12. Ježíš káže v Nazaretě. Lukáš 4. Matouš 13.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)

Text:

Jan 1,10-11.
Do svého vlastního přišel. Ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm, kteří ho přijali, dal moc státi se Božími dětmi.

Čtení:

Lukáš 4,14-30.
Lukáš 4,14-15. Počátek činnosti JK.
Lukáš 4,16-30. Kázání v Nazaretě.

Suspirium:

Mnozí přijdou od východu a od západu a budou stolovati s Abrahamem, Izákem a jákobem. Ale synové království budou vyvrženi ven.

Postup:

0)
Úvod. Aktuálnost kázání JK.
a)
JK reagoval na konkrétní situaci života lidí tehdy. Zdeptanost životem. Únava. Chudoba. Nemoci. Obdoby naší situace. Evangelium. Radostná zvěst. Potěšení a pomoc. Ne pohled jen do šedi života dole. Vzhůru ke světlu KB.
b)
Každodennost. Stereotyp života. Utahanost starostmi. Monotonnost. Jednotvárnost. Radost. Zastavit se v životě a zamyslet se.
c)
Podoba pomoci. Konkrétnost. Nemocní. Chudí. Hříšní. Otevřená cesta do nového života. Nová šance. Pomoc osamělým. Podělit se, sycení zástupů. Uzdravení.
1)
JK kázal v Galileji. Po čase se vrátil do Nazaretu. Žil tam. Vyrůstal tam. Synagoga. Škola. Modlitebna. Host nebo významný rodák mohl být požádán o čtení nebo o výklad.
2)
JK. Známý kazatel v Galileji. Byl požádán správcem synagogy o četbu z Izaiáše.
a)
Asi neměli jinou biblickou knihu.
1.
) Knihy se opisovaly ručně a byly velmi drahé. Ani pro synagogu nebyly biblické knihy vždy cenově dostupné. Synagogy si proto jednotlivé biblické knihy mezi sebou vždy na čas vyměňovaly, půjčovaly.
2.
Mouřenín (ministr financí) etiopské královny (Skutky 8) též četl Izaiáše. Oblíbená biblická kniha tehdy.
b)
JK si našel kapitolu 61. Tehdy ale nebyly kapitoly v našem slova smyslu.
1.
Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným. Poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění,
2.
Vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící,
3.
Pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku.
3)
JK vrátil svitek. Posadil se. Učitel tehdy seděl.
Kázání JK:
a)
Splněné proroctví. Přišel zaslíbený prorok.
b)
Žádný prorok ale není vzácný ve své vlasti.
c)
Za Eliáše bylo v Izraeli mnoho vdov. Eliáš byl ale poslán jen k jedné, do Sarepty Sidonské, v pohanské zemi.
d)
Malomocní byli za Elizea v hojném počtu. Uzdraven byl ale jen Náman, pohan.
4)
Nazaretští měli vztek. JK připomínal víru pohanů. Boží činy pro pohany. Porozuměli (dobře, správně): Budou-li odmítat jeho zvěst, obrátí se Ježíš též k pohanům. Urážka pro pravověrné Izraelce.
5)
Vedli JK na horu, aby ho schodili ze skály. Zaslepený zmatek. JK prošel mezi nimi. Utek jim.
6)
Židé pokládali pohany za méněcenné lidi.
a)
Pýcha. Národ vyvolený. Většinou odmítli JK.
b)
Později bylo evangelium hlásáno mezi pohany. Radostné přijetí evangelia u pohanů.
c)
Naši slovanští předkové měli pohanský původ.

Poznámky:

1)
Kumránské výklady.
a)
Melchisedech. Podobně Eliáš. Přinese ho Duch Boží. Bez lidského původu. Tyto výklady byly tehdy rozšířeny v Izraeli.
b)
JK má ale původ, dokonce v Nazaretě. Rouhání. Výsměch.
c)
Melchisedech měl zakotvenost v Salemu, v Jeruzalemě. Eliáš Tesbitský pocházel z Galádu, z Vystrkova.
2)
Kázání evangelia.
a)
Dílo Ducha svatého. Kdykoliv. Anonymita člověka.
b)
Konkrétní život kazatele. Instituce církve. Kdo je za tím. Kdo se zaručuje.
3)
Co nám brání (třeba podvědomě) v přijetí SB:
a)
Lidská stránka v souvislosti se zvěstováním evangelia. Kazatel. Osobní vztahy. Sbor. Výmluvy na lidi. Výmluvy všeho možného a nemožného druhu.
b)
Poslední soud: Nebude rozhodovat, jací byli ti druzí. Ale: Zda jsme přijali evangelium my. Nepomůže nám výmluva na druhé, i kdyby byli daleko horší než my.
4)
Boží děti.
a)
Být s Otcem.
b)
Dědictví.
c)
Věčnost. Plnost života.
d)
Zatím jsme ještě na zemi.
5)
Proč se Nazaretští rozčilili. Znali původ JK. Přitom mluvil o Duchu Hospodinově. Kombinace při JK. Má sice známý původ, ale přesto ho přivál Boží Duch.
6)
Ukamenovat JK, spoluobčana. Pořádně je rozčilil. Pro ně to byl pořádný důvod dokonce k ukamenování. Soudce Lynč.
7)
Formy nepřijetí JK: Násilnictví jako v Nazaretě. Lhostejnost. Nezájem.
8)
Nadějné pro ty, kdo ho přijali.
9)
Kdyby JK přišel dnes. Jak by dopadl v církvi, u nás, v našem srdci. Jak dopadá. On totiž přichází.
10)
Vězeň tehdy. Mnoho nespravedlnosti. Zavřeli člověka, ani nevěděl jak a proč. A už se nedostal ven.
11)
Kontext. Lukáš 4. Pokušení na poušti. Když Ježíš nejde lidskou cestou, hned má potíže. Cesta kříže, utrpení, těžkostí. Málem přišel v Nazaretě o život.
12)
Talár.
a)
Akademická hodnost.
b)
Označení kazatele.
c)
Zakrýt lidské pozadí. Soustředit se na zvěstované evangelium, nekoukat na člověka a na jeho chudší nebo bohatší šaty. Překrýt lidskou stránku.
13)
Rozhodnutí o ukamenování. Lynč. Ne řádný soud.
14)
Text. Svět je Boží vlastnictví. Vzít Bohu jeho vlastnictví. Přivlastnit si to. My: Máme život od Boha. Boží vlastnictví. Patříme Bohu.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.