69. učedníci viděli živého Pána. Lukáš 24. Jan 20.
(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)Text:
Matouš 18,20:
Kdekoli se shromáždí 2 nebo 3 ve jménu mém, tu jsem já uprostřed nich.
Kdekoli se shromáždí 2 nebo 3 ve jménu mém, tu jsem já uprostřed nich.
Obsah:
1.
Lukáš 24. Učedníci jdoucí do Emauz.
2.
Jan 20. Tomáš.
3.
Jan 21. Genezaretské jezero.
Čtení:
Lukáš 24,13-35. Cesta do Emauz. Lukáš 24,36-49. Zjevení v Jeruzalemě.
Jan 20,19-29. Dvoji zjevení v Jeruzalemě. Jan 21,1-14. Zjevení u Genezaretského jezera. Jan 21,15-23. Rozhovor s Šimonem.
Čtení :ro třetí kázání: Lukáš 5,1-11. Jan 21,1-14.
Jan 20,19-29. Dvoji zjevení v Jeruzalemě. Jan 21,1-14. Zjevení u Genezaretského jezera. Jan 21,15-23. Rozhovor s Šimonem.
Čtení :ro třetí kázání: Lukáš 5,1-11. Jan 21,1-14.
Lukáš 24:
28
Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.
29
Oni však ho začali přemlouvat: \"Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.\" Vešel tedy a zůstal s nimi.
30
Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim.
31
Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.
32
Řekli si spolu: \"Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?\"
33
A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.
34
Ti jim řekli: \"Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.\"
35
Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.
36
Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich.
37
Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.
1. Lukáš 24.
1)
Po ukřižování. Učedníci byli přestrašeni a zmateni. JK jim předtím několikrát předpověděl svou smrt i své vzkříšení. Tehdy tomu nevěřili. Stále si nějak nedovedli představit trpícího mesiáše. Beránek Boží. Nesl hřích světa.
2)
Po vzkříšení. 40 dní. JK se zjevoval učedníkům, věřícím. Posila jejich víry.
3)
Dva učedníci jdoucí do Emauz. Hovořili spolu o posledních událostech v Jeruzalémě.
Poznámka: Mluvili o Božích věcech. Kázání. Sbor. Církev.
Poznámka: Mluvili o Božích věcech. Kázání. Sbor. Církev.
4)
JK se k nim přidal. Nepoznali ho. Otázka JK: O čem mluvíte? Proč jste smutní?
Poznámka: JK nám klade otázky. Uvědomit si, oč jde. Formulovat si to. Správně položená otázka je důležitější než tucet tuctových odpovědí sypaných z rukávu. I kdyby to byly odpovědi velmi tuctově zbožné.
Poznámka: JK nám klade otázky. Uvědomit si, oč jde. Formulovat si to. Správně položená otázka je důležitější než tucet tuctových odpovědí sypaných z rukávu. I kdyby to byly odpovědi velmi tuctově zbožné.
5)
Učedníci:
a)
Asi jsi cizinec a z daleka. Kolem velikonoc bylo totiž v Jeruzalemě mnoho cizinců. Poutníci. Nevíš, co se stalo v Jeruzalemě. Pověděli mu o ukřižování JK a o pověstech o jeho vzkříšení. Byl to mocný prorok.
b)
My jsme doufali, že vysvobodí Izraele. Ženy nás vyděsily zprávou o vzkříšení.
6)
JK: Proč jste nechápaví k tomu, co mluvili proroci? Otevíral jim Písmo: Mesiáš musí trpět. Pak bude oslaven. Mluvil od Mojžíše. Proroci to též předpovídali.
7)
Křižovatka. Zůstaň s námi neboť se připozdívá.
8)
Dům. Večeře. Host se najednou přestal chovat jako host. Začal se chovat jako hostitel. Chléb. Lámal. Podával. Jako často předtím. I při poslední večeři. Poznali ho. Spadly šupiny s jejich očí. JK jim pak zmizel.
9)
Učedníci: Vždyť v nás hořelo srdce, když nám vykládal Písma.
Poznámka. Často nám hoří srdce. Toužíme. Tušíme. Dodatečně rozpoznáme JK při díle.
Poznámka. Často nám hoří srdce. Toužíme. Tušíme. Dodatečně rozpoznáme JK při díle.
10)
Učedníci si nenechali radost jen pro sebe. Návrat do Jeruzalema, i když byla noc. Pěšky zase zpátky. Ostatní učedníci byli shromážděni v domě. Vzájemně si sdělovali své zkušenosti se vzkříšeným JK.
a)
Emauzští.
b)
JK se zjevil Petrovi.
11)
Jak poznali JK? Při lámání chleba.
12)
My. Vzájemně si sdělovat zkušenosti se vzkříšeným JK. Každému se jinak zjevuje. Každý to prožíváme trochu jinak. Individuální přístup JK ke každému z nás.
2. Druhý příběh zjevení. Jan 20. Tomáš.
1)
Jeruzalem. Dům. Strach. Zamčené dveře. Náhle stál JK uprostřed nich. Pokoj vám. Pěkný pozdrav. Úlek. Proč se bojíte? Jsem to opravdu já. Podívejte se na mé ruce a nohy. Podívali se. Viděli rány od hřebů.
2)
Poznámka: My se též můžeme o mnoha věcech různě přesvědčit. Proč nevyužít nabídky JK? Nebát se poslechnout.
3)
JK řekl vše, co o něm bylo napsáno. Proroci. Žalmy. Musel vytrpět smrt. 3 dny. Pak vstal z mrtvých. Uložil jim nyní kázat v jeho jménu pokání a odpuštění hříchů. Mají začít v Jeruzalemě a odtud jít do celého světa.
4)
Setkání se vzkříšeným. Krom Jidáše chyběl i Tomáš. Učedníci mu později řekli: viděli jsme Pána. Tomáš: Tomu neuvěřím, leč si sáhnu do ran po hřebech a vložím ruku do rány v jeho boku.
5)
Za týden. Opět neděle. Učedníci byli opět spolu. I Tomáš tam byl. Zamčené dveře. JK se náhle octl mezi nimi. Pokoj vám. Obrátil se k Tomášovi. Pojď, sáhni si do mých ran. Nebuď nevěřící, ale věř.
6)
Poznámky:
a)
JK přišel jen kvůli Tomášovi. Kvůli jedinému člověku, kvůli jednomu pochybujícímu. Ne kvůli silným ve víře.
b)
Dovoluje mu vložit ruku do ran. Přistupuje na podmínky Tomáše pochybovače. Kdyby pak uvěřil, byla by to dobrá víra.
7)
Tomáš: Můj Pán, můj Bůh. JK: Žes mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.
8)
Poznámky:
a)
Tomáš uvěřil bez vložení rukou do ran. Pouze viděl JK. Totéž, co ostatní učedníci před týdnem. Stačilo mu, že JK vidí. Uvěřil na základě téhož, co ostatní. Neměl navíc žádný důkaz.
b)
Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili. Řečeno všem učedníkům, i když především Tomášovi. Kéž bychom měli takovou víru v JK, aby nám jeho vzkříšení nedělalo potíže.
3. Jan 21. Genezaretské jezero.
0)
Učedníci se vrátili z Jeruzalema zpět do Galileje. Vrátili se zpět ke svému původnímu povolání. Rybáři. Budou moci vzpomínat na episodu ve svém životě, kdy putovali s JK.
Poznámka: Není možné harmonisovat zprávy o vzkříšení, které jsou zachyceny v evangeliích.
Poznámka: Není možné harmonisovat zprávy o vzkříšení, které jsou zachyceny v evangeliích.
1)
Učedníci lovili celou noc ryby. Nic nechytili.
2)
Poznámka. Připomíná to Lukáš 5,1-11. Možná tatáž událost, jen jinak pojatá a zpracovaná.
3)
Rozednívalo se. JK stojí na břehu. Volá na učedníky: Nemáte něco k jídlu? Oni: Nemáme. On: Hoďte síť na pravý bok (na pravou stranu) lodě. Poslechli. Plná síť. Stěží táhli síť plnou ryb.
4)
Jan řekl Petrovi: To je pán. Když to Petr uslyšel, skočil do vody a plaval k břehu. Ostatní se zabývali lodí. Petr vystoupil na břeh. Rožhavené uhlí. Chléb a ryba, pečená.
Poznámka:
Poznámka:
a)
Ježíš se ptá po něčem k snědku, ale přitom má jídlo. Dokonce rybu.
b)
Copak učedníci neviděli uprostřed noci oheň na břehu?
c)
Petr neuměl plavat. Aspoň ne tehdy, když kráčel za JK po vodě a když se začal topit. Když chodil s JK po souši, tak bezpochyby neměl šanci doučit se plavání.
d)
Na místě, kde se dnes turistům ukazuje údajné místo, kam se Petr dobrodil na břeh k JK, byla v době JK vyšší hladina Tiberiatského jezera. Tam by se Petr jistě brodit nemohl. Tam by musel opravdu plavat, aby se neutopil.
e)
Noční chladno, zvláště na vodě. Lidé měli na sobě pořádný plášť, prakticky deku. Kdyby se v tom Petr brodil, tak by mu to nasáklo vodou a daleko by neuplaval, i kdyby plaval. Krom toho mu pak musela na břehu být pořádná zima v tom mokrém oblečení.
f)
Jak byl rozdělán oheň? Nebyly zápalky. Křesadlo. Zvláště v noci taková záležitost musela trvat celé hodiny.
g)
Čím se udržoval oheň? Dřeva byl i tehdy v Izraeli nedostatek. Běžně se topilo uschlým trusem. Ale i ten bylo třeba obstarávat.
5)
JK měl pro učedníky předem vše připraveno. JK rozdával. Jedli. Pojedli.
a)
Šimone, miluješ mne více než ostatní? Petr: Pane, ty víš, že tě mám rád.
b)
Šimone, miluješ mne? Petr: Ty víš, že tě mám rád.
c)
Šimone, máš mne vůbec rád? Petr. Zarmoutil se. Po třetí. Pane, ty víš všecko. Ty víš, že tě mám rád.
6)
JK a Petr:
a)
Buď pastýřem mých ovcí. Když jsi byl mladší, chodíval jsi kam jsi chtěl. Až zestárneš, jiný tě povede, kam nechceš.
b)
JK mu naznačil: Čeká ho těžký život pro JK. Nakonec mučednická smrt. Petr byl podle legendy ukřižován v Římě.
7)
Poznámky:
a)
Lovení ryb. Jan 21. Scéna. Obdoba: Lukáš 5,1-11. Mohlo to učedníky napadnout.
b)
První poznal JK Jan, ale Petr první plaval ke břehu. U hrobu: Jan přiběhl dřív. Petr vešel dřív dovnitř. Jan ale jako první uvěřil. Symbolika: Křesťané ze Židů a z pohanů.
c)
Svěřený úkol Petrovi, který si uvědomil své lidské selhání a zpronevěru. Třikrát zapřel JK. Petr není necitelně a studeně dokonalý. Pastýř též zklamal. Bude mít porozumění pro klesající.
d)
Mládí. člověk chce o sobě rozhodovat. Plná víra v JK: spolehnutí. Růst. Zrání víry.
e)
Opásání. Vedení. Petr nebude nemyslícím žoldnéřem. Bude veden od JK. Cesta s JK a za JK.
Kontrasty: Proti proudu. Hus. Martyrové. Po proudu plavou leklé ryby. Není to plný život. Po větru a proti větru. Kam vítr, tam plášť. Na slunce a do mrazu.
Kontrasty: Proti proudu. Hus. Martyrové. Po proudu plavou leklé ryby. Není to plný život. Po větru a proti větru. Kam vítr, tam plášť. Na slunce a do mrazu.
f)
Petr 2 krát odpověděl: Ty víš, že tě miluji. Po třetí: Ty víš všecko. Skromnost. Uvědomil si zapření. Do důsledku. Ne jen nějak povrchně.
g)
Pasení ovcí. Ovce dovedou někdy pořádně dožrat. Nejen ty čtyřnohé, ale i ty dvounohé. Někdy se ochotně a rády ztratí. Sobectví ovcí. Vlastní zájmy prosazované i proti pastýři. Tvrdá beraní hlava i u mírumilovně vyhlížejících ovcí.
h)
Zajímavé. Rybář Petr zde na rozdíl od lukáše 5 nemá lovit lidi, ale má být pastýřem. Změna kvalifikace.
1.
Jenže v obou případech jde o totéž: Ryby i ovce zastupují lidi.
2.
Ryby je třeba lovit. Stádo ovcí však už existuje. Ježíš je vytvořil. Svěřený úkol na Boží pastýřské vinici.
3.
Jde o ovce JK. Nejsou to ovce Petrovy. Svěřený úkol.
8)
Petr 3 krát zapřel. Teď má 3 krát vyznat, že JK miluje. Petr měl svou lásku k JK projevit slovy.
a)
Kázat evangelium.
b)
Pastýř ovcí JK.
c)
Utrpení. Smrt pro JK. Petr to vše rád učinil. JK ho nezavrhl projeho dřívější nevěrnost. Odpustil mu těžký hřích zapření. Projevil mu znovu milost a důvěru.
Poznámky:
1)
Učedníci jdoucí do Emauz. Lukáš 24,13-35.
a)
JK se zjevuje věřícím, přátelům. Nikoli nevěřícím a nepřátelům. Utvrdit víru. Ne pomsta či důkaz pro nevěřící. Ne strašení. Bez víry ve vzkříšení to v životě křesťana nejde.
b)
Rozhovor učedníků jdoucích do Emauz. Věci vážné. Věci víry, Písma, náboženské. Ne obyčejné každodenní běžné věci a věcičky.
My. Často obava o tomto tématu mluvit. Vyhýbáme se mnohdy tomuto tématu v soukromých rozhovorech se svými blízkými, přáteli, známými, spolučleny sboru, s církevníky.
My. Často obava o tomto tématu mluvit. Vyhýbáme se mnohdy tomuto tématu v soukromých rozhovorech se svými blízkými, přáteli, známými, spolučleny sboru, s církevníky.
c)
Hledání pravdy o JK. Jak to s ním vlastně je.
d)
Spolupoutník. JK. Nepoznali ho. My. Též někdy nerozpoznáme, že v bratru, sestře k nám přichází JK. Že je s námi v našich situacích hledání. Kde jsme shromážděni v jeho jménu.
1.
Rozhovor. Otázky. Aby se člověk vyjádřil. Formulovat si svůj postoj. Uvědomit si některé věci. Otázky neznamenají zkoušení žáčka ve škole. Je umožněno i osobní vyznání. Říci to nahlas. Jako odpověď na otázku.
2.
Dobrá, vhodná otázka je někdy lepší než tucet tuctových odpovědí. Zaměří pozornost určitým směrem. Obrátit pozornost, zájem. Vystihnout situaci. Trefit do černého. Formulovat problém.
e)
JK otevírá Písmo. Východisko hledání. Naše časté hledání. Jde o věci víry. Různé názory aa mínění. Různé jiné knihy, názory. I z náboženské oblasti. Příklon k bibli. Základ života víry.
f)
Lámání chleba. Ryba není zmíněna. Symbol jídla. VP. Oběť JK. Co pro nás dělal a udělal. Co stále dělá a co nám připravuje.
g)
Šupiny spadly z jejich očí. Poznali: JK žije. Není mrtvý. JK je už předtím vedl ve světle této víry.
My. Předchozí cestu svého života umět vidět jako vedení JK. Určitou dobu nebyl třeba poznán. JK byl s námi. Tušili jsme to někde v hloubi srdce. Nebo chvílemi ani netušili. V určitém okamžiku přijde, nastane plnější poznání. Spadnou šupiny s našich očí.
My. Předchozí cestu svého života umět vidět jako vedení JK. Určitou dobu nebyl třeba poznán. JK byl s námi. Tušili jsme to někde v hloubi srdce. Nebo chvílemi ani netušili. V určitém okamžiku přijde, nastane plnější poznání. Spadnou šupiny s našich očí.
h)
Radost. Pochopitelná. Láska k JK. Nenechali si ji jen pro sebe. Noční cesta zpět do Jeruzalema. Poklus učedníků. V Jeruzalemě se ale JK zjevil i ostatním učedníkům. Šli, aby utvrdili víru jiných. Zároveň posílili víru vlastní.
Vzájemné sdílení se ve věcech víry. Zkušenosti se vzkříšeným JK. Vzájemné obohacování se ve víře.
Vzájemné sdílení se ve věcech víry. Zkušenosti se vzkříšeným JK. Vzájemné obohacování se ve víře.
i)
Noční cesta do Jeruzalema. Nebyla úplná tma. O velikonocích je měsíc v úplňku.
j)
Tématika hovoru v církvi, mezi církevníky. Boží věci. Věci víry. Život a práce (dílo) církve.
1.
Dřív bývalo častějším zjevem, že se lidé v církvi bavívali o otázkách víry. Dohadování např. O vykladačských možnostech bible.
2.
Kdyby se do témat hovoru církevníků dostalo ve větší míře povědomí, že je možno více mluvit o záležitostech víry a života víry, nemusela by se pracně hledat témata k hovoru a k navazování.
3.
Nemělo by se jednat jen o nezávazné (třeba i velmi zajímavé) konferenční diskutování. Jde o niternou, existenciální záležitost lidského života.
2)
Hořící srdce. Pro JK. I když o něm ještě třeba neznáme vše a cele.
3)
Nabídka JK Tomášovi. Přesvědč se. Lze toho právem využít.
My. Kde vidíme ve víře doklad moci JK. Smysl života. Jistota. Radost. Osobně. Společenství církve, sboru. Opravdovost víry a života. Není rozpor mezi slovy a skutky. Uzdravení.
Co děláme pro to, aby bylo vidět moc JK při nás a kolem nás.
My. Kde vidíme ve víře doklad moci JK. Smysl života. Jistota. Radost. Osobně. Společenství církve, sboru. Opravdovost víry a života. Není rozpor mezi slovy a skutky. Uzdravení.
Co děláme pro to, aby bylo vidět moc JK při nás a kolem nás.
a)
Osobní oblast. Modlitba.
b)
Podíl na životě a práci sboru. Účast.
c)
Chtít. Toužit. Hledat. Nezahodit flintu do žita.
1.
Apel charismatiků. Vidět doklady působení JK, Ducha svatého. Někdy značná křeč. Nechat se utvářet Duchem svatým. Aby se při nás děly veliké věci. Umění a schopnost vidět Boží divy při nás i v našem okolí.
2.
Správné apely. Mnohé je ale zahaleno hávem našich představ a příliš lidských tužeb. Šaty nedělají vždy člověka. Mnohé mohou zkreslit. Zakryjí. Mají přikrášlit. Zkreslení. Mnohdy odradí od vnitřně pěkného člověka. Maškaráda.
4)
Kázat evangelium od Jeruzalema do celého světa. Rozšiřující se kruh. Kámen do vody. Rozšiřující se kruhy. Do šíře a dáli.
a)
My. Mluvíme o tom. Vytváříme dojem, že to opravdu děláme. Kázat i ve vlastní rodině. Různé, trpělivé formy. Ale pokračovat pak dál. Je třeba začít, ale neskončit. Trpělivost. Umět i čekat. Pauzy. Pokračovat.
b)
My. Jak se to mnohdy dělá. Narážky. Odsudky. Není pozitivní přístup k lidem. Mít lidi rádi. Nelze začít s výčitkami, odsudky, kritikou. Že nejsou dost věřící. Plně věřící.
c)
Ještě jsme nevyčerpali všechny možnosti zvěstování evangelia. Varovat se sudičství druhých lidí. Ulehčení si situace. Nemisionaří se, ale mnohdy spíše jen odsuzuje.
d)
Fakticky jde o nelidské lidské (lidské nelidské) pomluvy, že jejich víra není vždycky taková, jak by se nám zdála, že by měla být.
e)
JK: Nepřišel jsem svět soudit, ale spasit. Zvěstovat evangelium. Záchrana. Radostná zvěst. Nabídka.
f)
My. Pohodlí. Pohodlnější je odsuzovat než konat trpělivou každodenní práci. Máme zvěstovat evangelium. Různé formy. Podle situace a prostředí.
g)
Když někdo o někom prohlásí: Je méně věřící. Doklad, že pro zlepšení kvality jeho víry udělal málo. Neudělal dost. Nebo neudělal vůbec nic, kromě odsudků po straně.
5)
JK přišel jen za Tomášem.
a)
Kvůli jedinému člověku. Velká věc. Jediný člověk stojí JK za to, aby kvůli němu přišel. Může přijít i jen kvůli nám. Posila víry při velikonočních bohoslužbách třeba jediného člověka. Není to málo.
b)
Nebo jen byť jen zdánlivě malé povzbuzení víry každého z nás.
6)
Kam JK přichází? Do společenství církve. Shromáždění. Naše setkání s JK: Tam, kam JK přijde, kam přichází.
7)
Cyklus velikonočních kázání. Ženy a učedníci u hrobu. Pak následují 4 kázání, jak se JK zjevoval věřícím.
a)
Emauzy. Mimo Jeruzalem. Lukáš 24.
b)
Jeruzalem. Učedníci. Pak Tomášovi. Jan 20.
c)
Genezaretské Jezero. Lovení ryb. Jan 21.
d)
Petr. Rozhovor JK s Petrem. Obdobně jako v případě Tomáše je i zde koncentrace k jedinému člověku. Zda Petr miluje JK. Jan 21.
8)
Petr skočil do vody. Uměl vůbec plavat? Kdysi šel za JK po moři. Topil se. Zde se mohl brodit. Plavalo by se rychleji než pluje loďka hnaná vesly, i když zatížená sítí se 153 rybami? Rychle za JK. Touha. Voda je živel temných sil.
9)
Lukáš 5. JK musí volat Petra k sobě. Odejdi, jsem hříšný člověk. Povolání Petra za učedníka. Jan 21. Petr se snaží dostat k JK sám. Co nejrychleji. Možná trochu i bezhlavě, jako v případě, kdy chce kráčet za JK po vodě.
10)
Úvod ke kázání 3. JK se ukázal učedníkům v Jeruzalemě. Setkání s JK. Odešli do Galileje. Asi to trvalo několik dní. Z Jeruzalema do Galileje to je 200 kilometrů.
a)
Příkaz JK. Jít do Galileje. Na původní místa. Připamatovat si chození s JK.
b)
Nevěřili. Původní zaměstnání. Návrat k původnímu životu. Zůstane jen epizoda v životě, chození s JK. Vzpomínka na 3 krásné roky pobývání s Ježíšem.
c)
Harmonie rozdílností v evangeliích. Nelze ani příliš, ani příliš lehce harmonisovat. To dokáže jen opravdu velmi velký nebo naopak velmi malý teolog.
d)
Evangelista Jan: Zjevení v Jeruzalemě i u Galilejského jezera. Genezaretské jezero. Jen u Jana.
11)
Jan 21. Lukáš 5.
a)
Setkání s JK, s živým a vzkříšeným. Uprostřed všední práce. Všední den.
b)
Lukáš 5. Petr má být rybář lidí.
c)
Jan 21. Vzkříšený JK. Všední život se však nevytratil.
12)
Bez víry ve vzkříšení.
a)
Petr, rybář lidí, by se opět stal rybářem ryb. Starý způsob života.
b)
My. Bez víry ve vzkříšeného Krista. Jen dočasné nadšení, nadšenectví. Episoda v životě člověka. Na čas aktivita v církvi. Vzkříšený JK dává nejen zápal víry, ale i vytrvalost víry.
13)
Kázání 2.
a)
Jan 20. JK přišel jen za Tomášem.
b)
Lukáš 24. Zjevení v Jeruzalemě. Všichni učedníci. Emauzští učedníci se vrátili.
c)
Jan 21. JK mluví jen s Petrem. Přišel opět za jedním konkrétním člověkem. Přišel jen kvůli Petrovi? Rozhovor.
d)
Lukášovská a Janovská varianta. Kvůli Petrovi. V evangeliích se v souvislosti se vzkříšením JK dost času a místa koncentruje na Petra. Jak se zdá, nejen kvůli tomu, že zapřel.
14)
Kompozice lukáše i Jana. Osobní zkušenost. Pak svědectví. Konkrétní člověk. Konkrétní zkušenost. JK mluví jinak s Tomášem a jinak s Petrem.
15)
Waltari. Jeho království. Kniha o prvních křesťanech. Galilea. 500 lidí. JK se jim všem zjevil. Najednou. Ale každý s ním mluví sám, samostatně, osobně.
16)
Jan 21. Ryba na žhavém uhlí. Dnešní chrám na tom místě pro turisty. Stará mozajka. Nasycení zástupů. 2 ryby. Koš. Kulatý chleba. Hostina. S křížem. Asi kolem roku 350, mozaika. Dávné chápání sycení zástupů. Společenství s JK.
17)
Naše společenství s JK.
a)
Slovo. Kázání. Shromáždění s kázáním. Slyšet. Naslouchat.
b)
Dva neb 3 ve jménu JK.
c)
VP.
d)
Všední život. Přichází JK. Maličcí. Lidé potřební. Potřebují pomoc. Matouš 25. Podobenství o posledním soudu.
18)
Trochu matematiky.
a)
Lukáš 5. Plná síť. Druhá loď přijíždí ku pomoci.
b)
Jan 21. 153 ryb. Také plná síť k radostné spokojenosti rybářů. Tehdy plný známý počet druhů ryb.
c)
Řada čísel od 1 do 17. Součet.
d)
Každé číslo: Bod. Rovnostranný trojúhelník. Strana: 3 krát 17 bodů. Připomínka Boží trojice.
e)
Dá se s tím kouzlit a čarovat. Umisťovat různá čísla na strany, na vrcholy a do středu trojúhelníka.
f)
Číslo 153. Přitahuje mnohé. Všelijací teologové si mohou zařádit a zakumštýrovat s číselnou symbolikou. Lze se i vyřádit. Je několikero kombinací kolem rovnostranného trojúhelníka, co se stran a vrcholů týče.
g)
Slovutným i neslovutným teologum je vše nebo skoro vše povoleno a dovoleno.
h)
Doporučujeme pouze, aby nedávali do součtu číslo 17 a 13. Jde o dvě prvočísla (prvočíslo je samo o sobě předznamenáno v některých čarovných matematických či spíše paramatematických systémech znaménkem mínus) a k tomu o onu nechvalně nešťastnou třináctku. Součet obou čísel dá 30 Jidášských stříbrňáků.
i)
Nejslovutnější teologové se mohou radit, zda oněch 153 druhů tehdy známých ryb není náhodou tehdy známý počet národů.
j)
Ti úplně nejchytřejší se možná budou zajímat o to, kolik druhů ryb žije v Genezaretském jezeře dnes a kolik jich tam žilo tehdy. Záleží ovšem také velmi na tom, jak se co bere, počítá a posuzuje.
k)
Kulinářům doporučujeme i recepty na úpravu. Zda jsou všechny druhy ryb vhodné ke konzumaci, to ponecháme k posouzení konzumentům.
l)
Ale pro turisty se ve svaté zemi připraví ryby zaručeně ulovené v Tiberiatském jezeře, i kdyby se měly importovat odněkud z daleké ciziny.
19)
Srovnání.
a)
Dvě setkání. Víc učedníků. Vzkříšený JK mluví jen s jedním. Petr. Tomáš.
b)
Jeden. Nějak vadná víra. Tomáš. Nevěřil. Nebyl přítomen s ostatními při prvním zjevení JK. Petr zapřel.
c)
Oba dostávají úkol. Jeruzalem, kázat. Petr: pasení ovcí JK.
d)
JK ale nepřichází jen k jednotlivcům, i když se to na první pohled tak jeví. Mluví ke všem. Společenství. V rámci společenství může dojít v určitém okamžiku ke koncentraci na některého jednotlivce. Konkrétní pastorační nutnost.
20)
Úkol. Ne práce jako dřina.
a)
Aktivní činnost. Práce.
b)
JK chce použít každého. Všelijaký člověk. Škrábanec na štítu víry.
a)
Tomáš a Petr. Zklamali. Zakolísali.
b)
My. Též úkol. Ač nejsme nejvýkonnější. Nejsme dokonalí pracovníci. Pracovní i lidské vady.
21)
Jan 20. Tomáš přišel příští neděli. Galilea. Petr též přišel k JK. Skočil do vody. Vlny. Iniciativa věřícího člověka.
22)
Petr chodí po moři. Vidí vlny.
a)
Ochablost věřícího.
b)
JK přichází na pomoc. Nevnucuje se. Nabídka pomoci.
c)
Tomáš i Petr. Přicházejí blíš. Přibližují se. Tomáš druhou neděli. Petr skáče do vody. Chtění. Touha.
d)
JK upevní víru. Udělá to základní a nejdůležitější. Ale bez toho předchozího to nejde. Schopnost a ochota pro JK něco vykonat.
e)
Ukončení pracovní neschopnosti víry. JK je zvláštní lékař.
f)
Úkol. Ne ve vlastní síle. Pomoc JK.
g)
Mojžíš Musel mít nervy ze železa. Deuteronomium. Ne procházka růžovým sadem. Pasení ovcí a beránků. Někdy hodně trkaví berani.
23)
Přítomnost JK.
a)
Povzbuzení člověka. Nová síla. Prožitek, zážitek víry. Hora proměnění.
b)
Svěřený úkol. Jít do celého světa. Kázat. Burcovat.
24)
Ovce dovedou někdy pořádně naštvat a dožrat.
25)
Zajímavé obdoby u Janova evangelia.
a)
Jan 20 a 21. JK se koncentruje převážně k jedinému člověku. Osobní svědectví JK. Prožitek skutečnosti vzkříšení JK.
b)
Lukáš 5 a Jan 21. Lovení ryb.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.