80. První misijní cesta Pavla. Skutky 11-14.
(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)Text:
Skutky 21,14:
Jsem připraven být pro PJ nejen svázán, ale i umřít.
Jsem připraven být pro PJ nejen svázán, ale i umřít.
Čtení: Číst:
Skutky 14,8-21. Další možnosti: Skutky 11,19-30. Církev v Antiochii. 13,1-12. Barnabáš a Saul. Vysláni. 13,13-52. Pisidská Antiochie. 14,1-21. Ikonie. Lystra. 14,21-28. Návrat z první cesty.
Skutky 14,1-21:
1
Totéž se stalo v Ikoniu: Pavel a Barnabáš vešli do židovské synagógy a mluvili tak mocně, že uvěřilo mnoho Židů i Řeků.
2
Avšak ti židé, kteří neuvěřili, pobouřili pohany a vyvolali jejich nenávist proti bratřím.
3
Přesto tam Pavel a Barnabáš dost dlouho zůstali a přes všechny překážky mluvili o Pánu; a Pán dosvědčoval svou milost tím, že jim dával moc konat znamení a zázraky.
4
Obyvatelstvo města se rozdělilo: jedni byli při židech, druzí při apoštolech.
5
Pohané i židé se svými představiteli se chystali apoštoly ztýrat a ukamenovat.
6
Ti se o tom dověděli a uprchli do lykaonských měst Lystry a Derbe i okolí.
7
Ani tu nepřestali kázat evangelium.
8
V Lystře žil jeden člověk, který měl ochrnuté nohy; byl chromý od narození a nikdy nechodil.
9
Ten poslouchal Pavlovo kázání. Pavel se na něho upřeně podíval, a když viděl, že věří v Boží pomoc,
10
řekl mocným hlasem: \"Postav se zpříma na nohy!\" A on vyskočil a chodil.
11
Když zástupy viděly, co Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: \"To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!\"
12
Barnabášovi začali říkat Zeus, Pavlovi pak Hermes, poněvadž to byl především on, kdo mluvil.
13
Dokonce kněz Diova chrámu před hradbami dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat.
14
Když se to Barnabáš a Pavel doslechli, roztrhli svůj oděv, vběhli do zástupu mezi lidi
15
A volali: \"Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich.
16
Tento Bůh sice v minulosti nechával pohanské národy žít, jak chtěly,
17
Avšak nepřestal dosvědčovat sám sebe tím, že jim prokazoval dobro: dával vám s nebe déšť i úrodu v pravý čas, sytil vás pokrmem a naplňoval radostí.\"
18
Takovou řečí se jim jen s námahou podařilo zadržet zástupy, aby jim nezačaly obětovat.
19
Tu se tam objevili Židé a Antiochie a Ikonia, strhli lidi na svou stranu a začali Pavla kamenovat. Když mysleli, že je mrtev, vyvlekli ho z města.
20
Ale učedníci ho obstoupili a on vstal a vrátil se do města. Druhého dne pak odešel s Barnabášem do Derbe.
21
I v tomto městě kázali evangelium a získali mnoho učedníků. Potom se vraceli přes Lystru, Ikonium a Pisidskou Antiochii.
Liturgie.
Před kázáním:
Slovo kříže je bláznovstvím těm, kteří hynou. Ale nám, kteří dosahujeme spásu, je to Boží spása.
Postup:
1)
Příkaz JK. Jít do celého světa a kázat evangelium. Zvěst o spasení v JK. Všem lidem. Všem národům. Neurčeno jen úzkému kruhu posluchačů.
a)
Zpočátku byli křesťané jen ze Židů. JK a učedníci byli Židé.
b)
Druhá vlna: Proselyté. Pohané, kteří inklinovali k židovství. Pohané získaní, zachycení židovskou misií.
c)
Třetí vlna: pohané. Těžký zápas v církvi ohledně otevřenosti církve pro pohany. Postupně se uskutečňuje masovost misie mezi pohany.
2)
Saul v Jeruzalemě. Tvrdé pronásledování. Ochromení církve. Nové středisko, centrum církve v Antiochii v Syrii. Poblíž moře. Obchodní velkoměsto.
3)
Misie. Začala v Antiochii. Mise: poslání. Misijní cesta: plánovité kázání evangelia a zakládání sborů. Pavel: první velký misionář.
4)
Sbor v Antiochii pochopil: je to vůle Boží, aby se od nich šířilo evangelium dál. Přijali jsme, dáváme dál. Dobrá zvěst. Pomoc pro lidi. Jde o pochopení smyslu života. Klad. Zakotvení života. Přínos pro lidi. Dluh vůči lidem.
a)
Nenechat si víru jen pro sebe.
b)
Barnabáš a Saul. Byli plni Ducha svatého. Byli vybráni k misijní práci. Nadšení. Horlivost. Připravenost. Modlitba. Skládání rukou. Pověření. Přibrán Jan Marek, synovec Barnabáše.
5)
Postup misie:
a)
Kázání v synagoze. Povědomí: Židé jsou na prvním místě při zvěsti evangelia. Proto je na prvním místě nabídka evangelia Židům.
b)
Pohané. Ulice. Osobní setkání, rozhovory.
c)
Misie ve městech. Centra pro celou krajinu. Odtud do okolí. Kondenzační jádro. Krystalizační jádro.
6)
Seleukie. Přístav.
Kypr. Synagoga. Palác vladaře. Sergius Paulus. Zájem i u vladaře. Možná jen zájem o zajímavé cizince. Krátit si čas. Zpočátku. Pak šance pro misii.
Kouzelník. Stavěl se proti apoštolům.
Kypr. Synagoga. Palác vladaře. Sergius Paulus. Zájem i u vladaře. Možná jen zájem o zajímavé cizince. Krátit si čas. Zpočátku. Pak šance pro misii.
Kouzelník. Stavěl se proti apoštolům.
a)
Vliv na vladaře.
b)
Kšeft. Peníze.
c)
Výnosné postavení. Dvorní kouzelník. Věštby. Odpor kouzelníka. I vladař se nakonec stal křesťanem.
7)
Přeplavili se do Malé Asie. Kázali ve městech. Synagogy. Radost z uvěření souvěrců. Leckde odpor Židů. Vyhnáni ze synagog. Židé se neštítili poštvat proti apoštolům i pohany. Vyhnáni z měst. Útěky. Riziko i života.
a)
Tak se vedlo i v Antiochii Pisidické.
b)
Všude zůstal sbor. Malý. Aspoň hlouček. Tehdejší misijní sbory byly velmi malé, žádné velké davy. Nejvýš pár desítek lidí.
8)
Lystra.
a)
Chromý mezi posluchači. Hleděl na Pavla. Ten vycítil z jeho pohledu víru. Pavel: Postav se na nohy. Chromý předtím nikdy v životě nechodil. Postavil se a chodil.
b)
Možnost zázraků. Při každém našem kázání nejsou takové zázraky.
1.
Vyčítá se od letničních naší církvi, že jsme tradiční a bez zázraků. U nich se ale také už neuzdravuje.
2.
Aspoň ne v takové míře jako na začátku před léty, v rozpuku jejich duchovního mládí.
3.
A předtím to byly všelijaké tzv. Zázraky uzdravení. Hlavně se natahovaly nohy a ruce a přestávala bolet záda. Vyprávěly se příběhy z dálných světa krajů, kde se nohy nejen nenatahovaly, ale i dorůstaly nohy chybějící.
4.
Věřícím vyrůstaly krásné třetí zuby, mizela rakovina, srůstaly kosti, hluší slyšeli. Lidé odhazovaly berly, které pak byly při uzdravovacích akcích ukazovány jako trofeje skvělých výkonů víry.
5.
Opatrnost byla ku podivu v popisu, že by byl uzdraven i nějaký slepý. V této oblasti je tzv. Uzdravení snadněji a rychleji ověřitelné.
c)
Jak se to tehdy v Lystře vlastně stalo? Moderní člověk si klade otázky, které faráři rádi a obezřetně přejdou jen tak, jako by se nemetlo.
1.
Kámen úrazu pro přemýšlivé lidi. Faráři se k tomu nevyjadřují, posluchači pak přečasto neberou vážně ani další farářská slova.
2.
Pohanští posluchači zázraku rozuměli po svém. Po pohansku.
3.
Dnešní lidé rozumí zázraku rovněž po svém, zvláště když jim to nikdo nevysvětlí. Zde zůstávají faráři velkými dlužníky.
4.
Názor lidí: Bohové přišli mezi nás. Barnabáš: Zeus. Jupiter. Nejvyšší Bůh. Pavel: Hermes. Merkur. Víc mluvil. Jakýsi tiskový nluvčí bohů.
5.
Pohanský kněz. Přispěchal briskně s virtuositou pohanského kněžského aktivisty. Je přece třeba využít lidského nadšenectví a jejich zapálenosti, která je pro příslušného kněze přínosem na náboženském trhu vposledu nejen v oblasti duchovní.
6.
Pohanský kněz chtěl obětovat apoštolům ověnčené býky jako vtěleným bohům.
9)
Lidská šance pro apoštoly.
a)
Sláva. Šikovný tržně orientovaný náboženský vůdce by se výhodně a vhodně přiživil. Náboženský trh v pravém slova smyslu. Reklamní příležitost.
b)
Ale i lidé v Lystře z toho chtěli něco mít. Slavnost. Rozparcelovat býky k snědení při hostině. Slavnost. Oslavy. Vyhodit si z kopýtka. Co nejvíc si naprat panděro ze společného.
10)
Apoštolé byli velmi zděšeni.
a)
Co to děláte? I my jsme jen obyčejní lidé jako vy. Přišli jsme právě proto, abyste zanechali těchto pohanských bludů. Abyste se obrátili k živému, pravému Bohu.
b)
Jedině on je pravý Bůh. Stvořitel nebe, země, moře, všeho.
11)
Apoštolům se už skoro podařilo přesvědčit zástupy, aby neobětovaly. Přišli ale Židé z Antiochie Pisidické a z Ikonie. Využili situace. Poštvali lidi proti apoštolům.
a)
Podvodníci. Vydávají se za Bohy.
b)
Nepřejí vám, abyste se měli dobře při oslavách.
c)
Kamenování za městem. Lidé si mysleli, že už jsou mrtví. Poznámka: Nebo byl kamenován jen Pavel?
d)
Křesťané vzali Pavla. Vzkřísili ho. Rány. Další den odchod do Derben. Zde bylo získáno mnoho učedníků.
12)
Zpět přes Lystru, Ikonii, Antiochii Pisidickou.
a)
Upevňování víry těh, kkdo byli získáni. Povzbuzení k větší věrnosti poznané pravdě. Výzvy k ochotě trpět pro víru.
b)
Ustanovení starších ve sborech. Správci. Dobrá organizace. Tím církev vynikala hned od počátku.
c)
Poznámky:
1.
Misie. Ne jen vést k rozhodnutí k víře. Vést i dál. Odpovědnost misionáře za další růst víry. Zapojení do konkrétního sboru, do společenství církve. Vytvářet dobrou a účelnou organisaci církve.
2.
Povzbuzování k ochotě trpět pro víru. Dnes se nám to zdá být velmi odtažité. Důvod: Je jiná doba. Stav církve. Nejsou vhodné kladné příklady. Tržnost i v náboženské oblasti. Názory některých lidí: Proč pro takovou církev vůbec něco nasadit a obětovat?
13)
Rozloučení se sbory.
a)
S modlitbami. Dost časté v první církvi.
b)
Modlitba dnes. Krize. Není většinou dost konkrétní. Obecné oslavy Boha a dogmatika. Charizmatická pře-konkrétnost se rovněž povětšině vymkla z ruky.
c)
Modlitba. Uplatní se lajcký živel. Aktivně se může podílet.
14)
Lodí do Antiochie v Syrii. Vypravovali o své cestě a činnosti. Podali zprávu. Sbor finančně podporoval misijní dílo. I misie něco stojí. Někdo to musí zaplatit. Informace: Jak lidé uvěřili v JK.
15)
Antiochie. Podle nástupce Alexandra Velikého. Seleukos, po otci Antiochos. Založil několik nových měst. Bohaté obchodní město. Starověké velkoměsto.
16)
Misie Pavla. Odvaha. Obětavost. Riziko pro zdraví i pro život. Nebál se vracet se do měst, kde sotva vyvázl životem. Posílit klíčící, začínající víru. Povzbudit malé sborové společenství.
Poznámky:
1)
Saul. Pavel. Ústraní.
a)
Dlouhá doba. Modlitby. Půst. Zrání víry. Tarsus. Snad i v Arábii. Několikaletá příprava.
b)
Periferie církve. Tarsus. Zapadákov. Nedral se hned do popředí. Neukazoval se.
c)
Antiochie. Živý sbor. Nárok na práci.
d)
Povolání k misii. Odpovědný výběr sboru. Ne neuvážené či neuvážlivé chvilkové rozhodnutí. Ani u Pavla, ani u sboru.
2)
Odpovědnost za misii. Ne nějaký hr-misionář. Ten nadělá obvykle víc škody než užitku. Nepodceňovat dobrou, kvalitní, pečlivou a dostatečně dlouhou přípravu.
3)
Text.
a)
Co je Pavel ochoten udělat pro JK. Ne jen vězení, ale i umřít.
b)
Co jsme ochotni pro JK udělat my.
1.
Záleží to na našem osobním vztahu k JK. Míra obětavosti vůči JK: Míra lásky, víry, naděje.
2.
Míra svatosti: konkrétní čin v církvi.
3.
Řada lidí postrádá ve své ochotě vykonat (udělat) něco pro JK zázemí církve. Realita církve mnohé odrazuje. Řečeno naplno: Pro takovou církev se přece nebudu nadmíru angažovat. Je lhostejno, zda je vina na straně církve nebo v důsledku nesprávného pohledu některého jedince na církev?
c)
Velká slova. Nelze zůstat jen u nich. Konkrétní střízlivost života. Jakub: Víra bez skutků contra víra se skutky. Skutky z víry. Někdy zbožná slova o víře bez skutků. NZ: Služba i beze slov.
d)
Situačnost svědectví. Konkrétní situace svědectví. Podle situace a okolností. Situační svědectví.
4)
Posun důrazů na vyznání a vyznavačskost.
a)
Po 1. Světové válce. Karel Kolman: Berani. Romantismus. Heroičnost hrdinů. Důraz na hrdinství víry předků v době temna. Přestupové hnutí.
b)
Po 2. Světové válce. V některých církevních kruzích. Nekritičnost u mnohých a mnohých. Vyznání za každou cenu a vždy. Pevnost vyznání. Za všech okolností. Velká, velkoústá slova mnohých, kteří chtěli, aby druzí takoví byli.
1.
V praxi mnozí slovně vyznavačští intensivně hledali pro sebe boční cestičky. Nápory za totality. Věřící učitelé byli vystaveni zvýšenému tlaku. Otázka posudků. Rozvázání pracovního poměru po dohodě. Přihlášky dětí do náboženství ve škole.
2.
Pevný postoj jedné věřící učitelky. Dvakrát byla vyhozena ze školství. V padesátých letech a po roce 68. Mnohým i v církvi byla pro smích, třeba zkrytý. Někteří pokládali za tvrdohlavost, že vůbec něco držela. Mohla to přece nějak zašolichat jinak.
3.
Mnohé děti se nedostaly na studia do škol pro víru rodičů nebo vlastní. Šli přímo nebo nešli boční cestou.
4.
Jiný případ: V jednom sboru byl kurátor, pietista a straník současně. Plul a proplul vždycky a všude.
5.
Respekt k penězům a ke vzdělání v církvi. Kdo je (to) nemá, je hendikepován, handicapován.
6.
Pietisticky orientovaný farář: za každou cenu by měly děti z církve získat vzdělání. Třeba se i na čas ohnout. Třeba i na čas přestat chodit do kostela.
7.
Jiný pietisticky orientovaný farář: Jako křesťané bychom se měli vzdát nároku na vzdělání svých dětí. Měli bychom na to resignovat. Na prvé místo je třeba postavit rozhodnou vyznavačskost.
Poznámka: Když dorůstaly jeho vlastní děti, udělal všecko, aby se do škol dostaly. I za cenu určitého stažení se v proklamované vyznavačské rozhodnosti.
Poznámka: Když dorůstaly jeho vlastní děti, udělal všecko, aby se do škol dostaly. I za cenu určitého stažení se v proklamované vyznavačské rozhodnosti.
c)
Dnes. Po VLR. Není hanba, když se člověk sklonil. Hlavně když má vzdělání, ale hlavněji když má peníze. Pod nátlakem a pod násilím se má křesťan sklonit a ohnout hřbet, aby přežil a aby neměl újmu, že ano? Co ty na to, faráři?
1.
Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice. Kniha, i film. Mučení a násilí pod přímou i nepřímou patronací církve. Mučitel se nakonec usadil jako bohatý slušný občan.
2.
Lapsí v první církvi. Padlí, kteří pod nátlakem zapřeli, popřeli svou křesťanskou víru nebo dokonce prokleli JK.
3.
Větší problém než lapsí pro morálku a svědomí některých křesťanů: boční cesty a cestičky, stáhnutí se na teplích místech a místečkách. Prostě to někteří dovedli a některým to nějak vyšlo jen tak.
4.
Církev jako společenská ortganizace. Zázemí. Zapadnout, vřadit se, zařadit se do skupiny, do party.
5.
Boj o místo na slunci. V moderní době je to těžší i pro silné a schopné, natož pro slabé. Uplatní se jen hodně silní a úspěšní. I v církvi. Je povoleno prolézt jak se dá, přelézt, podlézt, přeskočit, obejít, podplatit, zafírovat, vylobovat, leštit kliky a pod.
6.
Jen se nepovoluje jít přímo. Hlavou proti zdi už vůbec ne. Hus byl tedy blbec, ale to dnes ví už každé malé církevní dítě. Byl to tvrdohlavý ješita, který zbytečně tahal tygra za fousy. Inu, záleží na tom, jaké parametry nastavíme.
5)
Šíření evangelia z Antiochie.
a)
Náhodnost. Obchodní město. Obchodní a cestovní ruch. Uvěřivší se vrátili domů a šířili víru dál. Na obchodní cestě se mluvilo s lidmi i o víře.
b)
Plánovitost. Vyslat pracovníky.
6)
Jan Marek. Po Kypru se vrátil.
a)
Doklad: Misie není procházka růžovým sadem. Nesnadnost. Námaha. Riziko.
b)
Neobstál. Zvýšená námaha. Neodsuzovat hned a lacině. Jak bychom třeba obstáli my. Vzal na sebe víc než jiní křesťané v Antiochii.
c)
Doklad. Rozhodnutí křesťanů v Antiochii. Nemusí to vždy vyjít, i když se vše koná odpovědně, s modlitbami a za pomoci Ducha svatého.
7)
Misie Pavla.
a)
Město. Ne evangelizace dnešního typu. Bylo nutné získat úplně nové lidi, z pohanů.
b)
Evangelizátor dnes evangelizuje. Snad někdy někoho tzv. Získá pro Krista. Ale odejde a většinou ho ani nenapadne se o tyto lidi dál zajímat, natož starat. Pavel se o nové sbory staral, zajímal.
1.
Slovně možná evangelista doporučí zařazení do některého místního sboru. Ale s těmi sbory namnoze předem nenavázal ani kontakt, aby je upozornil, eventuelně aby předal seznam uvěřivších.
2.
Mnohdy takový evangelizátor za sebou zanechá jen rozruch. Většinou kladný, ale někdy i značně záporný.
3.
Většina evangelisačních shromáždění bývá navštěvována jen lidmi z církve, povětšině těmi, kteří by utvrzování ve víře ani nepotřebovali. Jistě ovšem platí, že utvrzení víry potřebuje každý aspoň dvakrát denně.
4.
Žel nedaří se získávat jako posluchače evangelisačních shromáždění (akcí) necírkevníky. V možnostech evangelisačního hosta to pochopitelně není. To je úkol místních věřících.
5.
Ale pro ty je zase pohodlnější raději jít sami a eventuelně s sebou přibrat pár spoluvěřících. Mohou se pak vyžívat v krásném evangelisačním společenství. Je možno si také trochu zadýchat na dušičku.
c)
Pavlova misie byla trpělivá práce po měsíce, někdy i po léta.
1.
Ne jednorázový zátah. Ne akce předem připravená jinými, místními. Pavlovi nikdo neshromáždil posluchače.
2.
Práce od člověka ke člověku. Vedle kázání více lidem Pavel trpělivě pracoval s jednotlivci.
d)
Misie:
1.
Kázání. Rozhovory s lidmi. Získat lidi pro JK.
2.
Budovat sbor. Společenství.
8)
Billy Graham. Dobrý evangelizátor. Je však velká otázka, jak by obstál v obyčejné sborové práci s trpělivým vztahem ke stejným lidem a s pravidelným každotýdenním novým kázáním.
a)
Každý má buňky a vlohy pro něco jiného.
b)
Zdaleka ne každý sborový farář by zase dokázal to, co Billy Graham.
9)
Misie dnes.
a)
Kázat a budovat sbory. Vycházet ze sboru. Velkoshromáždění se míjejí účinkem. Přivádět hledající lidi do konkrétního sboru. Záleží na sboru.
b)
Dnes ale církvi už tolik nezáleží moc na misii. Skupinky v církvi si stačí samy. Z lidové církve se stává církev výběrová. Nikoliv vyznavačská. Party. Uzavřené a sehrané si vystačí. Tradiční staří stále platí, aby to party a partičky měly lacinější.
1.
Pokud jsou ještě peníze, tak není co řešit. Není důvod se ani přespříliš starat o to, jak bude církev pokračovat dál.
2.
A kdyby někdo mluvil na řadu palčivých témat v této oblasti příliš realisticky, otloukli by mu to někteří o hlavu, jako že je škarohlíd, že předkládá katastrofické scénáře a že má malou víru.
c)
Několik málo čísel pro zneklidnění:
1.
Sčítání lidu v českých zemích po 2. Světové válce. ČCE měla největší členskou základnu ve své historii: 380 000 duší.
2.
Sčítání lidu 91: K ČCE se přihlásilo 203 000 lidí.
3.
Sčítání lidu 01: K ČCE se přihlásilo skoro 130 000 lidí.
4.
Církevní statistiky 05: ČCE nemá ani 120 000 členů.
10)
Mluvení o misii.
a)
Jak to dělal Pavel.
b)
Jak to dělá Billy Graham.
c)
Jak se to dělat má a může.
d)
Každý může budovat svůj vlastní sbor.
11)
Sbor. Pojetí.
a)
Společenství všech a pro všechny. Rozmanitá a rozličná obdarování zapojit do budování sboru.
b)
Sbor jen pro zbožnost určitého druhu. Preferovaná zbožnost.
1.
Z tohoto pojetí vzniklo v posledních letech v církvi a pro církev mnoho škody.
2.
Party spřízněných duší. Většinou lidé majetkově a vzdělanostně blízcí. Blízkost i co se společenského postavení týče. Kruhy známých a blízkých. Zbožnost se svou formou je pak jen určitým nátěrem nebo praporem.
3.
Homogenní sbory.
c)
Tělo JK. Rozdílnost údů. Vzájemnost. Jsme tělo. Není řečeno: Teprve budete tělo Kristovo.
12)
Nejlepší misie: živý sbor. Přesahuje do okolního prostředí.
a)
Plnost evangelia. Zvěstování.
b)
Společenství.
1.
Zesílený americký důraz: organizace,
2.
Sbor. Společenství, aktivity nejrozmanitějšího druhu.
3.
Společenská oblast. Spolek. Každý si to musí zaplatit.
4.
Areál. Kostel. Bazén. Klubovny. Výlety. Organizace volného času. Volejbal. Party. Večírky. Hry.
5.
Působí to sice zpočátku dojmem karikatury, ale nelze tomu upřít sympatické klady. Ty klady samozřejmě nemusí dostoupit až do sféry karikaturní podoby.
c)
Suplování společenského života. Klub. Spolek. Církevní nátěr.
1.
Kafe po bohoslužbách. Čajové party. Rozhovor.
2.
Odpoledne pro staré. Střední generace.
3.
Rodinné neděle různého rázu a charakteru.
4.
Mimosborová aktivita členů sboru. Jít na pivo po biblické hodině, včetně faráře. Jít na pivo po sdružení mládeže, ale bez faráře. Parta ze sboru chodí pravidelně do sauny. Piknik na farské zahradě. Vycházky v neděli odpoledne.
5.
Využití farské zahrady nebo pozemku kolem kostela. Setkání lidí. Prolejzačky pro děti.
13)
Misie Pavla.
a)
Synagoga. Nejprve jsou pozváni Židé, neboť jsou nejblíže JK. Pak proselyté.
b)
Pohané. Lystra. Atény.
c)
Jednotlivci. Sergius Paulus, vladař na Kypru. Významná osoba může být kondenzačním jádrem. Může misijněji kladněji ovlivnit své okolí nežli prostý člen církve.
d)
Budování sborů. Delší pobyty Pavla. Efez. Korint.
e)
Zájem a starost o založené sbory. Kontakty. Návštěvy. Epištoly. Vzkazy pozdravů po známých.
14)
Nově obrácený Saul-Pavel.
a)
Příprava. Obyčejná práce ve sboru. Zapadákov. Ústraní. Tarsus. Možná i Arábie. Vybrán Barnabášem k misii. Jinak by takto v pozadí pracoval asi celý život. Ochotně. Bývalý pronásledovatel. Pokorný. Vybrán a pověřen sborem.
b)
Ne misie o své újmě, na vlastní pěst. Vřadil se do církve. Ne soukromé křesťanství. Tělo Kristovo jste, ale i budete. Vděčnost za přijaté evangelium se projeví vděčnou prací ve sboru.
c)
Kdyby Saul chtěl využít církve v nějaké podobě pro sebe, pak by to bylo fakticky pohanství zahalené do hávu křesťanské zbožnosti, třeba okázalé.
15)
Pavlovy misijní sbory.
a)
Ne tisícové zástupy. Náš omyl. Rádi si chceme myslet a představovat, že se jednalo o davy. Jen desítky lidí. Malé hloučky.
b)
Živá víra. Rostoucí společenství i po odchodu Pavla. Kdo nehoří, nezapálí další. Kdo by pohrdal dnem malých začátků. Vděčnost za každý začátek.
c)
Vědomí misijního poslání dál. Nenechat si evangelium jen pro sebe.
d)
Ještě kolem roku 200 neměla křesťanská církev v římské říši ani 5 procent obyvatelstva.
1.
Svým vlivem a významem však církev již značně přesahovala relativně nepatrnou členskou základnu.
2.
Relativně malá církev tvořila již významnou sociologickou skupinu.
3.
Dokladem, že církev byla brána vážně, je i skutečnost pronásledování církve. Jednalo se o různé vlny pronásledování na různých místech.
16)
Nově uvěřivší. Co mají dělat?
a)
Bible. Poznávat nové věci z biblických pravd.
b)
Společenství církve, sboru.
c)
Malá skupinka. Modlitby. Rozhovory.
d)
Modlitby. Člověk sám i ve společenství. I když to člověk ještě moc neumí.
e)
Misie. Nenechat si víru jen pro sebe.
1.
Ne nutně hned nějaké misijní cesty a výpady.
2.
Svědectví od člověka ke člověku.
3.
Nezatajit svou vlastní víru. Nezamlčet svou příslušnost k církvi.
4.
Nejlepší misie: Když člověk chodí do kostela a na další shromáždění sboru.
5.
Když člověk žije podle toho, co se v církvi káže, ale hlavně podle toho, co se říká v bibli.
6.
Praxe běžného života dosvědčuje hlubší životní ponor a žitou lásku Boží projevovanou v lásce k bližním.
7.
Nabídka i v našem malém sboru. Oznámení. Poměrně široká škála nabídek a možností. Velká paleta možností i v malém sboru.
17)
Misie. Kázání evangelia. Změna života.
a)
Osobně. JK je pán. Spasitel.
b)
Nové společenství Církve. Sbor. Zněna vztahů mezi lidmi. Pavel působil po léta v Tarsu. Naučil se, co je to společenství sboru. To je velká pomoc pro misii.
18)
Antiochie Pisidická. Židé poštvali proti apoštolům pohany. Vnějšně viděno: Bránili se. Pavel je obíral o proselyty, tedy o výsledky jejich dlouholeté misijní práce a aktivity.
19)
Jan Marek. Odešel. Vrátil se.
a)
Nezvládl větší vypětí. Misionařit tehdy nebylo snadné.
b)
Dobrý křesťan v běžných podmínkách. Každý unese něco jiného. Neodsuzovat příliš rychle. Křesťané nebyli neprůstřelní hrdinové.
20)
Práce církve. Formy misie.
a)
Nárazové. Konference. Stanová misie. Evangelizace v širokém slova smyslu. Televisní vystoupení různého náboženského druhu.
b)
Pravidelná církevní práce ve sboru. Výchova dětí. Trpělivost po generace. Svědectví života. Ne méně důležité. Dobrá, únosná a přijatelná forma dnes.
c)
Různé podmínky a schopnosti lidí.
1.
Billy Graham. Nedokázal bych, co on. On by asi (možná, třeba) nedokázal, co já. Trpělivě po léta pracovat na jednom místě. V zapadlém sboru.
2.
Je snad má práce před PB méně důležitá a významná? Proč u některých lidí? Dokonce u těch, kteří nedokáží ani to, co dokázal Billy Graham, ale ani to ne, co jsem zvládal já jako obyčejný farář na obyčejném sboru.
3.
Jistě není tichá a poctivá práce obyčejného faráře na obyčejném sboru něčím málo v Božích očích. Zviditelňující atraktivní výkony viditelnějších a zviditelňujících se církevních aktivistů jsou však víc vidět pro oči lidské.
21)
Lystra. Začátek problému.
a)
Uzdravení. Pomoc chromému.
1.
Už Skutky 3. Krásné dveře. Apoštolé pomohli nechodícímu. Ve svých důsledcích se rozvinula řetězová reakce. Apoštolé se dostali do vězení. Později došlo i na bičování. Na začátku byla pomoc chromému žebrákovi.
2.
Když JK pomohl lidem, když je uzdravil, měl kvůli tomu také často polízanice. Zvláště když uzdravil a pomohl v sobotu.
b)
Někdo vidí jen zázrak, ne pomoc člověku.
c)
Vzbuzený zájem lidí. Kázání apoštolů: krásné dveře v jeruzalemském chrámu. Lystra: vyvedení lidí z nepochopení.
d)
Nepřátelství. Překvapení. Mnohým se nelíbí, že se pomohlo člověku. Nebylo to přesně podle paragrafů nebo podle lidského gusta.
22)
Paragrafy: Jakým právem. Kdo to dovolil.
a)
Jan 9. Slepý od narození. Potíže pro JK. Že pomohl potřebnému člověku v sobotu.
b)
Uzdravení v sobotu.
1.
Ježíš to s oblibou často dělá, skoro jako by naschvál, aby dráždil své zbožné nepřátele. Celkem úspěšně se mu dařilo je rozčilit a rozčilovat.
2.
Ježíšovo konání však není samoúčelné či za účelem prachobyčejného lidského dráždění a rozčilování druhých. Ježíš chce poukázat na některé hlubší věci.
c)
Marek 2. Odpuštění hříchů. Chromý. Spuštění chromého dírou ve stropě.
d)
Skutky 3. Krásné dveře. Apoštolé jdou ve šlépějích JK a také uzdravují.
e)
Lystra. Poštvání pohanů proti apoštolům od nepřátel, od Židů.
23)
Saul-Pavel pobýval po uvěření delší čas v ústraní.
a)
Nejen úkryt před synedriem.
b)
Jde o dobropověstnost a důvěru. Saul ji neměl. Pronásledovatel. Mnozí křesťané na to občas poukazovali. Právem. I po mnoha letech.
c)
Dobropověstnost a důvěra se získávají velmi dlouho. Trvá to léta.
24)
Židé chápali Pavlovu misii v synagogách jako zásah do jejich vnitřních věcí. Pavel byl Žid, ale přetahoval souvěrce jinam. Viděli v tom nekalé konkurenční praktiky.
25)
1. Misijní cesta. Vedoucí skupiny: Barnabáš. Pavel hrál druhé housle. Barnabáš si ho vybral. Pavel se ale postupně vypracovával.
26)
První misionáři: Židé, kteří se stali křesťany. Učedníci a JK byli rovněž Židé. Postupně se těžisko církve dostává (přechází) mezi křesťany pohanského původu.
27)
Dosud:
a)
Základem církve byli přestouplí Židé a proselyté. Jen okrajově se do církve dostávali též uvěřivší pohané.
b)
Nyní: Plánovitá, programová misie i mezi pohany.
c)
Židům v synagogách je však stále jako prvním předkládána nabídka evangelia. Křesťanství přece vzniklo na půdě Židovstva.
28)
Základ misie: Klad. Nabídka nového náboženského pohledu na život. Oblast smyslu života, štěstí, plnosti. Cíl života. Naděje. Plnost. Nadšení.
29)
Pavlova misijní strategie.
a)
Nejdříve k Židům, pak k pohanům. Synagoga, pak náměstí.
b)
Města. Kondensační jádra. Styk se světem. Kontakty křesťanů. Obrana před isolovaností.
c)
Základem církve a misie je sbor.
a)
Antiochie, misijní základna.
b)
Vytvoření sborů.
c)
Presbyteři. Dobrá organisace. Pavel si vychovával kazatele, presbytery.
d)
Délka misijního pobytu Pavla.
1.
Pobyl týdny, měsíce, léta, podle situace, okolností a možností a závažnosti (důležitosti) místa.
2.
Z Lystry musel urychleně vypadnout.
3.
V Korintě pobyl roky. V Efezu též.
30)
Pečlivost církve při výběru vhodného kandidáta na post misionáře.
a)
Osobní připravenost. Víra. Schopnost navazovat kontakt s pohany. Někdo umí dobře pracovat v zaběhnuté sborové práci. To je velmi důležité.
b)
Náročnost misie, pokud je to opravdu misie mezi pohany. Nikdo nesežene posluchače. Jde o tvoření sboru prakticky z ničeho.
31)
Křesťanští misionáři Pavel a Barnabáš byli svobodní. Nezaložili rodinu.
a)
Cele se věnovali práci pro Krista a aktivitě v církvi a pro církev.
b)
Byli volnější. Nemuseli rodinu živit. Nemuseli mít obavy o sebe pro rodinu a o rodinu pro sebe. Nebyli tak vázáni ve svých rozhodováních. Odpovědnost za rodinu je značná vázanost a svázanost. Zanedbávat vlastní rodinu nemá ani misionář ani farář.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.