13. Nikodem. Jan 3, 1-21.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)

Text:

Jan 3,16:
Tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného syna, aby nezahynul žádný, kdo v něho věří. Ale ten, kdo v něho věří, bude mít život věčný.
1
Korintským 2,14:
Tělesný člověk nechápe ty věci, které jsou Ducha Božího.

Čtení:

Jan 3,1-21.

Postup:

1)
Posluchači JK byli převážně prostí a chudí. Trápení života. Bída. Nemoci. Soužení. Vyšší vrstvy židovské společnosti v JK často viděly blouznivce. Nebezpečný člověk. Vyhýbaly se styku s JK. Výše postavení neradi viděly, když k JK občas někdo od nich přišel.
2)
Nikodem. Farizeus. Přední mezi Židy. Bál se jít za JK veřejně. Výčitky od ostatních. Bál se k JK vůbec jen přijít, navštívit ho, pohovořit s ním.
a)
Noc. Zvláštní způsob návštěvy. Představit si to. Kdyby nás někdo v noci vyburcoval ze spánku, že chce s námi mluvit.
b)
Mimořádná doba. Jiný způsob. Pochopit kladně: aspoň přišel. Přece jen přišel. To, co může být někdy posuzováno jako zpronevěra, může být jindy vyznavačský akt.
3)
Únava JK.
a)
Chtěl odpočívat aspoň v noci. Celý den kázal. Rozhovor s Nikodemem. JK neodmítl nikoho.
b)
Konec konců, i my nakonec překonáme rozmrzelost a věnujeme se druhému. Při nočním probuzení je člověk rozmrzelý. Ale když se jedná o vážnou a důležitou věc, tak to přijmeme klidně. Rádi věnujeme čas.
4)
Pochvalný úvod Nikodema. Maže JK med kolem úst. Nebo věcné hodnocení? Učitel od boha. Divy.
a)
JK přetrhl chvalořeč. Šel k věci: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže vejít do KB.
b)
Nikodem je starý člověk. Jak se může znovu narodit? JK: Změna s člověkem, jako když se znovu narodí. Jiný, nový člověk. Jinak nelze vejít do KB.
5)
Tělesně se znovu narodit nelze.
a)
Duchovně se narodit. Přestat být starým člověkem, tím, čím člověk je. Je to velmi těžké.
b)
Starý člověk. Způsob života a myšlení. Jinak myslet, jinak žít. Radikální změna uvnitř člověka.Příklad:
c)
Jinam se přestěhovat. Začít znovu, v novém zaměstnání. Je to těžké zvláště ve vyšším věku. Ale jde to. Změna identity člověka.
d)
Příklady: Nová identita. Abraham, odešel na stará kolena do jiné země a do zcela jiného způsobu života, do horšího. V důvěře v Boha.
e)
Přestat být sám sebou. Nemyslet na sebe. V tom je největší obtíž. I při změně jména člověk myslí na sebe. Dalekosáhlá a hluboká změna.
f)
Mnozí, kteří se tzv. Obrátili, zůstali stále jen starými lidmi. Billy Graham: Prošli jen citovým zážitkem. Povrchní zážitek.
6)
Farizeus Nikodem dbal na plnění zákona.
a)
Myslel si, že je dost dobrý. Opravdu byl hodně dobrý.
b)
Mnozí všelijací lidé si též myslí, že jsou dost dobří, i když to není pravda. I lump může mít tzv. čisté svědomí.
7)
JK vede Nikodema k poznání, že je hříšník. I on potřebuje odpuštění a znovuzrození. Nikodem je zbožný, věřící. Přesto je neobrácený. Spasení, záchrana. Jedině u JK. Golgota.

Poznámky:

1)
Nevíme, zda Nikodem byl rozhovorem cele přesvědčen a změněn.
2)
Po ukřižování, když věrní učedníci ze strachu utekli, Josef z Arimatie a Nikodem pohřbili JK. Veřejně se k JK přiznali ve chvíli, kdy celé dílo JK po lidsku viděno vypadalo na fiasko.
3)
Nikodem chce sebepotvrzení. Aby mu JK řekl, že to je s ním vpodstatě v pořádku.
4)
Tzv. čisté svědomí.
a)
Norimberský proces 1945. Zločinci proti lidskosti necítili vinu. Plnili prý jen rozkazy. Rozhodovali se dobře v souladu s platnými zákony.
b)
My. Zdaleka jsme snad neudělali tak závažné věci. Uznáme při sobě drobné závady. Kosmetické vady ve vztahu k Bohu a lidem.
c)
Vědomí hříchu. I tzv. Věřící a zbožný člověk hřeší. I obrácený a znovuzrozený člověk hřeší. Žel, člověk je pořád jen člověk.
d)
Martin Luther: Simul iustus, simul pecator.
e)
Vítězný život ve víře v JK. Ne bez hříchu, ale v dobrém zápase s hříchem.
5)
Touha člověka po sebepotvrzení. Snaha dokázat si, Že je vpodstatě dobrý. Aby mohl mít čisté svědomí.
a)
Nenáboženská podoba. Bez Boha.
b)
Náboženská podoba. Zbožnost farizeů.
6)
Otázka vyznavačskosti.
a)
Jan 3. Učedníci to měli kolem JK bez problému. Pro konkrétního Nikodema to bylo vyznání, že vůbec přišel v noci.
b)
Po ukřižování. Nikodem se v kritické chvíli přiznal k JK. Učedníci utekli.
7)
Goes: Eine unruhige Nacht. Neklidná noc. Novela z doby 2. Světové války.
a)
Vojenský farář má připravit na smrt mladého zběha odsouzeného k smrti. Stráví s ním noc hovorem před popravou.
b)
Mladý odsouzenec od konfirmace neviděl kostel zvnitřku. Prakticky všecko zapomněl, co se učil v církvi. Farář navazuje na slova JK: Jan 3,16.
c)
Co zůstane nám. Aspoň se na chvíli zamyslet nad svým životem. Třeba po dlouhém prožitém životě. Nejsme před popravou, ale můžeme prožívat poslední okamžiky života, aniž si to uvědomujeme.
8)
Zvěst JK.
a)
Přicházelo za ním na tehdejší počet obyvatelstva poměrně hodně lidí. Měli důvod přicházet. JK je přitahoval.
b)
Chudí. Lidé na okraji společnosti. JK je vřazuje do společnosti. Přicházejí nebo jsou přinášeni nemocní. JK je uzdravuje. Umožňuje jim vstup do normálního života. Hledající v širokém slova smyslu. Lehké ženy. Tuneláři, šmelináři. Chtěli se napravit.
c)
JK otevírá cestu do slušné běžné společnosti.
d)
Tehdejší společnost měla vysoký stupeň mravního povědomí. Nepřijala však příliš lehce a rychle navrátilce, kteří činili pokání. Tržní společnost, jako v každé době. Možná ale trochu jinak tržní nežli je ta dnešní.
e)
Chudí majetkově i společensky. Pokorní. Aucajdři ve společnosti. Nedravci. Lidé toužící po spravedlnosti. Mnohým je to pro smích. Pokojní. Tvůrci pokoje, pokojného života, v malém v mezilidských vztazích i ve vztazích mezi národy.
f)
Čisté srdce. I to je mnohým pro smích.
9)
Ani v době JK nepřicházeli za JK všichni. Zdaleka ne všichni. Zdaleka ne většina tehdejšího obyvatelstva v Galileji a v Judstvu.
10)
JK může pomoci těm, kdo se s ním setkají.
a)
Kdo k němu přijdou. Kdo se s ním setkají.
b)
Kdo jsou k němu přivedeni či různě pozváni.
c)
Misijní úkol církve má mnoho podob a variant.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.