81. Druhá misijní cesta Pavla. Skutky 15-18.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

1
Korintským 9,16:
Káži-li evangelium, nemám se čím chlubit, poněvadž jsem to povinen. Ale běda by mi bylo, kdybych nekázal.

Text:

Skutky 16,30.
Žalářník: co mám činit, abych byl spasen?

Čtení:

Skutky 15,1-35. Skutky 16,11-40. Skutky 17,16-34.

Skutky 16,16-34.

16
Když jsme šli jednou do modlitebny, potkala nás mladá otrokyně, která měla věšteckého ducha a předpovídáním budoucnosti přinášela svým pánům značný zisk.
17
Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: "Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse."
18
A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: "Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!" A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil.
19
Když si její páni uvědomili, že tím přišli o svůj zisk, uchopili Pavla a Silase a vlekli je na náměstí před městskou správu.
20
Tam je předvedli před soudce a řekli: "Tito lidé pobuřují naše město. Jsou to Židé
21
A rozšiřují zvyky, které my jako Římané nemůžeme uznat, nebo se dokonce podle nich řídit."
22
Také dav se obrátil proti nim a soudcové z nich dali strhat šaty a rozkázali je zbičovat.
23
Když je důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení a žalářníkovi poručili, aby je dobře hlídal.
24
On je podle toho rozkazu zavřel do nejbezpečnější cely a pro jistotu jim dal nohy do klády.
25
Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali.
26
Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta.
27
Když se žalářník probudil a uviděl, že jsou všechny dveře otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že mu vězňové uprchli.
28
Ale Pavel hlasitě vykřikl: "Nedělej to! Jsme tu všichni!"
29
Tu žalářník rozkázal, aby mu přinesli světlo, vběhl dovnitř a pln strachu padl před Pavlem a Silasem na kolena.
30
Pak je vyvedl ven a řekl: "Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?"
31
Oni mu řekli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě."
32
A začali jemu i všem v jeho domácnosti zvěstovat slovo Boží.
33
Ještě v tu noční chvíli se jich ujal, očistil jim rány a hned se dal se všemi svými lidmi pokřtít.
34
Pak je zavedl do svého domu, pozval je ke stolu a s celou rodinou se radoval, že uvěřili v Boha.

Postup:

1)
Pauza mezi první a druhou misijní cestou. Řešení otázky křesťanů z pohanů.
a)
Názor tradičního křídla křesťanů ze Židů:
1.
Uvěřivší pohané mají zachovávat nejdřív ustanovení Mojžíšova zákona. Nejdřív se fakticky mají stát Židy a pak po určité době postupně Křesťany.
2.
Hluboká myšlenka: Postupně vrůstat, učit se. Nepodceňovat tento pohled.
b)
Pavel a Barnabáš: Ke spasení stačí přímo víra v jk. Není třeba oklika přes Židovství. Ke Kristu je možno přicházet přímo.
c)
Apoštolský koncil, sněm. Skutky 15. Jeruzalem. Apoštolé. Starší. Duchovní autorita jeruzalemského sboru. Dlouhé rokování. Nešlo to nadmíru rychle. Vážné probírání otázky.
d)
Nakonec bylo dáno za pravdu Pavlovi a Barnabášovi.
1.
Misijní pracovníci v terénu byli respektováni.
2.
Pohanům byla uvolněna zcela cesta do křesťanské církve.
2)
Druhá misijní cesta.
a)
Na začátku nastal svár a nedohovor.
1.
Pavel a Barnabáš se bratrsky pohádali. Důvod: Jan Marek. Synovec Barnabáše. Neosvědčil se na první cestě. Vrátil se. Nevydržel nápor. Rozkmotření mezi Pavlem a Barnabášem.
2.
Barnabáš chtěl svého synovce Jana Marka vzít na druhou misijní cestu. Pavel byl proti.
b)
Fakticky: žák Pavel se odtrhl od svého učitele.
c)
Barnabáš: Cesta do Hispanie. Misijní cesta jinam. Poznámka: Někdy ta roztržka mezi Pavlem a Barnabášem bývá vynášena div ne do nebe proto, že se místo jedné misijní cesty uskutečnily misijní cesty dvě.
d)
Pavel a Barnabáš se po velmi ostré výměně názorů jistě doslova od plic nakonec rozešli bratrsky. Abraham a Lot (Genesis 13) se nakonec též rozešli docela příbuzensky.
1.
Lidská stránka věci i mezi křesťany. I křesťané musí řešit velmi praktické problémy soužití a vztahů. Nejen v běžném mezilidském soužití. I v církevní práci.
2.
Koho vina? Čí to byla vina?
3.
Pavel byl dost přísný a náročný. Barnabáš chtěl dát (poskytnout) Markovi novou příležitost. Pavel na druhé straně svým způsobem Marka chránil. Nechtěl ho uvádět do situací, které by mohly být nad jeho síly zvládání.
4.
Barnabáš na druhé straně chtěl mít vedle sebe a k ruce pomocníka.
3)
Pavel a Sílas.
a)
Pavel také nešel sám. Poznámka: JK vysílal své učedníky po dvou. Svědectví v ústech dvou svědků. Opora. Pomoc v těžkostech.
b)
Antiochie. Lodí. Malá Asie. Návštěva některých sborů z 1. Misijní cesty.
4)
Lystra. Timoteus. Pavel ho vzal s sebou. Troas. Dál: Balkán. Evropa.
5)
Filipis. Řecko.
a)
Ženy. Zbožné. Modlily se u řeky. Lydie. Uvěřila. Pokřtěna. První křesťanka v Evropě.
b)
Uzdravení věštící otrokyně. Bičování. Vězení. Bez soudu. Kláda. Zpěv a modlitba ve vězení.
c)
Zemětřesení. Otevřené dveře. Žalářník. Meč. Chtěl spáchat sebevraždu. Osobně ručil za vězně. Pavel mu zachránil život. Neutekl. Zavolal na něj. Poznámka: Promluvit na člověka v tísni. Lidské slovo.
d)
Žalářník: bohové a páni, co mám činit, abych byl spasen? Pavel: Věř v PJK a budeš spasen i ty i tvůj dům. Tvoje rodina. Všichni v tvém domě. Poznámka: Zástupná víra za všechny?
e)
Dům. Ošetření ran po bičování. Kázání apoštolů. Víra posluchačů. Všichni byli pokřtěni. Ještě v noci.
f)
Druhý den. Městští úředníci se dověděli, že Pavel je římský občan. Lehko po haluzi z toho chtěli vyklouznout. Tajně je chtěli propustit a odlifrovat pryč. Aby bylo ticho po pěšině.
g)
Bičování bez výslechu bylo trestným činem. A takový prohřešek vůči římskému občanu tuplovaně. Poznámka: Ani v římském právním řádu se všecko vždycky nebralo zas tak moc spravedlivě, zvláště ne vůči římskému ne-občanovi.
h)
Strach městských úředníků z postihu. Pavel se nechtěl mstít. Ale žádal spravedlnost. Veřejná satisfakce, omluva. Přínos pro křesťany. Lepší postavení křesťanského sboru. Veřejné uznání.
6)
Tesalonika. Byl založen sbor. Berie. Horliví čtenáři Písma svatého. Písmáci. Po kázání doma zkoumali Písma. Studovali bibli. Takli by ty věci byli. Zdali kázání odpovídá Písmu.
7)
Sílas a Timoteus zůstali. Pavel šel napřed do Atén. Rozdělili se pro různá místa. Samostatná práce.
8)
Atény.
a)
Filozofie. Rádi slyšeli nové věci. Jiný typ posluchačů. Skutky 17. Ulice. Oltář neznámému bohu. Mnoho bohů, aby se na nějakého nezapomnělo a on se nezlobil. Starosti pohanů.
b)
Pavel. Zvěst o neznámém bohu. Pravý Bůh. Areopag. Řečniště. Řešily se tam náboženské otázky. Bůh nebydlí v chrámech udělaných lidskou rukou. Blízko nás. Činit pokání. Soud. Skrze JK, který byl vzkříšen z mrtvých.
c)
Pavlova slova o vzkříšení. Posměch některých. Zdvořilý odchod jiných. Budeme tě poslouchat jindy. Řada lidí ale uvěřila.
9)
Korint.
a)
Přístav. Směsice národů a různých náboženství.
b)
Akvila a priscila. Akvila byl muž. Orel. Dělali stany.
c)
Pavel byl také vyučen jako výrobce stanů. Fakticky nejvíc zakázek bylo pro armádu. Vždy a všude aktuální řemeslo. Dala se sehnat práce při výrobě stanů.
d)
Přišel Sílas a Timoteus. Kázání Židům i pohanům. Půl druhého roku pobyl Pavel v Korintu. Pěkný sbor.
10)
Návrat do Sýrie. Epištoly. Dopisy. Kontakt se sbory a jednotlivci.

Poznámky:

1)
4 kázání, podle čtení.
2)
Kázání 1: Text: Skutky 15: Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám.
Kázání 2: Skutky 16. Filipis. Text: Věř v PJK a budeš spasen ty i tvůj dům. Možno: Den reformace.
Kázání 3: Skutky 17: Areopag.
Kázání 4: Skutky 17,27: Bůh je blízko nás.
3)
Koncil. Porada. Sněm. Řešení naléhavých otázek. První církev. Ne ideální církev v romantickém pojetí.
a)
Byly tam problémy. Hodně problémů a hodně velké problémy. I se značným možným dosahem pro budoucnost církve. Svým způsobem víc než v církvi dnes. Závažnější a naléhavější problémy. Vznikající církev. Potíže zrodu a růstu.
1.
My. Zaběhnutá církev. Historické zkušenosti.
2.
Církev už byla většinou z pohanů. Pohanské moresy pronikaly a prolínaly do církve.
3.
Židé. Protichůdní nábožensky i rasově, národnostně, jazykově, kulturně.
b)
Učit se od první církve.
1.
Ne že by neměla potíže a problémy. Jak vše řešila, zvládala. Impuls pro nás. Způsob řešení, podnět, příklad, směr. Ze SB. Víra. Modlitba. Duch svatý. Že církev vůbec své problémy řešila. Nezavírala oči před problémy.
2.
Falešné: Kopírování. Žijeme svůj život víry dnes a ve své situaci.
c)
Naše situace víry a církve. Kam nás PB postavil. Přijmout to od PB. Odpovědnost, úkol.
1.
My: Pokušení pokukovat jinam: První církev. Minulost. Jiné církve. Jinde.
2.
Jiná je misie na Karlově mostě v Praze, jiná v Jablůnce. Pohřeb je svým způsobem nepřímou misijní příležitostí nejen pro faráře, ale pro celý sbor. Např.: Účast na pohřbu. Zpěv. Výraz solidarity s lidmi.
3.
Přijmout poslání, povolání, úkol. Místo a čas ve své době. Ať chceme nebo nechceme, někde žijeme. Hic et nunc. Hic Rhodos, hic salta. Všelijaké vyhlížení: Den zářný chtěl jsem mít. Jen s tebou, Jezu drahý, chtěl jsem být.
4.
Riziko, aby člověk pro nějaké vyhlížení něčeho lepšího nebo tzv. Vhodnějšího nezapomněl žít svůj vlastní život i s posláním, které přijímáme od PB.
4)
Koncil. Dlouhé rokování.
a)
Probrat věci. Ujasnit si.
b)
Neúspěch: unáhlené rozhodnutí.
c)
Odpovědnost za rozhodnutí. Pilná práce. Neodfláknout. Pustit si problémy a jejich řešení hlavou.
d)
Hledání řešení. Cesty pravdy jsou někdy zdlouhavé a klikaté. Ne jen přehlasovat. Nalezení dohody, shody. Rozumný uhovující kompromis.
5)
Vidělo se Duchu svatému a nám. Neohánět se tím lacině, frázovitě. Vážný, hluboký zápas. Diskuse.
a)
Duch svatý. Autorita boží. Dáno poznáním pravdy. Ne maskovat lidské rozhodnutí Duchem svatým. Ne forma nátlaku na jiné v církvi.
b)
Vidělo se i nám. Osobní přitakání. člověk nese spoluodpovědnost. Neschovávat se za Ducha svatého a druhé lidi.
1.
Riziko: Později se prokáže omyl. Doklad, že to předtím nebylo z Ducha svatého. Obezřetnost dopředu.
2.
Pokorně na sebe vzít spoluodpovědnost. Ne anonymita. Osobní ručení apoštolů.
c)
Vážné rozhodnutí. Směr vývoje církve. Křesťané z pohanů nemusí plnit Mojžíšovy předpisy. Určilo to směr vývoje církve Trvale. Pohanům byla uvolněna cesta do církve.
6)
Koncil.
a)
Kompromis. Někdy je to nutné. Kompromisní řešení nemusí být vždycky špatné nebo zavrženíhodné. Rozumný kompromis. Vítaný kompromis. Dobové záležitosti. Aktuální průběžné otázky. Dnes. Třeba jiné kompromisy.
b)
Maso udávené. Uškrcené zvíře. Krev. Ne záležitost nějaké hygieny. Maso se rychle kazí teplem. Pokud je v něm krev, postupuje rozklad podstatně rychleji.
Pohané:
1.
Krev je životní síla zvířat.
2.
V některých řeznictvích (při chrámech) se prodávalo maso zvířat, které bylo zasvěceno pohanským bohům. Kulticky byla porážena zvířata, aby se pak jejich maso prodávalo jako nositel jistého požehnání patronského boha.
3.
Dnes: Disko. Varovat se určitého prostředí. Přístupnost drog. Zvyky: kouření, alkohol, drogy. Určitá společnost s sebou nese určité zvyky a přístupy k životu.
c)
Smilstvo. Mravní oblast. Tehdy to bylo u pohanů značně aktuální. Dosah do kultovní oblasti. Přitažlivé formy pohanské misie. Nejen otázka nemocí, sifilis, ajds. Mravní zásady platí bez ohledu na to, jak jsou lidmi a společností plněny a dodržovány.
1.
Normou není vždy to , co tvrdí většina. Normou je zdraví, i kdyby všichni marodili v chřipkové epidemii.
2.
Tehdy bylo smilstvo spojeno s pohanstvím. Dnes ovšem také. Kulty. Sex a erotika hrají v pohanských kultech významnou roli. Reminiscence na pohanskou minulost.
3.
Dnes. Prostředí světáckého života. Exploze sexu. Různé formy erotična, podle peněženky a stupně orientace.
7)
Pohané (křesťané z pohanů) to měli zachovávat. Židé se toho vyvarovávali. Rizika návratu k pohanství. Přitažlivost pohanství odtud. Neodolatelně to pak táhne k modlám.
8)
Víra křesťanů z pohanů nebyla ještě tak pevná a silná.
a)
Nutno se mnohému učit. Způsob života velmi napomůže i v oblasti víry. Víra bývalých pohanů mohla být svedena zpět víc než u bývalých Židů.
b)
My: Právem připomínáme, že je dobré se vyhnout pokušení. Nevyhledávat situace pokušení. Nepřeceňovat své síly. Falešná křesťanská svoboda.
c)
Misie přes sex. Bombardování láskou. Muž by neměl misionařit ženy. A opačně. Církev by neměla jít cestou nějaké mis krásy v nějakém sboru nebo v jiné oblasti.
d)
Forma misie získávání členů pro církev přes sex v jakékoliv podobě, třeba formou manželství s necírkevníkem nebo příslušníkem jiné církve, je při nejmenším nedůstojná.
9)
Domluva je víc než mnohý kompromis. Leckterý kompromis vede za čas k ještě složitějším nedohovorům. Slevovat z pravdy a ze zásad není dobré v rámci kompromisu.
Naše ochrana za určitých okolností: Aby člověk nevletěl do kdejaké špíny. Třeba zbožné zdůvodnění: Křesťan má svobodu. Může chodit všude.
a)
Všechno nemůže. Otázka zapření víry. Slovem. Životem. Špatný příklad pro jiné.
b)
Svoboda křesťana. Křesťan může mnoho. Dobrý příklad pro jiné. Ne vše též prospívá samotnému křesťanovi.
10)
Pozdější diskuse v církvi. Pohanské sbory. Přesněji: Sbory z pohanů. Řím. Korint. Maso obětované modlám. Zasvěcené. Posvěceno při pohanských slavnostech. Nebezpečí. Riziko. S masem bylo podle pohanských představ jedeno požehnání boha.
Obavy, oprávněné.
a)
Přes určité dřívější pohanské zvyky je velké a přitažlivé riziko návratu k pohanské minulosti.
b)
Svoboda křesťana: bohové nejsou. Ale je třeba mít ohled na slabší ve víře.
1.
Doklad: Byli slabší a silnější ve víře.
2.
Dnes. Aktualizace. Zábavy určitého druhu. Strhnou zpět k alkoholu nebo k drogám. Způsob života. Otázka hranice, kam až křesťan může. Každý má tuto hranici jinak položenou.
11)
Kompromis.
a)
Držet zásadní věci. Slevení je zrada na zásadách. Pro křesťana je mezi zásadními věcmi: Víra. JK. Pravda. Nezapřít víru. Nemlčet o JK.
b)
Věci méně zásadní. Adiaforon. Předposlední věci. Nebo i před-předposlední. Více možných variant.
c)
Někdy jsou možné protipóly: Hledání pravdy a hledání řešení. Jak pro koho a jak kdy je něco méně důležité. Neprosazovat tvrdohlavě (hlava nehlava) svůj vlastní názor a své pochopení pravdy. Hledat pravdu, ne slevovat ze zásad.
d)
Dnesúnosný kompromis může být zítra neúnosnou zradou. Změněná situace a podmínky.
e)
Doba temna.
1.
Protireformace. Oběť otců pro evangelickou víru.
2.
Dnes o tom mladí nechtějí ani slyšet, natož aby něco pro církev obětovali. Věroučná rozplizlost a nejednoznačnost je mladým bližší než nějaká zřetelná výraznost.
3.
Souvisí to s postmoderní mentalitou, která proniká do církve.
f)
Pojmy: New agges. Synkretismus. Tolerance. Falešná tolerance. Z různých náboženství vybrat (vypreparovat) to nejlepší. Zamíchat to pak jako guláš. Vyhovuje to modernímu zajištěnému, bohatému a vzdělanému člověku. Nic moc nedržet. Utilitarismus.
g)
Kde jsou v pozadí (vlastně v popředí) vlastní zájmy, tam se sice může diskutovat o pravdě, toleranci, dohodě a pod., Ale Vlastní zájmy dominují.
1.
V nějaké podobě jde vždy o peníze v nejrozmanitější podobě a formě.
2.
A těch vlastních zájmů je v církvi víc než dost.
12)
Sbor v Jeruzalemě. Decimován pronásledováním Saula. Chatrný. Už ani nestál synedriu za pronásledování. Přesto je jeruzalemský sbor stále duchovní autoritou v církvi. Apoštolé.
13)
Přijmout pohany jen tak beze všeho do církve nebo mají nejdřív určitou dobu být Židy?
a)
Vážná otázka. Pohanské moresy. Učit se věřit a žít z víry. Zbavovat se pohanských moresů.
b)
Rozhodnutí: Učit se tomu už jako křesťané. Bez okliky přes židovství. Dát pozor na nejproblematičtější věci pohanství tehdy: Smilstvo. Krev. Sídlo života. Vegetativní kulty. Vraždy. Cena lidského života. Aktuální nebezpečí pro křesťanství tehdy.
14)
Filipis. šlo o peněženku. Argument navenek je ovšem docela jiný: Pobuřují. Jsou to disidenti. Židé. Přimíchat trochu antisemitismu. Dav. Pobudové. Za pár hrstí měďáků nebo stříbrňáků povykují na objednávku.
15)
Věštkyně.
a)
Několik dní se pořád táhla za Pavlem. Reklama pro Pavla. Nemohlo to být bez vědomí a popudu majitelů otrokyně. Čuli peníze. Kde je náboženská aktivita, čeká se věštectví. Nebo by se na tom dalo přivydělat i nějak jinak.
b)
Tehdy na to lidé letěli ještě víc než dnes.
c)
Nevíme. Střízlivost projevů ve sboru. Nebo mluvení jazyky? Asi ne.
d)
Forma: Přitlačit se. Za účelem zisku. Využít církve pro zisk. Kšeft. Víckrát: Ananiáš a Zafíra. Šimon kouzelník v Samaří. Scévovi synové.
16)
Realita života i v církvi. Realismus bible. Nezatajuje se to.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.