75. Soud nad apoštoly. Skutky 5.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Hus.

Text:

Jan 16,33:
Na světě soužení míti budete. Ale doufejte. Já jsem přemohl svět.
Jiný překlad: Na světě soužení máte. Ale hlavu vzhůru. Já jsem přemohl svět.
Skutky 4,12: Není v žádném jiném spasení nežli v JK. NeboŤ není jiného jména pod nebem, daného lidem, skrze které bychom mohli být spaseni.
Skutky 5,29: více sluší poslouchati Boha nežli lidi.

Čtení:

Skutky 5,17-42. Apoštolé před židovskou radou.
17
Ale velekněz a jeho stoupenci, totiž saducejská strana, byli naplněni závistí;
18
Chopili se apoštolů a vsadili je do městského vězení.
19
Anděl Páně však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl apoštoly ven a řekl:
20
"Jděte znovu do chrámu a zvěstujte lidu ta slova života."
21
Oni poslechli, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Jakmile se dostavil velekněz se svými lidmi, svolali veleradu a všechny starší izraelské a poslali pro apoštoly do vězení.
22
Když tam stráže došly, vězení bylo prázdné. Vrátili se tedy a hlásili:
23
"Dveře žaláře jsme našli pevně zavřené a stráže stály před nimi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli."
24
Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a velekněží, nedovedlisi vysvětlit, co se to mohlo stát.
25
Tu přišel nějaký člověk a oznámil jim: "Ti muži, které jste vsadilido vězení, jsou v chrámě a učí lid."
26
Velitel a stráž tedy pro ně došli a vedli je, ale bez násilí; báli se totiž, aby je lid nezačal kamenovat.
27
Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat:
28
"Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!"
29
Petr a apoštolové odpověděli: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi.
30
Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili;
31
Toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
32
My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají."
33
Když to velekněží slyšeli, rozlítili se a chtěli apoštoly zabít.
34
Tu vstal ve veleradě farizeus jménem Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby je na chvíli vyvedli ven,
35
A řekl: "Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat.
36
Před nedávnem povstal Theudas a tvrdil, že je Vyvolený; přidalo se k němu asi čtyři sta mužů. Když byl zabit, byli všichni jeho stoupenci rozprášeni a nakonec z toho nebylo nic.
37
Po něm povstal ve dnech soupisu Judas Galilejský a strhl za sebou lid; také on zahynul a jeho stoupenci byli rozehnáni.
38
Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo;
39
Pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit - nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu;
40
Zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili.
41
A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno.
42
Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš.

Písně:

198-4. Pod ochranou nejvyššího. 189-4. Hrad přepevný. 182-6. PB je síla má. 442-6. Pane, dnešek je den chvály. 200-4. V tvé síle, Pane Bože můj. Za mnou, dí Kristus, o stádce malé.

Osnova:

0)
Úvod. Biblický oddíl.
a)
Neproblematický k pochopení. Srozumitelný děj.
b)
Těžké pro moderního člověka. Apoštolé něco drží. Rozhodnutí. Pro co se moderní člověk nadchne a něco obětuje? Je to velmi cizí našemu myšlení.
1)
Text. JK připravoval učedníky na situaci reálné prosaické existence církve.
a)
Soužení. Těžkosti. Pronásledování. Šíře možností. Pro víru v JK. Nikoli běžné lidské těžkosti života.
b)
Doufejte. Naděje. Pohled vzhůru. Výhled.
c)
JK přemohl svět. Pán světa.
d)
Rozhodnutí. Svoboda.
e)
Nemusí u každého jít o stejně velké soužení jako u apoštolů.
1.
Nikdo není nucen. Svoboda. Podle svého rozhodnutí.
2.
Stupeň ochoty obětovat něco pro JK je u každého jiný. Může se to měnit v průběhu života nebo s měnícími se vnějšími okolnostmi a podmínkami života.
f)
JK nedolomí nalomenou třtinu. Nedošlápne doutnající knot. Každý jinak můžeme prospět Boží věci ve světě.
g)
Dnes.
1.
Ve světě. Zavírání kostelů. Pro víru jsou pro mnohé více než velmi nepříjemné důsledky. Vězení. Smrt. Pronásledování křesťanů i ve třetím křesťanském tisíciletí.
2.
Mnozí: Obětavost v práci pro církev v různé podobě.
2)
Postup. Děj. Závist. Neoprávněný zákaz mluvit o JK. Vše se pak převede na paragrafy. Už se to s člověkem táhne. Neřídil se zákazem. Neměl to povoleno o JK mluvit.
3)
Závěr. Konkrétní sborová situace. Zamyslet se. Praxe křesťanského života. Láska k JK, k církvi. Co jsme ochotni pro to udělat. Jak daleko jsme ochotni jít. JK nás k ničemu nenutí. Naše rozhodnutí.

Postup:

1)
První soud nad apoštoly. Po uzdravení chromého.
a)
Napomenutí.
b)
Výzva, aby nekázali o JK. Apoštolé neposlechli.
2)
Církev roste. Neuniklo to pozornosti synedria. Uvědomili si: roste právě takové hnutí, kterého se obávali a kterému chtěli smrtí JK zabránit.
3)
Synedrium.
a)
Dali apoštoly zatknout a uvěznit. Vězení. V noci byli vysvobozeni. Boží anděl, posel.
b)
Lyon Feuchtwanger: Nepravý Nero. Jeden důstojník měl vztek na někoho jiného. Vysvobodil vězně, jemu na truc.
c)
Prošli strážemi.
4)
Zatčení v chrámě. Apoštolé tam kázali. Klidné zatčení. Strach synedria z lidí. Lidé neradi vidí, když je zatčen někdo, kdo nic zlého neudělal.
5)
Před radou. My jsme vám zakázali kázat o JK. Porušujete zákon, nařízení. Dopouštíte se trestného činu. Shromažďujete se bez povolení. Jde o nepovolená shromáždění, demonstrace. Vy jste neposlechli.
Poznámka: Neřeší se otázka, zda zákaz byl správný a oprávněný. Řešena je jen otázka neposlušnosti.
6)
Petr mluví za všecky apoštoly. Konkrétně za Jana.
a)
Více sluší poslouchati Boha než lidi. Bůh našich otců vzkřísil mrtvého JK, kterého jste vy ukřižovali. Je to pán a spasitel. V něm je dána příležitost k pokání, nápravě svého života.
b)
Jde o příležitost odpuštění hříchů. My jsme toho svědkové. Duch svatý, kterého nám Bůh dal, nás vede k tomu, abychom o tom mluvili, kázali.
7)
členové židovské rady:
a)
Rozlobili se. Ani se jim nedivíme, když museli poslouchat Petrovu řeč.
b)
Uvažovali, jak apoštoly zbavit života.
8)
Gamaliel. Učitel zákona. Učený. Požádal: vyvést na chvíli apoštoly.
a)
Dobře si rozmyslete, co chcete s těmito lidmi udělat. Buď je jejich učení lidský výmysl, pak padne časem samo od sebe. Nic z něho nezbude.
b)
Nebo je toto učení z Boha. Stejně je pak nebudete moci zničit. Nakonec by se ukázalo, že bojujete proti samému Bohu.
c)
Rada Gamaliele: Nevzrušovat se přespříliš. Nechat tyto lidi na pokoji. Propustit je.
9)
Gamaliel zapůsobil na židovskou radu. Pominul záměr zbavit apoštoly života. Nařídili:
a)
Mrskat apoštoly důtkami. Bičování. 39 ran. Apoštolé byli uvázáni za ruce. Bití přes záda a prsa.
b)
Ostřejší zákaz mluvit o JK.
Poznámka: Ani na jedno neměli právo. Neprovinili se. Ale velerada měla moc v rukou proti bezbranným apoštolům. Síla moci.
10)
Apoštolé. Radovali se, že mohli trpět pro JK. Odcházeli s pevným úmyslem: i dál budou kázat o JK.
11)
Nepředstavitelné.
a)
Radost po krutém bičování.
b)
Údiv, že apoštolé byli schopni vůbec jít.

Poznámky:

1)
Statečnost první církve. Vyznavačskost i vnějšně méně atraktivní. Vytrvat po léta v umenšující se církvi, v chátrajícím sboru. Věrnost v jiných podmínkách. Pouhá účast na schromáždění církve. Podporovat práci církve. Nepodlehnout náporu doby.
2)
Vlny v církvi. Dějiny.
a)
Únava. Nepodlehnout tomu. Forma vyznání uprostřed unavené církve.
b)
Zachraň se, kdo můžeš. Zachraň si, co můžeš. Týt z církve. Využít církev i materielně. Kontakty. Vybrakovat domnělý vrak církve. Kořistit. Brát hodnoty nejen materielní, ale i hodnoty duchovní. Nepodlehnout pokušení doby.
c)
Posměch. Úsměšky. Leckdy je velmi nesnadné vydržet to. člověk vypadá jako vzácné exotické zvíře. Rara avis. Vzácný pták. Prapodivný ptáček.
1.
Odlišnost. Křesťan nevleze do každé špíny. Držet mravní a duchovní úroveň. Odlišnost v dobrém může někdy někomu vadit i v církvi. Nenamaže se s partou. Vydrží nekouřit mezi kuřáky. Nebát se být jiný.
2.
Žalm 1,1: Nechodí podle úradku bezbožných, nestojí na cestě hříšníků, nesedá na stolici posměvačů.
d)
Vyznání uprostřed církve.
1.
Právo na vlastní víru v daném proudu církve. Osobní životní zkušenosti. Nepodlehnout módním větrům a vánkům. Občasné křeče v církvi. Tzv. Oživení.
2.
Reformátoři. Snaha pomoci církvi. Náprava. Obnova. Vést k lepšímu. Proroci.
e)
Dnešní doba.
1.
Forma vyznání se mění. Hledat adekvátní podobu vyznání. Církev už není státu trnem v oku. Naopak, oceňování mnohého, co církev koná. Garant morálky. Sociální práce. Kulturní dědictví.
2.
Účast na životě a práci v církvi. Možnosti člověka, podle věku a zdraví. Podíl na životě církve. Přiznání se ke Kristu. Forma. JK: Kdo mne vyzná před lidmi, k tomu se i já přiznám před nebeským Otcem.
f)
Těžká situace pro mnohé křesťany ve světě i dnes.
1.
Tlak. Šikany. Pronásledování. V některých zemích.
2.
U nás dřív za totality. Některé děti nemohly kvůli víře do škol podle svého zájmu a podle svých schopností. Oklešťování práce církve.
3.
Dnes jsou stále v některých zemích křesťanům upřena základní lidská práva. Svoboda vyznání.
4.
Středověk. Hranice. Soudy. Vězení. Tzv. Kacíři. Inkvisice. Církevní tajná policie, která vyhledávala a usvědčovala tehdejší církevní disidenty.
5.
Znemožňování plného života. Vděčnost, když církev žije v plné svobodě.
3)
Hus. Středověk. Náprava církve. Rozpoznal vady církve. Pozvedl svůj hlas. Forma vyznání JK.
4)
Situace ČCE za totality. Otázka škol pro děti.
a)
Zápas o všechny. Přihlášky do náboženství. Umístění dětí do škol.
b)
Někteří faráři.
1.
Potíže s umístěním dětí měli jako jiní. Snaha najít známost pro sebe a své děti. Mnohdy okliky místo přímého zápasu. Výhoda farářů: více by to křičelo. Víc prosadili s vlastními dětmi než mnozí lajci.
2.
Některé farářské děti mohly studovat např. Medicinu, práva a pod., tedy netechnické, humanitní školy. V nefarářské oblasti mnozí zase více slevili a slevovali z přímé vyznavačskosti, zvláště v osmdesátých letech.
3.
Našly se i výjimky, kdy někdo z církve studoval dokonce i pedagogiku. Bez problémů a bez ohnutí hřbetu.
4.
Jednalo se o tlakové vlny v různých údobích a na různých místech. Mnohdy se jednalo spíše o přehnanou přehorlivou aktivitu příliš přehorlivých místních aktivistů a činitelů.
c)
Konec osmdesátých let.
1.
Věta: Kdo chce věřit, může. Není to tak těžké jako dřív. Nezmiňováno, že mnozí lidé stále měli strach, resp. Mnohé obavy. Bylo to oprávněné.
2.
Opravdu byli ale už na druhé straně mnozí, kteří neměli potíže, i když se účastnili života církve a měli dobré postavení. Mnohé např. Záleželo na místě, v němž tito lidé žili.
3.
Mnozí však stále věděli a pociťovali, co je to kádrový strop.
4.
Kdo b v církvi tvrdili na konci osmdesátých let, že to už není tak těžké věřit jako dřív? Někteří k tomu měli jeden nebo více důvodů.
d)
Otázka peněz v církvi.
1.
Týkalo se to i farářů. O tom se příliš nebo vůbec nemluvilo. Bylo pokládáno za nevhodné o tom vůbec začínat. Evidentně malé farářské platy.
2.
Nerovnoměrné přísuny z ciziny pro mnoho farářů. Služební auto. Naturální byt. Pohodlnější a jednodušší život ve stínu tzv. Nebo netzv. Diskriminace.
3.
Opravdu byla církev v mnohém pro stát trnem v oku. Zvýšení životní úrovně na některých farách z prostředků přišlých ze západu vedlo leckdy ke snížení vyznavačskosti a rozhodnosti víry, ale i ke ztrátě kritičnosti,
4.
Ale i sociálního cítění vůči těm, kdo tento přísun neměli.
5.
Životní úroveň se mnohým stala kompenzací za pracovní stresy ve farářském povolání.
5)
Bičování. Tvrdé. Drastické. Brutální. Mnoho lidí to nepřežilo. Potrhaná kůže, svaly, roztržené břicho, vylézala střeva. Obvykle se z toho člověk vzpamatovával po týdny. Vážné ublížení na těle a na zdraví. Většinou trvalé následky pro život.
6)
Úvod.
a)
Církev roste. Dobré věci v církvi. Přitažlivost. Církev odpovídá na aktuální potřeby své doby. Sociální situace. Pomoc lidem. Společenství.
b)
Tvrdá doba, tržnost, nezájem o člověka. Lidé spolu tehdy jen tak nepromluvili. Vše se odehrávalo ve stínu peněz.
c)
Péče o chudé. Návštěvy nemocných a opuštěných. Ti si nikdy nestěžují na nadbytek návštěv. Bohatí prokazují obětavost. Sblížení sociálních vrstev obyvatel. Zmírnit nejpalčivější bídu. Obrousit nejostřejší sociální rozdíly, hroty sociálního napětí.
d)
Ku podivu: Stalo se to trnem v oku mnohým lidem, i když církev dělala dobré věci. Synedrium. Závist, že se to křesťanům daří.
e)
Obviňování křesťanů. Záminka k nějakému zásahu se vždycky při troše dobré nebo zlé vůle najde. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde nebo sežene. Nebo i koupí. Falešní svědkové se totiž vždycky a všude najdou. Stačí jen trochu připlatit.
7)
Základní předpoklad: Víra v JK. Stojí za to a pro to něco obětovat. Základní rozhodnutí v životě. Postmoderní doba: Nepochopitelné. Proč se pro něco takto angažovat. Víra je jiný a pro mnohé docela nepochopitelný rozměr života.
8)
Pronásledování církve.
a)
Křesˇťané jsou prý zoceleni každým pronásledováním. Jistě se dá najít nějaký dobrý příklad. Každé pronásledování církev zdecimovalo. Mnoho obětí.
b)
Pronásledování není ideální stav pro život a práci církve.
c)
Kdo říká, že pronásledování je ku prospěchu církve? To říkají jen nechápaví idealisté nebo intelektuálové nebo peciválové od zeleného stolu.
9)
Držet pravdu.
a)
Prorok Micheáš. 1 Královská 22. Nebojí se říkat pravdu v Božím jménu i proti čtyřem stovkám falešných proroků, kteří si říkají proroci Hospodinovi.
b)
Jan Křtitel. Pustil si pravdivě pusu na špacír i ohledně toho, jaké to měl král Herodes v manželství. Nakonec umřel nehrdinskou smrtí mimo veřejnost. Usekli mu hlavu v ponurém vězení.
c)
Mistr Jan Hus. Měl příležitost říkat pravdu dokonce na vysokých fórech tehdejší Evropy (pražská universita). Nakonec dokonce na fóru nejvyšším, na koncilu v Kostnici. Aspoň v částečném minimu.
10)
Vyznavačskost praktická a teoretická.
a)
Teoretická vyznavačskost. Popisuje se, jak to dělali jiní, kdysi a kdesi. Eventuelně, jak to měli dělat lépe.
b)
Konkrétní zaostřenost k sobě. Osobní situace. Neopakovatelnost. Nepřenosnost a nepřenesitelnost mnohých zkušeností a prožitků.
c)
Měřítka.
1.
Pěkně můžeme v pohodlné lenošce před televisorem kritisovat filmového hrdinu, který se v džungli třepotá strachem, když mu se stromu skočil za krk jakýsi kočkovitý dravec, kterého nemůžeme a nedokážeme na obrazovce přesně identifikovat. Toho nehrdinského hrdinu jsme už zkritisovali. Dlouho budeme diskutovat, co to vlastně bylo za potvoru, která mu skočila na záda. Ještě déle budeme mluvit o tom, co udělal onen nehrdinský nehrdina špatně a co by měl vlastně všecko udělat.
2.
Radit samozřejmě umíme z pohodlné lenošky docela dobře.

Poznámky :

Vlivněné němčinou.
1)
Man muss Gott mehr gehorchen, als den Menschen.
2)
Vergägenwärtigen wir uns die Zeit und die Lage, in der dieses Wort gesprochen wurde.
3)
Svatodušní svátky. Křesťané vyšli z izolace.
a)
Tempel.
b)
Hausgemeinschaften.
4)
Napětí se synedriem. Impuls: chromý u krásných dveří. Záminka. Pomoc člověku. Výslech. Verhör. Propuštění apoštolů. Církev činí dobře lidem. Apoštolé tím jsou podezřelí. Verdachtet. Nelze mlčet o JK. Co jsme viděli a slyšeli, to budeme říkat.
5)
Apoštolé opět ve vězení. Zavřít vůdce. Odpověď při výslechu. Text. Více sluší poslouchat boha než lidi.
6)
JK: Císaři dávat, co je císařovo. Bohu dávat, co je Boží. Římanům 13. Podřízenost vrchnosti.
7)
Ale: když vrchnost tut Unrecht. Widerstand der Christen. Císař se nechal uctívat jako Bůh. Märtyrer. Zjevení 13. Šelma.
8)
Skutky 4,12. Vyznání: Není v žádném jiném spasení nežli v JK.
9)
Das Blut der Märtyrer wurde der Sähme der Kirche. Mut der ersten Christen. Víra ve vzkříšení. JK je spasitel.
Poznámka: Krev Mučedníků je dnes v lepším případě jen tématem pro diskusi v církvi.
10)
Otázka na nás: Jsme ochotni trpět pro pravdu? Nebo ji aspoň trochu v životě držet? Myslí se na pravdu JK.
a)
Wie soll ich mich entscheiden? Jak se máme rozhodovat? Co je pravá cesta? Postmoderní skepse. Rozbředlost i v církvi.
b)
Gottes Wort halten, lieben, üben. Demütig sein vor dem Gott.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.