46. Dělníci na vinici. Matouš 20, 1-16.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Efezským 2,8:
Milostí spaseni jsme skrze víru. Ne sami ze sebe. Je to dar od Boha.

Čtení:

Matouš 20, 1-16.

Postup:

1)
Palestina. Řešení situace nezaměstnanosti.
a)
Námezdní dělníci. Příležitostní pracovníci. Sezonní pracovníci. Náměstí. Nezaměstnaní se tam shromažďovali. Jakýsi tehdejší pracovní úřad.
b)
Zájemce o pracovníky se přišel domluvit přímo s lidmi. Dohoda o mzdě. Večer byla mzda vždy vyplacena.
2)
KB je podobno hospodáři.
a)
Časně ráno vyšel najmout dělníky. Domluva: Za denár na den. Tehdy to byla slušná mzda ke spokojenosti zaměstnance. Další byli najati později za spravedlivou odměnu, podle délky pracování v části dne: Hospodář stále chodil najímat další a další dělníky.
b)
9, 12, 15, 17 hodin. I na hodinu si hospodář najal poslední dělníky. Dělalo se do šesti. Odměna: Tři čtvrtiny denáru, polovina, čtvrtina, dvanáctina.
3)
Ti najatí jen na hodinu: Nikdo nás nenajal. Hospodář je najal z milosti na tak krátkou dobu. Dělník jen na hodinu byl skoro ztrátový.
a)
Proč tvrdí: Nikdo nás nenajal. Asi tam nebyli ráno ani později, když hospodář přicházel najímat. Asi si chodili hledat měco jiného nebo lepšího. Zklamání. Nic nepochytili.
b)
Život člověka běží a ubíhá. Hledání. Něco uchytit. Konec života. Co zbývá. Blíží se smrt, konec.
4)
Večer. Šafář. Mzdový účetní. Podle rozhodnutí hospodáře má začít od posledních a všen má dát stejně jako za práci za celý den. První se domnívali, že dostanou víc. Dostali také stejně jako ostatní.
a)
Ti, kterým bylo přidáno, Vděčně a radostně odešli domů.
b)
První dělníci, kteří pracovali od samého rána. Nespokojenost. Reptání. Dřeli jsme se celý den. Za horka. Mzda je stejná, jako dostali ti poslední lenoši. Je to nespravedlivé.
5)
Hospodář:
a)
Neděje se vám křivda. Dostali jste podle smlouvy. Tak jsme se přece domluvili. Ostatním dávám ze svého jak chci. Milosrdenství k jejich rodinám.
b)
Se svými penězi si každý může dělat, co uzná za vhodné.
6)
Závist, že je pán laskavý. Poslední budou první, první poslední.
7)
Hospodář: PB. Nejvyšší pán. Všichni, každý dostáváme víc, z boží milosti.
8)
Víra v Boha od mládí. Práce na Boží vinici celý život. Až do stáří.
a)
Uvěření až ve stáří. Lotr na kříži. Uvěřil až za 5 minut dvanáct. Jen kdyby člověk věděl, kdy umře, kdy to bude za 5 minut 12.
b)
Stejná odplata. Život věčný. Každý dostáváme přidáno.
c)
I když někdo pracuje pro PB od samého mládí, je otázka, zda nemá nějaké díry ve vytrvalosti nebo nějaké prostoje.
9)
Věřící. Nezávidět si mezi sebou Boží milost. Přát druhému to dobré.
10)
Nejkrásnější: Sloužit Bohu od dětství.

Poznámky:

1)
KB potřebuje pořád dělníky. Lukáš 10,2: Žeň je mnohá, dělníků je málo.
2)
Zájem PB o každého. I staří jsou voláni a zváni.
a)
Zaměstnání ve světě: Kolem padesátky se výrazně snižuje pravděpodobnost získání zaměstnání v mnohých oborech.
b)
Za pět minut dvanáct. Pět minut před smrtí. Jen vědět, kdy začíná těch pět minut.
3)
Odměna.
a)
Většině je v podobenství přidáno. My patříme k těm, komu je v každém případě přidáváno. Nebo si troufáme říci, že si u PB zasloužíme víc než věčný život? I když třeba věříme od dětství. Jak kvalitně konáme práci pro PB.
b)
Pokora. Neplníme Boží vůli. I kdybychom vykonali všecko, jsme jen neužiteční služebníci. Vykonali jsme jen svou povinnost. Učit se nezávidět jiným boží milost.
4)
Ti, co dostali víc.
a)
Nevypínají se. Vděčně přijali. Nereptají, aby si vybouřili ještě víc. Nenadnášejí se nad ty první.
b)
Riziko: kdo lehce přijal, může mít dojem, že si to nějak zasloužil, že měl větší horlivost nebo výkonnost.
c)
Nejen první, ale i ti druzí a ostatní další by mohli zpychnout.
5)
Pýcha prvních. Nejsme toho ušetřeni ani my. Záslužnické myšlení je u prvních větší riziko než u těch pozdních.
6)
Hospodář dává navíc ze svého. Jeho dobrá vůle. Lze si pomyslet: Blázen. Marnotratník. Do jeho věcí mu ale nelze mluvit. My si se svými penězi též můžeme dělat, co chceme. Co je komu po tom. Nepřejeme si, aby nám do toho někdo mluvil.
7)
Otázka křesťanské etiky.
a)
Nemůže to být ekonomické pravidlo. Utopie. Běžné vztahy mezi lidmi: Já dám, ty dáš nebo uděláš.
b)
KB. Jiné vztahy, jiná měřítka. Naděje i pro nás. Naděje i pro slabé, kteří nemohou spoléhat na své výkony pro KB. Vposledu na zásluhy nemůže spoléhat nikdo.
8)
Ne výmluva k lenosti. Skutky vděčnosti. Kdo Poznal velikost boží milosti, ten koná dobré skutky z vděčnosti. Kdo dobré skutky vděčnosti nekoná, lze pochybovat, zda poznal boží milost.
9)
Nikdo nás nenajal.
a)
Tíseň. Nikdo nás nepotřeboval. Nezaměstnaný. Obchází marně od firmy k firmě. Nejistota, zda bude obživa i pro rodinu. Tehdy nebyly žádné, ani minimální sociální výpomoci.
b)
Čemu věnovat užitečně život. Být neužitečný, nepotřebný. Zlé, nepříjemné pocity. JK dává šanci, příležitost každému. Jen se nechat pozvat. Přijmout pozvání. Nechat se najmout.
10)
Jaká práce pro KB.
a)
Rozdílná. Rozmanitá. Učit se dívat. Kázání. Různé služby ve sboru, duchovní i hospodářské. Návštěva nemocných. Budovat sbor. Svědectví, misie, přátelé doma. Otevřený dům pro Boží dílo v rámci sboru.
b)
Nepodceňovat účast na shromážděních. Žít podle Boží vůle. Životní postoj. Příklad pro jiné.
11)
Příprava na povolání. Učit se v Božích věcech. Růst ve víře.
12)
Jeden denár. Podle názoru některých znalců to bylo mnohem víc, než se tehdy běžně platilo za jednodenní práci. Ranní dělníci byli na výsost spokojeni s takovou nabídkou.
13)
Různá tržiště. Lidé přecházeli. Pracovní úřad. Hledání práce.
14)
Zájem o mladé, zdravé, silné. Hospodář bere všecky na svou vinici.
15)
Milosrdenství vůči těm, které nikdo nenajal. Žili celý den v nejistotě, zda rodina bude mít z čeho žít. Zda bude večeřet. Milost pro nezaměstnané a nezajištěné. Takovou milost může dát jedině Bůh. Žádný pozemský zaměstnavatel by něco takového neudělal.
16)
Vinař dává ze svého.
a)
Naše sociální cítění se bouří. Jak to své získal? Vykořisťovatel? Zdědil to? Uměl to? Schopný?
b)
Bůh. Nabytí vlastnictví. Stvoření z ničeho. Nikoho o nic nepřipravil. Nic nevyspekuloval s kapitálem. Nikoho nevytuneloval.
17)
U JK je práce jistá po celý den. Ne jen na pár hodin. Nehrozí nejistota nezaměstnanosti u JK.
18)
Hledání práce. Kdo to nezažil, dobře se mu mluví. Prý kdo chce pracovat, ten si nějakou práci najde. Stále víc lidí se snaží udržet v práci za každou cenu, i když jsou obtíže.
19)
Perspektiva pro život, pro rodinu.
20)
Bůh dává jistotu a dobrou odměnu. Bere dosvé práce od dětství. Až do vysokého věku.
21)
Den. Obraz celého života.
22)
Obdoba:
a)
Marnotratný sym. Nejistota ve světě. Starší bratr: Práce doma, ale jistota a zázemí. Pot, práce, ale domov, zajištěnost, na svém a ve svém. Láska a ochrana otce. Bez rizika života a nebezpečí.
b)
Staršímu bratru chybí zkušenost ponížení s prasaty. Není o co stát. Doprošovat se. Hledání. Odmítání od lidí. Nejistota, zda se člověk ten den vůbec nají. Marné pokusy sehnat práci.
23)
Zákoníci a farizeové. Záslužnictví. Není divu, že se bouří proti takovému podobenství a i proti jeho vypravěči.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.