48. Ježíš pomazán k pohřbu. Matouš 26.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Jan 14,51:
Kdo mne miluje, bude milován od Otce. A jaá jej budu milovat.

Čtení:

Matouš 26,1-16. Matouš 26,1-5. Rozhodnutí velekněží. Matouš 26,6-13. Pomazání v Betánii. Matouš 26,14-16. Úmluva Jidáše a velekněží.

Postup:

1)
Hostina v Izraeli.
a)
Jiné zvyky než u nás dnes. Hostitelské povinnosti. Mytí nohou. Mazání vonnými mastmi. Rostlinné oleje. Vzácné přísady. Některé masti byly velmi drahé. Kosmetika. Podobné masti: při balzamování zemřelých.
b)
Tehdejší nabízená hostitelova kosmetika (kvalita a kvantita kosmetiky) souvisela zcela pochopitelně s naditostí jeho peněženky.
2)
Betánie.
a)
Vesnice asi 3 kilometry východně od Olivetské hory.
b)
Ježíš tam byl krátce před velikonocemi. Dům Marie, Marty a Lazara. JK ležel za stolem. Leželo se u nízkého stolku nebo u koberečku. Marie mu pomazala hlavu drahocennou mastí. Dům byl zaplněn vůní.
3)
Učedníci. Zvláště Jidáš. Reptání. Námitky. Škoda. Mast se dala prodat za 300 denárů. Bylo možno podělit mnoho chudých.
a)
JK: Nechte ji. Netrapte ji. Asi ten rozhovor se otáčel i proti Marii, výčitky. Prokázala krásný skutek.
b)
Chudé budete mít vždycky mezi sebou. Když budete chtít, budete jim moci dobře činit. Budete mít dost příležitostí pomáhat potřebným.
c)
Ne schvalování chudoby. Příležitost k dobrým činům je vždy. Mne nebudete mít vždycky.
d)
Marie udělala, co mohla. Nemohla odvrátit smrt JK. Nebylo to v jejích silách a možnostech. Předem pomazala JK k pohřbu.
e)
Udělat pro člověka něco dobrého ještě za života. Ne drahý a krásný věnec až po smrti. Pohřební sláva, hudba, věnce. Kdyby to dali lidé svému blízkému už za života, udělali by mnohdy lépe. Kdyby věnovali člověku tolik času, jako věnují čas kolem organisování pohřbu, bylo by to lepší pro ně i pro zemřelého. Doporučení: Navštěvovat blízké, zvláště staré a nemocné. Věnovat lidem čas.
f)
JK: Kdykoli bude po všem světě kázáno evangelium, bude na památku Marie připomínáno, co udělala. Čin lásky k JK.
4)
Jidáš. Odešel pak k předním kněžím a nabídl jim zradu. Radost nepřátel JK. Nabídli mu peníze. Od té chvíle hledá Jidáš příhodný okamžik ke zradě.
5)
Marie chtěla nějakým způsobem projevit k PJK svou oddanost a lásku.
a)
Drahá mast. Pro JK není žádná oběť příliš velká. Jidáš ji chtěl napomínat, že to nedělá dobře. Ale sám byl zrádce.
b)
Každý člověk může jinak oslavit PJK. Má to ale vždy jít a vyrůstat z upřímného a oddaného srdce.

Poznámky:

1)
Jidáš.
a)
Kritizuje Marii za její velkorysost vůči JK. Marie však dávala ze svého. Co po léta ušetřila. Celoživotní úspory byly nejlépe vloženy do drahocenné masti.
b)
Bylo mu líto i toho, co pro JK udělali jiní. Sám mu nedal nic. Kritizoval ale marii.
c)
Marie obětovala pro JK mast za 300 denárů.
1.
Jidáš zradil za 30 denárů. Desetina. Jidáš měl dojem, že Marie je marnotratná vůči JK.
2.
Sám pro sebe se soustředil na desetinu Mariiny velkoryse obětované částky. Když je to pro sebe, tak člověk leccos vidí a hodnotí jinak. Kontrast.
3.
Tu desetinu Jidáš obdržel od velekněží, kterým sám iniciativně nabídl zradu. 30 denárů byla tehdy běžná tržní cena otroka.
2)
Getsemane. Učedníci usnuli. Nezůstali s JK v nejtěžší chvíli jeho života.
a)
Ukřižování. Učedníci utekli. Ženy zůstaly a plakaly. Víc nebylo v jejich silách a možnostech. Co mohly, to udělaly.
b)
Učedníci jsou v koncích se svými logickými úvahami tváři v tvář konci JK. Nepomohli ani chudým, ani JK.
3)
Parte: Místo květinových darů myslete na potřebu svých sborů.
4)
Odchod Jidáše k velekněžím. Poslední kapka k rozhodnutí zrady byla marnotratná velkorysost Marie vůči JK. Viděl, že z JK nebude nic mít finančně a majetkově. Ani valnou kariéru s ním neudělá.
5)
Vyvarovat se extrémů.
a)
Marnotratnictví. Paráda.
b)
Sociální necitlivost a netečnost vůči chudým.
c)
Sociální necitlivost vůči umírajícím a těžce nemocným. Aspoň je občas navštívit.
d)
Konat službu druhým už za života. Ne až po smrti při pohřbu.
6)
Jidáš. Tržní přístup. Něco z toho mít, trhnout. I z následování JK.
a)
Ministr v jeho království na zemi.
b)
JK jde cestou utrpení a nikoli slávy. Teď už je to Jidášovi definitivně a neklamně jasné. Tak z toho mít aspoň těch 30 stříbrňáků. Lepší jistý (reálný) vrabec v hrsti než Iluzorní (virtuální) holub na střeše.
7)
Realisticky uvažující učedníci. Bylo by to dobré pro chudé.
a)
Na chudé myslí, když to není z jejich kapsy.
b)
Možná by zbylo i něco pro ně. Aspoň věhlas, že myslí na chudé. Našli by zaměstnání v sociální sféře.
Poznámka: kolik z těch 300 denárů by skutečně dostali ti proklamovaní chudí, kdyby tu velkou částku obdržela nějaká podpůrná instituce? Kolik by se prorežírovalo?
c)
Getsemane. Později Golgota a kříž. Strach učedníků. Schovávají se. Myslí na sebe.
8)
Ženy u kříže.
a)
Plakaly. Co mohly, to udělaly. Byly s JK a prožívaly s ním jeho poslední chvíle života. JK na kříži. Viděl je, že ho neopustily. Pro člověka v jeho posledních chvílích života to znamená velmi mnoho.
b)
Hrob. Ženy se vypravily, aby jeho tělo pomazaly vonnými mastmi, jak bývalo tehdy zvykem. Snaha prokázat mu poslední poctu, službu. Daly najevo, že mají JK rády a že si ho váží.
9)
Různá forma lásky k JK. Oběť. Obětavost. Mast. Peníze. Práce. Čas. Láska k lidem. Pomoc chudým.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.