1 Timoteovi 2,1-15.

(Kázání Nový zákon -> 15 1 Timoteovi)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Úkol křesťana.

Text:

Verše 1-2: Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi. Za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc.

Čtení:

Jan 16,23-33.

Postup:

1)
Na prvním místě. Modlitby za vrchnost.
a)
Tehdy aktuální.
b)
Prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání.
1.
Vládci.
2.
Ktteří mají v rukou moc.
c)
Důvod modliteb za vládce:
1.
Aby křesťané mohli žít tichým a klidným životem v opravdovosti a lásce.
2.
Aby to zajišťovali.
d)
Chybné modlitby za krále:
1.
Obecné modlitby za ně. Neřekne se konkrétně co.
2.
Modlitby za krále kompensovat modlitbami za utištěné, chudé, invalidy.
e)
Obsah modliteb za lidi v moci postavené.
1.
Moudrost,
2.
Aby plnili své poslání.
3.
Aby se nezpronevěřovali svému úkolu od Boha.
4.
Aby nezneužívali moc.
2)
Za koho se modlíme:
a)
Koho máme rádi.
b)
Kdo modlitby potřebuje. Králové na tom nejsou tak dobře, aby nepotřebovali modlitby křesťanů. Císařové se pokládali za bohy, ale jsou jen smrtelní lidé.
3)
Bůh.
a)
Chce.
1.
Aby všichni lidé došli spásy.
2.
Aby poznali pravdu.
b)
Spása je pro všechny:
1.
Naši nepřátelé.
2.
Naši blízcí. Rodina. Nepomíjet je.
3.
My. Hledat pravdu. Neustrnout napoznaném. Růst ve víře.
4)
Muži aby ve shromážděních pozvedali ruce v čistotě.
a)
Modlitby.
b)
Čisté ruce. Bezúhonnost. Důraz na mravní život.
5)
Forma modliteb.
a)
Vnější.
1.
Zde: Zvedání rukou. Starověký způsob.
2.
Jiné, nezmíněné možnosti: Klekání. Sepnuté ruce, různé možnosti. Sedět, stát. Kdekoli, kdykoli. Ráno, večer. Před jídlem. Soukromá modlitba, společná, ve skupině. Při shromáždění.
b)
Vnitřní vztah k modlitbám.
1.
Čestnost. Čisté ruce.
2.
Bez hněvu, aby nebyl ukrývaný v srdci.
3.
Projevený hněv je hádek, rychle roste a svým jedem otráví modlitbu.
4.
Mnoho lidí je schopno se modlit i s hněvem v srdci. Nemělo by to být.
6)
Ženy.
a)
Pavel si jich všímá podrobněji.
b)
Oblékat se slušně, přiměřeně své době a zbožnosti.
c)
Zdobit se: Prostě a střízlivě. Ne zlato a perly ve vlasech, ale ozdoba dobrými skutky.
d)
Neslušné oblékání. Jak si je představujeme.
1.
Tehdy.
2.
Dnes.
3.
Oblečení může být vyzývavé.
4.
úměrné době, situaci, účelu. Koncert, na pláži. Jinak do kostela, jinak na vymetání komína.
e)
Církev: Soustředěnost na to, co ne. Kladně říci, co ano. V našem církevním prostředí s tím nemáme zásadní problém.
f)
Nesoustřeďovat se na šaty, ale na zmíněné dobré skutky.
7)
Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností.
a)
Feministická theologie.
b)
Rovnost všech.
1.
V JK ani muž, ani žena. Tedy: Jedná se o oblast víry.
2.
Otázka spasení, ne vždy praxe církve.
c)
Pohanské okolí.
1.
Orgie.
2.
Bůh Jupiter přišel za laní. Podoba býka. Aktivita kněžek. Jupitera zastoupil velekněz. Laň nahradila některá krasavice z okruhu smrtelnic.
3.
Diana v Efezu. Artemis.
4.
Zájem na tom, aby pohanské způsoby přirozené náboženskosti nepronikaly do církve.
d)
Ženy tehdy víc pracovaly.
1.
Muži se mohli věnovat víc přemýšlení i vzdělávání se v Božích věcech. Mají být na takové úrovni, aby byli schopni poučit ženy. E) Ženy se tehdy nevzdělávaly. Mezi kř. Pokrok: i ženy mají být vzdělávány v Božích věcech.
2.
Pozvednout ženy výš. Něco neslýchaného ve starověku.
e)
Mlčky. Ale diskuse může přijít.
f)
Podřízenost. Střízlivé partnerství.
g)
Povinnost mužů poučovat (vzdělávat) ženy.
1.
Neusnadňovat si situaci. Ne pohodlnost.
2.
Aby mohl muž poučovat, musí se nejprve učit sám. Tady začít.
h)
Rovnost. I ženy mohou být farářkami.
i)
V církvi je dnes více žen než mužů.
8)
Učit ženě nedovoluj.
a)
Problém: Když žena ví víc než muž. Když je žena schopnější než muž. Tohle muži nesnášejí. Přesněji řečeno: Snášejí to jen těžko, těžce. Odtud vznikají občas mnohé těžkosti nejen v manželství, ale i na pracovišti.
b)
Svobodně vidět dobové reminiscence. Netheologické faktory, působení ženskostí. Pohanské kněžky.
c)
Farářky. Dobrá práce.
d)
Presbyterky. Výchova dětí i k víře. Jiný pohled na věci ve sboru. Doplnění pohledu mužů.
e)
Určité oprávněné riziko v tehdejší době. Charismatické prvky v první církvi ještě dožívají. V některém směru je žena citovější než muž. Extase, vytržení mysli, proroctví a pod.
9)
Talár.
a)
Akademická hodnost. Akademické roucho.
b)
Úřední uniforma faráře v církvi. Šířeji: Kazatele.
c)
Zakrytí šatů pod ním.
1.
Oblek chudší, dražší a pod.
2.
U žen: šaty jsou rozmanitější a hrají větší roli.
d)
Talár je moc dobrá věc, bohoslužebné roucho.
e)
Roucho k poskvrn zastření.
10)
Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést.
Alegorická argumentace aktuální v tehdejší době: Adam byl stvořen první, had svedl ženu.
Žena nemá vládnout muži:
a)
Je to dobré pro praxi života.
b)
Muž pod pantoflem je směšný pro muže i pro ženy.
c)
Komenský: Muž má nechat ženě doma mlčky vrch. žena zase muži venku.
d)
Muž rozhoduje o velkých věcech, žena jen o malých.
1.
Dohoda při svatbě. Mnohá žena pak všechny věci pokládá za drobnosti.
2.
Werich: Muž rozhoduje o vztahu rodiny k Vietnamu, žena o všem doma.
f)
Žena se má nechat vést ve víře. Odpovědnost muže. Být příkladem.
g)
Žena je v rodině schopnější než muž.
1.
Mnoho mužů (kteří jsou schopni si to uvědomit a aspoň zčásti mlčky přiznat) z toho může mít trauma nebo komplex.
2.
Větší nápor na ženu, aby muž byl respektován navenek a neměl komplex doma.
3.
Obdobný problém nastává, když je žena bohatá a muž chudý.
h)
Rovnost. Chvíli jeden víc v něčem táhne, chvíli se veze. Rozdělení oblastí (zvláště v rodině), kde více vyniká muž nebo žena.
11)
Zákonická Pavla nám není blízká.
Rabíni:
a)
Muž byl stvořen jako první, žena ho má poslouchat.
b)
Vyváženo:
1.
Žena byla stvořena z Adamova žebra.
2.
NZ. Alegorický obraz: Stěna chrámu.
c)
Žebro je blízko srdci.
1.
Nic se nesmí dostat mezi žebro a srdce.
2.
Kost z hlavy. Kdyby byla žena stvořena z kosti z Adamovy hlavy. Žena by chtěla muži vládnout.
3.
Kost z nohy. Kdyby byla žena stvořena z kosti z Adamovy nohy. Muž by po ženě šlapal.
12)
Žena bude spasena jako matka. Jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti, střízlivosti.
Respektovat biologickou odlišnost žen. I posláním emancipované ženy je být matkou.
Nezadatelné poslání ženy:
a)
Rodit. Tmel, teplo domova.
b)
Matka. Výchova dětí. Víc než muž. Většinou to žena zvládá lépe než muž.
c)
Moderní doba: Zaměstnanost žen.
1.
Klady i zápory.
2.
V některých povoláních se žena uplatní lépe než muž. Ošetřovatelka.
3.
Někdy je to nutností, aby žena finančně pomohla rodině.
4.
Práce doma jí k tomu stejně zůstane.
13)
Křesťanské řády. Vést rodinu k víře.
Žena má setrvat:
a)
Víra.
b)
Láska. K muži, k dětem. Křesťanská láska.
c)
Svatost, bezúhonnost, život víry. Příslušnost k církvi.
d)
Střízlivost. Nejen v alkoholu a oblékání. Extrémismus. Enthusiasmus. Nadšenectví. Žena se víc a dřív nadchne, resp. Je to u ní zvýšené risiko.
1.
Klady: Rozkývá muže. Pomalý, pohodlný kapr.
2.
Střízlivost ženy. Zdravá skepse.
3.
Zápor: Nekritičnost, neuvážlivost. Neplatí to pochopitelně všeobecně.
14)
Rekapitulace.
a)
Nadpis: Úkol křesťana. Co to je úkol křesťana.
1.
Modlitba za všechny.
2.
Muži a ženy. Společně růst ve víře.
b)
Dojem: Ženy jsou víc připomínány.
1.
Muži se proto nezlobí.
2.
B) Ne že by muži byli lepší.
3.
S ženami je víc starostí a problémů. Kdy by tomu tak nebylo, braly by je víc na vojnu.
c)
Představa Pavla.
1.
Řád ve sboru. Všechno má klapat.
2.
Muži: Věnovat se chodu sboru.
3.
Žena: především matka.
4.
Muž má vědět o oblastti víry víc než žena, a proto má ženu učit. Nemá ji zanedbávat v oblasti víry. Vést rodinu ve víře.
d)
Ideál. Tak by to mělo být. Leckdy to neklape. Hapruje to.
1.
Muž nezvládl situaci. Není příkladem.
2.
Některé ženy se derou nevhodně dopředu.
3.
Když to hapruje: Pokušení některých žen vzít něco nevhodně do vlastních rukou. Pak je to obvykle ještě horší, než když to kazí jen muži.
e)
Nenahraditelnost ženy. Prvořadý úkol ženy:
1.
Tmel domova.
2.
Matka.
f)
Riziko: Pohanské kněžky: dirigovat nejen doma, ale i v církvi.
1.
Ideál: rovnost, jednota.
2.
Co pro to můžeme udělat. Všelicos. Nezapomenout: i modlit se.

Poznámky:

1)
Způsob řeči: Základní vědomí a jistota: JK je pán nad světen, i ve světě.
2)
Modlitba za všechny.
a)
Za křesťany i za nekřesťany.
1.
Ne neodpovědná všeobecnost.
2.
Konkretizace, určitost.
b)
Modlitba je výrazem odpovědnosti za svět, za lidi.
1.
Vědomí odpovědnosti.
2.
Ne suchá, trapná povinnost.
3)
Pojmenování modliteb. Rozmanitost forem. Prosba, modlitba, přímluva, díkůvzdání.
4)
Modlit se za lidi.
a)
S myšlenkou na ně.
b)
V jejich prospěch.
c)
V zastoupení někoho, kdo měl modlitbu pronést sám a neudělal to.
5)
Svět kolem církve.
a)
Tehdy i dnes. Podobné prostředí.
b)
Takřka neznámá možnost modlit se.
1.
Theoreticky sice ano.
2.
Naprostá většina lidí se nemodlí k Bohu.
3.
I když někdy nevěřící tvrdí, že jin např. Bylo tak zle, že se i modlili, pak se modlili většinou k bohu svých představ.
c)
Bůh slyší naše modlitby. Nejsou mu lhostejné naše starosti.
1.
Bůh se směje těm, kdo si připadají silní.
2.
Bůh bere vážně naši slabost a usmívá se nad naší domýšlivostí.
3.
Bůh na modlitby odpovídá.
4.
Tyto skutečnosti jsou neznámé okolí církve.
6)
Současníci kolem církve.
a)
Nevědí, že je možné se modlit.
b)
Stydí se za modlitbu. Pokládají ji za slabost. Většina ale nemá vždycky pravdu.
1.
Hloupý zvyk dnes říkat: Drtivá většina.
2.
Církev. V menšině dělá to, co je naprosto nepostradatelné.
c)
Modlitba i za ty
a)
Kdo to nedovedou.
b)
Kdo to nechtějí.
c)
Za všechny lidi.
7)
Modlitba za ty, kteří to podle mínění Pavla potřebují nejvíc.
a)
Pavel (v dané situaci) : Za ty, kdo se zdají navenek nejsilnější. Vládcové a ti, kdo mají moc.
b)
Mocní tehdy: Nebyli nakloněni církvi. Pronásledovatelé.
c)
Vyznávat JK byl zločin proti státu. Protistátní činnost.
d)
Modlitba za vládce, držitele moci: Ani oni nejsou vyňati z pravomoci JK. Smrtelní lidé, i když vypadají nádherně a silní.
e)
Modlitba za vrchnost.
1.
Její povinností je zaručovat křesťanům pokojný a klidný život.
2.
Fakticky: proti pronásledování. Aby PB změnil vládce, aby křesťany nepronásledovali.
8)
Text. 1 Timoteovi 2,1-15.
a)
Ví o nepřátelství vládců vůči církvi.
b)
Ne vlichocování se do jejich přízně.
c)
Soud nad mocnáři. JK je pán.
1.
Tehdy ještě církev zařazovala vládce do světa, tedy neupírá jim právo na světské panování.
2.
Později: Investitura. Zásah světských vládců do církevních záležitostí. Za papeže Inocence 3 došlo k největším zásahům papeže do světských (panovnických) záležitostí. 11. Až počátek 13. Století.
d)
Ti nahoře mají uskutečňovat svou vládu podle Boží vůle. Aby poddaní mohli žít tichým a klidným životem. Umožnit opravdovou zbožnost a vážnost života všem poddaným.
e)
Text: Církev žádá pro sebe tolik práv, kolik jich žádá pro všechny ostatní.
1.
Aktuální pro nás.
2.
Většina běžných lidí touží po klidném a pokojném životě.
3.
Očekáváme od těch, kteří vládnou, že toto zajistí.
9)
První křesťané se potýkali:
a)
Vlastní starosti. Existenční problémy církve.
b)
Vnější poměry kolem církve.
c)
Ne rezignace. Odpovědnost za celý svět.
1.
Vyznání: Není takového mocipána, který by mohl být nadřazen JK.
2.
Žádný politický program nezastíní Boží rozhodnutí, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.
3.
Provokativní: všichni.
10)
Vyslovila to slabá církev.
a)
Menšina. Pronásledovaná. Útisk.
b)
Křesťané si uvědomovali: Ve světě bude platit to, co chce Bůh. Dříve či později.
c)
Bůh chce (nabízí) spásu pro všechny.
d)
My dnes. Církev je menšina v národě.
e)
Respektovat postoj menšinové první církve. Učit se z toho pro sebe.
11)
Dluh církve v minulosti.
a)
Modlit se za ty, kdo měli moc v rukou.
b)
V modlitbách brát na vědomí, že jimpatří také odpovědnost.
c)
Dluh církve dnes. Stejně, jako v každé době. Správně se modlit za vrchnost. Připomínat jí odpovědnost za klidný, pokojný, zbožný život.
12)
Závažnost a závaznost boží pravdy.
a)
Nezadatelné poslání církve.
b)
Svědectví církve v tomto světě. Svědectví o Boží vyvýšenosti a svrchovanosti nad každým člověkem, i nad vrchností.
13)
Modlitba za vrchnost:
a)
Ne aby měla pevnější ruku a lépe držela karabáč.
b)
Pokušení moci. Je třeba se za ni modlit. Aby nepropadla pokušení moci a majetku.
c)
Aby uznala, že je a má být pod boží vládou.
d)
Aby vrchnost umožnila život víry, vážnost života.
1.
Úkol a poslání vrchnosti od Boha,
2.
I když ta vrchnost nevěří v Boha. Je tověc víry, že to tak je.
e)
Vrchnost je též pod Božím soudem, ač nevěří.
14)
Modlitba za vrchnost za totality.
a)
Někdy snaha vlichotit se. U mnohých. Poctivě to přiznat.
b)
Tzv. Podle bible. 1 Timoteovi 2.
1.
Ale citoval se mnohdy jen začátek.
2.
Většinou chybělo zdůvodnění, aby vrchnost zaručovala a umožňovala tichý a klidný život. Zdaleka ne vždy to bylo zmiňováno.
c)
Modlitba za kde co.
1.
Pak přidáno jako dovětek: za postižené, trpící.
Ale velmi krátce.
Aby se PB o ně postaral.
2.
Nakonec krátký dovětek, douška: za všechny v moci postavené.
Aby se neřeklo.
Je to přece podle bible.
I totalitní stát mohl být spokojen.
Nekonkretizovalo se za co vlastně se modlí, když se modlí za vrchnost.
d)
Tichý, klidný život ve zbožnosti.
1.
Minimální požadavek pro křesťany.
2.
Mohou to uznat nevěřící.
3.
Žádné mocenské ambice církve.
4.
Modlitba s čistým svědomím.
5.
Nezadatelná lidská práva.
e)
Modlitba za vrchnost.
1.
Ani rezignace, ani vrtichvostství.
2.
Klidná úleva: Vrchnost stojí pod Božím soudem. Věříme v pána i nad mocnými tohoto světa.
3.
Daniel: Žádný strom do nebe nevyroste. Kontext: Babylonie.
4.
Genesis 11: Babylonská věž. Obdobné motivy.
15)
Verš 8. Chci, aby se muži všude ve shromáždění modlili. Aby pozvedali ruce v čistotě, bez hněvu a hádek.
a)
Možná nejde vždy jenom o dobovou záležitost. Nejde jen o požadavek dávné biblické doby.
1.
Muži se ve shromážděních modlí.
2.
Ženy byly upozaďovány.
3.
Čistota. Bez hněvu a hádek.
b)
Jak se zdá, ani v prvokřesťanské církvi nebylo vždy vše jen ideální. Ani tam nebyli andělé, ale jenom obyčejní smrtelní a hříšní lidé.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.