47. Zacheus. Lukáš 19,1-10.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)

Text:

Matouš 9,12:
Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní.

Čtení:

Lukáš 19,1-10. 1 Timoteovi 6,1-12. Lukáš 10,1-10.
1
Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.
2
Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;
3
Toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.
4
Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.
5
Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: ´Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.´
6
On rychle slezl a s radostí jej přijal.
7
Všichni, kdo to viděli, reptali: ´On je hostem u hříšného člověka!´
8
Zacheus se zastavil a řekl Pánu: ˇPolovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.´
9
Ježíš mu řekl: ´Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.
10
Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.´
11
Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.

Osnova:

1)
Cesta JK do Jeruzalema. Pomáhá. Uzdravuje. Káže. Volá k nápravě života.
2)
Příchod JK do Jericha. Atrakce. Sběh lidí.
a)
Očekávání pomoci. Vážný zájem.
b)
Atrakce. Senzace. Zvědavci.
3)
Publikáni. Celníci, mýtní, výběrčí daní, finanční úřad.
a)
Císař Augustus: Ovce je třeba stříhat, ne je holit. Aby vlna zase co nejrychleji narostla.
b)
Zacheus. Vrchní celník. Neoblíben. V zástupu mu lze stoupnout na nohu. Lze mu dát šťouchanec, je možné ho dlúbnúť.
4)
Zacheus. Chtěl vidět JK. Boháč. Možné důvody Zacheovy touhy vidět Ježíše.
a)
Neuspokojenost života. Toužil po změně k lepšímu ve svém životě. Riskoval společenskou blamáž na stromě.
b)
Chce mít z Ježíše prospěch. Využít Ježíše. Spiritualita. Duchovní nadstavba. Touha po hlubším životním zakotvení k bohatství, které už měl. Na půl cesty k opravdovému vážnému dobrému. Pozorovatel.
5)
Pomoc JK. Zájem o člověka.
a)
Blamáž pro Zachea na stromě. JK se přizná k vyznavači, i když tento vyznavač následuje tápavě a snad jen různě pofiderně či polovičatě.
b)
Podaná ruka Zacheovi na půl cestě. Vysvobození z polovičatosti života.
c)
JK přijde za námi, i když my se třeba nemůžeme dostat (doštrachat) k němu.
6)
Pomoc JK.
a)
Něco od nás chce. Příležitost posloužit JK. Zacheus pozval JK na večeři. Posloužit církvi, věřícím.
b)
Lukáš 5,1-11. Petrovo lovení ryb. Petr čistí sítě a připravuje je k dalšímu lovení. Zpočátku moc Ježíše neposlouchal. JK po něm něco chce. Aby mu Petr pomohl, posloužil. Ježíš použil Petrovu loďku jako kazatelnu.
7)
Změna Zachea při setkání s JK. JK: Láska, ne hřímání. Zacheus se mění dobrovolně, bez přímé výzvy.
a)
Polovinu majetku slíbil Zacheus rozdat chudým.
b)
Náhrada škody těm, které ošidil. Náprava vin. Satisfakce.
c)
Život se už netočí kolem peněz, ale kolem JK. Vše lze dát doslužby pro JK.
d)
Kontrast.
1.
Bohatý mládenec je pobízen, aby vše co má, rozdal chudým a následoval JK.
2.
Zacheus se mění na místě, kde i nadále zůstane.
3.
Různé situace. Různé okolnosti života. Různá vyznavačskost individuelně připasovaná na konkrétního jednotlivce v konkrétní situaci, včetně duchovního pozadí.
8)
Text. Zdravý a nemocný. Hřích je též nemocí, v duchovní oblasti. Rozlišovat: Pocit zdraví a skutečné zdraví. Obdobně: Pocit nemoci a skutečná nemoc. Matouš 9,12. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
9)
My. Za co se považujeme. Jsme zdraví nebo nemocní? Postačí nám jen nějaké drobné kosmetické úpravy nebo potřebujeme pokání a změnu života?
10)
Pokání je projev a důsledek slova vyznání i beze slov. Čin. Bít se v prsa. Náprava života. Změna života.
a)
Život se točil kolem peněz a úspěchu. Už ale ne.
b)
Hodnocení druhého člověka podle majetku nebo podle zisku z něho. Zájem o člověka. Čím je tento zájem určen konkrétně.

Postup:

1)
Celníci, publikáni. Římané jim pronajímali celnice. Ti vyšší pak pronajímali místa dalším nižším. Povinností bylo odvést určitou částku. Co si konkrétní publikán vybral navíc, bylo jeho.
a)
Pokušení narejžovat co nejvíc bylo pochopitelně veliké. Odřít prosté a obyčejné lidi. Čím vyšší celník, tím větší zisk.
b)
Zacheus. Hejtman nad celníky. Vrchní celník v Jerichu. Nashromáždil si dost. Nahrabal si.
2)
Příchod JK do Jericha. Zástupy, davy. Ježíš už byl známý a pro mnohé to byla velká atrakce, kdyby mohli JK vidět.
a)
Zacheus také chce vidět JK. Malá postava Zachea. Nenávist lidí vůči celníkovi Zacheovi. Důvod nepřátelství a nedůvěry vůči Zacheovi byl pochopitelně pochopitelný.
b)
Lidé mu nechtějí umožnit, aby se dostal dopředu. Nepustili ho dopředu.
c)
Vynalézavost Zachea v dobrém slova smyslu. Předběhl zástupy dopředu a vylezl na strom. Moruše.
d)
Humor: Představit si dobře oblečeného malého a asi obtloustlého pána, jak se škrabe na strom. Uštěpačné poznámky lidí. Povídali si o tom i kolem JK. Podívejte se, jaký ptáček to támhle na stromě sedí. Společenská ostuda.
3)
JK. Slyšel to. Pochopil: Vážný zájem Zachea setkat se s JK, když takto riskuje a zesměšnil se ve městě.
a)
JK přišel ke stromu, na němž seděl Zacheus: Zachee, sestup dolů. Dnes chci zůstat v tvém domě. Ježíš se pozval k Zacheovi na večeři. K tomu ještě tucet učedníků, to už byla pěkná návštěva. Ale Zacheus na to měl. Nebylo to vyžírání chudáka.
b)
Zacheus byl potěšen. Nikdo z pravověrných Židů by k němu nepřišel na návštěvu. Byl pro ně málo zbožný.
4)
Lidé byli pohoršeni. JK šel k evidentnímu hříšníkovi. Mnoho lidí v Jerichu by si pokládalo za čest, kdyby JK přišel k ním.
a)
Neodsuzovat lidi. Bylo u nich vysoké mravní vědomí. Zacheus byl opravdu velký hříšník. Keťas. Šizuňk. Lidé drželi mravní zásady.
b)
Ale: Když JK vzal na sebe odium a šel ke hříšníkovi, napomohl jeho nápravě. Pak už nešidil. Bylo to ku prospěchu lidem v Jerichu.
5)
Večeře. 13 lidí navíc. Něco to Zachea stálo. Zacheus tedy nemohl být škrob. JK ho k ničemu nenutil, nevybízel.
Dobrovolné rozhodnutí Zachea po hovoru s JK:
a)
Polovinu majetku rozdá chudým.
b)
Koho ošidil, tomu to čtyřnásobně nahradí. Tehdy to byl běžný způsob náhrady škody. Ušlý zisk. Úroky byly vysoké.
c)
Důsledek příchodu JK k Zacheovi. Etické důsledky pro zachea. Nemluví se o kdoví jakých vyznáních hříchů. Víra v JK v praxi může mít rozmanitou podobu.
1.
Když lidé pustí peníze pro druhé, tak se s nimi opravdu něco děje. Velikost víry se pozná v praxi života. Např. V košíčku na sbírku. Pouhé planoucí vyznání slovy vždycky nestačí. Víra skrze lásku dělající.
2.
Jedna návštěva JK u Zachea. Kdyby každá naše návštěva měla takový výsledek, tak by to v církvi i ve světě vypadalo docela jinak.
6)
JK: Dnes se dostalo spasení tomuto domu. Syn člověka přišel proto, aby hledal a spasil, co zahynulo. JK přišel a také našel hodně těch, kteří ho vzali vážně.
7)
JK věděl o Zacheově hříšnosti. Jeho hřích není omlouván. Projev lásky může člověka změnit. Není nutno na lidi jen hřímat. Láska mnohdy zmůže víc. JK Zacheovi nedomlouval, k ničemu ho nenutil. Zacheus se rozhodl sám. Uvědomil si, co má dělat. Dobrovolnost.
8)
Zacheus. Zájem na změně života. Neuspokojenost ve svém dosavadním životě. Udělal první krok: vylezl na strom. Mohl zůstat sedět doma a nikam nechodit. Neukazovat se lidem na oči. Strom. Blamoval se. Veřejně se u lidí shodil. Posměch.
9)
Lidé pohrdali Zacheem. To ho mohlo ještě víc zatvrzovat. Není to ale v žádném případě omluva pro darebáky za jejich špatné činy. Nemohou se vymlouvat, že jsou zlí. Postoj lidí je až důsledek jejich předchozího jednání.
a)
Mravní výše, úroveň lidí v době JK.
b)
Když darebáci přestanou dělat zlé věci, přestanou jimi lidé opovrhovat. Jistě a samozřejmě je na místě, že dojde k nápravě vin a k odškodnění poškozených.
10)
JK nenávidí hřích, ale miluje hříšníka. Resp.: dává mu šanci k nápravě. Neomlouvá hřích. Nechlácholí hříšníka. S každým jedná jinak, individuálně.
11)
Daniel 7,13: Přichází mesiáš podobný synu člověka. Označení pro JK.
12)
Zázrak. Změna člověka.

Poznámky.:

1)
Císař Augustus:
a)
Ovečky je třeba stříhat, ne holit. Někteří jeho přehorliví úředníci lidi dřeli div ne z kůže. Snaha horlivců: Obohatit se. Nahrabat si. Získat co nejvíc i pro sebe.
b)
Augustus pochopitelně nebyl žádný lidumil na trůně. Jako dobrý tržní ekonom však věděl, že když se ovce ostříhá, zlatá vlna vyroste rychleji, nežli když někdo tu ovci oholí dohola.
2)
Lukáš 5,1-11.
a)
JK káže z loďky. Petr. Nejdřív je lhostejný pozorovatel. Při opravě sítí asi poslouchá jen jedním uchem. Ježíš ho požádal o pomoc: Odvez mne na loďce kousek od břehu. Ježíš použil loďky jako kazatelny.
b)
Pak Petrovi nezbylo než poslouchat. Je povolán, aby byl rybářem lidí. Má získávat lidi pro JK.
3)
Zacheus. Dvoji posuzování:
a)
Vidět Zachea kladně.
1.
Blamáž na stromě. Touha napravit život. Chtěl jít za JK. Aspoň ho vidět.
2.
Jako enormní hříšník si nemohl troufat ani v nejbujnějším rozběhu své celnické fantasie počítat s tím, že by s JK vůbec mluvil. Resp., že by Ježíš chtěl či byl ochoten mluvit s ním.
b)
Zápor. Nechtěl jít k JK úplně. Jen vidět. Napolovic. Být blízko, ale ne zase tuze moc blízko. Polovičatost. Jen zpovzdálí. Ponechat si starý způsob života i s materielními výsledky.
1.
Přijmout navíc k životu spiritualitu. Duchovně si podbudovat život. Nijak se neměnit. Duchovní nadstavba. Duchovní přilepšení k dosavadnímu zajištěnému a zabezpečenému životu.
2.
Strom. Dobrá pozorovatelna. Kostel. Může tam sedět jen nezúčastněný podřimující divák. Budu poslouchat nebo si na chvilku zdřimnu.
3.
Soukromí rodiny. Zpovzdálí se trochu informovat o křesťanských hodnotách. Opatrně, aby se mne to zase moc nedotklo, ale zase abych se ukázal. Samozřejmě bez blamáže na stromě. Přilepšení ke stereotypu života.
4.
Právo kritizovat v církvi druhé. Právem, když něco kazí. Správná kritika je samozřejmě vždycky na místě. Ale když se sami na ničem nepodílíme, pak nemáme morální právo kritisovat. Pravdou ovšem je, že lze kritisovat i bez morálního práva.
c)
JK nás zve dolů z pozorovatelny. Něco po nás chce. Chce být s námi. Nový pohled na život. JK s námi chce hovořit. Změna s námi. Důsledky setkání s JK.
4)
Jericho. Podívaná. Sběh lidí.
a)
Lidé upřímně toužící po evangeliu. Pomoc a naděje v JK.
b)
Atrakce. Podívaná. Nikdo přece nemůže chybět. Nikdo si nechce nechat ujít zajímavou podívanou. Senzace. Bude se o tom dlouho mluvit. Téma hovoru mezi známými.
1.
Kdyby tam někdo nebyl, tak by se na něj dívali jako na kulturního a společenského ignoranta. Hendikep (handicap) ve společnosti. Nikdo proto nemůže chybět. Je třeba se i ukázat.
2.
Mírně přetaženo: Jít se kouknout, co se to děje a jak ten prorok z Galileje vypadá. Asi jako kdyby kdysi přijížděl nebo projížděl vesnicí cirkus.
5)
Zacheus. Má společenské postavení. Osobnost ve městě. Vážený a bohatý občan. Propůjčil se ale ke službě Římanům. Svým způsobem kolaborant. Neslo mu to. Vše je ochoten udělat pro peníze. Jeho život se točil kolem mamonu.
a)
O peníze jde pochopitelně a samozřejmě každému. Jenže jsou i poctivější způsoby, jak si peníze vydělat. Zacheus šel cestou rychlejšího zbohatnutí i za cenu pošramocené mravní pověsti.
b)
Každý Zachea potřeboval. Nikdo si to s ním nemohl rozházet. Bylo nutno ho uctivě zdravit. Ale v zástupu bylo možné mu stoupnout na nohu a dát mu nějaký ten šťouchanec (štulec) do žeber a trochu ho i zmáčknout.
c)
Nikdo se s ním nechtěl přátelit. Udržovali s ním jen služební zdvořilý styk. Když ho museli potkat a pozdravit, tak to byl pozdrav i nepozdrav zároveň. Odměřený odstup od nesolidního člověka.
6)
Zacheus šidil a okrádal lidi. Mnoho vynalézavosti v šizení. Rozmanité způsoby. Týt z lidí. K jejich škodě. Získat z nich. Uměl to. Vyznal se. Věděl, jak na to.
a)
Navenek si Zacheus vůbec nemusel pošpinit ruce. Co není ještě nezákonné, to ještě nemusí být nemorální, že ano? Anebo právě morální? Inu, formulace se dají zaonačit a zesložitět, aby se to dalo kroutit jako paragraf na všechny možné strany.
b)
Nějaká ta díra v paragrafu ještě také zůstane nebo se udělá či přidělá. A vždycky se dá povědět: přece to není (výslovně) zakázáno.
c)
Co je únosné podle lidských zákonů, paragrafů, to ještě nemusí odpovídat zdravému lidskému mravnímu cítění.
d)
Krom toho jsou ještě i Boží paragrafy, které jsou, žel pro mnohé lidi, přímočaré, nezkroucené a nepokroucené.
e)
Paragrafová lidská chytristika. Není to (přece) proti žádnému paragrafu.
f)
Co je ještě třeba únosné podle lidských paragrafů, může už být přestoupením Božích řádů a přikázání. Bůh navíc hledí k srdci.
7)
Pokání. Různé formy a podoby v různých situacích. Různé u různých lidí. Důsledky pro život. Přijetí evangelia JK s sebou něco nese.
a)
Mnoho slov. Vyznání. Lítost.
b)
Změna života. Důsledky.
c)
Hříšná žena.
1.
Měla mast v alabastrové nádobě za 300 denárů. Byl to výsledek jejího předchozího (dosavadního) hříšného života.
2.
Pomazala nohy JK. Zbavila se zabezpečení na další život. Náprava života. Nový život bez vazeb na předchozí hříšnost a její materielní výsledky.
d)
Nikodem.
1.
Přišel jednou za JK tajně v noci, poněvadž měl strach přijít za denního světla a před lidmi.
2.
Když po ukřižování věrní utekli, pohřbil JK. Přiznal se k němu ve chvíli fiaska JK, viděno po lidsku. I Josef z Arimatie. V nejméně vhodném okamžiku. Žádná sláva a výhody.
e)
Bohatý mládenec. Věřil od mládí. Zbožný od mládí. Pro JK nebyl ochoten opustit všecko. Kontrast proti Zacheovi. Zacheus bez diskuse a vůbec bez jakéhokoliv říkání a výzev JK rozdal polovinu chudým a své viny napravil a uhradil vše ošizeným.
f)
Marnotratný syn. Návrat. Pokání. Změna. Přišel k sobě. Návrat k Bohu.
8)
JK k nám přichází:
a)
Podaná pomocná ruka. Láska.
b)
Jiná forma lásky.
1.
Výzva JK: Dolů se stromu. Ne pozorovatelna, ale být s JK.
2.
Nemusí nám takový projev lásky JK být vždy příjemný. Ne neutrální postoj, pozorovatel.
3.
Případně lidsky vypočítavý postoj. Mít z obého něco. Přijmout evangelium a zachovat si starý způsob života. Chytristika člověka.
9)
Táhnout to na obě strany.
a)
Evangelium i mamon.
b)
Lze to i skvěle zakamuflážovat před lidmi.
c)
Bůh ale hledí, dohlédne až k srdci.
d)
Mnozí jednou nohou už vyskočili z lodičky církve. Už přenesli své věci do bezpečí. I své srdce. Své poklady nejen materielní, ale i duchovní. Přitom třeba vybrakovali církev jako podle jejich názoru již nepotřebný vrak, z něhož je možno ještě něco vyrabovat či jinak vytěžit.
e)
Inu, i poklady tradičních duchovních hodnot v dodatečně různě sekularisované transformaci stojí za to.
10)
Text. Nepotřebují zdraví lékaře. Zdraví: Celkové blaho. Od tělesného přes duševní, psychické, sociální až po blaho duchovní. Kdo se podle této definice cítí zdravý?
a)
Jeden řečník použil této otázky jako efektní vsuvky do přednášky. Kdo se cítí být opravdu zdravý? Zvedla se jediná ruka. Patřila paní na vozíčku.
b)
Vážná otázka: Byla ta paní opravdu zdravá, i když tvrdila, že se tak cítí? Byla schopná posoudit situaci? Duchovní zdraví. Zda jsme my schopni posoudit situaci. V oblasti duchovní je to ještě mnohem složitější nežli v oblasti tělesné.
c)
Je člověk opravdu zdravý, i když se právě v daném okamžiku cítí dobře? Chromý. Sedí s dalšími lidmi u stolu a rovnocenně se baví. Za chvíli však bude potřebovat pomoc.
d)
K plnosti osobnosti člověka patří, aby nebyl ani přímo ani nepřímo svou situací nebo očekáváním svého okolí nebo závislostí na něm tlačen říkat to, co lidé kolem chtějí slyšet či co by rádi uslyšeli a čím by se jim dalo zavděčit.
e)
Hříšníci jsou rovněž v pokušení tvrdit, že vlastně nejsou ani tak moc hříšní. Že se najdou jiní, kteří jsou na tom před PB hůř.
11)
Kdo je podle JK zdravý?
a)
Farizeové se cítili dobře před PB. Objektivně byli nemocní, hříchem. Sami si pro sebe potichu položme otázku: Cítíme se být před JK zdraví nebo nemocní? Uvědomujeme si při sobě nějakou nemoc hříchu?
b)
Nebo si myslíme, že máme na sobě jen nějakou tu nepatřičnou kosmetickou drobnost? Ke kosmetické úpravě. Neteoretizujeme. Apel na nás. Prakticky.
12)
Zacheus redivivus.
a)
Ze Zachea je trošku udělán dnešní člověk. Nejde totiž především o dávného Zachea, ale o posluchače pod kazatelnou. Dnešní člověk je oblečen do hávu dávného Zachea. Aktuální interpretace a aplikace.
b)
Exegesi však samozřejmě nepomineme. To si přece farář nemůže nikdy dovolit.
13)
Při kázání má mluvit živý JK k nám. Nebo máme kázat Krista ukřižovaného. Kéž by se mi aspoň to podařilo a dařilo. Má mluvit Kristus živý, který byl ukřižovaný.
14)
Posluchači pod kazatelnou. Prostí. S akademickým titulem. Bohatí okatě hříšní Zacheové však chybí.
15)
Psychologisace.
a)
Jak asi uvažoval Zacheus. Je to možno vytknout tomuto kázání. Bible říká prostě: Zacheus chtěl uvidět Ježíše. Aby ho vůbec poznal. Nic víc. Mnozí faráři to vykládají všelijak dotaženě a dotahovaně.
b)
Jedná se samozřejmě o oprávněnou a nezbytnou aplikaci a aktualisaci. Farář přece ve svém kázání nemá zůstat jen u toho, co bylo kdysi ve SZ a v NZ. Má pod kazatelnou posluchače TKT (třetího křesťanského tisíciletí).
16)
V kázání není řečeno a vyloženo všecko. Jen hlavní myšlenky z textu. Omezenost 20 až 25 minutami. Farář by však měl znát podstatně víc nežli jenom to, co poví v těch 20-25 minutách kázání.
17)
Možno např. Rozvinout: Pojď dolů, s výšin nebo pozorovatelen všedního života.
18)
Dotaz: Jestli takové kázání kážu každou neděli.
a)
Abych co nejlépe vyjádřil svůj názor, opřu se o autoritu. Věhlasný kazatel, jimž nejsem: Jen jednou za měsíc, jinak kážu lépe.
b)
A hlavně: V ostatních kázáních se vyhýbám aktuální sociální tématice, která vede lidi k ošívání se.
19)
Evangelizační kázání. Jak dělané a šité na současnou dobu a dnešní lidi. Jen to umět vystihnout a nebát se to otevřeně a nahlas povědět.
a)
Zacheus cele uvěřil v JK.
b)
Zacheus napravil svůj život docela konkrétně. Odškodnil poškozené. Poznámka: Při běžných evangelisacích se až tak daleko evangelisující kazatel většinou nedostane.
20)
Etika je důsledkem evangelia. Nebát se této samozřejmé samozřejmosti.
21)
Riziko zkreslení obrazu Zachea ve snaze po přiblížení a po moderní interpretaci. Např.: Zacheus byl pán při těle. Tehdy bývali lidé všeobecněji hubenější.
a)
Bohatý člověk se sedavějším zaměstnáním však i tehdy mohl mít při nejmenším mírnější či aspoň potenciálnější náběh k obesitě.
b)
Protinámitka: Čekal jsem, že si toho někdo všimne. Děkuji vám. Těším se, že si též všimne důrazného upozornění na prospěchářství. Ponechat si výhody světského života a mít evangelium jako duchovní nadstavbu.
c)
Typický prospěchář. Ze všeho něco mít. Získat tele i z jalové krávy.
22)
JK se obrací k lidem na ulici.
a)
My bijeme do lidí jen v kostele. Někdy deptáme ty, kdo ještě chodí. Ježíšovo evangelium osvobozuje od starého způsobu života. Odezva jen u lidí hledajících, neuspokojených s dosavadním způsobem života.
b)
ČCE zasahuje jen poměrně uzoučký výsek na rozlehlém náboženském trhu tohoto světa.
23)
Smlouvy v bibli:
a)
Noe. Boží milost. Závazek jen pro boha, ne pro člověka. Nebude potopa.
b)
Sinaj. Závazek i pro člověka. Ale ku prospěchu člověka.
c)
Golgota. Ale stojí to už život JK. Jednostranná akce boží milosti. Žádné předběžné podmínky pro člověka. Dodatečná vděčnost.
24)
Exteritorialita. JK překračuje hranice židovské exteritoriality. Náboženská, duchovní a kulturní ohraničenost a vyhraničenost.
a)
Chrám. Exteritorialita kulturní a náboženská ve vlastním slova smyslu.
b)
Země. Vázanost na zemi Izrael. I když pod nadvládou Říma. Velikonoce. Poutě do Jeruzalema. Běžná židovská praxe tehdy.
c)
Praktický životní styl. Odlišnost. Relativně velká misijnost. Proselytismus. Plná aklimatizace do židovstva nastala až ve třetí až čtvrté generaci. Tehdy se žilo pomaleji. Židé si nepotrpěli na žádné rychlokvašky.
d)
Pevné mravní normy v obecném lidském povědomí. Lidé: Židé. Samaritáni. Pohané. Přisluhovači Římanům.
e)
JK respektuje exteritorialitu Židovstva.
1.
Platí daň chrámu. Návštěvy chrámu. I když pak dojde vyčištění chrámu od Ježíše.
2.
Nebyl za hranicemi zaslíbené země, i když propaguje modlitbu v duchu a v pravdě, kdekoliv. Ani jeruzalem, ani Garizim. Poznámka: Césarea Filipova byla tak trochu mimo rámec zaslíbené země. Rovněž i krajina Tyru a Sidonu.
3.
Životní styl. I kulticky. Velikonoce. Svoboda od mytí rukou. Otázka soboty.
f)
Zacheus. Zčásti se nalézá za hranicí exteritoriality. Či jen teritoriality.
g)
Skutky 15. Apoštolský koncil. Vymanit se z exteritoriality. Židokřesťané to nepřekonali. Malá otevřenost pro svět.
h)
Církev za totality. Chrám. Bylo respektováno od státu, když církev konala svou činnost v bohoslužebných prostorách. Kult. Životní styl křesťanů. Jen v církvi. Riziko duchovní stagnace. Gheto. Snaha zatlačit církev do ústraní všeho druhu.
i)
Před VLR a po VLR:
1.
Zákonictví Židů. Tzv. Prohlubování zbožnosti. Oblast liturgie, hudby, životního stylu víry a pod. Do něčeho církev dnes ustupuje či dokonce utíká. Něčemu z této oblasti se vyhýbá. Někdy i ke své škodě.
2.
Praxe života. Dnes je to značně rozmělněno. Dvojkolejnost. Všední den a neděle. Nedělní bohoslužby jsou v církvi respektovány jako autentický projev víry.
3.
Kázání ve 3. Osobě. 88. Myšlenky z jednoho slavnostního kázání před mnoha lajky i faráři:
Prostá služba je víc než mamonářství. Sbor bude dotud živý, pokud v něm budou jednotlivci obrácení k Bohu. Církev se musí obrátit k evangeliu PJK.
Poznámka: Copak dosud církev žije bez evangelia JK? Copak se církev dosud neobrátila k evangeliu PJK? Z čeho tedy vlastně až dosavád (dosud) církev žije? Proboha, ale ne pro Boha, kam jsme to vlastně zabředli? Kam jsme to dopracovali? Kam to kdo zakormidloval?
j)
Osobní vyznání. JK: Věřím. Osvobodivé svědectví o vlastní víře. Erfahrung. Adekvátní vyjádření mnohých pravd víry. Osobní apel. Vztah já-ty. A co tomu říkáš ty?
25)
JK hledá každého člověka. Bůh hledal Adama v ráji. Hříšník se schovává před svatým Bohem.
26)
Zacheus: Prťavý mafián.
27)
Čtyřnásobná náhrada. Nikoli odveta. Odškodnění.
a)
Podle platných paragrafů. Zacheus začal plnit zákon. Začal jednat podle zákona. Ne že by začal projevovat nadměrnou a benevolentní milostivost. Začal dělat to, co měl dělat. Co bylo jeho povinností konat.
b)
Navíc nad náboženské paragrafy: Rozdal polovinu majetku chudým.
28)
Následný verš 11. Doklad úspěšnosti JK. Lidé očekávají, že KB přijde ihned, když se změnil takový enormní hříšník.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.