Genesis 22,1-19.

(Kázání Starý zákon -> 1 Genesis)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Nový rok.

Text:

BůH zkusil abrahama. Poznal jsem, že se Boha bojíš.

Čtení:

Marek 10,35-45.
Efezským 2,1-10.
Genesis 22,1-19.
1
Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: "Abrahame!" Ten odvětil: "Tu jsem."
2
A Bůh řekl: "Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Morija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!"
3
Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl.
4
Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo,
5
řekl služebníkům: "Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme."
6
Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu.
7
Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: "Otče!" Ten odvětil: "Copak, můj synu?" Izák se otázal: "Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?"
8
Nato Abraham řekl: "Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné." A šli oba spolu dál.
9
Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví.
10
I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka.
11
Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: "Abrahame, Abrahame!" Ten odvětil: "Tu jsem."
12
A posel řekl: "Nevztahuj na chlapce ruku nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna."
13
Abraham se rozhlédl u vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna.
14
Tomu místu dal Abraham jméno "Hospodin vidí". Dosud se tu říká: "Na hoře Hospodinově se uvidí."
15
Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé:
16
"Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův protože Jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna,
17
Jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel
18
A ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu."
19
Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil.

Liturgie.

Písně:

473-6. Vezmi, Pane, život můj. 355-4. 416.
Požehnání: boj výborný bojoval jsem. Víru jsem zachoval. Bojuj ten dobrý boj víry a dosáhni věčného života.
Před textem: Ospravedlněni jsme z víry. Pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho JK.

Postup 1:

1)
Válka.
Pa) uma zabije děti. Oběti války.
b)
Děti obětované lidským zájmům. Božstvům úspěchu, moci, prosperity národů a jejich vůdců.
c)
Děti mají před sebou život.
1.
Vypiplat dítě. Než vyroste.
2.
Neumíme si představit, že by malé děti někomu vědomě ubližovaly tak dalekosáhlým způsobem, aby bylo nutno na ně házet bomby.
2)
Kolemnás v moderní době.
a)
Podivná náboženství jako ve starověku. Vyžadují a vynucují si krev nevinných, i dětí.
b)
Genesis 22. Člověk myslí na přítomnost.
1.
Přítomnost je pro Abrahama drastická.
2.
Hora. Hospodinova nejsvětější hora.
- Zde: usmiřující oběť.
- Jenže: Oběť (důrazně) vyžádaná od Boha, Bohem. Abraham má obětovat to (vzdát se toho), co mu Bůh slíbil a dal a co je zaslíbením další slibované budoucnosti.
3)
Abraham musí odpovědět na otázku syna, ač žádnou odpověď nemá a nezná.
a)
Co říci dítěti, které má umřít? Co říci o dětské smrti?
b)
Televizní hlasatelé to dovedou podat neutrálním nezúčastněným profesionálním tónem. Doprovodí svá slova obrazem, na který se normální člověk bojí podívat. Hrůzné scény.
4)
My. Co říci.
a)
Neumíme se zbavit myšlenky:
1.
Tak to není a nemůže to být vůbec v pořádku.
2.
Nebo je toto Boží záměr se světem?
3.
Je to i na hoře Hospodinově tak, že i nevinní jsou obětováni?
b)
Ti, kdo je obětují, si zbožně namlouvají, že zachrání sebe, když takto vyhoví svému krutému božstvu.
1.
Navenek (jiným) své činy předkládají jako nutnost pro záchranu církve nebo dokonce Boží věci v tomto světě.
2.
Svou sebeomluvu tak úspěšně a šikovně zesilují a posvěcují si ji.
5)
Má se víra spokojit s tím, že stejně žádnou odpověď neznáme?
a)
A znát nebudeme.
b)
Aspoň ne takovou, která by nás beze zbytku uspokojila.
6)
Abraham je velmi stísněn.
a)
Úzkost. Existenciální rozervanost. Jak by bylo nám?
b)
Abraham nezná odpověď.
1.
Ale ví, co se po něm žádá.
2.
A žádá to hospodin.
c)
Důvěra v Boha.
1.
Jako tehdy, když uslyšel Boží hlas v Ur.
2.
Spolehnutí se.
7)
Bible neposkytuje parádní a pro nás uspokojivé a uspokojující vysvětlení.
a)
Dráždí nás to.
b)
Oběť.
1.
Náznak vztahu k Bohu. Lidská vina. Mělo by to stát život člověka.
2.
Ale i zde: Za Abrahama je obětován syn. Neumírá Abraham. Nedotaženo.
3.
Proč by měl nevinný syn zástupně umřít za Abrahama, i když je to jeho otec?
4.
Když bylo nakonec zástupně (místo člověka) obětováno zvíře, tak jsme spokojenější.
- Ale moderní člověk má i zde právo na své otázky.
- Relativně uspokojivá odpověď: Hluboký pohled do existenciální oblasti lidského života. Vážnost viny, hříchu. Náprava něco stojí. Ve vztahu k Bohu (oblast věčnosti) to stojí i krev.
c)
Některé skutečnosti v oblasti zástupnosti nás dráždí nebo zneklidňují.
1.
Zástupná smrt JK za naše hříchy.
2.
Anselm: Cur Deus homo. Proč se Bůh stal člověkem.
3.
Satisfakce. Uspokojit Boha, resp. Boží spravedlnost, kterou Bůh sám stanovil.
8)
Abraham neví proč, ale poslouchá a plní.
a)
Ví jen, že mu to říká Hospodin, že to není šálení smyslů.
b)
Jak to Abraham ví? Co kdyby se mýlil a co kdyby obětoval svého syna v důsledku pohledu v oblasti nějaké přirozené náboženskosti?
9)
Svět obětuje jiné. Nevinné. Za sebe. Nastrčí za sebe (místo sebe) jiné.
a)
JK: obětuje sebe kvůli jiným. Sebeoběť. Dostačující oběť pro nás, pro náš vztah k Bohu.
b)
Domýšlení důsledků do oblasti života víry a do křesťanské etiky není lehké ani v oblasti teoretické, ale ani ne (natož) v praxi života.

Postup 2:

1)
Genesis 1-11.
a)
Úpadek světa, který byl Bohem stvořen.
1.
Zlé věci. Prototypy.
2.
Přítomnost je předkládána formou příběhu vsazeného do minulosti.
b)
Odpadání od Boha.
1.
Bůh si povolává zástupně za lidstvo jednoho člověka.
2.
Abraham. S ním a s Izraelem (potomci Abrahama) chce Bůh vést zápas o pravý a plný život.
2)
Genesis 12 a dál.
a)
Povolání Abrama. Odešel z Mezopotamie do Kanánu.
b)
Egypt. Nutnost tam odejít. Hlad v Kanánu. Farao má zálusk na krásnou Sáru. Abram řeší dilema. Těžké rozhodování pro Abrama: Na čas se zříci manželky nebo zemřít. Obětuje manželku.
c)
Neplodná Sára dala Abrahamovi k dispozici svou otrokyni Agar. Syn Izmael. Vyhnání Agar a Izmaele na poušť. Abraham obětuje prvního syna. Tvrdost. Nelidskost. Má to hodně daleko do nějaké humanity.
3)
Zkouška Abrahamovy víry.
a)
Bůh požaduje na Abrahamovi druhého syna, Izáka.
b)
Nejtěžší zkouška. Právo Boha vzít si, co dal.
c)
Zápalná oběť. Všecko se spálilo. Darovná oběť. Šlo o Boží přízeň.
d)
Abraham obětuje (chce obětovat, je ochoten obětovat) syna, aby byl v dobrém s Bohem. Rozpoznal ve víře, že se má pro Hospodina vzdát všeho. On obětuje syna.
4)
Abraham mlčí.
a)
Mlčení nad hrobem a peklem.
b)
Jenže ne nad vlastním hrobem.
c)
Job: Kůži za kůži. Vše, co má člověk, dá za svůj život.
5)
Bersabé na jihu. Hora Moria. Jeruzalem. 3 dny. Pomalý pochod. Pěšky.
6)
Rozhovor otce a syna cestou na horu Moria. Sugestivní.
7)
Sluhům: Vrátíme se. Pomodlíme se.
a)
Některé výklady: Předpokládá: vrátíme se.
b)
Předpokládá to opravdu? Zatím tomu nic nenasvědčuje. Dodatečná výkladová implikace něčeho, co tam prostě není.
c)
Kamufláž před synem i před služebníky.
d)
Sebeuklidnění?
1.
Jiskřička naděje hlodá kdesi v hloubi v srdci?
2.
Zdá se, že je abraham ochoten stoprocentně poslechnout Boha. Nechce udělat žádný podfuk či podraz vůči Bohu. Stoprocentní poslušnost.
3.
O to víc by byla obdivuhodná i sebenepatrnější jiskřička naděje v srdci Abrahama na záchranu syna Izáka.
8)
Když Abraham neměl syna, chytračil. Agar.
a)
Teď: Neobchází Boží příkaz.
b)
Plná poslušnost. Se všemi nemilými důsledky.
9)
Izák už leží na oltáři.
a)
Boží zásah. Záchrana člověka.
b)
Anděl. Boží posel. Dvakrát volá na Abrahama. Jde o záchranu člověka.
c)
Abraham snad nevěří svým uším.
1.
Hospodin změnil názor, požadavek.
2.
Viděno právnicky: Hospodin změnil stanovisko.
10)
Abraham prokázal důvěru v Boha a poslušnost.
11)
Beran.
a)
Náhrada za oběť Izáka.
b)
Kde se vzal, tu se vzal.
c)
Jak se zdá, tento beran (skopec) se nějak nehlučně přiblížil a zapletl si rohy do křoviska. Pokud by tam byl připraven už dřív, tak by si ho Abraham (a jistě i Izák) všiml.
12)
Oběti v chrámě.
a)
Vážnost hříchu.
1.
Stojí to krev zvířete.
2.
Zástupnost za člověka.
3.
Vina člověka.
b)
Nutná oběť.
1.
Smíření něco stojí.
2.
Není to zadarmo.
13)
Abraham.
a)
Důvěra v Boha. Víra.
b)
Prototyp hříšného člověka.
1.
Ztracený člověk. Propadlý Božímu soudu a jeho důsledkům, dopadům.
2.
Melchisedech. Setkání Abrama s tímto knězem.
- Abram si uvědomuje vinu i za válku, na které neměl přímý podíl, že vznikla.
- Vina za zlo ve světě.
- Obecná, ale reálná vina každého jednotlivce. Ať si to uvědomuje nebo si to uvědomit nechce či přiznání viny odmítá.
- Profitujeme např. Z utrpení třetího světa. Celkově vyšší životní úroveň u nás je dána mimo jiné i díky některým výhodným obchodům a transakcím s chudými zeměmi.
- Využívání práce jiných. Zisk. Někteří lidé pracují (dřou se) jen proto, aby uživili své rodiny. Jiní mají z jejich práce výhody. Mohou si např. Kupovat majetky a jezdit si k moři.
c)
Svědek o Boží lásce a věrnosti.
1.
Každá oběť to zdůrazní.
2.
Doklad, že Boží láska a věrnost zasahuje lidi a ovlivňuje je.
14)
JK. Pravá oběť. Sebeoběť.

Podněty.

1)
Bůh zkusil Abrahama.
a)
Proč? Libovůle?
b)
Vyzkoušet jeho víru a poslušnost.
2)
Oběť syna. Tvrdá zkouška. Příkaz od Boha.
3)
Pohanské prostředí.
a)
Lidské oběti. Dělaly se ještě či se už nedělaly?
b)
Celá řada vykladačů: Jen velmi zřídka se lidské oběti u pohanů konaly. Za mimořádných okolností. Když se jednalo o něco velikého a významného.
c)
Abraham podivně svědčí pohanům.
4)
O věci se asi mluvilo v okolí. Příprava na velkou (lidskou) oběť.
a)
Před výjezdem, před cestou.
b)
Třetí den cesty. Neušlo to pozornosti okolí.
c)
Svědectví o Abrahamově víře.
1.
Poslušnost Hospodina až do krajnosti.
2.
Bůh nakonec jeho oběť nechtěl.
3.
Příklad pro pohany, aby nekonali lidské oběti.
5)
Abraham poslechl bez odmluvy či výmluvy.
a)
Velmi to překvapuje a udivuje.
b)
Výmluvy při velkých (mimořádných) Božích požadavcích na člověka.
1.
Mojžíš.
2.
Izaiáš.
3.
Jeremiáš.
4.
Gedeon.
6)
3 dny.
a)
Symbolika.
b)
Z Bersabé (velmi na jihu) na horu Moria (Jeruzalem, střed Kanánu) je to pro pěší turistiku hodně daleko.
c)
JK. Vzkříšení třetího dne.
d)
Tehdy: Lhůta k přemýšlení a uvážlivému rozhodnutí.
e)
Roboám si bere třídenní lhůtu k odpovědi ohledně požadavků Severního Izraele.
7)
Řeč Abrahama ke služebníkům: Na hoře se pomodlíme. Navrátíme se k vám.
a)
Lež? Jak to vysvětlit?
b)
Nebo Abraham věděl dopředu, jak to dopadne?
c)
Epištola k Židům: Abraham věřil, že Bůh může Izáka vzkřísit z mrtvých. Jenže to je dodatečná interpretace.
d)
Zaráží: Abraham nevzal služebníky k oběti.
1.
Otroci. Bezprávní. Nemohli ani k tehdejší bohoslužbě. Nesympatické.
2.
Nebo Abraham chystal něco, u čeho neměli být svědci? Celou scénu s andělem a beranem s hlavou zaklesnutou v křoví nahoře si přece Abraham mohl docela dobře vymyslet. A Izák měl důvod k mlčení.
3.
Pochopitelně je třeba respektovat Abrahamovu situaci, když jde obětovat svého syna. Trpící otec chce se svým utrpením a se svou velkou bolestí v srdci přece zůstat sám.
8)
Izák.
a)
Věděl vše. Nesl dříví. Bývalo vždy vloženo na obětní zvíře.
b)
Nebo domluvená hra od počátku?
c)
Symbolické vyjádření, aby pohané nekonali lidské oběti?
9)
Izák. Přijímá jednání boží i otcovo.
10)
Rozhovor cestou na horu.
a)
Láska. Hloubka. Poslušnost.
b)
Hluboký rozhovor Otce se synem, který má své hodiny sečteny.
c)
Nedovedeme si představit a vžít se do situace rodiče, který má dítě trpící např. Leukemií. Když už není, po lidsku viděno, naděje. Poslední měsíce, týdny, dny a hodiny před smrtí dítěte.
11)
Abraham k synovi. Bůh si obstará hovádko k zápalné oběti.
a)
Víra?
b)
Útěcha?
c)
Lež?
12)
Abraham svázal syna.
a)
Stařec mladíka. Stařec, kterému je už hodně přes 100 let.
b)
Izák musel souhlasit.
c)
Perfektně je vše provedeno až do všech jednotlivostí. Co kdyby někde v křoví byly nějaké oči a uši.
13)
Abraham. Vzal meč, aby zabil syna. Myslí to vážně. Vztáhl již ruku.
14)
Hospodin volá s nebe.
a)
Jak to Abraham slyší?
1.
V srdci?
2.
Nebo se objevil člověk? Prorok? Boží posel? Anděl?
3.
Nebo: Vše je prožitek Abrahamovy víry.
b)
Literárně je vše ztvárněno do příběhu.
1.
Podstatná je zvěst, která má původ v prožitku víry?
2.
Tento prožitek víry se pochopitelně historicky nemusel odehrát na hoře Moria. Ale bylo vhodné z důvodů náboženských a ideologických jej literárně umístit právě na horu Moria.
15)
Nevztahuj ruku na dítě.
a)
SB v této chvíli je docela jiné než před časem na začátku.
1.
Opačné.
2.
Proč. Výsledek zkoušky. Abraham se bojí Boha. Zkoušející ukončuje zkoušku. Poznal, že zkoušený obstál.
3.
Abraham se nezastavil ani před obětí syna.
4.
Bůh je víc než syn.
b)
Kruté.
1.
Možné dnes: bůh je víc než náš život a než naše rodina.
2.
Učedníci opustili pro JK vše. Otce, Petr snad manželku. Pokud nebyl mladým vdovcem.
3.
Následování. Nemusí to být vždy prováděno tak tvrdou formou jako za Abrahama.
16)
Skopec v trní za rohy. Abraham pozvedl oči a viděl to. Technicky těžko představitelné.
a)
Že to Abraham neviděl dřív.
b)
Skopec nemohl právě velmi tiše přiběhnout a zamotat si rohy do křoví. Hluk.
c)
Jak Abraham pozvedal oči. Spíš se obrátil. Skopec byl za ním.
d)
Ani Izák neviděl dřív skopce. Mladík se kouká kolem.
17)
Abraham obětuje skopce.
a)
Hospodin to nepřikázal.
b)
Abraham jedná tvůrčím způsobem.
1.
O své vůli.
2.
Našel si zástupnou oběť za Izáka.
3.
Aby PB nepřišel zkrátka.
4.
Aby bylo pohanům ukázáno (naznačeno), že se mají obětovat zvířata a nikoliv lidé.
18)
Jméno hory. Hospodin opatří. Vyznání. Asi opatří obětní zvíře. Za své.
19)
Anděl. Hospodin přísáhl skrze sebe. Nejvyšší možná přísaha pro Hospodina.
20)
Požehnání za poslušnost.
a)
Naopak: Důsledky poslušnosti: požehnání.
b)
Sola gratia.
1.
Pouhou milostí.
2.
Např. Přemožení nepřátel.
21)
Požehnání pro všechny národy. Pro Abrahamovu poslušnost. Zástupnost?
22)
Abraham se vrátil do Bersabé.
a)
Daleká cesta.
b)
Poutní cesta na horu Moria.
c)
Na svědectví pohanům.
d)
Abraham se ponejvíce držel na horách v Hebronu, ale prošmejdil celou zemi.
23)
Otázka scholastiky. Co je dobré.
a)
Bůh činí dobré.
b)
Dobré je to, co činí Bůh, ať je to cokoli.
c)
Filozofické otázky scholastiky nejsou filozofické problémy spadlé jen tak s nebe. V pozadí jsou konkrétní historické okolnosti. Např. Otázky vztahů mezi papežem a císařem.

Poznámky:

1)
K oběti syna vyzval Abrama Hospodin, ne nějaká lidská božstva.
2)
Nikdo se neptal matky Sáry. Ani Hospodin, ani Abraham. Vůbec nezmíněna.
3)
Dojem: Oddílu jde o zvěst.
a)
Forma příběhu. Drama. Sugestivní. Úměrné tehdejší době.
b)
Přece by Abraham neposlechl pohanské božstvo, ale Hospodina ve všem.
c)
Zákaz lidských obětí.
4)
Starověk. Otec rozhodoval o synovi, i o jeho životě a smrti. Tvrdá doba.
5)
3 dny.
a)
Jozue 2. Hledání zvědů. Dostatečně vyčerpávající snaha chytit izraelské špiony.
b)
Jonáš. Pobyl si v břichu (v břiše) velké ryby 3 dny.
c)
Roboám. Bere si 3 dny na rozmyšlenou.
d)
JK. Vzkříšení třetího dne.
e)
Dopad zlé události. Člověk se za 3 dny zvetí. Psychologie.
6)
Sheldon: V jeho šlépějích. Plné následování.
7)
Vina.
a)
Moderní člověk je imunní na toto téma.
b)
Naráží to na kámen lidského srdce.
c)
Pocit viny a realita viny. Úhybný manévr raději směrem k pocitům viny.
d)
Najít díru v zákoně.
e)
Konkrétní etika je ve psí.
8)
Dvoji dějiny.
a)
Dějiny světa a Heilsgeschichte.
b)
Historie und Geschichte.
c)
Geschichten. Heilsgeschehen. Geschichtlichkeit.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.