45. Bohatý mládenec. Matouš 19.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

1
Timoteovi 6,10:
Kořen všeho zlého je milování penz. Někteří jich byli žádostivi. Pobloudili od víry. Sami se naplnili mnohými bolestmi.

Čtení:

1
Timoteovi 6,1-12. Matouš 19,16-22. Matouš 19,16-30.
16
A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?"
17
On mu řekl: "Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!"
18
Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpověděl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,
19
Cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
20
Mladík mu řekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?"
21
Ježíš mu odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne."
22
Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
23
Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.
24
Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."
25
Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?"
26
Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."
27
Na to mu řekl Petr: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?"
28
Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.
29
A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.
30
Mnozí první budou poslední a poslední první."

Píseň:

Vezmi, Pane, život můj.

Postup:

0)
Posluchači JK. Zástupy. Většinou prostí a chudí lidé. Občas také někdo z bohatých. Hledající lidé ve všech společenských vrstvách. Bohatý mladík. Tradičně se hovoří o mladíkovi. Asi hodně zdědil a zvykl si na pohodlný život. Ale přemýšlel o životě.
1)
Posluchači JK. Rozmanití lidé.
a)
Strženi pravdou. JK. Hoří jim srdce. Poznávají pomoc pro svůj život.
b)
Nedovedli se vždy cele rozhodnout pro JK a následovat ho. Něčeho se pro JK vzdát.
1.
Příklady: Nikodem. Bohatý mládenec.
2.
Kladné příklady: Po ukřižování JK: Nikodem. Josef z Arimatie. Když vystrašení učedníci neměli odvahu vystrčit ani nos, Josef a Nikodém pohřbili tělo JK. Veřejně se přiznali k JK ve chvíli, kdy všechno (po lidsku viděno) nasvědčovalo fiasku díla JK.
2)
Bohatý mladík. Přiběhl k JK. Poklekl a řekl: Mistře dobrý, co mám dělat, abych dosáhl život věčný?
a)
Zajímá ho otázka života věčného. Nesamozřejmé i dnes. Mladí i staří, kolik se jich ptá po smyslu života, náplni, plnosti?
b)
Hledá odpověď u JK, ne kdoví kde jinde. Cítí, že tam je pravda. Lidé hledají spíše jinde. Smysl života. Prožitky. Zážitky. Užít si. Mít se dobře.
3)
JK: Proč mi říkáš dobrý? Dobrý je jen Bůh. Žádný člověk není dobrý.
a)
Polichocení na začátku hovoru?
b)
Mladík tuší, aspoň tuší a vyznává, že JK je Boží syn?
4)
Kdo chce dosáhnout, získat život věčný, má poslouchat boží zákon. Přikázání.
5)
Mladík: Která přikázání? JK: Např.: Nezabiješ. Nesesmilníš. Nepokradeš. Nepromluvíš křivé svědectví proti svému bližnímu. Cti otce i matku.
a)
Ku podivu, je to velmi aktuální i dnes, až příliš.
b)
Mladík: To všecko dělám od svého mládí. Co mi ještě schází?
6)
My:
a)
Děláme to od svého mládí?
b)
Opravdu plníme boží přikázání?
7)
JK: Chcešli být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek. Peníze rozdej chudým. Pak mne následuj. Mladík odešel zarmoucen. Měl mnoho majetku.
8)
JK viděl smutek mladíka. Chtěl by za JK jít, ale nedovedl se pro něho rozloučit s ničím z toho, co měl, co asi zdědil, asi nezačínal z ničeho.
a)
JK k učedníkům, tedy k těm, kteří se ho rozhodli následovat, všecko opustili a šli za ním: Bohatý člověk těžko vejde do KB. Spíše projde velbloud uchem jehly než aby vešel bohatý do KB.
b)
Velbloud uchem jehly neprojde. Na to můžeme vzít jed.
9)
Ucho jehly.
a)
Možno myslet na branku vedle městské brány. Nutno sundat velbloudovi náklad, přinutit ho do pokleku. Musí lézt po kolenou. Prodrat se. Podře se. Tlačit, táhnout. Protlačit ho brankou.
b)
Správněji: Brát tento obraz naprosto doslova.
10)
Učedníci byli zděšeni. Došlo jim to. Proto se zděsili. Komu to nedojde do důsledku, ten se nikdy nad těmito slovy JK nepoděsí. Kdo vlastně může být pak spasen?
a)
JK: U lidí je to nemožné. U Boha je všecko možné.
b)
Lze spolehnout jen na Boží milost. Před Bohem nejsme jen chudí. Jsme i bohatí. Na mnohém si zakládáme. Každý něco má, na čem si zakládá, co si cení. Nutno jako ten velbloud v malé městské brance jít na kolena a prodírat se.
c)
Je nutno ze sebe sundat všecko, co brání v protažení se uchem jehly Božího hodnocení.
d)
Je dobře, když máme kolem sebe lidi, kteří nás táhnou a tlačí.
11)
JK přijímá všecky. I bohaté. I chudé.
12)
Dokonale dobrý je jen Bůh.
13)
Mladík se mýlil. Vzbuzuje to dojem, že opravdu plnil boží přikázání. Na sto procent. Podobná domýšlivost jako u farizea. Nebo žalostný omyl. Jeho srdce nebylo zcela při PB. Nedovedl se vzdát svého majetku pro PB.
14)
Otázka na nás: Dovedeme se vzdát pro PB opravdu všeho? I majetku? Aspoň něčeho? Kolik obětujeme pro PB a jeho věc v tomto světě času, peněz, energie? Stejně máme všecko z jeho milosti.
15)
Nebezpečí majetku. Člověk k němu přilne. Bohatství se stává modlou. Modly poutají srdce člověka.
16)
Zděšení učedníků. Výraz správného poslouchání. Pochopili. Došlo jim to. Kdyby spasení záleželo na člověku, nikdo by nebyl spasen. Bůh může člověku odpustit a přijmout ho na milost.
17)
Píseň: Vezmi, Pane, život můj.

Poznámky:

1)
Rozpor. Napětí v životě.
a)
Jak by to mělo být.
1.
Opustit všecko pro JK. Cele následovat JK v chudobě a nezajištěnosti. Majetek, peníze, kariéra, věhlas, sláva, že člověk něco znamená a má.
2.
Naprosto nic z toho nemít. Úplná obětavost v hadrech, chudobě, bídě, nezajištěnosti.
b)
Kompromisy. Faráři nemají celibát. Odpovědnost za rodinu. Je nutno někde bydlet, jíst, v něčem chodit. U nás je chladněji než v Palestině. Jiná struktura života. Ohledy na mnohé věci.
c)
Pevný vyrovnaný životní postoj, i když člověk něco má. Co je první. Kolem čeho se člověk točí. Zbožnost jen v neděli, jinak vládne bůh peněz? Peníze jsou prostředek i pro službu bohu. Jsou z Boží milosti.
2)
Vše v životě lze nějak převést na peníze. Kariéra. Postavení. Zaměstnání. Majetek.
3)
Konzum. Otázka smyslu života.
4)
Smysl života je v Bohu pro ty, kdo nejsou uspokojeni v konzumu. Spotřeba, látková výměna. Lačnost peněz. Vystačí to třeba na léta a desetiletí. Přijde ale chvíle konce života.
a)
Bůh má jiná měřítka a hodnocení. O všecko stejně přijdeme. Tak bychom to měli rozdat raději dřív.
b)
Ať to přinese užitek v poslušnosti božím přikázáním.
5)
Tento příběh. Jediné místo, kde JK žádá vše rozdat. Konkrétní situace, konkrétní případ.
6)
Kamelon a kamilon. Velbloud, lano. Snáze projde lano uchem jehly. Dohady o původnosti.
a)
Pokud je původně řečeno: kamilon, pak je to chyba opisovačů. Z lana se udělal velbloud.
b)
Pokud bylo původně lano, pak je to vše záměrně zesíleno.
c)
Původně byl velbloud. Zdálo se to být přehnané. Snaha zeslabit.
d)
Původně byl v Ježíšově řeči velbloud. Chyba opisovačů na lano.
e)
Některé rukopisy NZ mají místo velblouda lano. Odhad: Původně tam byl přece jen ten velbloud. Ale i to lano by stačilo. Nejsou totiž dost velké jehly na lano.
7)
Milování peněz.
a)
Matouš 13. Rozsevač. Plevel. Trní. Pečování o věci tohoto světa. Zadusí se víra.
b)
Petr šel po moři za JK. Pokud se díval na Ježíše, tak šel. Pohled kolem na vodní vlny, hned se topil. My: Též se topíme ve svých věcech. Zvl. Když se utápíme v majetkových vlnách, ve vlnobití peněz.
8)
Mladík. Asi si peníze a majetek nevydělal svou vlastní prací. Zdědil. Měl čas přemýšlet o věcech. Chvályhodné. Mohl si užívat. Ale asi využíval majetku i ke značně pohodlnému a bezstarostnému životu. Třeba na určité kultivované úrovni, včetně přemýšlení o životě.
9)
88. Kázání o bohatém mladíkovi u Martina ve zdi v Praze. Kostel sv. Martina ve zdi byl plný dychtivých posluchačů. Osnova:
Část 1:
a)
Bratři a sestry, pozor, pozor, bude soud.
b)
Pozor, bude soudek.
c)
Milí bratři a sestry, bude soudeček.
Část 2:
a)
Varietní teologická ekvilibristika. Zdůvodňování, proč si můžeme vše nechat, i když JK žádal vše rozdat. Nemyslet na sebe. Služba jiným. Aspoň na tyto věci myslet.
b)
Boží milost je veliká. Můžeme na ni spolehnout.
Po Martinu se návštěvníci večerních bohoslužeb (jednalo se převážně o mladé) vyhrnuli před kostel a seskupovali se do hloučků a skupinek.
a)
Atraktivní mladá paní běhala s exklusivní šálou po svých známých, od skupinky ke skupince.
b)
Mladý farář projevoval enormní zájem o kontakty s cizinci. Několik jich bylo přítomno při bohoslužbách.
c)
K Martinu tehdy přišel jakousi náhodou i nějaký neznámý mladý člověk odkudsi z jakéhosi venkovského sboru. Uprostřed skupinek bavících se mládežníků před kostelem zůstal docela sám.
1.
Kolem něho se neustále udržovala mezera. Bavící se skupinky známých působily dobrým dojmem dobrého společenství.
2.
V církvi se musí člověk umět prosadit. Vedrat se. Být něčím atraktivní. Něco nabídnout. Něco mít a něčím být. Musí aspoň někoho znát. Musí zapadnout do nějaké party.
3.
Za tím venkovským mládežníkem tehdy nakonec přišel jediný člověk: jeden bohoslovec. To pro onoho venkovského sdružence byla sladká rozinka uprostřed peprných chvil s hlasitým mládežnickým hlaholem kolem.
10)
Nepokradeš. Žít nějakým způsobem na úkor někoho. Tunelování. Okrádání všech. Jiní by mohli mít vyšší životní úroveň.
11)
JK nechytá odcházejícího bohatého mladíka za ruku: nějak to zařídíme. Uděláme to nějak trochu jinak. Však bys mohl být třeba dobrým sponsorem.
a)
Mladík odchází smuten jsa. Ví a uvědomuje si, že o mnoho přišel. Nemůže mít ale obé. Rozhodnutí na ostří břitvy nebo aspoň nože. Každý se ale rozhodne sám. Nikdo z nás nesejme břímě takového nepříjemného rozhodnutí.
b)
Kontrast: Učedníci se zděsili. Mladík se zarmoutil. Oboji pochopili, oč vlastně jde. Oboji ale trochu jinak. Každý na druhé straně. Mnoho lidí ale nepochopí, oč vlastně jde. Proto jsou ušetřeni mnohého zděšení.
12)
Názor jednoho faráře v jednom kázání:
a)
Sice to PJ řekl, že se má bohatý mládenec pro JK vzdát všeho, ale nemyslel to tak doslova.
b)
PJ to myslel tak, že nemáme příliš moc lpět na majetku. Máme ho dát do služby na jeho díle. Můžeme to udělat např. Tak, že přispějeme víc na církev.
c)
Někteří teologové pochopitelně mohou vědět lépe než sám PJK, jak to vlastně PJK myslel. My ale víme, jak to řekl.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.