Byl jsem požádán organizátory našeho setkání, abych uvedl a zahájil přivítáním. Hned na začátku má zaznít vážně-humorný nebo humorně vážný tón. Plním tedy své poslání a očekávání a všechny vás upřímně a co nejsrdečněji vítám. Všichni se těšíme, že nebudeme jen samá vážnost, ale i kus humoru. Těšíme se z toho, že si budeme moci po dlouhé době společně navzájem znovu pohovořit. Zvláště vítáme mezi námi pana učitele . . ., který přijal naše pozvání a mohl se zúčastnit našeho společného večera. Někteří další naši učitelé mají přijet později. Takové setkání učitelů a žáků po létech je nejen svědectvím o vzájemných pěkných vztazích, které se vytvořily během studia, ale i dokladem zájmu učitelů o jejich bývalé žáky. Ale ovšem i výrazem vděčnosti žáků k učitelům. Jde i o připomínku jejich každodenní trpělivosti a neumdlévajícího pedagogického úsilí a umu, aby nás něco naučili.
Naše setkání dnes nemá ráz oficielního sejítí při příležitosti kulatého výročí naší maturitní zkoušky.
Čtvrtstoletí od maturity oslavíme až za 2 roky. Sešli jsme se však, abychom oficielně připomněli své 40cáté narozeniny. A to samo o sobě a zcela samozřejmě je, aspoň pro nás, skutečnost významná a mimořádná, nevšední, velká a hlavně neopakovatelná. Nebudu však hovořit na téma: A léta běží, vážení. Je to sice, žel, pravda, že i naše léta běží. Nezbývá, než vzít tento fakt na vědomí a počítat s ním. A ovšem každý po svém. Každý jak umíme se musíme s tímto faktem vyrovnávat. Chtě či nechtě, chtěj nechtěj. Poznámka: O vážení už nebudeme mluvit, ba ani uvažovat, vůbec a v žádném případě.
Chtěl bych jen upozornit na zajímavý poznatek odborníků v oblasti historie a sociologie.
Tito badatelé nás odkazují na nebývalý zjev, který se objevil v moderní době, a přitom nebyly nalezeny obdoby v epochách předchozích. Lidský věk se prodlužuje a směřuje k vyšším číslům na číselné ose. Oslavy kulatých narozenim však mají číselně sestupnou tendenci. Jinak řečeno, stále bouřlivěji se slaví čím dál nižší výročí narození toho tvora z říše živočišné, který sám sebe hrdě nazývá: homo sapiens sapiens. To znamená: Člověk dvakrát rozumný a moudrý. Vyjádřeno matematicky: Člověk rozumný a moudrý na druhou, tj. Na kvadrát. Tedy tuplovaně moudrý.
Tak se tedy těšíme, že tu můžeme být pospolu při neoficielním setkání při oficielní příležitosti oslav naší čtyřicítky.
V pozvánce uvedené (letmo zmíněné) nezralé maliny snad již zatím dozrály. I kdyby však nedozrály, nevadí. Jsme ochotni toto opomenutí našim organizátorům prominout, pokud ovšem zajistili, aby včas dozrálo a řádně vykvasilo víno. Všichni historikové bez Výjimky se totiž shodují v tom, že víno bylo od nepaměti nezbytnou součástí každé pořádné oslavy, která za něco vůbec stála. Víno je důležitou složkou oslav, tu naši nevyjímaje.
Když jsme doma hovořili o setkání s maturanty, překvapil mne svou horlivostí můj syn, který je o 30 let, tedy o celou generaci mladší.
Prohlásil značně neuctivě k otcovské autoritě i k autoritě střední generace: No jo, to jeden taky šel na maturitní večírek, a pak hned doma poslušně hlásil manželce: Byly tam samé staré tváře a nové zuby. Tak zlé to s námi sice ještě není. Nějaká ta stará vykopávka se v naší dutině ústní ještě tu a tam najde. Avšak generační problém už vidíme z jiné perspektivy a pod jiným úhlem než kdysi.
Pozvedám číši k přípitku a k přání všeho dobrého.
Přejeme si vzájemně vše dobré. To sice samozřejmě zahrnuje všecko, ale přesto zvlášť zdůrazníme: Zdraví, spokojenost, radost, život v míru a pokoji. Pozvedneme číše k přípitku. Pak z plna hrdla zapějeme: Gaudeamus igitur.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.