1 Timoteovi 4,12-16.

(Kázání Nový zákon -> 15 1 Timoteovi)

Text:

1
Timoteovi 4,12-16.
12
Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.
13
Než přijdu, ujmi se předčítání, kázání, vyučování.
14
Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán podle prorockého pokynu, když na tebe starší vložili ruce.
15
Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl všem patrný.
16
Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům.

Čtení:

První Timoteovi 4.

Postup:

1)
Pohrdání. Nemělo by to být v církvi.
a)
Snižování. Nebrat člověka vážně. Jako by člověk nebyl. Nerespektovat.
b)
Mládí.
1.
Málo zkušeností. Víc intelektu. Zápal. Nadšení.
2.
Staří. Tzv. Zasloužilí. Oprávněně i neoprávněně.
3.
Mládí může skutečně nadělat paseku. Ale může i leccos dobrého prosadit.
c)
Pohrdání jen pro (kvůli) mládí. Nemísí se nic jiného k tomu. Obvykle jako důvod se něco přidá.
d)
Co se respektuje. Čeho si lidé váží. Moc. Vliv. Postavení. Peníze. Kdo to nemá, najde se důvod: nebrat ho vážně. Pohrdat jim. Ať je mladý nebo starý.
e)
čím pohrdáme dnes v církvi i mimo ni. Málo zkušeností. Neznámý. Slabý. Nemocný. Chudý. Invalida.
f)
Kdo má funkci, postavení:
1.
Může kecat jak chce.
2.
Ten dole je výrazně víc kritizován, když kecá.
3.
Obyčejný farář musí být na proslov lépe a důkladněji připraven nežli církevní hodnostář.
4.
Funkcionář: stačí obecné fráze.
5.
Důležité: Kdo to řekne. Ne jen, co se řekne.
g)
Žena.
1.
Větší kritičnost vůči ní nežli vůči muži. Jaksi podvědomě.
2.
Musí být pečlivější a schopnější než muž. Jinak se neprosadí.
3.
Terčem mnohé kritiky, vtipu.
4.
Muži se leccos promine. I na oblečení.
h)
Invalidé. Nebráni v církvi vážně. Ani je nikdo neposlouchá. Nikoho nezajímá, co si myslí. Nejsou partneři.
2)
Verš 12.
a)
Těm, kdo věří. Okruh církve.
b)
Být vzorem.
1.
Přes své mládí.
2.
Mladý může a má být vzorem.
3.
Příklad pro staré, zkušené ve víře.
4.
JK dává za příklad, za vzor, děti.
c)
Řeč. Projev. Kultura. Vážnost. Slušnost v řeči. Platí to i pro staré. Držet slovo. Stát za ním.
d)
Chování.
1.
Jednání.
2.
Příklad života.
3.
Co vše. Široká oblast.
4.
Kam vítr, tam plášť. Korouhvička. Třtina větrem se klátící, podle závanu větru nebo vánku či vánečku.
5.
Konzumenství. Kultivovaný konzum.
6.
Pasivita.
7.
Lhostejnost.
e)
Láska.
1.
Nemyslí se jen sex.
2.
Kdo potřebuje pomoci. Zvláště staří. Nemocní. Invalidé. Chudí.
f)
Víra.
1.
Pevnost víry.
2.
Vyznavačskost.
3.
Staří jsou ochotni mnohdy víc ohnout hřbet a přizpůsobit se. Mladí se leckdy dokáží víc postavit se zpříma.
4.
Leckteří mladí jsou ovšem i dnes velmi flexibilní.
g)
Čestnost. Vzor pro staré. Tohle ovšem potřebují slyšet staří i mladí.
3)
Verš 13.
a)
Pověření úkolem.
1.
V nepřítomnosti.
2.
Důvěra vůči mladému Timoteovi.
3.
Pavel se nebojí dát důvěru. Nevede pořád za ručičku. Uznává jeho schopnosti. Znal Timotea. Už se osvědčil.
b)
Předčítání.
1.
Čtení z bible při bohoslužbách.
2.
Čestná funkce už u Židů.
3.
Mladý Timoteus. Čest. Je brán jako zasloužilý člen církve.
c)
Kázání.
1.
Samostatný výklad bible.
2.
Odpovědnost.
3.
Riziko svěřit někomu biblický výklad, kdo by mohl vkládat své věci, myšlenky.
4.
Nevyhraněný člověk. Není schopen samostatně vykládat bibli ve společenství církve. Musí nejprve najít sám sebe.
d)
Vyučování.
1.
Katechese.
2.
I rozlišováníučení.
3.
Zdravé a nezdravé učení.
4.
Učitelský úřad v církvi.
4)
Verš 14.
a)
Mimořádný dar u Timotea. Duch svatý.
1.
Nevíme konkrétně, oč konkrétně jde.
2.
Pavel to respektuje.
3.
Možná: Využívej své schopnosti, hřivny. Nezakrnět.
b)
Nezanedbávat.
1.
Rozvíjet.
2.
Vážit si.
3.
Jiné úkoly. člověk pak třeba v něčem poleví. Někdy pak i třeba zapomene.
4.
Vděčnost Bohu za dar Ducha svatého.
c)
Prorocké slovo. Proroci v NZ. Slovo živého JK v dané přítomnosti. Konkrétnost SB pro jednotlivce i sbor.
d)
Skládání rukou.
1.
Jednota bratrská.
2.
Konfirmace.
3.
Charismatici.
5)
Verš 15.
a)
Myslet na to. Mít na mysli. Žalm 1. V zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. Nepustit ze zřetele.
b)
V tomto životě. Pořád. Celistvost života.
c)
Aby tvůj pokrok byl všem patrný.
1.
Pokrok víry. Růst víry.
2.
Děje se to ve službě církvi, JK.
6)
Verš 16.
a)
Dávej pozor. Buď bedlivý. Bdělost a střízlivost. Nepustit se zřetele. Být ve střehu.
b)
Jednání. Ne jen konkrétní jednotlivosti. Styl života. Model života. Celek životního postoje.
c)
Učení.
1.
Záleží na tom.
2.
Nepodceňovat ani slovní podobu víry.
3.
Zdravé učení. Důležité pro život víry. Osobně i pro sbor.
4.
Odpovědnost za poznanou pravdu. Co učíme. Záleží na tom. Lze nadělat zmatky, paseku.
7)
Verš 16.
a)
Vytrvalost.
1.
Dávat pozor na jednání a učení. Nepolevovat v pozornosti.
2.
Řidič. Neustálá pozornost je nutná. Chvilka nepozornosti: minimálně je v příkopě. Mikrospánek může způsobit i velký karambol.
b)
Posloužit.
1.
Dobrá věc.
2.
Jde o službu. Křesťan má sloužit.
3.
I k víře a k spasení.
c)
Sobě. Důležité. Jde nám o spásu.
d)
Posluchačům.
1.
Odpovědnost faráře za posluchače.
2.
Odpovědná příprava na kázání. Nelze odbývat kázání.
3.
Dnes mnohdy heslo polovičatosti: Však to stačí. Malá náročnost i posluchačů. Spokojíme se s povrchní, nedomyšlenou přípravou a projevem.
4.
Nedomyšlenost. Cizí slova nestačí a nenahradí promyšlenost. Dotáhnout do konkrétního života a situace.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.