
4
Připrav mi oblíbenou pochoutku a přines mi ji, ať se najím, abych ti mohl požehnat dříve než umřu."
5
Když Izák mluvil se svým synem Ezauem Rebeka naslouchala. Sotva Ezau odešel na pole, aby něco ulovil a přinesl úlovek,
6
Poradila Rebeka svému synu Jákobovi: Hle slyšela jsem rozmluvu tvého otce s tvým bratrem Ezauem; řekl mu:
7
"Přines mi úlovek a připrav mi pochoutku, ať se najím, abych ti před smrtí požehnal před Hospodinem."
8
A proto, můj synu, poslechni mě ve všem, co ti přikážu.
9
Dojdi ke stádu a dones mi z něho dvě pěkná kůzlata. Připravím z nich tvému otci oblíbenou pochoutku
10
A ty mu ji doneseš; on se nají a před smrtí ti požehná."
11
Jákob však své matce Rebece odvětil: "Můj bratr Ezau je přece chlupatý, a já jsem holý.
12
Co když si otec na mě sáhne? Bude mě mít za podvodníka a místo požehnání na sebe uvedu zlořečení."
13
Matka mu řekla: "Takové zlořečení ať padne na mne, můj synu. Jen mě poslechni, jdi a dones mi kůzlata."
14
Šel tedy pro ně a přinesl je matce; ona pak připravila otcovu oblíbenou pochoutku.
15
Potom Rebeka vzala šaty svého staršího syna Ezaua, ty nejlepší, které měla doma u sebe, a oblékla svého mladšího syna Jákoba.
16
Jeho ruce i hladký krk ovinula kůzlecími kožkami.
17
Nakonec dala svému synu Jákobovi do rukou připravenou pochoutku a chléb.
18
I vešel k svému otci a řekl: "Můj otče!" On odvětil: "Tu jsem. Který jsi ty, můj synu?"
19
Jákob řekl otci: "Já jsem Ezau, tvůj prvorozený. Učinil jsem, co jsi mi uložil. Nuže, posaď se prosím a pojez z mého úlovku, abys mi mohl požehnat."
20
Izák však synovi řekl: "Jak to, žes to tak rychle našel, můj synu?" Odvětil: "To mi dopřál Hospodin, tvůj Bůh."
21
Izák řekl Jákobovi: "Přistup, synu, sáhnu si na tebe, jsi-li můj syn Ezau nebo ne."
22
Jákob tedy přistoupil k svému otci Izákovi, on na něho sáhl a řekl: "Hlas je to Jákobův, ale ruce jsou Ezauovy."
23
Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua. A požehnal mu.
24
Řekl: "Ty jsi tedy můj syn Ezau." On odvětil: "Jsem."
25
Pak řekl: "Předlož mi, ať pojím z úlovku svého syna, abych ti mohl požehnat." I předložil mu a on jedl. Přinesl mu i víno a on pil.
26
Nato jeho otec Izák řekl: "Přistup prosím a polib mě, můj synu!"
27
Přistoupil tedy a políbil ho. Když Izák ucítil vůni jeho šatu, požehnal mu slovy: "Hle, vůně mého syna jako vůně pole, jemuž žehná Hospodin.
28
Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu.
29
Ať ti slouží lidská pokolení ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán
30
Když Izák udělil Jákobovi požehnání a sotvaže Jákob od svého otce odešel přišel jeho bratr Ezau z lovu.
31
Také on připravil pochoutku, přinesl ji otci a řekl: "Nechť můj otec povstane a nají se z úlovku svého syna, aby mi mohl požehnat."
32
Jeho otec Izák se ho otázal: "Kdo jsi?" Odvětil: "Jsem tvůj syn Ezau, tvůj prvorozený."
33
Tu se Izák roztřásl u zalomcovalo jim zděšeni: "Kdo to vlastně ulovil úlovek a přinesl mi jej? Ode všeho jsem pojedl, dříve než jsi přišel! A požehnal jsem mu! Požehnaný také zůstane."
34
Jak Ezau uslyšel otcova slova, dal se do hrozného a hořkého křiku a naléhal na otce: "Požehnej mně, také mně otče!
35
On odvětil: "Přišel lstivě tvůj bratr a vzal ti požehnání."
36
Ezau řekl: "Právem dostal jméno Jákob (to je Úskočný). Už dvakrát se mnou jednal úskočně. Připravil mě o mé prvorozenství a nyní i o požehnání." A otázal se: "Pro mne už požehnání nemáš?"
37
Izák Ezauovi odpověděl: Hle ustanovil jsem, aby nad tebou panoval a všechny jeho bratry jsem mu dal za služebníky. Zabezpečil jsem jej i obilím a moštem. Co bych mohl udělat pro tebe, můj synu?"
38
Ezau otci odpověděl: "Což máš jen to jediné požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče!" A Ezau zaúpěl a rozplakal se.
39
Jeho otec Izák tedy odpověděl: "Tvé sídliště bude bez žírnosti země bez rosy shůry, rosy nebeské.
40
Bude tě živit meč, avšak svému bratru budeš sloužit. Jen když se budeš toulat bez domova setřeseš jeho jho ze své šíje."
41
I zanevřel Ezau na Jákoba pro požehnání jímž mu jeho otec požehnal. A řekl sám k sobě: "Mému otci se blíží dny truchlení. Zabiji svého bratra Jákoba."
42
Když byla Rebece oznámena slova jejího staršího syna Ezaua, dala si zavolat svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: "Tvůj bratr Ezau pomýšlí na pomstu. Chce tě zabít.
43
Proto mě nyní poslechni, můj synu: Ihned uprchni k mému bratru Lábanovi do Cháranu.
44
Zůstaneš u něho nějaký čas, dokud rozhořčení tvého bratra nepomine.
45
Až se bratrův hněv od tebe odvrátí a on zapomene, cos mu udělal, pošlu pro tebe a vezmu tě odtamtud. Proč mám být zbavena vás obou v jednom dni?"
46
Izákovi pak Rebeka řekla: "Zprotivilo se mi žít s dcerami chetejskými. Vezme-li si Jákob ženu z chetejských dcer, jako jsou tyhle dcery této země, k čemu mi život?"

Postup:

Podvodný tandem.
1)
Řeč bible. Ne neutrální reportáž.
2)
Kontrast. Bůh chce naše dobré. Jak jednáme my.
3)
Izákova rodina. Hříchy. Bůh vyhledává a jedná. Co a koho vyhledává? Jak jedná Bůh ve změti lidských intrik a osobních zištných zájmů?
4)
Zaslíbení.
a)
Někdy viděno až dodatečně, retrospektivně.
1.
Pozdější vložení zaslíbení do děje minulého vyprávění.
2.
V zaslíbení se odráží realita pozdější doby.
b)
Požehnání.
1.
Dědictví. Majetkové hledisko. Sice v pozadí, ale peníze jsou mnohdy až na prvním místě i u věřících. Stovky kusů dobytka. Možná někdy jen desítky.
2.
Po Jákobovi dostal od otce Izáka požehnání ještě i Ezau. Při srovnání obou požehnání ve světle majetkového hlediska dopadá prvorozený Ezau více než velmi bledě.
5)
Požehnání od Hospodina.
a)
Boží přízeň.
1.
Dosvědčovat víru v Hospodina.
2.
I úkol.
3.
Být vyznavačem Hospodina v proměnách světa.
4.
V žádném případě nejde o přitakání lidským představám a přáním.
b)
Ovšem, člověk si může do Božího požehnání vložit a vkládat leccos ze svého.
1.
Odborným teologům ponechme stanovení hranice mezi využíváním a zneužíváním Božích věcí.
2.
Ovšem i posouzení oprávněnosti a správnosti využívání pro své vlastní osobní a někdy veskrze lidské namnoze jen přízemní zájmy.
6)
Nezpůsobilost člověka k tomuto úkolu.
a)
Ale Bůh na své lidi myslí.
b)
Síla pro ty, kdo to myslí upřímně a obětavě s Božím posláním.
7)
Realismus bible. Bible počítá s lidmi z masa a krve.
8)
Ryba smrdí od hlavy.
a)
Slepý stařec Izák stojí stále v čele rodiny.
1.
Nejen pohaslé oči. Pohaslá mysl. Skleroza.
2.
Dával přednost Ezauovi, i když nebyl způsobilý (podle některých vykladačů bible) pokračovat v linii víry.
- Tato skutečnost (neschopnost Ezaua pokračovat v linii víry) není v bibli doložena.
- Podstatné je tzv. Boží vyvolení Jákoba a zavržení Ezaua (bez bližšího zdůvodnění). Viz: Malachiáš.
- PB se tak prostě rozhodl.
- To Boží vyvolení ovšem pochopitelně pisatelé bible vložili do příběhu popisujícího dávné události až dodatečně podle daného konkrétního soudobého historického stavu.
- Je pochopitelné, že se tito pisatelé bible či redaktoři biblických materiálů mohli opřít už o dříve více či méně různě ujasněné vědomí vyvolenosti u Jákobových potomků.
b)
Jákob.
1.
Později se Jákob ukázal jako několikanásobný podvodník recidivista.
2.
Ale nakonec šel cestou víry, i když jako hříšník.
- Ale omilostněný a omilostňovaný hříšník.
- PB se vůči němu zachoval a neustále choval s mimořádnou laskavostí.
3.
Je jasné, že tyto zmínky (resp. Vyprávěnky) jsou záležitostí pozdější doby. Jedná se o dobové náboženské a ideologické uspořádání a upravení vlastní historie náboženské a národní.
- Po dlouhá léta Jákobova života by však neutrální pozorovatel mohl pochybovat o ryzosti Jákobovy víry.
- Zde lze (je možno a nutno) velmi ocenit pisatele biblických materiálů. Přes svou zaujatost a stranickost nezatajili mnohé z lidské stránky Kladného náboženského hrdiny Jákoba.
- Navozuje to vědomí a rozpoznání ohledně náboženského nadhledu a pravdivosti bible nad historií. Nad historií i nejvlastněji vlastní.
4.
Ba dokonce by nezaujatý čtenář bible mohl nabýt dojem, že ta Jákobova víra je spíše neurčitý a nevyjasněný opar z tradiční minulosti rodiny a chvílemi jen jakýsi nátěr výhodný pro některou chvíli.
- Hospodinem se např. Jákob zaštiťuje, když vyloženě klame a podvádí svého slepého otce.
- I zde si může čtenář bible položit otázku,
Jestli tzv. Jákobova víra, o které se mimochodem v Jákobovských příbězích nadmíru nemluví,
Není až pozdějším vkladem z mnohem pozdější doby,
A zda v dané době příběhu, který se pochopitelně mohl udát a dát docela jinak než je popisováno,
Nemohl Jákob jednat docela přirozeně (tedy egoisticky) lidsky. Tedy vlastně nelidsky. V každém případě nábožensky a eticky nelidsky.
c)
Ezau měl zákonné vnější předpoklady: prvorozený.
1.
Jákob ho svou vyloženou přirozenou lidskou lstivostí o všecko obral.
2.
Možná označení Jákoba.
- Označení nelichotivá, ale žel přiléhavá a pravdivá.
- Zloděj. Nesolida. Darebák. Výlupek. Lstivý. Úskočný. Podvodník. Podrazák. Křivák. Svině. Gauner. Tunelář.
3.
Boží milost je opravdu veliká. Stačí i na největší lidské i nelidské hříchy lidí.
4.
Problémem pro nezaujatého pozorovatele ovšem zůstává to Jákobovo vyvolení od Hospodina a zavržení Ezaua rovněž od Hospodina. Proč dal PB přednost vyloženému darebákovi před relativně nevybočujícím Ezauem? Viz: Malachiáš.
9)
Těžké rozhodování pro Izáka.
a)
Ezau.
1.
Prvorozený. Má nástupnická práva (i povinnosti) po Izákovi. Povede rodinu ekonomicky i nábožensky.
- Lovil si.
- Bez odpovědnosti za celek. Nezájem o povinnosti. Nezájem o boží věci.
- Aspoň tak se to často tradičně v církvi vykládá bez starosti, zda je tento názor podepřen biblí.
- Tradiční bezstarostnost v přijímání tradičně opakovaných církevních názorů je samozřejmě na místě v tradiční církvi, že ano?
2.
Stoletý Izák jaksi respektoval způsob života svého prvorozeného syna Ezau, když se rozhodl předat mu požehnání při hostině z jeho loveckého úlovku.
b)
Jákob.
1.
Podrazák. Lstivý.
- Nejedná přímo.
- Zneužívá smrtelné tísně Ezaua.
- Záludně oblafl svého slepého otce Izáka.
2.
Později se Ezau usadil: Edomci.
3.
Ve 40ti letech byl Ezau už řádně ženat a usazen, zatím co Jákob byl stále postpubertální rozjívený mladík bez vlastní rodiny.
10)
Jákob.
a)
Vše získal pod¨fukem, lstí.
b)
Připravil Ezaua o všecko. Fakticky okradl svého vlastního bratra. Bratr rodný i bratr ve víře.
c)
Pokud by někomu po takovém zjištění bylo náhodou nebo zákonitě na blití, pak mu to nebudeme vyčítat. Je to opravdu ad nauseam.
11)
Oba bratří si jdou nebratrsky po krku.
a)
Začal Jákob.
1.
Ezau mu nic nedělal.
2.
Jákob obral Ezaua o prvorozenství.
b)
Pak se rozjel i Ezau. Chtěl Jákoba zabít. Chtěl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Tehdy totiž nebyly nezávislé soudy. Spravedlnost přitom byla na straně Ezaua.
c)
Aktivita Jákoba.
1.
Srovnej: marnotratný syn. Starší bratr jen poctivě dřel doma. Neměl světskou peripetii.
2.
Lidé se světskou (necírkevní) minulostí bývají v církvi hbitější a mají ostřejší lokty nežli tradiční naivní církevní kapři.
- Přišlé bývalé necírkevní nebo jinocírkevní štiky dokáží zatlačit tradiční kapry do pozadí a rozjedou se směrem k vyšším židlím a lepším postům.
- Tradiční slušní církevní kapři ostrouhají a ostrouhávají.
12)
Rebeka. Matka. Čekali bychom: Má vše zachraňovat. Jenže: ona se do toho také montovala. Neobvyklé pro starověk. Ale i tam ženy dělaly všelijaké intriky a všelijaká pestva. Těžké rozhodování. Oba byli její synové.
a)
Ezau.
1.
Pohanské ženy. Šly jí na nervy. Trápily ji. I nábožensky. Neměly pochopení pro víru Ezaua.
2.
Toto tradičně církevní tvrzení nemá solidní biblické podložení. Zvláště v oblasti náboženské. Jedná se o dodatečný dohad.
3.
Vztahy mezi tchyní a nevěstami mohou jistě hrát určitou roli. Vybouří se to vždycky v nějakém nejslabším místě. Původ takových vnitrorodinných vztahů obvykle nebývá náboženský.
b)
Jákob. Úskočný. Křivák.
c)
Těžký výběr pro Rebeku. Oba synové byli už mužného zralého věku. 40 let. Jákob byl pořád ku podivu svobodný.
1.
Rebeka zosnuje podvod. Nápad v její hlavě. Podvod v každém ohledu trapný a sprostý. Ošálit slepého Izáka, který se nemohl bránit.
2.
Při příchodu Jákoba měl Izák důvodnou pochybnost, že něco nehraje. Několikrát se přesvědčoval, ale podvod byl opravdu důmyslně a dokonale připraven.
3.
Zdařile podvodný Jákob se mohl těšit ze svého zdařilého zdaru.
4.
Jeho milá maminka rovněž. Jaksi mamince nevadilo, že na to doplatil její postižený (chlupatý) syn Ezau.
13)
Reakce po podvodu.
a)
Zákonitá. Nepřekvapující.
1.
Místo zisku musí přijít exploze nenávisti.
2.
Rozbití (minimálně citelné narušení) rodinných vztahů.
b)
Jákob. Útěk. Nezbytnost pro zachování života.
c)
Ezau. Vzdorný odchod. Po lidsku se Ezauovi ani za mák nedivíme, že se v jeho srdci zahnízdila nenávist vůči jeho podvodnému a podvodnickému bratříčkovi.
d)
Osamělost otce a matky.
1.
Smutné stáří.
2.
V důsledku nedohovoru v rodině.
3.
I v souvislosti s vírou.
4.
Bezjakékoli vyhlídky. Naděje ustupuje hodně daleko do pozadí.
e)
Kdo to způsobil?
1.
Rebeka?
2.
Jákob?
3.
Ezau?
4.
Slepý izák?
5.
PB, který předvyvolil Jákoba proti Ezauovi?
f)
Je povoleno v církvi si takové otázky vůbec klást?
1.
Podle Římanům 9 by se po interpretaci Pavla mnohými tradičně vyhlížejícími křesťany dalo říci, že by bylo na místě nikoli pouze mlčenlivé mlčení.
2.
Na místě by mělo asi být nemyslící a nepřemýšlející pohodlné nemyšlení.
14)
PB to má na zemi těžké.
a)
Pro své dílo má jen nás hříšné lidi.
1.
Dá mu to hodně práce, aby jeho dílo postupovalo ve světě. Inu, je to fuška i pro PB.
2.
Pro SB není nikdy konec. PB umí začínat od začátku. A vždy znovu a znova. S každým člověkem zvlášť.
3.
Boží škola. PB má s námi trpělivost. Zkouší to stále znovu. Vytrvalost Boží.
b)
Koho si vybrat mezi Jákobem a Ezauem?
1.
Dvojčata. Rozdílní. Ani jeden není ideální.
2.
Historicky to vyšlo tak a ne onak.
- Potomci Jákobovi Jsou na tom tak dobře, že sepisují svou historii. Je pochopitelné, že v ní chtějí vypadat lépe. Přesto jsou natolik poctiví, že zcela nezatajují lidské vady svého praotcovského předka Jákoba.
- Potomci Ezaua (Edomci) prakticky a fakticky již neexistovali. Přes svou nesmírnou životaschopnost a schopnost regenerace po několikeré decimaci v průběhu dějin nakonec spěli k zanikání.

Poznámky:

1)
Kajin a Abel.
a)
Nesoulad mezi bratry i v otázkách víry a Oběti Hospodinu.
b)
Jeden mrtvý, druhý odešel.
c)
Tragedie ve věřící rodině.
d)
Naštěstí se Adamovi a Evě narodil Enoš. Nový začátek.
2)
Lukáš 15. Marnotratný syn.
a)
Tragedie v rodině otce.
b)
Neukončený konec. Ne happyend.
c)
Podobenství JK si dává záležet na tom, aby si posluchač (čtenář) mnohé dotáhl do svého života a promýšlel a domýšlel. Opravdu?
d)
Tradiční církevník se obvykle přespříliš nenamáhá, aby příliš myslel a přemýšlel. Proč také? Vždyť na přemýšlení v náboženské oblasti má přece svého faráře, který na to má odborné vzdělání a navíc je za to placen.
3)
Svatí. Patriarchové.
a)
Ne ideální a neprůstřelní hrdinové.
b)
Ne uctívat jejich lidskou stránku.
c)
Svatost Boží více vynikne právě na pozadí jejich lidské stránky.
d)
Máme sem ještě zatahovat JK?
4)
Život získává hodnotu a směr jedině v Hospodinu.
a)
Zaslíbení.
b)
Nestačí jen jíst, pít, ženit se a vdávat se. Pak umřít.
c)
Je to málo pro plný život. Smíme od života čekat a žádat víc.
d)
Hospodin nám umožňuje plný život.
5)
Jákob políbil otce. Jidášský polibek. Vypočítavý polibek v rámci inscenace podvodu a podfuku.
6)
Římanům 9. Kontext celé kapitoly. Pavel účelově argumentuje o otázkách (kolem otázek) vyvolení. Kontrast proti Genesis 27. Nebo právě naopak, zesílení? Ať byl Jákob jakýkoli, PB má právo si vybrat a vyvolit, koho chce a koho uzná podle svého názoru za vhodné?


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.