1 Timoteovi 3.

(Kázání Nový zákon -> 15 1 Timoteovi)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Pravidla církevní správy.

Text:

1
Timoteovi 6,12.
Bojuj ten dobrý boj víry a dosáhni věčného života. A vyznals dobré svědectví před mnoha svědky.

Čtení:

1
Timoteovi 3,1-16. Celá kapitola.
1
Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
2
Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,
3
Ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný.
4
Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné;
5
Nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
6
Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu.
7
Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.
8
Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví.
9
Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí.
10
Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu.
11
Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné.
12
Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu.
13
Konají-li dobře svou službu, získávají si důstojné postavení a velkou jistotu ve víře v Krista Ježíše.
14
Doufám, že k tobě brzo přijdu.
15
Ale píši ti to pro případ, že bych se opozdil, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je církev živého Boha, sloup a opora pravdy.
16
Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.

Postup:

1)
Rady Pavla mladému Timoteovi.
2)
Timoteus se osvědčil. Vyznání a svědectví.
a)
Slova. Důležité. Dobré slovo, srážející slovo.
b)
Život, skutky.
3)
Před mnoha svědky. Efez. Sbor.
4)
Cíl: život věčný.
a)
Náš dojem: Směr nahoru.
b)
Náš život: směr vodorovně na zemi.
5)
Boj víry.
a)
Pořád. Zápas. Konkrétnost.
b)
Kapitola 3. Krásný úkol. Důstojné postavení. Organisace církve. Zdánlivě banální podrobnosti.
6)
Ideální, svatý farář.
a)
Směr k cíli.
b)
Biskup (správce sboru), jáhen, lajk. Prakticky stejné požadavky.

Poznámky :

Odle biblického textu:
1)
Věrohodné je toto slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
a)
Toužit. I usilovat. Touha po postavení. Sláva. Výsluní.
b)
Úkol. Práce. Služba. Zájem o církev.
c)
Ezechiel. Pastýř může pást i sebe. Příklady z dějin. Všelijací biskupové.
d)
Biskup.
1.
V pohanství: správce určitého spolku.
2.
Správce křesťanského sboru. Farář.
3.
Později se titul a úřad biskupa rozšířil do vyšších poloh.
e)
Krásný úkol. Důraz i na úkol.
2)
Biskup má být bezúhonný. Jen jednou ženatý. Střídmý. Rozvážný. Řádný. Pohostinný. Schopný učit. Ne pijan. Ne rváč.
a)
Bezúhonnost.
1.
Mravně i politicky. I církevně. Trestní rejstřík. Dobrý příklad.
2.
Odpovědný život.
3.
Lapsí, zapření víry. Chybné rozhodnutí. Nepevnost víry není vhodným předpokladem pro funkci v církvi.
4.
Vzít náročné požadavky na biskupa obráceně: jak by to vypadalo, kdyby nebyl bezúhonný.
b)
Jen jednou ženatý.
1.
Naši faráři: Někteří až 3 krát ženatí.
2.
Tehdy se vůbec nemyslí na rozvody. Úmrtí ženy, časté při porodu. Neženit se po druhé.
3.
Dnes: Proč by se muž (vdovec) nemohl oženit. Vdova také. Úměrnost době.
4.
Zvýšený požadavek tehdy se vztahoval na biskupa. Zkušenosti v reálu života tehdy.
c)
Střídmý.
1.
Jídlo. Ne obžerství. Neholdovat nadměrně jídlu.
2.
Pití. Alkohol.
3.
Ne nutně asketa.
4.
O kouření nebyla tehdy řeč, poněvadž tabák přivezl do Evropy až Kolumbus.
Kuřáci tedy mají oporu v bibli: Kouření se v bibli nezakazuje, ani se o něm nemluví.
Antikuřáci ovšem mohou namítnout: Kdyby PB chtěl, aby člověk kouřil, tak by mu stvořil komín.
5.
Drogy snad dnes nepřicházejí v úvahu, stejně jako nebyly aktuální ani tehdy.
6.
Opíjet se lze i rohlíkem. Někoho lze utáhnout a vodit na vařené nudli. Střízlivost pohledu na názory, situace a na věci.
d)
Rozvážný. Střízlivost. Uvážlivost. Nepodlehnout euforii. Organisátor. Ne od zdi ke zdi. Něco držet. Ne chvilkové nadšenectví. Vhodné vlastnosti pro dobrého organisačního, řídícího pracovníka.
e)
Řádný. Slušný. Pořádný. Pořádek ve věcech.
f)
Pohostinný.
1.
Ne se ale nechat využívat, vyžírat.
2.
Plat faráře. Kolik na to farář má.
3.
Sbory umožňovaly cestujícím křesťanům ubytování. Hospic.
4.
Biskup to nemusí dělat sám, ale má to organisovat.
5.
Tehdejší situace.
6.
Dnes: Umožnit členům církve přiměřeně nedrahé ubytování ve městě nebo na venkově. Rekreační a kurzovní střediska.
g)
Schopný učit.
1.
Nejen pedagogická záležitost.
2.
Čisté učení. Drží pravdy víry. Udávat linii učení, tón. Mít jasno ve věcech víry.
3.
Aron: zlaté tele. Zdánlivá zbožnost. Uctívat Hospodina v podobě býčka. Aron selhal jako velekněz.
h)
Ne pijan. Neholdovat alkoholu.
1.
Mělo by to být samozřejmé.
2.
Ne nutně přehnaná askese. S mírou.
i)
Ne rváč.
1.
Ne bitky. Prosadit sebe či něco. Hádavost, spory.
2.
Opak: pokora, tichost.
j)
Vlídnost.
1.
Příjemnost. Snažit se vycházet s lidmi.
2.
Ne heslo: se všemi jen zadobře. Pak je kolem jen samá rozplizlost. Nic se nedrží.
3.
Slušně jednat se všemi. Pokud na vás je, se všemi lidmi pokoj mějte.
k)
Smířlivý.
1.
Ochotný ke smíru. Podaná ruka ke smíření.
2.
Ne laciný pokoj za každou cenu, kdy se přes palubu hodí věc nebo člověk.
3.
Udělat si čas na probrání věcí.
l)
Nezištnost.
1.
Co je to zištnost.
2.
Zadarmo ani kuře nehrabe.
3.
Zištnost: Bijící do očí i zkrytá.
4.
Otázka obživy rodiny.
5.
Žebrání (i pro církevní účely): Leckdy nechutné, okaté, hrubé, rafinované.
6.
Každý peníze potřebuje. Může je upotřebit. Úměrnost. Jasná pravidla.
7.
Otázka peněz je v církvi vždy ožehavá.
8.
čisté ruce i svědomí. Měl by to být samozřejmý křesťanský předpoklad i v církvi.
9.
Lidé rádi zneužijí a využijí dobroty druhého.
10.
Když se některým něco podává, urvali by mu i ruku, což je (mimo jiné) i postoj zištnosti.
11.
Vyssát, využít, udřít, odřít. Týt z druhého.
12.
Konexe. Známí. Cizinci. Návštěvy starých, jen když z toho něco kápne.
13.
Zištnost a efektivnost. Neefektivní formy některé práce církve.
14.
Křesťanská služba. Sbírky na třetí svět.
15.
Práce se starými je překvapivě efektivní: Štědrost starých vůči církvi. Vliv na nladé. I ve finanční oblasti.
16.
Poslušná služba. Práce, kterou není hned vidět.
17.
Běh na dlouhé trati: Výchova budoucí generace v církvi.
18.
Problém (nejen morálnínebo paragrafově církevní) dnes. Když farář žije nad svůj plat. Jak a kde získává další finance?
m)
Dobře vést svou rodinu.
1.
Samozřejmý požadavek, i když to vždy nevyjde.
2.
Když děti farářů nejdou cestou víry, nemusí to být vždy vina farářského otce.
3.
Je to také někdy vina sboru a církve.
4.
Reakce farářských dětí na církevní i necírkevní prostředí.
5.
Odcírkevňující se některé farářské děti nepůsobí dobrým příkladem v církvi, zvláště v oblasti pohledu na budoucnost církve a v oblasti placení na církev.
6.
Po dětech farářů se ve sboru a v církvi namnoze chce víc než po jiných dětech ve sboru.
7.
Na druhé straně: Příklad rodiny na faře by měl být samozřejmostí.
8.
Farář by měl kázat a žít tak, aby SB působilo přesvědčivě i v jeho rodině. Příklad zbožnosti.
9.
Zaměstnanost žen farářů: i jiné ženy pracují. Plný dopad běžného života na faru.
10.
Navíc není (ale už jen v některých náročných sborech) ani jediný plně volný den v týdnu: příslužba. Když někdo přijde v kteroukoliv dobu, jak mu to časově vyhovuje.
11.
Dopad na rodinu faráře: situace ve sboru.
12.
Farář si mnohdy musí leccos nechat líbit, i nakydat na hlavu.
13.
Kritika faráře a jeho rodiny ve sboru: Farářská rodina by prý měla být taková, neměla by dělat to a ono, malá zbožnost a kde co dalšího, jaké by to na faře být mělo či nemělo.
14.
Zázrak, když to na faře dobře vyjde s dětmi ohledně zbožnosti a vztahu k církvi.
15.
Rodinné zázemí faráře.
16.
Když je učitel rozvedený, tak se nad tím lidé příliš nepozastaví. Na faráři je to víc vidět. Podobně i na jeho dětech.
3)
Nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
a)
Dobrý příklad mnoho znamená.
b)
Máslo na hlavě je příliš vidět a navíc i žlukne a smrdí.
c)
Jak pak kázat. Volat jiné k něčemu, co farář sám doma nemá. Nebo se takovým textům z bible vyhýbat.
d)
Tolerance: Smůla v životě může potkat i faráře.
e)
Mít pak laskavé porozumění pro situaci lidí a nebýt nadměrný sudič.
4)
08. Rostoucí problémy na některých evangelických farách. Smíšená manželství.
a)
Manželky faráře (nebo manželé faráře) nemusí být z církve nebo nemusí mít příliš intenzivní vztah k církvi. Někdy se nemusí ani účastnit života a práce sboru. Sborovníci je pořádně nemusí ani znát.
b)
Zvláště církevní vyznavačskost některých farářských katolických manželek může být do očí a dlouhodobě může působit negativně.
1.
Např. Když se katolická paní farářová se svými katolickými dětmi vrací ze mše a potkává lidi, kteří jdou na bohoslužby, na kterých bude kázat její farářský manžel. Přitom tam sama se svými dětmi nejde.
2.
V extrémních případech značně negativně působí, když farářovy děti jsou pokřtěny katolickým knězem při pravidelných nedělních evangelických bohoslužbách.
3.
Když se evangelický farář nechá slyšet, že pro jeho katolické děti je výhodné mít zázemí v obou církvích, pak si lze něco pomyslet. Pokřtěnost u katolíků otevírá cestu tam a evangelický farář otevírá cestu k evangelíkům. Inu, výhodnost je výhodná.
c)
Někteří evangeličtí faráři propagují tzv. širokou ekumenickou otevřenost.
1.
Někteří faráři vyčítají sborům malou ekumeničnost, zabedněnost, beraní hlavu, netolerantnost a pod.
2.
Někteří lajci však namítají: Jak může farář vychovávat naše církevní děti, aby byly budoucími dospělými členy církve, když to v jeho rodině vypadá tak nepříkladně?
d)
Někteří hlouběji myslící lajci už aspoň kuloárově připomenou: A na tohle že máme platit?
e)
Ještě hlouběji myslící lajci rozumějící běžnému prostředí života lépe a hlouběji nežli mnozí faráři nepřehlédnou: Dosavadní nekoncepční praxe církve směřuje k pouhému dožívání současného stavu. Bez vize do budoucna církve. Leda snad pouze k rezignaci na společenství se záměrem transformovat církev do přísně výběrového (po finanční stránce) spolku.
5)
Biskup nemá být nově (nedávno) pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl pokušení ďáblovu.
a)
Čerstvý člověk v církvi.
b)
Jde o biskupa, faráře.
c)
Má vést jiné. Zkušenost ze života církve je na místě.
d)
Hráz mnohým problémům: služba.
e)
Zkušenosti v naší církvi. Několikrát se nám to nevyplatilo.
f)
Zakotvenost v tradici církve. Když farář vyrůstá od dětství ve sboru, v církvi, vsává do sebe přístup k tradici církve.
1.
Někteří nově přišlí do církve prožívali jako faráři po pár letech nesnadné chvíle proto, že nedokázali citlivě vnímat zaběhnuté tradice. Ovšem, ta peprnost postihla i jejich okolí ve sboru.
2.
Na druhé straně: Nová krev a nové impulzy jsou pro církev vhodné a výhodné, aby církev nadměrně nezbahněla v nefunkční tradici či v některých přežitých tradičních prvcích.
3.
Správné rozlišování obého: Víc se modlit. Citlivost k Božím požadavkům a k lidem, kteří nesli církev i v dobách nesnadných, ve kterých dnešní sborový pastýř ještě nebyl nebo nebyl v církvi. Láska k lidem.
4.
Saul žil po řadu let v církvi jako pěšák, nežli se nakonec stal velkým misionářem Pavlem.
5.
Katolíci ponechávají určitou dobu kaplany pod vedením zkušených kněží, aby se osvědčili jako schopní samostatné práce ve farnosti.
6.
Naše církev může nabídnout ochotným adeptům na farářování řadu příležitostí, aby se nejprve osvědčili a aby třeba i našli sebe (ve víře i osobnostně), aby pak lépe zvládali své farářské poslání.
7.
Mimo jiné by měl být nápomocen i vikariát.
6)
Dobropověstnost.
a)
Biskup musí mít také dobrou pověst u těch, kteří jsou mimo církev.
1.
Mravnost.
2.
Vztah k ženám. Aby neběhal za ženami.
3.
Surovec. Velmi problematický povahový rys pro eventuelního biskupa.
4.
Kšeftaření. Šířeji: Vztah k penězům. Jde o věrohodnost a o dobrý příklad.
5.
Slušný, normální život.
6.
Ne ale konformismus.
7.
Asi nelze mít úplně stejnou pověst u všech.
8.
Vyzkoušená pověst po desetiletí života. Prověřeno časem.
9.
Pomluvy. Biskup by neměl být pomlouvačník.
b)
Otevřenost jen pro některé.
1.
Okruh zajímavých a movitých známých.
2.
Nezájem o nevýznamné a nemovité, z nichž tzv. Nic není. Církev potřebuje i křoví.
7)
Rovněž jáhnové mají být čestní a ne dvojací v řeči.
a)
Jáhen: pomocník biskupa, výhledově může aspirovat i na biskupa.
b)
Čestnost. Přímost. Charakternost. Ne podvraťák, podrazák,svině, chameleon. Liška podšitá. Důvěryhodný. Platí jeho slovo.
c)
Dvojakost řeči.
1.
Hladký jako úhoř.
2.
Však jsem i to říkal, naznačoval. Já jsem si to myslel.
3.
Jasnost, rozhodnost víry. Držet jasně a zřetelně postoj víry. Nepiglovat to na dvě strany.
d)
Omyl Je možný. Umět ho ale přiznat.
e)
Víno. Zlepšování vody vínem. Když někdo zlepšuje moc. Lze to přehnat.
f)
Ziskuchtivost. Neměla by ani u jáhna být, stejně jako u biskupa.
8)
Uchovat tajemství víry v čistém svědomí.
a)
Víra souvisí s čistým svědomím.
b)
Usilovat o čisté svědomí, nejen o zdání čistého svědomí.
c)
Subjektivní pocit čistého svědomí je důležitý. Může být ale i falešný.
d)
Ať jsou nejdřív vyzkoušeni.
1.
Teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať kkonají svou službu.
2.
Měl by to být neproblematicky samozřejmý požadavek v církvi.
3.
Kdo se osobně zaručí za nového církevního pracovníka?
4.
Pokud by se doporučovaný pracovník neosvědčil, měl by doporučovatel být popotahován. Minimálně by se mělo zkoumat, jestli se doporučovaný pracovník nezměnil až pak, když začal působit v církevní službě a eventuelně proč.
9)
Ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé a ve všem věrné.
Překvapivé. Kapitola 2: Pavel jim zakazuje učit.
Rozpor je zdánlivý. Kontext. Kdo chce za každou cenu vidět rozpory, tak si je vždycky a všude najde.
a)
Čestnost. Rovný charakter. Rovná páteř.
b)
Pomluvy: předávání informacíurčitým způsobem a s určitou akcentací. I s určitým záměrem.
c)
Střídmost.
1.
Šaty.
2.
Střízlivost. Ne nekritické nadšenectví.
3.
Mravní střízlivost a střídmost.
4.
Farářky to mají na sborech těžší než muži.
d)
Ve všem věrné.
1.
Učení církve.
2.
Víra.
3.
Ne přelétavost v důrazech.
10)
Jáhni ať jsou jen jednou ženatí. Ať dobře vedou své děti a celou rodinu. Jednou ženatí:
a)
Jednoženství.
b)
O rozvodu není ani řeč.
c)
Úmrtí ženy, pak zůstat svobodný. Problémy. Předejít tomu, že pak se u více žen projevuje zájem (může projevovat) a vznikají tak možné problémy. Dvoji děti. Zvýšené možnosti těžkostí.
11)
Konají-li dobře svou službu, získávají důstojné postavení a velkou jistotu ve víře v JK.
a)
Konat dobře službu. Nejen jako lidem. Pro PB.
b)
Důstojné postavení.
1.
Měřítka. Oceňování v církvi podle jiných měřítek než běžně světských. Mělo by to (podle bible) tak být.
2.
Organisátoři služby dostávají diplomy a církevní rekreace v cizině. Dělači mají ponechánu službu.
c)
Jistota ve víře v JK.
1.
Člověk pozná, že JK má pravdu.
2.
Jediná cesta je ve službě, kterou začal JK.
12)
Doufám, že k tobě brzo přijdu. Píši ti to pro případ, že bych se opozdil, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je církev živého Boha. Sloup a opora pravdy.
a)
Význam církve: boží dům, sloup a opora pravdy.
b)
Osobní sdělení. Ale s dosahem v širší oblasti církve. Prostorově i časově.
13)
Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti. Pokračování do konce: Stručné vyznání dogmatiky.
a)
Náznak nanebevstoupení.
b)
Ospravedlnění.
c)
Bludaři se odvolávají na ducha proti písmu.
1.
Proto jasné vyznání.
2.
Proto: všeliké písmo je vdechnuté od Boha.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.