70. Job.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Přísloví: Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem.
Job 13,15: Byť mne i zabil, proč bych v něj nevěřil (nedoufal).
Job 19,25: Vím, že můj vykupitel je živ. I když mé tělo provrtají červi, postaví se v den nejposlednější nad (mým) prachem.

Čtení:

Job 1. 22 veršů.

Postup:

1)
Literatura moudrosti ve SZ. V čem je pravá životní moudrost. Smysl života. Jak by si měl moudrý člověk počínat. Přísloví. Kazatel. Job. Nejvyšší moudrost: Víra. Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem. Po počátku ale má následovat růst.
2)
Uz. Země. Krajina. Snad v syrské poušti.
a)
Poznámka: V každém případě mimo Izraelské území.
b)
Látka knihy Job je převzata z jiných zdrojů nežli v Izraeli. Sumerské předlohy. Pokřtěno, resp. Požidovštěno. Kladně převzaté zdroje, látky, inspirace.
3)
Job.
a)
Spravedlivý. Upřímný. Věřící. Bohatý. Poslušný boha. ŠŤastný v rodině. Pohoda. 7 synů, 3 dcery. Věřící, zabezpečení. Dobré vzájemné vztahy. Žádné problémy. Vzájemné návštěvy při narozeninách. Nic jim nechybí. Naprosto nic.
b)
Job se modlí za své děti, kdyby se snad (náhodou) dopustili nějakého nevědomého hříchu.
c)
Bohatství: 7000 ovcí. 3000 velbloudů. 500 párů volů. 500 oslic. Odhad, propočet hektarů: 7000, pokud je dostačující závlaha. V suché krajině pochopitelně víc hektarů.
4)
Neštěstí.
a)
Nepřátelé mu postupně berou stádo za stádem. Ovce, požár. Služebník za služebníkem hlásí: Toliko já jsem se zachránil, abych ti to zvěstoval. Jobovské zprávy. Jobovky.
b)
Dům nejstaršího syna. Smršť, tornádo. Zničený dům. Byli tam na narozeninách všechny děti. Poznámka: proč nepozvali i otce.
c)
Job je naplněn zármutkem. Hospodin dal, Hospodin též vzal. Buď požehnáno jeho jméno. Job nerezignuje.
d)
Filipenským 4. Pavel: Umím hojnost míti i nouzi trpěti. Za všech okolností jako Boží služebníci.
5)
Druhá fáze neštěstí.
a)
Nemoc. Na vlastní kůži. Když člověk ztratí bohatství a rodinu, může se otřepat a začít znovu. Nemoc, člověk nemá už sil začínat znovu. Odkázán na milodary a milosrdenství bližních, na oficielní státní nebo veřejnou pomoc a péči.
b)
Bezprostřední postižení. Tvrdý dopad na člověka.
c)
Job. Vředy. Bolest. Smrad. Podle některých vykladačů malomocenství. Nedalo se vedle něho vydržet.
6)
Žena Joba.
a)
Ztratila víru. Neodsuzovat ji šmahem a příliš lehce. Jak by zareagoval mnohý věřící dnes.
b)
Neštěstí věřícího člověka. Nejbližší to vidí. Církev leckdy nepomůže, i když by mnohdy mohla.
c)
Žena Joba. Neštěstí rodiny, ztráta všech dětí, mrzák nemocný manžel. Dotýká se to bezprostředně i jí.
d)
Vlastní žena k Jobovi: Ještě věříš v Boha? Zlořeč Bohu a umři. Spáchej sebevraždu. Nebo: počkej si na smrt.
e)
Job: Mluvíš jako jedna z nemoudrých. Jako bys neměla zdravý rozum. Což máme brát od Boha jen dobré věci? Zlé věci pak nebudeme přijímat? Když přijde něco zlého, budeme se bouřit?
7)
Smetiště. Ani vlastní žena s ním nemohla a nechtěla vydržet. Opustila ho v nejtěžší chvíli jeho života. Popel. Úleva, vředy. Slepice se též popelí. Kdysi vážený a bohatý Job klesl až na smetiště života jako zvíře.
Poznámka: Nabuchodonozorova nemoc. Slavný král slavné babylonské říše dostal vzácnou nemoc. Žral trávu jako vůl. Narůstalo mu peří a drápy. 7 let žil divoce venku.
8)
Přátelé: Elifaz. Bildat. Zofar. Později přišel: Elihu.
a)
7 dní byli s Jobem na smetišti. Vzácný příklad solidarity. Nejen chvilková návštěva s ujištěním, že na něj budou myslet a že mu jistě PB pomůže. Mlčeli. Plakali.
b)
Jsou otřeseni Jobovou ubohostí. Jiní přátelé Joba opustili, už o něj nejevili zájem. Přátelé, bohatí, nestyděli se za to, že jsou s Jobem na smetišti. Jobův zdravotní stav nebyl terapeuticky ovlivnitelný. Nebylo na to léku.
c)
Když se přátelé vzpamatovali ze zděšení, začaly rozhovory. Iniciativu vyvinuli oni.
1.
Vůbec přišli. Ocenit.
2.
Začali mluvit. Vedli rozhovor. Nemocný kolikrát ani není schopen mluvit nebo přemýšlet. Stylisovaný rozhovor v knize Job.
9)
Rozhovor.
a)
Všichni si lámali hlavu, proč to Joba postihlo. Proč to na něj přišlo. Obvykle první otázka, která napadne lidi při setkání s utrpením druhého.
b)
Přátelé zastávali tehdy běžně rozšířený názor: Každé trápení je trest od Boha za nějaké hříchy, provinění. Třeba tajné provinění. Čím větší trápení, tím větší musel být hřích postiženého člověka.
c)
Job se hájí. Není si vědom žádného těžkého hříchu. Přátelé ho podezírali, podezřívali z neupřímnosti a z tajení, zatajování něčeho zlého, kterého se dopustil.
d)
Přátelé způsobovali svými řečmi Jobovi trápení navíc. Dokud mlčeli a plakali, dělali to nejlepší, co mohli. Sotva otevřeli ústa, byla jejich slova na Jobovu ztrápenou duši jako rány bičem.
10)
Elihu přišel s myšlenkou: Utrpení přišlo na Joba proto, že je příliš pyšný. Moc se hájí a tvrdí, že nic zlého neudělal.
11)
Rozhovor ukončil nakonec sám Bůh.
a)
Bůh má poslední slovo. Pak už nenásleduje diskuse. Deus ex machina.
b)
Přátelé jsou pokáráni pro jejich útoky na Joba.
c)
Bůh sám je svrchovaným pánem nad člověkem. Bůh může bez příčiny sesílat dobré i zlé.
d)
Nemusíme všemu rozumět, všechno chápat.
12)
Job přiznal nemoudré výroky. Prosba za odpuštění. Prosba za odpuštění pro přátele. Přímluva za odpuštění.
13)
Happyend.
a)
Bůh vrátil Jobovi zdraví a majetek. Opět 10 dětí. Dvojnásobek majetku. 3 dcery, nejkrásnější v dalekém a širokém okolí. Nejkrásnější dívky daleko široko. Dlouhý věk Joba.
b)
Happyend. Jenže: Kvůli tomu, aby Hospodin ukázal Satanovi, že mu je Job stoprocentně věrný, zahynuli Jobovi služebníci, umřely Jobovy děti a zhroutila se Jobova žena.
c)
Job musel pochopitelně žít ještě dlouho, aby se mu nahradilo to, co zlého musel prožít.

Poznámky:

1)
Boží svrchovanost nade vším. Ano. Utrpení však nepůsobí Bůh. Pro nás: Zachovat Bohu věrnost za všech okolností, ve všech situacích. Vždy je Bůh s námi. Golgota. Farářsky se to poměrně lehce a lehko řekne. Hůř se to prožívá v konkrétní praxi života.
2)
Původ utrpení.
a)
Mnohé utrpení je následkem hříchu. Ne ale každé a vždy. Alkohol. Drogy. Prostopášný život.
b)
Od Boha poslané utrpení. Neznáme důvod. Hledáme důvod. Je ale utrpení opravdu posláno od Boha? Není to buď jen náš omylný dojem nebo sebeklam? Kdo si chce troufat posuzovat, zda PB posílá na lidi utrpení a snad i které ano a které ne?
3)
Případ Joba.
a)
Bůh chtěl zkusit jeho víru. Zkouška víry. Být na to vždy připraven.
b)
Poznámka: Zkouška víry v utrpení, to ano. Ale to utrpení přece nemusí přijít od Boha.
4)
Příklad Joba.
a)
Neklesat na mysli za žádných okolností. Rezignací si člověk nepomůže. Hledat cesty, jak zvládat situaci nebo jak z ní ven.
b)
Absurdní nadměrné utrpení však může člověka tak zdeptat, že ho srazí k rezignaci. Nikomu to nelze vyčítat.
5)
Sumer.
a)
Prakticky kapitoly 3-41. Obsahově sumerský původ.
b)
Biblické zarámování, obal. Zápletka v nebi. PB na Jobovi dokazuje satanovi, že se najde člověk ochotný věřit v Boha v každé situaci.
6)
Job pochopil nové pravdy víry. Rozšířil se mu obzor víry.
a)
Náhrada ztrát. Stejný počet dětí. Dvojnásobek bohatství. Slušné úroky, odměna za výdrž ve věrnosti Bohu v utrpení. Boží dividendy jsou v případě Joba opravdu hodně vysoké.
b)
Kvůli tomu zahynulo 10 dětí, služebníci, žena se zhroutila a ztratila víru.
7)
Kázání na Joba.
a)
Koncentrace převážně a většinou jen na obal, rámec. Vnitřek, rozhovory, to se většinou přejde poměrně rychle a povrchně, schematicky. Hluboké vnitřní zápasy v rozhovorech.
b)
Člověk se dostává až na samé hranice schopnosti věřit. Proč si mnohý biblický vykladač nechce poctivě přiznat, že mnohému nerozumí? Proč se tak urputně projevuje farářská theodicea, obhajoba Boha za každou cenu?
c)
Jobovu knihu nenapsal PB osobně, ale lidé, byť i věřící, kteří se snaží pochopit a vysvětlit některé otázky víry. Činí tak v rámci pochopení víry ve své době.
8)
Jobova kniha o otázkách utrpení. Je to určeno pro věřícího člověka. Ne obecně pro každého. Jen hluboce věřící a nad to přemýšlející věřící tomu může porozumět. A to ještě většinou se značnou námahou.
9)
Job neví o zákulisním dění na nebi. Utrpení na něho dolehlo. Vyrovnává se tedy s utrpením, aniž ví o tom, oč vlastně jde.
10)
My. I když prohrajeme. Naděje v JK. Žalm 128: Hospodin dokoná za mne.
11)
Přátelé.
a)
Vůbec přišli. Solidarita. Jiní Joba opustili, když se octl v neštěstí a zchudl. Pláč. Mlčení. Nic lepšího nemohli dělat. 7 dní byli s ním, neodešli. Prožívají to doslova s ním, i když jsou zdraví. Setrvávají v jeho podmínkách.
b)
Když začali mluvit, drásají Joba. Stylisovaný rozhovor. Literární zpracování tématiky.
c)
Odstrašující příklad potěšování v utrpení. Vedení rozhovoru. Nebrat si v tomto vždy příklad z bible. Netrpící potěšuje trpícího. Byli s Jobem celý týden na smetišti, přesto neprožili utrpení na své kůži.
12)
Děj je umístěn do oblasti mimo Izraele. Obecnější víra v Boha či boha. Obecnější problematika. Problém: Určeno sice především pro věřící čtenáře, ale přece jenom ne jen pro ně. Trochu obecněji i pro nevěřící.
13)
Elihu: Job je pyšný.
a)
Nepřiznal nějaký hřích. Tají vinu. Nemá důvěru k přátelům.
b)
Nepřitaká přátelům. Má svůj názor.
c)
Pyšný vůči Bohu. Měl by sklapnout a opakovat, co se běžně obecně opakuje plytce mezi lidmi o utrpení.
d)
Přátelé ze sebe svalují eventuelní vinu za Jobovu situaci, ale hlavně za eventuelní nepomoc. Zbavit se odpovědnosti a výčitek. Zbavit se výčitek svědomí tím, že druhého (z něčeho) obviním. Např.: Stejně si to (nějak) zavinil sám.
14)
Víra. Nápory na víru. Neuřezat si větev, která člověka drží.
a)
Jobovo utrpení má dvě fáze:
1.
Ztráty majetku a blízkých. Děti, žena.
2.
Nemoc, nelze se už zvetit.
b)
Žena: Proklej Boha a spáchej sebevraždu. Nebo: Pasivně čekej, až umřež.
c)
Přátelé. Solidární. Zbožní. Necitelní.
15)
Kůži za kůži. Všechno, co má člověk, dá za svůj život. Na ostří nože. Na hraně. Mezné situace života.
16)
Jákob u Jaboku. Chytračí. Je ochoten obětovat oba houfy a rodinu. Může pak zase začít znova. Ze zápasu vyšel zraněn, kulhá. Nemůže už spoléhat na své nohy.
17)
Starosti Joba. Oběti za eventuelní nevědomé hříchy dětí.
a)
Neměl jiné starosti, např. O uhájení života. Nadstandartní starosti v běžném životě uprostřed každodenních zápasů.
b)
Zájem o děti, i po stránce duchovní, víry. I když jsou dospělé.
18)
Přátelé chtějí za každou cenu na Jobovi něco najít. Uklidnit si vlastní svědomí. Přece nenesou žádnou odpovědnost nejen za Jobův stav, ale ani ne za eventuelní nepomoc. Buší do trpícího Joba hlava nehlava.
19)
Úvod.
a)
Vyznavačské situace. Zajetí. Chebar, Ezechiel. Daniel. Ester. Navrátilci, tření bídy a budování chrámu. Job, když se člověku daří dobře i zle. Vyznat a zachovat víru. Svědectví víry.
b)
Literatura moudrosti. Smysl života. Víra. Pravá moudrost. Různé situace. Běžný život. Mimořádné, mezné situace.
1.
Nadstandartní otázky života tváři v tvář každodenním zápasům o uhájení základního životního minima.
2.
Tento druh literatury počítá s klienty dobře situovanými nebo aspoň dobře zajištěnými.
c)
Job. Situace utrpení, neštěstí. V různé míře a intensitě to mnohdy cítíme a pociťujeme i my. Aktuální: Život není jen pohodlná procházka růžovým sadem. Růže nejen voní, ale i píchá.
20)
Dobré postavení Joba. Není zmínka o jeho nějaké sociální aktivitě. Ani v první fázi, ani v druhé fázi jeho blahobytného životního standartu.
21)
Kůži za kůži.
a)
Jákob. Jabok. Obětovat oba houfy, rodinu, co mu PB svěřil do odpovědnosti.
b)
Obětovat všechno pro klidnější život.
Žena Joba. Výzva k Jobovi, aby Job proklel Boha a spáchal sebevraždu. Aby jí nepřekážel. Bude mít pak snadnější život, i když samozřejmě ne nijak snadný, zchudla.
c)
Job už nemá co dát, co nabídnout. Ani to zdraví, zdravíčko, které by mohl nasadit do akce na to, aby se zvetil, vzchopil, pozvedl.
d)
Prokletí Boha. Úleva. Ale nepomůže to. Člověk se tak sám zbaví nakonec i té nejposlednější naděje a opory, když se rozplynou a zbortí opory jiné. Poslední opora: Víra. Šance.
e)
Víra. Neklesat na mysli. V žádné situaci. Skopus kázání. Odnést si to domů. S tím odcházet domů.
22)
Žena Joba.
a)
Když se měla s Jobem dobře, byla muoporou. Job zase byl oporou jí. Nyní: Job nemůže být oporou své ženě, leda v názorech, myšlení. Kritická situace. Krize vztahů v rodině, když přijde nezvladatelný nápor.
b)
Vnější okolnosti života mohou pořádně zamotat i tím nejlepším manželstvím.
c)
Nechceme ženu ani odsuzovat, ale ani ne omlouvat. Dostala se nezaviněně do těžké situace.
d)
Poznámka: Kacířská myšlenka: Tu situaci způsobil podle rámce Jobovy knihy Bůh. Hraje s Jobem hru, aby na nebi prokázal satanovi Jobovu věrnost. Trpí Job, ale i další lidé. Někteří kvůli tomu dokonce přijdou o život.
23)
Jobovi přátelé. Je krásné, že vůbec přišli. Solidarita. 7 dní jsou s Jobem na nedůstojném smetišti. Mlčení. Pláč. Pak následují výtky Jobovi: Zhřešil. Je pyšný.
24)
Víra Joba: I kdyby mne Bůh zabil, proč bych v něho nedoufal.
a)
V církvi je to mnohdy jednostranně aktualisováno a interpretováno: Bůh dělá všecko jako Osud.
b)
Kalvin: Jediné potěšení. Mým jediným potěšením v životě i ve smrti je to, že nejsem sám svůj, ale že patřím JK, který mne svou drahou krví ze všech mých hříchů vykoupil. A tak mne sobě zachovává, že bez jeho vůle ani vlásek s hlavy spadnouti mi nemůže.
25)
Nadpis kázání o Jobovi: Dnes o Jobovi trochu jinak.
26)
Laciné rady fikaných etablovaných církevníků: Buď pokorný a trpělivý jako Job. Nic po nás nechtěj. Vše přijímej jako z boží ruky. Jobovi jeho přátelé také nepomohli. A Job také nekonal nějakou sociální nebo podpůrnou práci.
a)
Ani na začátku, ani po happyendu.
b)
Jinak by se o tom v bibli přece psalo, že ano?
27)
Srovnání Jobovy knihy s řeckými mýty.
1.
Látka: Obecné problémy lidského života. Hledání odpovědí na základní nevyřešené a vpodstatě neřešitelné problémy života.
a)
Řekové. Vše má vyřešit např. Zlaté rouno, do kterého se vkládá naděje obdobně jako do mávnutí kouzelným proutkem.
b)
Epos o Gilgamešovi. Babylonie. Rostlina nesmrtelnosti, kterou nakonec sežral Gilgamešovi had u studánky.
c)
Job: Neklesat na mysli. Mít naději. Naděje může existovat i absolutně, bez konkrétní vazby na něco či někoho. Velmi to pomůže. U Joba se však naděje váže pevně k Bohu. Job 13,15: Byť mne i zabil, proč bych v něj nevěřil, nedoufal.
d)
Genesis 1-11. Mimo dějiny. Jsou předestřeny základní možnosti člověka v jeho přístupu k životu. Jobova kniha hodně navazuje na stvoření.
2.
Kontakt Izraele a řecké kultury.
a)
David měl cizineckou legii. Peletejští a Keretejští. Kréťané, Dorové.
b)
Obchodní styky. Od 8. Století ante Řekové postupně (pomalu) pronikají do obchodní sféry Féničanů.
c)
Alexandr Veliký. 333 ante. Dobyl Perskou říši a otevřel cestu pronikání řeckého světa do Orientu. Počátek helenisace, helenismu.
d)
Kniha Jobova se ve své základní současné podobě formovala (formulovala) kolem roku 300 ante. Jedná se o zpracování starší a staré látky (Orient, až i Sumer) s reakční akcentací na řecké představy.
3.
Mýtus o Argonautech.
a)
Zápletky mezi bohy na Olympu mají svůj dopad a odraz na zemi mezi lidmi. Bohové si vyřizují své spory přes lidi, které občas tahají skoro jako loutky. Někteří bohové fedrují své milé a potírají milé lidi svých božských kolegů a kolegyň.
Ti druzí božští vejlupkové to dělají zase naopak.
b)
Mýtus o argonautech. Cesta do Kolchidy pro zlaté rouno. Jáson. Vznik mýtu: 5. Století ante, v době značné obchodní expanse Řeků ve Středomoří. Děj je však přenesen (umístěn) hodně dozadu do minulosti, do dávné mýtycké doby.
Jedná se o ideologický projekt výhodný a vhodný pro tehdejší danou chvíli.
Poznámka: Děj knihy Rut je rovněž umístěn hodně do minulosti, do doby soudců, do 11. Století ante. Kniha Rut byla napsána kolem roku 300 ante.
c)
Řečtí hrdinové bojují proti dosavadním archetypům. Současně však vytvářejí předpoklady pro archetypy nové. Aniž si to ovšem sami nutně uvědomují.
d)
V řeckých mýtech se řeší otázka, jak jednat za určité situace, která je fakticky vytvořena nahoře, v božské sféře. Jde o rozhodování a jednání bohů v minulosti a přítomnosti, s dopadem do lidského dění na zemi.
Hrdinové bojují za pomoci jiných božských složek. Hrdina se musí jaksi vecpat mezi soukolí božských vztahů. Malý člověk dole to vůbec nemá lehké.
e)
Job se rovněž dostává do soukolí zápletky nahoře. Hospodin tvrdí rýpavému pokušiteli a osočovateli Satanovi, mimochodem jmenovanému jako bytost přítomná mezi Božími syny, že věrný Job osvědčí svou věrnost a víru v Boha.
Job o zápletce nahoře neví. Ve svém životním postoji věrnosti Bohu je sám, bez přímého kontaktu s Hospodinem.
f)
Řečtí hrdinové se pohybují (aspoň ve sféře mýtu) v různě odstupňovaném kontaktu s bohy. Roli hrají různí celkem dobře informovaní věštci, zázračné okolnosti a události.
g)
Řečtí hrdinové dokáží skvělé lidské výkony hrdinství. Zvládají a překonávají vnější překážky. Mění situace.
Naproti tomu se Job pohybuje na rovině životní vytrvalosti v dané situaci utrpení.
h)
Reakce malého člověka na osud, na realitu mimo něho, nad ním. To, co člověk nemůže ovlivnit. Jak zvládat situaci života tváři v tvář mocné objektivní realitě společenských a přírodních zákonitostí.
Jak se vyrovnat a vypořádat s tím, co nelze změnit. Člověk je vposledu hříčka osudu. Jinak vyjádřeno: Dostane se třeba do tenat božských zápletek. Nějak si pak musí poradit.
Týká se to i lidí s dobrým sociálním pozadím a zajištěním. Nejedná se jen o ty, kdo se zmítají v sociálních a jiných nejistotách. Obecné prožívání lidské životní situace.
i)
Některé typy reakcí na osud:
Egypt: Sensualismus. Užít si.
Babylonie: Fatalismus. Fatum, osud, resignace.
Řecko: Nějak se vpravit, vloudit, vetřít do božského režírování, do božských zápletek nahoře. Osud však pochopitelně vládne i nad bohy. Zůstává ale aspoň částečný pocit svobody a samostatnosti.
Postavit se proti zaběhnutým tradicím, proti panujícím archetypům.
Když člověk postupně vyroste z nadměrných představ o možnostech příliš měnit a změnit svět a chod dějin, přijme za vděk některými pozdějšími nabídkami řecké filosofie, např.: Stoicismus. Epikurejismus. Hedonismus.
Modifikované moderní nabídky: Kultivovaný konsum. Praktický materialismus.
Cesta bible: Job. Neklesat na mysli, vnitřní vyrovnání se, spoléhání na boha. JK: Výhled do KB. JK je nejvyšším Pánem.
j)
Modlitba. Ora et labora. Modli se a pracuj. Člověk nemá klesat na mysli. V modlitbě se mohou otevřít nové pohledy na situaci. Nové nápady, poznání. Vnitřní síla.
V krajním případě je velkým uměním přijmout a vyrovnat se s tím, co není v silách a možnostech člověka změnit, ovlivnit.
Výsledkem modlitby není božské mávnutí kouzelným proutkem a diametrální změna vnější okolní situace.
Odpovědná modlitba: PB, dej mi sílu měnit to, co je v mých možnostech to měnit. PB, prosím o trpělivost a vytrvalost snášet a zvládat to, co není v mé moci měnit to. PB, prosím tě o moudrost to obé od sebe odlišit a rozlišit.
Riziko křesťanské modlitby. Pohybuje se na ostré hraně. Snadno lze stoupnout nebo sklouznout vedle, do pohanské oblasti.
4.
Poznámky.
Pojmu Determinismus jsme se úspěšně vyhnuli.
Ale determinismus sem také patří.
Ale bylo by to delší (značné) prodloužení.
a)
Pojmu Dědičnost jsme se rovněž vyhnuli, a to ještě úspěšněji.
28)
Nekřesťanské možnosti naděje tváři v tvář Osudu. Naděje mimo křesťanství. Obejít se v životě bez JK, bez boha.
1.
Praktický konzum. Neptající se lidé. Lhostejnost. Ignorovat, neřešit mnohé životní otázky.
a)
Nic jim nechybí. Netrápí se. Obejdou se bez JK. Nekladou si některé životní otázky.
b)
My též často sklouzáváme na tuto rovinu. Pod pláštíkem nebo nátěrem víry.
c)
Peníze a poslední otázky života. Archelaos, kolem 740 ante: Vposledu člověk může spolehnout jen na dvě věci: Na sebe sama a na peníze.
2.
Filozofické vyrovnávání se s osudem.
a)
Stojcismus. Rezignovat na to, co člověk nemá ve své moci.
b)
Epikurejismus. Fakticky praktický materialismus. Je možná i vysoká kulturní úroveň. Nemusí se vždy jednat o (boha)pustý hedonismus.
c)
Filozofický humanismus. Snažit se konat dobro.
d)
Imanentismus. Rezignovat na jakékoliv transcendentno. Fakticky jen rovina praktického života. Praktický materialismus. Extrémně se smyslem života může stát látková výměna.
29)
Pohled na Joba ve světle (spektru) strukturální analysy. Poučné. Všímat si nejen toho, co je řečeno. Nepřehlédnout to, co řečeno není. Kontext dobový. Kontinuita biblického podání, knihy moudrosti.
30)
Job se nemodlí k Bohu.
a)
Vůbec se jaksi obejde bez modliteb a bez obětí. Resp.: Modlil se, když mu bylo dobře. Modlitba vděčnosti a prosba, aby blahobyt a pohoda rodiny vytrvaly. Prosby za děti. Tehdy i oběti.
b)
V tísni života. Je mu prominuto, že se nemodlí. Nevyčítáno. Lazar se též nemodlil k Bohu. Aspoň o tom není v podobenství JK řeč.
31)
Skopus kázání:
a)
Neklesat na mysli.
b)
Neztratit víru.
Obé má jít ruku v ruce. Obé je druhému pomocí, oporou, podpěrou.
32)
Knihy moudrosti.
a)
Problémy bohatých lidí, usazených, dobře usazených. Potíže života blahobytných. Je to blízké dnešní době.
b)
Základní zajištěnost většiny lidí dnes. Nejsou závažné přírodní a společenské katastrofy a války v nejbližším okolí.
c)
Konsolidovaný život.
33)
Jobova žena. Dialektický postoj:
a)
Neodsuzovat ji. Měla naloženo víc než je běžné. Ztráta všech dětí. Nemoc manžela. Job je vyřazen z běžného života. Zlořeč Bohu (proklej Boha) a umři. Čekej na smrt nebo dokonce spáchej sebevraždu.
b)
Neomlouvat ji. V manželství chvíli táhne jeden a druhý se veze. Pak se to někdy obrátí. Pokud byl Job úspěšný, nebyly problémy v manželství. Solidarita. Opora.
34)
Jobova nemoc. Terapeuticky neovlivnitelná. Smetiště doslova i společensky.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.