42. Farizeus a publikán. Lukáš 18.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.
Kdo se povyšuje, bude ponížen. Kdo se ponižuje, bude povýšen.

Čtení:

Lukáš 18,1-8 Vdova a soudce. Lukáš 18,9-14 Farizeus a publikán.

Postup:

1)
Farizeové. Přísné a přesné plnění Mojžíšova zákona.
a)
Chvályhodné.
b)
Špatné: Mnozí si pak o sobě mysleli, že jsou spravedliví, že jsou lepší než druzí.
c)
JK zaměřil své podobenství proti nim.
2)
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se tam modlili. Proto se přece chodí ¨do chrámu. Samo o sobě je to chvályhodné. Stavíme se před PB.
3)
Farizeus. Sebevědomá modlitba se vztyčenou hlavou.
a)
Bože, děkuji ti, že nejsem takový, jako jiní lidé: Zloděj. Nespravedlivý. Smilník. Jako tamten celník.
b)
Postím se dvakrát týdně. Mělo se postit jednou týdně. Jeden den postu navíc, nad povinnost.
c)
Desátky. I z máty a kopru. Nic neubral. I z mála. Má to dobře spočítáno, co vše pro PB koná. Plní si své povinnosti vůči PB. Nešidí PB. Řádně přiznává a platí své daňové povinnosti vůči PB.
4)
Publikán. Celník. Skromně a pokorně zůstal stát někde v koutku vzadu. Sklonil oči k zemi. Bil se v prsa, doslova i v přeneseném slova smyslu. Krátká, stručná, výstižná, výmluvná modlitba: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
5)
Hodnocení JK: Celník odešel domů ospravedlněn. Farizeus ne. Kdo se povyšuje, bude ponížen. Kdo se ponižuje, bude ponížen.
6)
Půst. Osvědčit, že člověku nezáleží jen na tělesných věcech. Co se ušetřilo, nedávalo se do spořitelny, ale na Boží věci, konkrétně jako almužna pro chudé. Forma sociální péče. Řešení sociální situace.
a)
Při půstu se člověk může a má více věnovat věcem duchovním. Soustředit se k Božím věcem.
b)
Něčeho se vzdát pro dobrý účel, např. Humanitární. Nešlo o šetrnostní škrtilství a o intensivní šetření a ušetření pro sebe a na sebe.
c)
Farizeus si dělal z půstu zásluhu. Postil se o jeden den v týdnu navíc. Musíme uznat: Byla to značná oběť. I když se nejednalo o půst úplný. Bylo povoleno: Jen chléb a voda.
d)
My. Možnosti našeho eventuelního půstu dnes. Nejen omezení jídla a pití. Omezení požitků života. Skromnější život. Vysadit: Alkohol. Káva. Cukrárna. Módní šaty. Auto, víc chodit pěšky. Méně luxusní auto.
e)
Rozdíl půstu a šetrnosti.
1.
Ušetřené peníze věnovat na Boží nebo na humanitární věci.
2.
Půst jako z nouze ctnost. Když nemám na alkohol, tak se tzv. Postím. Když nemám na auto, tak si přikrášlím, že chození pěšky je forma půstu.
7)
Desátky. Odváděly se z hlavních plodin země a stromů. Odevzdávaly se do chrámu. Farizeové chtěli být spravedlivější než nařizoval zákon: Platily desátky i z drobných věcí. Kmín. Kopr. Počítali si to za zásluhu. Nešidili PB.
My. Salár. Aspoň jedno Procento. Tolik, co se platí jako příspěvek na ROH. To si umíme spočítat. Stojí nám PB za to, co vydáme na televizi, na radio nebo na toiletní papír?
Nesměšovat pojmy. Přesně rozlišovat.
a)
V době JK byly desátky jakousi církevní daní. Prakticky je to dnešní salár.
b)
Desátky byly odevzdávány chrámu. Dnes: Salár pro církev. Církev s tím hospodaří pro sebe (udržení organisace) a pro fedrování Boží věci v tomto světě.
c)
Vedle desátků se v době JK (ale i dnes) dávají církvi další dary při různých příležitostech. Rovněž i sbírky. To je nad ty zmíněné desátky.
d)
Někteří lidé lišácky rozlišují: Dávám desátky pro PB, pro Boží věc v tomto světě.
1.
Ale hospodaří (si) s tím sami. Maličko dají na salár. Ještě méně věnují na sbírky.
2.
Nejvíce věnují pro (na) různé soukromé akce v souvislosti s církví nebo s duchovním životem. Např. Cestování na kurzy, církevní rekreace a pod.
e)
Upozornění: Se svými penězi si každý může dělat, co chce a co uzná za vhodné podle svého názoru a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
1.
Nikdo samozřejmě není povinen věnovat na církev nebo na PB (v různé podobě) ani floka. Nemusí dát třeba vůbec nic.
2.
Když však někdo dává, měl by být aspoň vnitřně a vnějšně natolik poctivý a měl by otevřeně říci, jak to s těmi desátky u něho doopravdy vlastně je. Prakticky povětšině nakonec PB i církev utřou ústa.
3.
Fakticky se jedná o hřích Ananiáše a zafíry. Skutky 5.
4.
Kdyby dnešní rádo by přezbožní klamači a lišáčtí licoměrníci v této oblasti měli dopadnout a skončit jako oni podfukáři a vejtahové z první církve, tak by nastalo poměrně značné mravní pročištění v některých církevních kruzích. Ale ovšem i určité umenšení církve v oblasti členské základny.
8)
U PB si nelze nic zasloužit. Jsme hříšní lidé. Prosit o milost a odpuštění je třeba pořád a neustále.
9)
Celník. Publikán. Šejdíř. Keťas. Šmelinář. Tunelář.

Poznámky:

1)
Farizeus se povyšoval. Je to přirozeně zakořeněno v člověku. Nejsme přece jako leckteří lidé. Díky Bohu a nám. Opravdu takoví nejsme a nechceme být. Snad nejsme vrazi, zloději, smilníci.
a)
Ale jsou i jiné možné hříchy: Pýcha. Mnohá neposlušnost Boha. Různé klamání Boha a lidí.
b)
Vděčnost Bohu za to, že nejsme opravdu jako zloději, smilníci, tuneláři a pod. Mezi pýchou a pokornou vděčností je někdy malý krůček. Resp., právě naopak. Malý krůček je mezi pokorou a pýchou. Zvláště, pokud by ta pokora byla tak trochu hraná.
2)
Domněnka, že jsme lepší. Každý se musí bránit tomuto přirozenému pokušení. To ale vůbec neznamená, že farizeus by měl být jako publikán. Nejde o to, že by farizeus měl v něčem sestoupit (poklesnout) na rovinu publikána.
3)
Nejsme vrahové, cizoložníci, lháři. Kéž by tomu tak vždy bylo. Plnit své sliby. Ohleduplnost. Láska k bližním. JK: Kdo nenávidí svého bratra, je vrah.
4)
Farizeus. Udělal by s chutí čistku v chrámě, kdo tam patří a kdo ne. Nakonec by tam asi zůstal jen sám. Nejen čistka v chrámě. I v KB. Asi by tam byl také sám.
5)
Publikán.
a)
Jde do chrámu. Vědomí hříchu. Kdo jiný má jít do chrámu než hříšník.
b)
Tehdy hříšníci ještě chodili do chrámu, dnes už ne.
c)
Maskovaní hříšníci s dekórem spravedlnosti do chrámú však ještě tu a tam přicházejí.
6)
Možná rafinovaná reakce hříšného srdce člověka: Já do chrámu nemusím, já jsem přece spravedlivý. Hřích pýchy a samolibosti má opravdu řadu rafinovaných podob a forem. Nebudu tam s publikány a jinými podobnými parchanty, s takovou hříšnou chátrou.
7)
Farizeus všech dob a všech odstínů. Měl by se učit podat pomocnou ruku publikánům.
8)
Půst.
a)
Ne jen otázka jídla. Odřeknout se něčeho příjemného. Nejet např. Na dovolenou.
b)
Jednota bratrská: ušetřené peníze se věnovaly na chudé. Skromnější způsob života. Udělat něco pro potřebného bližního. Co se člověku nechce dělat. Nepříjemná služba, posloužení.
c)
Půst v oblasti času. Věnovat svůj čas. Navštívit nemocného, osamoceného.
9)
Zkryté záslužnictví.
a)
Rafinované srdce. Póza kajícníka, publikána naoko. Zakrýt hřích pyšného srdce tím, že se člověk navenek a i naodiv bude bít v prsa, ale obezřetně, aby neřekl nic konkrétního. Obecné vyznávání lidské hříšnosti. Zakrýt hřích pýchy.
b)
SZ. Půst naoko. Pošpinit se popelem. Efektní ušpiněnost před lidmi. Uvnitř zůstává tvrdé srdce bez sociálního cítění.
c)
S tím předváděním půstu nebo dokonce pokání navenek se to však samozřejmě nesmí přehnat, aby si někdo náhodou nepomyslel, že se jedná opravdu o hříšníka nebo doopravdy o nějaký hřích překračující společenskou nebo církevní únosnost.
d)
Je třeba zachovat obecné církevně-společenské dekórum. Však si přece všichni rozumíme, oč vlastně jde. Že ano?
e)
Takže zůstaneme i nadále jen u té přiměřeně únosné obecnosti a všeobecnosti. Přece jsme všichni hříšníci, inu ano. Žel někdy i velmi umně rafinovaní. Takže: skončíme raději s dalšími úvahami a s dalším uvažováním.
10)
Složitost života a situací víry.
a)
Teoreticky to samozřejmě nepopíráme. Milujeme však plytkou jednoduchost. JK jde někdy příliš do hloubky. To není po každé podle našeho gusta. Takže: Přestaňme už konečně s náznaky.
b)
Farizea tudíž nekompromisně odsoudíme i s těmi kolem nás, kteří se jim podobají.
c)
My se přece nepodobáme ani farizeovi, ani publikánovi. Nebo snad náhodou oběma? Oběma v tom podle JK lepším nebo horším? Inu, přece jen jsme hříšníci, kterým to někdy ku podivu prospěšně pro nás myslí.
11)
Desátky. Farizeus nezůstal PB nic dlužen. Uměl to přesně spočítat, sobě, PB. Náš salár, jedno procento. My si naopak někdy opačně děláme zásluhu, že ve výpočtu nejsme tak přesní jako onen farizeus. Nejsme tudíž farizejští, že ano?
12)
Farizeus by mezi námi jistě dělal čistku. Nemylme se. Nikdo by neobstál. Všechny by nás poslal pryč. Zůstal by v kostele sám.
a)
Naše malá horlivost. Málo modliteb.
b)
Malá zbožnost ve všední dny. Neobstáli bychom před ním.
c)
Malá obětavost pro církev. Salár. Mnohdy ani jedno procento, natož desátky.
d)
Moc dobře by na nás viděl odpuštěné a zamlčené, zkryté a ukryté a ukrývané hříchy.
e)
Mluvil a jednal by s námi tak, že bychom s ním nevydrželi. Sami bychom raději odešli, utekli.
13)
Obětavost v Izraeli: Desátky. Daň. Neplatit je by bylo dnes jako neplatit daně. Další dary, při různých příležitostech. Sbírky v chrámě. Almužny, sociální činnost. Odvody peněz z půstu, z ušetřeného. To vše navíc k těm povinným desátkům.
14)
Publikán. Celník. Zaměstnání.
a)
Plat. Nebyly přesné, novelizované předpisy. Celník tehdy (současně i mýtný) poměrně volně stanovoval poplatky, něco si občas přirazil.
b)
Zdroj příjmů. Každý se musí nějak živit.
c)
Příležitost vydělat si víc. Ošidit. Navíc byl celník kolaborant s Římany. Pracoval pro ně. Výhodná, dobře placená práce.
d)
Všem bylo na první pohled a poslech jasné: jde o hříšného člověka. Celník je příkladný enormní hříšník.
e)
Vysoké mravní povědomí v tehdejší době. Lidem bylo jasné, co je černé a co je bílé. Co být má a co být nemá.
f)
Publikáni patřili k lépe situované střední vrstvě obyvatel. Farizeové k chudší střední vrstvě.
15)
Původ farizeů.
a)
Už za Ezdráše a Nehemiáše. Kolem 450 ante. Kladně zdůrazňovali Boží zákon. Předchůdci farizeů fakticky konsolidovali Izraelské společenství po návratu ze zajetí babylonského.
b)
Horlivci. Makabejské války. Odpor proti pořečťování.
1.
Zákaz uctívat Hospodina. Za to byl trest smrti. Kdo vlastnil svitek některé biblické knihy, byl zabit. V chrámě v Jeruzalemě se na příkaz řeckých mocipánů měl uctívat řecký bůh Zeus.
2.
Horlivci zdůrazňovali: Je třeba striktně zachovávat Boží zákon.
3.
Extrémní případ: Židovský tábor byl přepaden řeckými vojáky v sobotu. Nikdo proti nepřátelům nepozvedl zbraň. Bojování v sobotu by přece bylo pracování. Nechali se od Řeků pobít. Řekové tábor vybili. Pobili nejen muže, ale i ženy a děti.
Lidé ani neutekli.
Později došlo ke zmírnění některých požadavků, když šlo o mezné, hraniční situace.
c)
Farizeové: Přesné a velmi podrobné rozpracování a dopracování Mojžíšovských předpisů z Tóry.
d)
Farizeové měli velkou zásluhu na konsolidaci a udržování Izraele jako národa a jako božího lidu. Vývoj Židovstva po prohraných válkách s Římany (70, 135 post) se ubíral v duchu zbožnosti a horlivosti farizeú. Jednalo se o důraz na Boží zákon.
e)
Křesťané převzali od Židů perfektně vytvořený SZ.
16)
Kdyby na naše bohoslužby přišel publikán. Nebo nějaký jiný vykřičený hříšník. Nebo jen nějaký neupravený vlasatec. Pochybně oblečený. Stačil by nevonící bezdomovec.
a)
Bylo by to víc nežli jenom nepříjemné. Sedl by si vzadu, kam se nejvíc sedává. Třeba by někdo považoval za svou povinnost nesednout si vedle něho.
b)
Kolem něho by bylo volné místo. Možná by si někdo odsedl, kdyby se ten nezvyklý host posadil vedle něho. Možná bychom se po něm neohlíželi. Možná bychom si mysleli a třeba i po straně řekli: Co ten tady dělá, co tu hledá, proč sem leze.
c)
Je to nemilá, nepříjemná, zneklidňující otázka nejen misijní a sociální. Ono by totiž dost záleželo např. Na tom, jaké by ten dnešní publikán měl šaty a světské postavení.
17)
Oprávněné otázky?
a)
Publikán přišel s poníženou pokorou ve vědomí svých provinění. Když se vracel z chrámu, kde se příkladně modlil, pokračoval ve své dosavadní životní činnosti? Keťasil, vydělával, šidil, odíral lidi, spolupracoval s okupanty? Nebo se nějak změnil?
b)
Celník (publikán) Matouš opustil svou výnosnou celnici a následoval JK do nejistoty života. Stal se jedním ze dvanácti učedníků JK.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.