74. Ananiáš a zafíra. Skutky 5.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Přísloví 12,22:
V ohavnosti jsou Hospodinu rtové lživí. Ale ten, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
1
Samuelova 16,7: Člověk hledí na to, co je před očima. Ale Hospodin hledí k srdci.
Nemylte se. Bůh nebude oklamán. Cokoli rozsíval by člověk, to bude i sklízet.

Čtení:

Skutky 5,1-16.

Písně.:

484-6. Buď žehnán svazek ten. 473-6. Vezmi, Pane, život můj. 503-3. Jezu, milovníče můj.

Postup:

1)
Počet křesťanů v Jeruzalemě se zvyšoval.
a)
Ale brzy se ukázala pravdivost slov JK: mezi pšenicí poroste i koukol. Nebylo v první církvi jen vše dobré, krásné a pěkné. Zápas o ryzost a čistotu církve. Neustálý zápas, vždy a všude.
b)
Po celé dějiny církve, až do přítomnosti. Nevyhne se tomu ovšem ani budoucnost církve, pokud bude na této zemi. Vše se změní až v KB. Tam ovšem církev už nebude.
c)
Přicházeli lidé mnozí a rozmanití. Mnozí chtěli církev využívat pro své zištné a jiné záměry. Osobní zájmy. Lidé, nikoli andělé. I všelijací lidé.
2)
Majetní lidé prodávali pole a domy.
a)
Utržené peníze dávali apoštolům na práci církve. Lidé tyto dárce chválili. Pochopitelně, právem. Doklad obětavosti, lásky k církvi a k JK. Společenská prestyž dárců v církvi.
b)
Nikdo nebyl nucen být takto obětavý. Nikdo nemusel také prodat a dát všecko. Dal třeba jen část, řekl to, že dává jen část, co chce.
3)
Myšlenka u některých, už v první církvi. Předstírat. Dělat něco jen naoko. Předstírat obětavost. Získat chválu lidí v církvi a přitom nepřijít zkrátka.
4)
Ananiáš a Zafíra.
a)
Prodali majetek. Domluva. Pečlivě připravená akce předem. Neřeknou, kolik utržili. Něco odevzdají apoštolům. Řeknou že dávají všecko. Budou se tvářit zbožně a obětavě. Většinu si ponechají pro sebe.
b)
Znovu připomenout: Nikdo je k ničemu nenutil, že musejí prodat a dát všecko. Když už chtěli něco dát, mohli dát tolik, kolik se rozhodli. Chtěli předstírat, že dali všecko. Chtěli vzbudit dojem horlivých křesťanů.
c)
Chtěli získat chválu lidí a tím i přední místo ve sboru.
d)
Už zde je nepříjemný náznak pro budoucnost. Bohatí, nejen horliví, měli šanci na přední místa ve sboru. Kdo měl možnost něco prodat a dát. Kdo neměl nic, neměl šanci.
5)
Petr: Proč chcete oklamat PB? Nejen lidi. Byl to tvůj majetek. Mohl sis ho nechat. Po prodání sis mohl nechat všecko, nebo jakoukoli část. Proč říkáš: Toto je vše, co jsem za statek dostal? Nelhal jsi jen lidem, ale i Bohu.
6)
Ananiáš padl k zemi mrtev.
Poznámka: Infarkt. Uvědomil si hrůzu svého počínání vůči Bohu. Byl odhalen rafinovaný podvod nejen vůči lidem a církvi, ale i vůči Bohu.
7)
Zafíra.
a)
Přišla za chvíli k apoštolům. Otázka Petra: Za kolik jste prodali statek? Zafíra mluvila stejně jako manžel Ananiáš: Za tolik, kolik ván Ananiáš přinesl.
b)
Petr: Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli PB? Mládenci, kteří vynesli tvého muže, vynesou i tebe. Zafíra zemřela a byla pochována vedle svého muže.
8)
Věc se rozkřikla mezi lidmi. Bázeň padla na křesťany i na okolí církve. Ochrana církve před lidmi s nekalými úmysly.
9)
Trest za promyšlenou lež a klam lidí i Boha. Někomu se to může zdát být příliš tvrdý a odstrašující příklad. Připomínka: boha nelze oklamat.
10)
Podmínkou opravdové pobožnosti je naprostá pravdivost, otevřenost a upřímnost.
11)
Pohané všelijak klamali své modli. Dvojakost. Před modlami se tvářili zbožně, v praxi života žili bezbožně. Pak se před modlou otřepali zbožným obřadem a šli hřešit znova.
a)
Pohané předstírají svým modlám leccos, co není pravda. Když jsou takoví před svými bohy, pak už vůbec nemají skrupule před lidmi. Hospodin hledí k srdci, nejen na to, co je před očima. Bůh do nás vidí. Až do morku kosti.
b)
Boží rentgen. PB nás prokoukne skrz naskrz.
12)
Bůh zná srdce člověka. Není možno ho obelstít, oklamat.
13)
Text: Pravda:
a)
Mluvit. Říkat. Hlásat.
b)
Činit pravdu. Žít z pravdy, podle pravdy, pravdivě. Praxe života.

Poznámky:

1)
Zafírovat něco. Něco nekalého v pozadí. Pěkné napovrchu. Slyšíme v tom biblickou Zafíru.
a)
Podobně: Jezábel, ježibaba. Achabova žena. Ježibabské projevy se u ní projevovaly v plné míře.
b)
Další obdoba z bible: Balamutit. Balamuca. Podle věštce Baláma, který poškodil Izraele rafinovanou radou moabskému králi Balákovi.
2)
Rafinovanosti ve zbožnosti.
a)
Promodlili jsme si to. Rozhodnutí tzv. Na základě modliteb. Obvykle to však bývá racionálně předem posouzeno a bylo to shledáno jako výhodné.
b)
Děti postřehnou, že rodiče vystupují velmi zbožně, mluví o obětavosti a zbožnosti. Mluví o lásce k bližnímu a o pomoci. Ale nakonec svým dětem poradí tak, aby to dobře vyšlo finančně. Pro ně.
1.
Děti jim to pak leckdy dají sežrat stejnou měrou.
2.
Ne nutně proti nim. Ale tak, že to vychází v životě dobře pro děti i na úkor leckoho v okolí.
c)
Zbožná forma svéhlavosti. Prosadit sebe, své zájmy. Obalí se to do hávu zbožných slov a vystupování. Zbožné fráze oblibují mnozí lidé v církvi. Jako posluchači i jako mluviči těchto frází.
3)
Moderní lidé jsou otrlejší.
a)
Podvádějí a ani se nezačervenají. Natož aby dostali při podvodu a lhaní infarkt.
b)
Kdyby byli moderní lidé tak citliví jako Ananiáš a Zafíra, tak by brzo byl krásný život na světě bez podvodníků a nejrozmanitějších podvodníčků a tunelářů.
c)
Žel, došlo by i ke značnému vylidnění církve.
4)
Hřích Ananiáše a Zafíry:
a)
Oklamat lidi a církev. Chvála od lidí.
b)
Podvod vůči samotnému PB.
c)
Dostat se takto do vedení církve. Představme si, že by takoví podvodníci a bezcharakterní lidé vedli církev.
d)
Kdyby se takoví lidé nedostávali do vedení církve. To by nemohli být ani reformátoři. Neměli by co reformovat, kdyby se takoví lidé nedostali nahoru v církvi. Kéž by ale církev byla taková, že by nebylo co a koho reformovat.
5)
Komu se člověk chce líbit.
a)
Někdo řekne: Nikomu. Není to ale pravda. Zamyslet se. Máme každý ohled na někoho. Na někom nám záleží. Co tomu řeknou lidé. Je to v mnoha směrech v dobrém dobrá zásada. Rodina. Známí. Přátelé. Lidé v církvi.
b)
Veřejné mínění. Co by tomu řekli lidé.
c)
Křesťan má Ohled navíc na Boha, na JK. Co tomu řekne nejvyšší autorita. Když máme někoho rádi, bereme na něj ohled.
6)
Církev. Lidé, ne andělé.
a)
Upřímní. Ochotni upřímně a poctivě věřit. Nechat se měnit SB. Učit se žít podle SB.
b)
Prosadit a uplatnit vlastní zájmy. Výhody. Zisk. Prostředí. Prosadit se do vedení církve, na špici nahoru.
1.
Dějiny církve. Všelijaké zkušenosti. Ani první církev nebyla ideální.
2.
Ale: Zvýšená imunita církve . Schopnost církve rozpoznat a řešit mnohá nebezpečí. A včas. Díky SB zvýšená alergie na mnohé hříchy, zlořády, na mnohou člověčinu.
7)
68. Na jednom semináři nedovedl jeden profesor teologie pochopit, proč Viktor Hájek tento oddíl vůbec zařadil do své Dějepravy.
a)
Podle jeho názoru by to ani nemělo být v bibli.
b)
Později to mnozí mohli poměrně dobře pochopit: Letniční, prosazovací praktiky. Metody, jak přes různé aktivity proniknout do tradičních sborů. Získat možnost a příležitost k využívání.
8)
Touha po chvále lidí.
a)
Dar na dobrou věc.
b)
Horlivost v práci v církvi. Lidé to kladně oceňují. Právem. Chvályhodné. Máme pracovat pro JK, nikoli pro chválu od lidí.
c)
Rozlišovat:
1.
To hlavní: Práce pro JK.
2.
Co je přidáno: Chvála, ocenění lidí.
3.
Hledat nejprve KB. Ostatní bude přidáno.
9)
Známý biblický verš: Nemylte se, Bůh nebude oklamán.
a)
Pravda vyjde najevo vždy, dřív nebo později. U lidí často, ale u Boha vždycky. Poslední soud, každý to pozná. Tam je život nebo smrt. A jde o věčnost. Tam to bude na ostro.
b)
Cokoli by rozsíval člověk, to bude i sklízet: podvod, klam. Ale i Boží odplatu.
c)
Vše vyjde na světlo lidské. A když třeba ne na světlo lidské, tak zcela jistě na světlo Boží.
10)
Kazatel 1,14. Všeliká věc zkrytá vyjde na slunce, na světlo.
Motto známé knihy. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce.
11)
Týt z církve.
a)
Využívat z církve, co se dá a jak se dá. Podpory např. Z ciziny. Umění žebrat a brát. Kdo u čeho je, má z toho víc. Mnozí uměli využívat všelijaké sociální a jiné podpory a fondy.
b)
Jde o víc nežli jen o zásadu nalezitelnou i v bibli: Nezavížeš ústa volu mlátícímu.
c)
Doporučované a doporučeníhodné zásady pro věrného a obětavého církevníka:
1.
Víc církvi dávat nežli z církve brát.
2.
Víc a obětavěji platit, aby se doplnily ztráty.
3.
Jak ale prokalkulovat reciproční a nereciproční vztahy ze sféry duchovní a materielní?
12)
Mnoho farářů a lajků dělá a koná poctivě svou práci. Odpovědný přístup k práci v církvi.
13)
Fígle, jak ošálit Boha a jak ošulit lidi. Bůh to prokoukne, i kdyby to neprokoukli lidé.
14)
Samozvaní evangelizační pracovníci. Pastýřové církve kritisovaní např. Prorokem Ezechielem.
a)
Pasou sebe, ne stádo.
b)
Leniví. Matouš 25. Podobenství o hřivnách. Zakopávají své svěřené hřivny. Nadměrně se nesnaží shromažďovat pro PB. Horečnatá práce, ale neefektivní pro JK a pro církev. Jsou unaveni prací a aktivitou pro sebe, nikoli pro JK.
15)
Očekávání od církve.
a)
SB, základ života.
b)
Společenství. Kladně: Vzájemná opora života. Záporně: Najít známé, vyžívat se, kšefty.
c)
Zviditelnit se.
1.
Uplatnit sebe. Být viděn a chválen. Zaplatit si chválu občasným příspěvkem. V nevýhodě jsou pak ti, kteří si chválu lidí nemohou zaplatit a koupit, protože na to nemají materielní platidla
2.
A pokud se v církvi duchovní platidlo neuznává.
d)
Forma vyžití. Zájmová organisace. Spolek.
e)
Týt z církve. Profitovat. Cizina, cesty a přísuny. Zájem o tzv. Nepotřebný majetek církve.
16)
Úvod.
a)
Text. Skutky 5. Po přečtení nebo slyšení máme při nejmenším smíšené pocity. Patří to vůbec do bible?
1.
Moje setkání s textem: Náboženstvíve škole. Nedělní škola. Sdružení mládeže. Různé čtené výklady.
2.
Vždy mi ale něco zůstávalo jaksi jakoby nezodpovězené nebo nedopovězené. Navíc k tomu: Smíšené pocity.
3.
Víckrát jsem tento oddíl bible ve svém životě četl a v mlze neujasněnosti a nedojasněnosti mi vždy v míře větší nebo menší v srdci a v mozku zůstával jakýsi pocit nejistoty.
4.
V uších mi vždycky zněla pochybující slova jednoho profesora teologie z roku 68: Proč by tento oddíl vůbec měl být v bibli? Proč je to vůbec v bibli. Proč je to v Dějepravě pro děti.
5.
Martin Luther: Mnohý biblický oddíl promluví až později. Ponechal v bibli všecko, i když svobodně na plná ústa např. Prohlašoval, že Jakubova epištola je sláma. Neškrtl ani knihu Ester, i když se v ní ani jedinkrát nevyskytuje Boží jméno.
6.
Bible zahrnuje časový úsek delší než 1000 let. Různé situace. Mnohý oddíl nemusí mluvit po celá desetiletí. Situace člověka. Otevřou se oči až za určitých okolností.
7.
Je samozřejmě možné, že mnohé biblické oddíly zůstanou pro člověka hluché (spíše němé) po celý jeho život. Ale přitom mohou aktuálně promluvit ke druhému člověku vedle.
b)
Další oddíl z Dějepravy. NZ 75. Soud nad apoštoly. Někteří lidé byli ochotni pro JK a pro církev mnoho obětovat. Utrpení. Ztráty. Soužení. Pro víru.
1.
Paradox: Jiní chtěli využít církve pro své vlastní zájmy. Týt z obětavosti a utrpení jiných, horlivých. Využít jejich obětavosti a ochoty trpět pro Krista co nejvíc pro sebe. Dostat se do vedení církve a využívat toho pro sebe.
2.
Bylo to hned v první církvi. Už na začátku byla tato rizika.
3.
Později musely přicházet mnohé reformy v církvi. Příčiny selhávání církve: Lidský hřích velmi konkretisovaný: Touha po bohatství, po světské moci a světské slávě.
17)
Text. Pravda.
a)
Myslí se Boží pravda.
b)
Moderní pojetí pravdy: shoda se skutečností.
c)
Postmoderně: může to tak snad být. Lze to však ale říci třeba i jinak.
d)
Příklad: Ohavnost. Darebáctví. Lunpárna. Nemorální, nemravné. Postmoderně: Nevhodné jednání. Nemělo by to takové být. Omluvy. Když už nezabírají argumenty, že to není v přímém rozporu s paragrafy zákona ve všech možných pozdějších a následných novelizacích,
e)
Opět se vytahuje: Dobré mravy. Obecné zvyklosti. Zatím však není šance, že by se dospělo až k požadavkům Boží vůle, např. K desateru.
f)
Kralicky: Rtové lživí. Zní to starodávně a starobyle. Lež je však lež. Nazvat věci pravým jménem.
g)
Pravda.
1.
Mluvit pravdu. Je to velmi důležité.
2.
Činit pravdu. Aby život člověka odpovídal tomu, co má být. Všední dny. Svědectví. Vyznávání. Líbit se Hospodinu. Chceme se líbit. Na někom nám záleží. Oprávněně se chceme líbit bohu.
18)
Ananiáš a Zafíra prodali pole. Asi ne celý majetek. Prodali, co chtěli. I tak to byla od nich velká obětavost. Jde o poctivost. Tvářili se zbožně, že dali všecko. Ošálit, ošulit PB i lidi.
19)
Závěr oddílu. Věhlas církve. Lidé nosili nemocné na ulici, aby na ně padl aspoň stín apoštolů. Stálo za to být v čele. Sláva. Možnost i zisku. Kdo touží po slávě, myslí i na zisk. Hbitý kariérista má i zde šanci.
20)
Základní pokušení pro církev. Matouš 4. Lukáš 4.
a)
Sláva a moc světská. Bohatství.
b)
Sláva církevní.
c)
Popularita u lidí. Prorok, který obstará chleba. Nebo ten chleba, který shromáždí jiní, bude aspoň rozdělovat. Prostě bude u toho.
21)
Cesta nahoru v církvi:
a)
Módní extravagance. Co se v církvi právě nosí. Na vlnách lidových proudů zbožnosti. Kde a jak co zabere, zaujme. Sociální nebo kulturní práce či aktivita. Téma v diskusích. Co se jeví jako enormně aktuální samozřejmě může někdy mít jenom jepičí trvání.
b)
Obětavost.
1.
Na jedné straně je to právem oceňováno. Většinou však spíše nedoceňováno.
2.
Lze ale mnohé i nahrát. Mluvit o pomáhání a obětavosti může vytvářet dojem, že tomu tak doopravdy nebo aspoň opravdu je. Takový mluvič o obětavosti či dokonce podněcovatel k větší obětavosti může dokonce vypadat, jako že on sám jde nezpochybnitelně velkým a přímočarým příkladem.
c)
Střízlivé řízení, vedení a spravování církve. Cesta dobré organizace.
22)
Ananiáš a Zafíra se domluvili.
a)
Proč se něco pokoutně domlouvá?
b)
Plánuje se, připravuje se, intrikuje se. Podvést lidi i Boha. Lobuje se. Hledá se protekce tam, kde se ze společného rozdělují peníze. Někteří lidé se pak chovají jako vlčáci nebo draví tygři. Někdy se to dohaduje a hádá a kouše jako psi.
c)
Řečeno biblicky, slovy apoštola Pavla: Žerete se a koušete se jako psi. Jenže ti galatští se žrali a kousali jako psi nejen v oblasti finanční, ale především ve sféře dogmatické.
23)
Chvála za obětavost. Komu čest, tomu čest. Vážnost. Ocenit. I beze slov to lidé oceňují. Obětavost pro dobré věci.
24)
Co se v církvi oceňuje:
a)
Obětavost. Poctivá práce.
Poznámka: Mnozí o tom oprávněně pochybují. Mají spíše dojem, že v církvi platí světské přísloví: Kdo se sedřel u dvora, není hoden krchova.
b)
Extatické projevy. Extravagance zbožnosti všeho možného druhu. Atraktivní věci. Nápadnost navenek. Módní vlny. Jedná se nejen o nějaké nápadné vnější extravagantní projevy zbožnosti, ale i o oblast názorovou, módně diskusní.
c)
Apoštolskou střízlivost ocení rozumní a vážní lidé, kteří něco drží.
d)
Dobrá a rozumná organisace. Nevybočovat příliš z řady.
25)
Citlivost. Hrůza. Hřích proti Duchu svatému.
a)
Oblafnout Boha.
b)
JK: Všechny hříchy budou odpuštěny, jedině ne hřích proti Duchu svatému.
c)
Oblafnout Boha. Kdyby dnes byli lidé tak citliví jako Ananiáš a Zafíra, ubyla by část členské základny církve. Tuneláři i mnozí netuneláři církve.
26)
Cizí oheň.
a)
Leviticus 10. Aronovi synové, kněží Nádab a Abiu. Vnášení (prosakování) pohanských, náboženských a ideologických prvků do zbožnosti Izraele nebo církve.
b)
Cizí oheň může mít samozřejmě celou řadu podob. Nápadných i nenápadných.
c)
Jde o narušení ryzosti víry a života. Největší kacířství samozřejmě není na rovině slovní, ale na rovině tzv. Křesťanského života. Když jde o rozpor slov a skutků. Když se v církvi nežije podle toho, co se káže. Lidově: Káže se voda a pije se víno.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.