1 Timoteovi 4, 1-11.

(Kázání Nový zákon -> 15 1 Timoteovi)

Text:

1
Timoteovi 6,12:
12
Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.

Čtení:

1
Timoteovi 4, 1-16. Celá kapitola.
1
Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami,
2
Jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí.
3
Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu.
4
Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.
5
Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou.
6
Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil.
7
Bezbožné a dětinské báje odmítej. Cvič se ve zbožnosti.
8
Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí.
9
Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu.
10
Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících.
11
To přikazuji a tomu uč.
12
Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.
13
Než přijdu, ujmi se předčítání, kázání, vyučování.
14
Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán podle prorockého pokynu, když na tebe starší vložili ruce.
15
Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl všem patrný.
16
Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům.

Postup :

Odle veršů:
1)
Verš 1. Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami.
a)
Duch. Dovolávali se ho bludaři. Pavel se ho dovolává také. Duch není jen doména bludařů.
b)
Kdo se dovolává správně?
c)
Různí duchové mohou být vydávaní za Ducha svatého.
d)
Duch přirozeného poznání, rozpoznání.
e)
Duch přirozené náboženskosti.
f)
Duch lidského sobectví.
g)
Vanutí duchů a dar ducha svatého. Dar rozlišování duchů.
2)
Jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí.
Někteří odpadli od víry.
a)
Nápor na ty, kdo odpadli.
b)
Nápor na ty, kdo zůstávají.
c)
Počítat s odpadnutím mnohých.
d)
Nezneklidnět.
3)
Přidrží se.
a)
Lákadla. Svádění. Nabídka něčeho lepšího.
b)
Někdy to lepší je jen neprověřené slibované zdání.
c)
Odpadnutí od víry nemusí být jen kvůli pronásledování, ale i kvůli lákadlům.
4)
Démonské nauky.
a)
Ne nutně satanismus.
b)
Co není z Boha, od JK, to je od zlého, od satana.
c)
Přirozená náboženskost v různých podobách a formách.
5)
Pokrytci.
a)
Rozpor slov a činů, motivu.
b)
Nevyjevené zájmy v pozadí.
c)
Kvůli čemu něco člověk dělá.
d)
Nejde s otevřeným hledím. Neřekne se všecko. Zadní dvířka.
6)
Lháři.
a)
Prosté. Kdo není z Boha, ten lže.
b)
Bůh je pravda.
c)
Může být i vnější podoba zbožnosti obdobná pravé a skutečné zbožnosti.
1.
Když to ale není v souvislosti s PB, tak to není pravda.
2.
Rafinovaná lež. Pod pláštíkem zbožnosti.
7)
Vypálený cejch na vlastním svědomí.
a)
Máslo na hlavě.
b)
Škraloup v minulosti.
c)
Nezachovali čisté svědomí.
d)
Není čistota víry, upřímnost.
e)
Poskvrněné svědomí.
f)
Neodpuštěná vina.
g)
Nepravé motivy.
h)
Prosadit sebe sama. Na úkor druhého. Sobectví.
i)
Co je to čisté svědomí?
j)
Mnozí zločinci nemají žádné výčitky svědomí.
8)
Verš 3. Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu.
a)
Negace. Ne pozitivně. My často říkáme, co se nemá. Naučit se říci, co kladně dělat.
b)
Ženit se. Tehdy mnohými pokládáno za tělesnost před Parusií.
c)
Jíst pokrmy Bohem stvořené.
1.
Záslužnickost. Askese.
2.
Židé. Nečistá zvířata.
3.
Ne proti pravému půstu.
4.
Výlučnost. My jsme lepší.
5.
Čím vším chce být některý člověk vším možným i nemožným lepší. Zdání. Dělá něco navíc.
d)
Brání se jiným, aby díky vzdávali. Znemožnění pravé služby bohu.
9)
Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.
10)
Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou.
a)
Vše, co Bůh stvořil, je dobré. Genesis 1. Kladné předznamenání. Jen správně používat.
b)
Nezavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.
1.
Nepohrdat Božími dary.
2.
Nesortýrovat Boží dary na dobré a zlé.
3.
Jsou jen dobré Boží dary.
4.
Co je zlé:
- Není od Boha. Satan v pozadí.
- Pokaženo. Hřích.
c)
Posvěcení SB a modlitbou.
1.
Posvěceno: odděleno na Boží stranu.
2.
K dobrému pro člověka.
3.
Pobožnost před jídlem: SB, modlitba. Bejvávalo.
11)
Verš 6. Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil.
a)
Toto zdůrazňuji bratřím.
1.
Záležitost církve.
2.
Důtklivě říkat. Nejen mezi řečí, na půl huby.
3.
Faráři si mnohdy myslí, že vše řeknou. Ano, ale v záplavě slov. Neroztříděno. Přeslechne se to v proudu řeči a řečí.
4.
Chybí výraznost a konkrétnost v dané situaci.
5.
Když to farář řekne pádně, lidé se zase naježí.
- Chválení: ten jim to dal.
- Uraženi. Špatně exegetuje.
- Šlápl vedle.
- Mýlí se. Nevidí dobře věci.
- My mu to ukážeme.
b)
Budeš tím dobrým služebníkem Krista Ježíše.
1.
O to jde.
2.
Věrnost služby. Být dobrým služebníkem: Mít odvahu. Říci pravdu.
3.
Zamlčování pravdy. Zaobalování. Záplava slov. Řekne se všechno a nic.
4.
Výmluvy. Přece jsem to řekl. Ano, ale jak nezřetelně.
5.
Mluvit v pravý čas. Pravé slovo. Umění.
6.
Dar odvahy. Nemlčet, když člověk má mluvit. Větší umění, víc odvahy.
7.
Výmluvy v církvi: Chtěl jsem se zeptat, ale pak k tomu nedošlo pro to a pro ono.
8.
Dodatečná omluva: punc statečnosti. Přece se chtěl zeptat. Už i zeptat se může být velmi odvážné.
9.
Stádovitě mlčet, to většinou nestojí nic. Ale ani za nic.
10.
Únava a rezignace mnohých farářů. Vůči charizmatikům a ve sboru. Jdou si raději po svém, někdy po svých.
c)
Výchova Timotea.
1.
Slovo víry. Věřit lze ze slova.
2.
Pravé učení.
d)
Které sis osvojil.
1.
Nejen výchova.
2.
Osobní přijetí.
3.
Smysl výchovy. Výchova to má přiblížit.
4.
Osvojení není jen přitakání.
5.
Člověk pak umí vychovávat dál jiné.
12)
Verš 7. Bezbožné a dětinské báje odmítej. Cvič se ve zbožnosti.
a)
Bezbožné báje. Pohanské Řecko. Snaha některých skloubit pohanské báje s vírou. Harmonie. Synkretismus.
b)
Dětinské báje.
1.
Nezralá víra.
2.
Spousta názorů a dohadů o víře.
3.
Nebiblické akcenty, přísady.
4.
Příklad: 3 nebe. Bůh je až ve třetím. Druhé patro zadržuje modlitby. První patro: běžné nebe, které vidíme. Následují pak nevhodné výklady a interpretace.
c)
Odmítat báje. Nepaktovat se s nimi. Nekoketovat s nimi. Bible pro víru stačí.
d)
Zbožnost. Co to všecko je. Projevy víry navenek. Styl života z víry. Sepnout ruce. Návyk. Dobrý zvyk. Modlit se.
e)
Cvičit se.
1.
Práce. Pravidelný trening.
2.
Nepřijde to samo od sebe. Ukázat druhým. Všímat si.
3.
Neulpět na jedné formě zbožnosti. Poučit se.
4.
Pochopitelně u něčeho konkrétně člověk zůstane. Každý trochu jinak. Najít svou vlastní formu, svůj způsob zbožnosti.
- Modlit se.
- domácí pobožnosti. Kvalt života. Jak? Nové formy v jiné době.
- Biblická hodina: kdo ráno brzo vstává. Příležitost k setkání lidí. Dobrá tradice. Kéž by byla. Ve většině sborů prožívají biblické hodiny již po léta krizi. Resp. Krizi podléhá sborové společenství.
13)
Verš 8. Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí.
a)
Matoucí verš. Souvislost: zbožnost. Nejde o sport, o tělocvik.
b)
Cvičení těla:
1.
Přirozená náboženskost.
2.
Návyky pro život ve světě. Přizpůsobivost ve světě. Zapadnout do party. Ohebnost. Flexibilita. Kam vítr, tam plášť. Kam až člověk může. Morálka. Návyky v určitém prostředí.
c)
Užitečné pro málo věcí.
1.
Pro něco je to užitečné.
2.
Obstát mezi lidmi. Např. Způsob řeči. Správání sa.
3.
Málo věcí ve srovnání se zbožností. Zbožnost je důležitější.
d)
Zbožnost je užitečná pro všechno.
1.
Časný život. Tam, kde člověk cvičí tělo.
2.
Zaslíbení. Cvičení těla to nemá.
3.
Život nynější. Vztahy mezi lidmi. Spokojenost. Pokoj života. Smysl života. Šťastný život.
4.
Budoucí život. Věčný život. KB. Víc chápeme. Věc víry, ne důkazu.
14)
Verš 9. Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu.
15)
Verš 10. Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících.
16)
Verš 11. To přikazuji a tomu uč.
a)
Věrohodné slovo Pavla. O JK, o spasení.
b)
Zaslouží si plného souhlasu. Osobní ručení.
c)
Námaha pro JK. Zápas víry. Důvod: naděje v životě s Bohem. Povzbuzení. Podnět. Síla. Zdroj.
d)
Bůh je spasitel všech lidí. Všech. Otázka, zda to všichni přijmou, zda to uznají. Zda o to vůbec stojí. Bůh nabízí spásu všem.
e)
Zvlášť věřících.
1.
Vyjímečné postavení.
2.
Je rozdíl mezi věřícími a nevěřícími.
3.
Bližší kruh kolem JK.
4.
Věřící vědí víc o spasení. Větší šance.
f)
To přikazuji. Tomu uč.
1.
Přikazování. Zesílený důraz. Pro věřící. Věřící na sebe bere důsledky z víry.
2.
Uč. Hlásej. Nejen vyučuj. Linie víry. Zdravé učení.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.