78. Kornelius. Skutky 10.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Římanům 10,13:
Každý zajisté, kdo by vzýval jméno Páně, spasen bude.

Skutky 10:

34
A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
35
Ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.

Čtení:

Skutky 10,1-23. Petr poslán ke Korneliovi. Skutky 10,24-48. Křest Kornelia a jeho rodiny. Skutky 10,34-48.

Liturgie.

Před modlitbou: Kristus praví: Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a namáháte se a jste obtíženi břemeny života. Já vám dám odpočinutí.
Po čtení: Pane, tvé slovo je svíce nohám mým a světlo na stezce života mého.

Před kázáním:

Hospodine, přemýšlím o tvých přikázáních a pohlížím na tvé cesty.
Poslání: Vyznáš-li ústy svými Ježíše jako svého pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

Písně:

355-4. 394-4.

Osnova:

1)
První církev. Ne zcela stejná situace jako naše. Vzor v hledání odpovědí na otázky a ve způsobu, jak církev řešila své problémy.
2)
Pronásledování. Vina Saula. Jeruzalemský sbor byl ochromen. Nikdy se z toho zcela nevzpamatoval.
3)
Petr v Joppe. 80 kilometrů na západ od Jeruzalema.
a)
Pronásledování.
b)
Misie. Pohanské město. Prakticky nikdy nepatřilo k Izraeli. Pohané, pár Židů. Pohané mají zájem o křesťanství. Petrovi víří v hlavě otázky, zda je přibrat do misijního zájmu.
1.
Dosud se misie koná pouze mezi Židy a proselyty.
2.
Předtím: Filip působil mezi Samaritány v Samaří. Pokřtil pohana, mouřenína, ministra habešské královny.
3.
Petr se modlí. Čas modliteb, 3 hodiny odpoledne.
4.
My: Nějaký čas bychom měli věnovat na modlitbu. Vůbec se někdy modlit. Modlí se dnes vůbec lidé? Myslíme samozřejmě lidi z církve. Pravidelně. Ráno. Večer. Před jídlem. Nepravidelně v životních situacích.
5.
Zdá se to být mnohým i církevníkům značně zastaralé, když někdo zmíní, že by se člověk měl modlit.
4)
Setník Kornelius. Město Cesarea. 200 kilometrů na sever od Joppe, také na pobřeží jako Joppe.
a)
Herodes Veliký nechal postavit nové ryze Římské město. Zpočátku se tam nesměli usazovat Židé. Již se tam ale stěhují i Židé.
b)
Setník: Nejvyšší dosažitelná vojenská hodnost pro člověka z lidu, nešlechtice. Kapitán, hejtman. Tehdy dost velký pán.
c)
Římané podporovali sbližování svýchvojáků s místním obyvatelstvem. Prolínání. Kontakty. Vmísit se. Zvláště v oblasti židovské to však Římanům šlo velmi pomalu.
d)
Zájem setníka o víru v Boha. Hledání. Smysl života. V tom byl římský setník poměrně značnou výjimkou.
e)
Osobně zbožný. I jeho rodina má zájem o Boží věci.
f)
Překvapivá a překvapující misijnost: Kruh přátel. Duchovně spřízněné duše. Doklad židovské misijní aktivity.
g)
Modlí se. Příklad pohana pro povzbuzení k modlitbám.
h)
Hledající člověk. Je nutno pro to také něco udělat. Snažit se. Nespadne to samo (sebou) do klína. Snažit se. Úsilí. Výzva JK: Hledejte a naleznete.
5)
Vidění Petra.
a)
Symbolisuje to vztahy k pohanům. Nečistá zvířata pro Židy. Leckdy zase posvátná zvířata pro pohany. Židé a pohané si navzájem mnohé opláceli.
b)
Židé: Omývání rukou, po dotyku s pohanem. Propast především v náboženské oblasti a v důsledku náboženské odlišnosti.
6)
Petr nechá posly pohany přenocovat.
a)
Je to více nežli revoluční. Jde s nimi. Přibral několik křesťanů ze Židů. Svědci. Jdou do domu pohana. Největší revoluce v dějinách křesťanství. Rozcestí. Otevřenost církve. Křesťanství je pro všechny.
b)
Dnes. Nedovedeme to docenit. Samozřejmost pro nás dnes. Je to už probojováno. Uplatnilo se to aspoň teoreticky. Tehdy to byl nedozírný přelom, průlom.
7)
Korneliúv dům.
a)
Kornelius padá před Petrem na zem. Petr nechce profitovat z Boží slávy. Nepřivlastňuje si Boží slávu.
b)
Duch svatý sestoupil i na pohany. Extase. Vytržení mysli. Křest.
c)
Shromáždění. Připravení posluchači. Společníci Petra to vidí. Petr nekřtí o své újmě.
8)
Pobyt v domě pohana několik dní. Demonstrace. Žid u pohana. Rozkřiklo se to. Otevřenost. Cesta křesťanství do světa. Průlom.
9)
Srovnání. Přirovnání. Těžko najít. Opakujeme: Učíme se u první církve.
a)
Romové.
b)
Černoši. Běloši. Žluťoši. Židé. Indiáni.
c)
Party v církvi. Skupiny. Klany. Rody. Uzavřenost prostředí církve. Nový člověk těžko v církvi zapadne.
d)
Finanční skupiny v církvi. Vztahy k pípě.
e)
Misijní schromáždění dnes. Připravené. Pohřeb. Využít. Přijít. Solidarita. Zpěv členů sboru je mimořádným svědectvím.
10)
Text. Kdo by vzýval jméno Páně, bude spasen. PáN: JK. Pán světa. Vztah k němu, víra. Vzývat: Vyznávat. Viditelně se k němu přiznat. Spasení: Jde o časnost i o věčnost. Uvěřit.

Postup:

1)
Evangelium se šíří po celé Palestině. Církev je postavena před otázku, jak se chovat k pohanům, kteří také přicházeli a uvěřili v JK.
2)
Pohané podle Židů: Nečistí. Kulticky, nábožensky. Vejít k pohanovi do domu: Žida by to znečisťovalo. Znečišťovalo. Kulticky. Nábožensky. Nemohl by do chrámu. Proto nebyly žádné návštěvy mezi Židy a pohany.
a)
JK: Kanánská žena, uzdravení. Římský setník v Kafarnaum. Jan 12: Řekové přišli k učedníkům, za JK.
b)
Odpor k pohanům. Hluboce zakořeněn u Židů. Ale i naopak od pohanů k Židům. Překonat zakořeněné pocity rasové, nacionální, náboženské. Vždy je to těžké a dlouho to trvá. Mohou se přimísit i rozdíly sociální. Pak je to všecko ještě zesíleno.
3)
Cesarea. Římský setník. Kornelius. Nejvyšší hodnost v armádě, kterou mohl získat muž z lidu. Hejtman. Kapitán. Tehdy dost vysoké postavení. Vrchol vojenské kariéry pro obyčejného člověka, pro nešlechtice.
a)
Poklidný, zabezpečený život. Zájem o židovské náboženství. Občas někteří pohané tento zájem měli. Zbožnost. Dobročinnost. Pravidelné modlitby k Bohu s celou rodinou.
b)
Ocenit pravidelné modlitby. S celou rodinou. Dnes je to více než nepředstavitelné. Mnohdy ani pro faráře a jeho rodinu to nemusí být samozřejmostí.
4)
Působení Boží.
a)
Zvláštní cesty. Třeba přes lidi. Vidění. Mimořádný zážitek. Kornelius má poslat do Joppe k Šimonovi koželuhovi u moře pro Šimona Petra. 3 muži, věřící. Malé společenství věřících už u Kornelia.
b)
Dva služebníci a zbožný voják tvoří skupinku poslů.
5)
Petr.
a)
Nesnadné rozhodování. Jít či nejít. Jít do domu pohana. Žid jen tak k někomu nešel na návštěvu. Petr byl naplněn Duchem svatým. Dosud mu ale nebylo jasné, jak daleko má v misii jít, i když celým srdcem věřil v JK.
b)
Růst víry. Nová poznání. Nevíme hned všechno a najednou. Učit se ve víře. Rozpoznávat aktuální Boží vůli.
c)
Petr zachovával dosavadní židovské předpisy. Zvyky. Zvyklosti. Zápas víry u Petra. Nesnadný. Vážný.
6)
Bůh řekl něco důležitého Petrovi skrze Ducha svatého. Ještě před příchodem poslů. Vidění. Zážitek v poledne.
a)
Hlad Petra. Připravují mu oběd. 3 krát stejné vidění. Plachta, na ní jsou nečistá zvířata. Hlas: co Bůh očistil, neměj ty za nečisté. Neváhej a běž s nimi.
b)
Neváhej a choď. Běž. Petr šel s posly Kornelia. Pohané.
c)
Překvapující konstatování: Bůh očistil ta nečistá zvířata. Odkud se to očištění vzalo? Zatím křesťané ze Židů dodržovali sz-ní předpisy i ohledně jídla.
d)
Cesarea a Joppe. Asi 200 kilometrů.
7)
Kornelius svolal rodinu a přátele. Historický okamžik. Žid Petr vcházel do domu pohana. Setník Kornelius padl před Petrem na zem a klaněl se mu. Petr ho pozdvihl: Já jsem také jen člověk.
8)
Pěkné shromáždění. Petr promluvil, kázal.
a)
Aktuální úvod:
1.
Jako Žid vešel do domu pohana. Bůh mu ale ukázal, že nemá žádného člověka pokládat za nečistého. Rovnost mezi lidmi. Historický okamžik. Předěl. Křesťanství je otevřeno každému člověku.
2.
Každý, kdo v Boha věří a zachovává jeho přikázání, je mu milý. Z každého národa.
b)
Stručné dějiny a předdějiny.
1.
Křest Jana Křtitele. JK v Galileji. Přinášel pokoj. Uzdravoval. My jsme toho všeho svědkové. Lidé ho ukřižovali. Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Příkaz kázat. Zjevoval se jen věřícím. JK je Boží zástupce.
2.
Kdo v něj věří, tomu budou odpuštěny jeho hříchy.
9)
Petr ještě neskončil a Duch svatý sestoupil na všechny přítomné. Všichni pak byli pokřtěni.
a)
Jak to bylo poznat, že Duch svatý sestoupil? Extase. Vytržení mysli.
b)
Křest. Nevíme jak to bylo provedeno technicky. Polití nebo ponoření? Spousta lidí v místnosti. Pravděpodobně Petr křtil politím, obdobně jako dnes běžně u nás.
c)
Letnice v Jeruzalémě. Bylo třeba pokřtít 3000 lidí. Asi křest poléváním. Nebo kropením. Kam by šli na ponořování? Řeka Jordán: Asi 30 kilometrů daleko. Rybník Bethesda nebo Siloe by nevystačil pro takové množství lidí.
10)
Petr zůstal ještě několik dní v domě kornelia.
a)
Vyučoval.
b)
Rozkřiklo se to po městě. Žid u pohana. Aby se to vědělo. Svědectví o křesťanské otevřenosti pro všechny.
c)
Přání Kornelia. Zájem dovědět se víc.
11)
Poznámky: Zázraky Ducha svatého.
a)
Zájem Kornelia o Petra, o evangelium.
b)
Změna smýšlení Petra.
c)
Čin Petra. Vešel do domu pohana.
d)
Zůstal několik dní. Mluvilo se o tom po městě. Dal najevo změnu přístupu k pohanům.
e)
Duch svatý sestoupil i na pohany. Před křtem. Svoboda Ducha svatého.
f)
Uvěření pohanů. Víra je vždy dar.
g)
Dojem jediného zázraku Ducha svatého: Vidění Kornelia a Petra.
12)
Petr.
a)
Odmítl poctu od Kornelia. Nepřivlastnit si Boží čest. Nepřiživit se na Boží cti a slávě.
b)
Jedná se o různé formy (podoby) stejného hříchu: Přiživit se na víře v JK.
1.
Hřích Ananiáše a Zafíry.
2.
Šimon kouzelník v Samaří.
3.
Později: Synové Scévovi.
13)
Apoštolé se nepokládali za svaté. Byli odděleni pro službu kázání. Nežádali přemrštěnou úctu k sobě. Lidé se k nim neměli modlit. Neměli před nimi padat na zem. Božská pocta patří jen Bohu.

Poznámky:

1)
Petr řeší otázku misie k pohanům. Dosud přicházeli do církve Židé a prozelité, položidé, z pohanů. Filip, mouřenín, Habeš. Vlastní misii mezi pohany, cílevědomě vedenou, začal až později Pavel. Petr: co s těmi pohany, kteří mají zájem o JK.
2)
Romové. Skoro jsme rádi, že do kostela nepřicházejí. Že nemají zájem. Nemusíme si řešit některé otázky. Ironicky řečeno: Díky PB za to. Natož abychom k nim šli z naší vlastní iniciativy.
3)
Nestačíme na misii mezi okrajovými členy sboru. Mlčky se spokojíme s tím, že aspoň platí, i když málo. Jejich peníze jsou nám dobré.
4)
Co by sbor řekl farářovi, kdyby byl pozván na návštěvu k cigánům a on by šel. Pak by je pokřtil a oni by přicházeli v neděli na bohoslužby. Pozvali byste si cikána do svého bytu na návštěvu?
a)
Kdyby byl křesťan, tak proč ne. Všecko se řeší na rovině víry, na společném základu církve.
b)
Cikáni by přišli na bohoslužby. Nevyhýbali by se jim lidé? Podali byste jim ruku a pohovořili byste s nimi? A co na ulici? Zastavili byste se s nimi, vybavovali byste se s nimi, podali byste jim ruku, objímali byste se s nimi? Na veřejnosti.
c)
Možné důsledky: Vypůjčování. Nevratné půjčky. Nevyslyšené žádosti o pomoc.
d)
Kdyby cikáni chodili do kostela. Nepřestali by někteří chodit? Kdyby se náhodou ztratil kabát. Padlo by první podezření na cikána?
e)
Proč říkáme cikáni a ne romové? My jsme většina, romové menšina. Co kdyby tomu bylo naopak? Cikáni o nás neříkají: Čecháček, Moraváček.
f)
Matení a mísení pojmů.
1.
Romové obecně.
2.
Romové jako křesťané. Integrovaní do církve.
5)
Kornelius připravil misijní schromáždění.
a)
Co bychom dnes dali za to, aby někdo sehnal mimocírkevníky se zájmem poslouchat kázání. Ve světském prostředí. Ne lidi z církve. I když ani to není už dnes zdaleka lehké a samozřejmé.
b)
Pohřeb, především na vesnici. Shromáždí se lidé. Fakticky dnes jediná misijní příležitost, mimo jiné, řídčí či občasné možnosti misie jinde.
c)
Církev toho zdaleka nevyužívá jak by měla a mohla, i když se občas stále ještě v církvi prohodí pár slov o misii a evangelizaci.
6)
My. Formulujeme problém.
a)
Indoevropská tradice. Dějiny. Tisíciletí. Cikáni jsou též indoevropané. Mají své intelektuální špičky. Tím máme dojem, že problém je vyřešen. Konferujeme, ale nepůjdeme za cikány.
b)
O nich bez nich. Bez důsledků v praxi. Rádi bychom, aby tohle za nás udělal někdo jiný. Diskuse o cikánech vedou dobře placení lidé. Zaměstnanci. Řešit otázky, mluvit, diskutovat. Na mluvení se placení lidé najdou, na dělání nejsou.
c)
Na to dělání se hledají dobrovolníci a naříká se, že se nikdo nenajde.
d)
Občas se vytáhne nějaký ten Rom, aby se neřeklo.
e)
Poznámky:
1.
Vidět situaci realisticky. Na co naše církev v současných podmínkách stačí. Nenutit se do něčeho, na co nemáme. Jde ale o zásadní přístup a o zásadní a základní otevřenost. Kdyby nastaly určité situace. Vnitřní otevřenost.
2.
Některé pěkné věci se v církvi ve vztahu k Romům uskutečnily a stále se dějí.
7)
Sociální otázka v NZ.
a)
Příklady misie.
b)
Habešský ministr. Setník. Ne zrovna prostí lidé dole. Záměr podání: I lepší lidé mají zájem o evangelium.
c)
Tito lidé ale mají určitou přednost. Mohou shromáždit své lidi. Mohou sehnat posluchače a potenciální nové členy církve.
d)
Jsou na určité majetkové, kulturní a vzdělanostní úrovni. Kultivované prostředí.
e)
Tito lidé mají lepší předpoklady se uplatnit v řízení a vedení církve. Poznámka: Ze světské necírkevní minulosti si přinášejí předpoklady pro určité vyšvihnutí se uvnitř v církvi.
f)
Dnes. Vysvětlovat to lidem. Nemlčet o mnohých věcech. Lidé leccos cítí. A také leccos už i říkají. Nemají zcela zavřená ústa před církví a před farářem. Mnohé se však pořád a stále říká jen potichu a v kuloárech. Na štěstí pro církev.
g)
Koncentrace zájmu v církvi na sponzory. Jsou intensivněji navštěvováni a obletováni.
h)
Lepší vztah k nim než k prostým, i když chodí pravidelně do kostela. Bohatý může po jedné návštěvě bohoslužeb přihodit do košíčku víc než celá řada obyčejných lidí dohromady.
i)
Jakubova epištola: Přední místa jsou rezervována bohatým a váženým. Nemusí pochopitelně jít jen o volné židle v přední části kostela. Jde i o funkce.
8)
Nejde jen o Romy.
a)
Kdo chce přijít do církve a nějak nemůže zapadnout. Prostředí sboru je leckdy různé. Není to vždy a ve všem vina přicházejícího člověka, když se nedokáže zařadit do sboru. Jaké je společenství církve. Položit si aspoň otázku tímto směrem.
b)
Kdo chce přijít do církve. Kdo nechce, to je něco jiného.
c)
Party v Církvi. Někdo nemá šanci mezi ně a do nich proniknout. Uzavřenost a ohraničenost skupin.
d)
Měřítka: Peníze. Sociální postavení. Společenská úroveň. Vzdělání. Úspěch. Vše se mu v životě dobře vydařilo a vyvedlo.
9)
Pronásledování v Jeruzalemě.
a)
Horlivost Saula. Žák mírného Gamaliele, který nabádal k mírnému postupu proti křesťanům. V tomto případě spadlo jablko hodně daleko od stromu.
b)
Ochromení Jeruzalemského sboru. Nikdy se z toho už plně nevzpamatoval. Stále, až do roku 65, je jeruzalémský sbor významným sborem. Na začátku měl téměř 5000 křesťanů.
c)
Byla to skoro desetina obyvatel. Přistěhovávali se i helénští Židé. Helénská synagoga.
d)
Mnozí se při pronásledování rozprchli jinam.
e)
Ztráta misijnosti v Jeruzalemě. Procentuelní úbytek křesťanů v Jeruzalémě. Jeruzalem se prudce rozrostl před židovskou válkou (66 až 70) na 200 tisíc obyvatel. Procentuelně malá část křesťanů, i když jich bylo pořád kolem 5ti tisíc.
10)
Petr v Joppe. Jaffa. Proč? Co tam dělal?
a)
Pronásledování v Jeruzalemě. Na čas se uklidit. Neriskovat zbytečně. Nedráždit.
b)
Misijní poslání. V Joppe se Petr setkal s pohany. Neizraelské město. Přistěhovaní Židé. Přístavní město.
11)
Kornelius. Hledající člověk. Smysl života. Kdo chtěl tehdy věřit v Hospodina, musel se stát Židem. Překlenutí rozdílů mezi lidmi. Křesťanství se připravovalo na největší zlom ve svých dějinách: otevřená cesta pohanům.
12)
Duch svatý sestoupil na shromáždění v Korneliově domě. Při Petrově kázání.
a)
Posluchači mlčí. Nic nevyznávají. Duch svatý působí iniciativně sám o sobě. Bez lidských vyznávání a pod.
b)
Svoboda působení Ducha svatého. V různých situacích působí různě. Podle situace.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.