63. Petrovo zapření. Matouš 26.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Matouš 10,32:
Kdo mne vyzná před lidmi, vyznám ho i já před svým nebeským otcem.

Čtení:

Matouš 26,69-75. Matouš 16,24-28. Následování.

Postup:

1)
Petr. V Getsemane utekl jako ostatní učedníci. Láska k JK. Šel z povzdálí za zatýkacím houfem. Nádvoří paláce nejvyššího kněze. Spoléhal: Nikdo ho nepozná. Plášť. Zahalen. Před velikonocemi. Chudí poutníci, neměli na nocleh, ohřívali se u ohně.
a)
Zapomněl. Neuvědomil si. Byli zde lidé ze zatýkacího oddílu. Lidé, kteří ho mohli vidět v chrámě s JK.
b)
Oheň. Služebníci nejvyššího kněze.
2)
Služka k petrovi: Ty jsi též chodil s tím Ježíšem Galilejským. Petr dostal strach. Riziko prozrazení. Kdoví, jak by to s ním mohlo dopadnout. Petr: Nevím, co to mluvíš.
3)
Asi si to služky mezi sebou povídaly. Jiná služka řekla Petrovi přede všemi: Chodil jsi s tím Ježíšem. Stupňované nebezpečí. Tenhle člověk byl také s tím Ježíšem Galilejským.
a)
Petr viděl, že je zle. Všichni se na něj zahleděli. Prohlíželi si ho. Začal přísahat, dušovat se: Já toho člověka vůbec neznám.
b)
Pověděno lidověji: Nevím, co je to tam za chlapa.
4)
Služebníci na dvoře dorážejí na Petra. Co jsi zač. Určitě jsi z těch, co s ním přišli. Mluvíš galilejským nářečím. Petr se zapřísáhal. Dovolával se Boha za svědka, že vůbec nezná PJ.
5)
Zakokrhal kohout. Blížilo se ráno. Petr si vzpomněl. JK mu přece řekl: V tuto noc mne třikrát zapřeš. Před nádvořím. Odchází. Hořký pláč. Plakal hořce.
6)
Není pochyby o jednom: petr měl PJ rád.
a)
Myslel to upřímně a vážně, když ho ujišťoval, že ho nikdy neopustí. Hrozí ale zatčení. Nebezpečí. Jiná situace. Vyznání v praxi.
b)
Hrozba možná i smrti. Petr neměl tolik síly, aby se přiznal k JK a šel s ním třeba i na smrt, jak před několika málo hodinami sliboval.
7)
Hrozná věc.
a)
Petr se zapřísáhá bohem. Dovolává se PB za svědka, že JK nezná. Křivá přísaha. Rouhání. Třetí přikázání desatera. Zneužívání Božího jména.
b)
Těžký hřích. Aby se zachránil. Poznal ale hloubku hříchu. Litoval.

Poznámky:

1)
Galilejci. Dialekt. Zvláště výslovnost některých slov.
2)
Hořký pláč. Není pláč jako pláč.
a)
Petr: Lítost. Náprava.
b)
Jidáš. Zatvrzelost. Též litoval. Vrátil dokonce peníze. Chtěl očistit své svědomí. Sebeospravedlnění. Bezvýchodnost. Mohl se jako Petr vrátit k JK.
3)
Nikodem. Kdysi přišel za Ježíšem v noci. Bál se. Ale přišel k JK. Nyní je na tom Petr hůř než Nikodem. Nikodem se přiznal k JK po jeho ukřižování a s Josefem z Arimatie Ježíše pohřbíval.
4)
Nikodem.
a)
Nikdy nic netvrdil o statečném a věrném vyznání. Nekasal se.
b)
Přiznal se k JK v nejhorší chvíli. Pohřbil ho s Josefem z Arimatie.
5)
Petr se kasal. Je prý ochoten jít s JK i na smrt. Vyznává svou statečnost. Varování JK. Bacha na věc. Zapřeš. Kasal se dál. Hned třikrát. A ještě, hned v tuto noc.
6)
Petr šel zdaleka za zatýkacím průvodem, který odváděl Ježíše.
a)
Udělal víc než ostatní učedníci. Ti utekli a někde, kamsi se schovali.
b)
Nešel s JK jeho cestou. Polovičatost.
7)
Vyznávání před králem nebo nějakým vysokým funkcionářem.
a)
Vidí se to do daleka.
b)
O něco jim jde. Lze diskutovat.
c)
I výše postavení se mohou chovat jako luza. Synedrium. Poličkovali JK. Plivali mu do obličeje.
8)
Vyznání na nižší úrovni. Služky. Pochopové. Není diskuse.
a)
Lehčeji lze uhnout.
b)
Ani zapření ani vyznání není tolik vidět. Dojem: tolik na tom nezáleží.
c)
Šetřit si síly pro tzv. Lepší vyznavačské situace.
9)
Vyznání dnes.
a)
Mezi bratřími a sestrami v církvi.
b)
Pracoviště. Mnohdy se o mnohém věrném křesťanu neví, kam chodí v neděli dopoledne. Nechlubil se tím v době reálného socialismu. Ale nevytahuje se s tím leckdy ani po VLR.
c)
Panelák. Anonymita. Sousedé se o sebe nezajímají.
10)
Pláč. Lítost. Pokání.
11)
Zdaleka. Opatrně.
a)
Láska Petra k JK. Ví, co je pravda.
b)
Strach. Obavy. Opatrnost.
12)
Festus. Cesarea. Po Pavlově kázání. Skutky 26. Málem bych se stal křesťanem. Skoro-křesťam.
a)
Když se někdo topí. Skoro mohl být zachráněn. Tak se tedy utopil. Skoro stihl vlak. Ujel mu.
b)
Někdy není polovičatost možná. Vždycky neplatí: Lepší něco než nic.
13)
Lukáš. JK byl souzen za závěsem. Sloupy do dvora. Služebníci na dvoře naslouchali, co se děje uvnitř. Špicovali uši. JK slyšel Petrovo zapřísáhání se, že ho vůbec nezná.
14)
Reakce na nebezpečí. Možnosti.
a)
Flucht. Útěk. Když jede parní válec. Dítě uteče. Správné řešení. Lze křičet, ale to nepomůže, i když někoho varuje. Možno vrhnout se proti válci. Apatie, nechat se přejet.
JK v Galileji. Petr ho varuje. Nechoď do Jeruzalema. Nevydávat se zbytečně v nebezpečí. Herodes už Ježíše hledal. Nebezpečí. JK Petrovi: Odejdi, satane.
b)
Boj. Kampf. Kde to jde. Démoni. Když se JK setkává s nemocí, uzdravuje. Proti bídě člověka, těla, duše, ducha.
c)
Klugheit. Co patří císaři, dávejte císaři. Ale: co patří bohu, dejte Bohu. Lapavá otázka: Z Boha či z lidí, Jan Křtitel. Farizeové neodpověděli.
d)
Leiden. Utrpení. V Určité chvíli nezbývá nic jiného. Poslušnost Boží vůle. Kříž. Vezmi svůj kříž a následuj mne.
e)
Rezignace. Vzít to na sebe. Snášet.
Hranice: Po určité hranice: Flucht. Kampf. Klugheit. Leiden. Zde není ještě zapření. Jemná hranice. Kam lze až jít.
a)
Leiden. Může to být velké vyznání.
b)
Zapření.
c)
Zrada. Jak kdy. Podle situace. Podle okolností.
15)
Kéž by často kokrhali kohouti na naší cestě víry. Možnost, příležitost vzpamatovat se. SB. Napomíná, varuje, obviňuje. K našemu dobrému.
a)
Rodiče. Dítě. Napomínání. Někdy to jde dětem na nervy. I mladým vůbec. Je to ale pro dobré dítěte. Nedat mu hned v raném dětství nůž nebo sirky do ruky. Mravní křižovatky života. Učit se rozhodování se. Jak jednat v životě. Zkušenosti rodičů.
b)
Umění předávat životní zkušenosti a moudrost víry, to je opravdu velké umění.
16)
Rouhání Petra. Bere si Boha za svědka, když lže. Bůh má posvětit lež. Rozklad osobnosti Petra. Ztráta integrity. Petr chce (má úmysl) věrně sloužit JK, PB. Nebezpečí: bere si Boha za svědka pro podepření své lži.
17)
Nenadnášet se nad Petra. Jak bychom jednali my na jeho místě.
18)
Mnozí nevěřící. Pouka¨z na chabost a křehkost mnohých křesťanů. Licoměrná povrchní námitka nekřesťanů. Petr aspoň šel za JK, i když zdaleka. Kritizující nekřesťané se mohou cítit zdánlivě lepší.
a)
Ale neoctli se v podobných mezných situacích. To se to mluví o hrdinství doma za pecí. To se to kritizuje.
b)
Skutečné reálné nebezpečí. Nemoc. Smrt.
1.
Nekřesťan zůstane sám bez vnitřní pomoci. Jen vlastní síla a možnosti.
2.
Křesťan. Boží pomoc. Ví o tom. Vnitřní síla od Boha. Jistota. Jsem v Boží ruce. Cíl. Výhled.
19)
Napětí života.
a)
Adaptabilita. Flexibilita. Přizpůsobit se prostředí. Schopnost vyjít, zapadnout, nenarazit.
b)
Být sám svůj. Osobnost. Vyznání. Leiden. Kreuz. Nese to s sebou. Musí se s tím počítat.
20)
Křivák Petr. Křivá přísaha. Stejné jako falešní svědkové proti JK. Též museli přísahat před Bohem, že mluví pravdu.
21)
Kdyby Petr nezapřel.
a)
S největší pravděpodobností by nebyl ukřižován s JK. Ale s největší pravděpodobností by byl ukopán k smrti vojáky na nádvoří nejvyššího kněze, zvláště kdyby v něm někdo poznal toho, kdo sekl mečem služebníka nejvyššího kněze.
b)
Kdyby se tak stalo, pak by církev neměla prvního biskupa v Římě. Sienkievič by neměl hrdinný typ pro svůj román: Quo vadis.
c)
V historii neplatí: Kdyby.
22)
Leckterá moderní církev není tak háklivá na mravní a vyznavačskou rxzost jako bible.
a)
Morální a duchovní krize církve se projevuje. Postupuje a prohlubuje se.
b)
Společenství církve se postupně mění na spolek.
c)
O Petrově zapření se dá klidně a třeba i úchvatně kázat bez osobního aktualizačního akcentu.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.