69. Ester.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Žalm 145,17: Hospodin je spravedlivý ve všech cestách svých a milosrdný ve všech skutcích svých.
Přísloví: Ženu statečnou kdo nalezne? Její cena je nad zlato a nad perly.
Ester 1,10-12.
10
Sedmého dne, když se král rozjařil vínem, nařídil Mehúmanovi, Bizetovi, Charbónovi, Bigtovi, Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi dvořanům, obsluhujícím krále Achašveróše,
11
Aby před něho přivedli královnu Vašti s královskou korunou. Chtěl národům a velmožům ukázat její krásu; byla totiž půvabného vzhledu.
12
Ale královna Vašti se zdráhala přijít, jak jí vzkázal král po dvořanech. Král se velice rozlítil a vzplanul hněvem.

Čtení:

Matouš 10,5-25. Vyslání učedníků. Ester 1,1-22. Celé. Přísloví 31,10-31. Statečná žena.
Ester 1:
1
Stalo se to za dnů Achašveróšových; to byl Achašveróš, který kraloval nad sto dvaceti sedmi krajinami od Indie až po Kúš.
2
Za oněch dnů, kdy král Achašveróš seděl na svém královském trůnu na hradě v Šúšanu,
3
V třetím roce svého kralování uspořádala hodokvas pro všechny své velmože a služebníky. Vojenští činitelé perští a médští, šlechta a správcové krajin byli shromážděni před ním.
4
Po mnoho dní, totiž po sto osmdesát dnů, přitom vystavoval na odiv bohatství své královské slávy a skvostnou nádheru své velikosti.
5
Když pak ty dny skončily, uspořádal král pro všechen lid, co byl na hradě v Šúšanu, od největšího po nejmenšího, sedmidenní hodokvas na nádvoří v zahradě královského paláce.
6
Sněhobílé tkaniny lněné a bavlněné i látky purpurově fialové byly zavěšeny na bělostných a šarlatových provazech, provlečených stříbrnými kruhy na mramorových sloupech. Zlatá a stříbrná lehátka stála na mozaikové dlažbě z alabastru a mramoru, z perleti a drahokamů.
7
Nápoje se podávaly ve zlatých nádobách, z nichž každá byla jiná. A vína královského bylo mnoho, jak se na krále sluší.
8
Na králův pokyn se popíjelo dle libosti. Tak totiž uložil král všem hodnostářům svého domu, aby každému vyhověli podle přání.
9
Také královna Vašti pořádala hostinu pro ženy v královském domě krále Achašveróše.
10
Sedmého dne, když se král rozjařil vínem, nařídil Mehúmanovi, Bizetovi, Charbónovi, Bigtovi, Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi dvořanům, obsluhujícím krále Achašveróše,
11
Aby před něho přivedli královnu Vašti s královskou korunou. Chtěl národům a velmožům ukázat její krásu; byla totiž půvabného vzhledu.
12
Ale královna Vašti se zdráhala přijít, jak jí vzkázal král po dvořanech. Král se velice rozlítil a vzplanul hněvem.
13
Obrátil se na mudrce znalé časů, neboť tak se královy záležitosti předkládaly všem znalcům zákonů a práv světských i náboženských.
14
Nejblíže mu byli Karšena, Šeta, Amata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan, sedm perských a médských velmožů, kteří směli hledět na královu tvář a v království zaujímali první místo.
15
Otázal se: \\\"Co se má podle zákona stát s královnou Vašti za to, že neučinila, co jí po dvořanech vzkázal král Achašveróš?\\\"
16
Tu řekl Memúkan před králem a velmoži: \\\"Královna Vašti se provinila nejen proti králi, ale i proti všem velmožům a proti všem národům, které žijí ve všech krajinách krále Achašveróše.
17
Zpráva o královnině činu se donese jistě ke všem ženám a uvede jejich manžely v jejich očích v nevážnost, až se bude říkat: \\\"Král Achašveróš nařídil, aby před něho přivedli královnu Vašti, a ona nepřišla!\\\"
18
Ještě dnes stejně odpovědí kněžny perské a médské, až uslyší o královnině činu, všem královským velmožům a bude z toho příliš nevážnosti a mrzutosti.
19
Uzná-li to král za vhodné, ať vydá královské nařízení, které se zapíše mezi zákony perské a médské a nebude přestupováno, že Vašti už nesmí předstoupit před krále Achašveróše; a její královskou hodnost ať dá král druhé, lepší než je ona.
20
Až se vyhláška, kterou král vydá, rozhlásí po celém jeho království - a to je obrovské -, všechny ženy budou prokazovat úctu svým manželům od největšího až po nejmenšího.\\\"
21
Králi i velmožům se ten návrh zalíbil a král učinil podle slov Memúkanových.
22
Poslal dopisy do všech královských krajin, všude do všech krajin jejich písmem a všude do všech národů v jejich jazyku, aby každý muž vládl ve svém domě a aby mluvil řečí svého lidu.

Písně:

182-6. PB je síla má. 189-4. Hrad přepevný. Žalm 46. 200-4. V tvé síle. 199-4. Pod ochranou nejvyššího. 99-7. Aj, Pán kraluje. 434-6. Ó Bože, spáso zašlých dob.
355-4. 579-2.

Poslání. 1 Petrova 3,8-12.

8
Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní,
9
Neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždy jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.
10
Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov,
11
Odvrať se od zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj.
12
Vždyť oči Páně hledí na spravedlivé a jeho uši jsou otevřeny jejich prosbám, ale tvář Páně je proti těm, kteří činí zlo.\\\'

Kázání 1:

0)
Kniha Ester. Zvláštní kniha mezi ostatními biblickými knihami. Proto i dnešní a příští kázání bude poněkud vybočovat z běžných kázání. Více výpravná a vypravovací forma.
a)
Martin Luther: Kniha Ester je sláma. Nic mu to neříká. Není tam žádné evangelium.
1.
Ale: Pokora Luthera. Nevyřadil (nevyřazoval) Ester z bible.
2.
Co nepromlouvalo k Lutherovi, může promluvit k někomu jinému. Třeba jako povzbuzující SB do života od PB. Třeba za určitých okolností života.
b)
Vyznavačskost Izraelských (Božího lidu) v různých situacích. Vyznání víry za všech okolností a ve všech situacích. Boží ochrana a řízení. PB koná své dílo ve světě. Chrání své věrné. Vnitřní jistota a uklidnění i za těžkých okolností a v nesnadných situacích života.
1)
Doba Izraele po zajetí. Židé byli rozptýleni do různých míst tehdejšího světa v předním Orientě a v přilehlém okolí. Vyznavačské skupiny. Udržet se, uplatnit se.
2)
Pád Babylonie. Peršané. Relativní svoboda pro podrobené národy. Klidný život ve velké říši. Ustálený pořádek a pravidla. Samozřejmě, že to nebyly žádné demokratické ideály. Orientální absolutistický stát. Peršané chtěli od poddaných:
a)
Nebouřit se.
b)
Platit daně.
3)
Hostina v Susan. Zimní sídlo perských králů. Děj knihy: Kolem roku 480 ante.
a)
Klid uvnitř země.
1.
Vysilující války na západě, proti Řecku. Po počátečních úspěších (dobytí řeckých měst na pobřeží Malé Asie roku 500 ante) se nepodařilo Peršanům proniknout do Řecka. Nápor na státní pokladnu.
2.
Slavnost. 6 měsíců. Nápor na státní kasu. Poddaní (daňoví poplatníci) se na tom mohli podílet svými daněmi.
b)
Ohromit pozvané hosty. Representace krále. Ukázat svou moc. Aby elitu jeho říše přešla jakákoliv eventuelní myšlenka na nějaký nesouhlas, odpor čidokonce vzpouru.
c)
Půl roku. Dlouhá doba. Rozhovory. Proťukávání. Prověrky. Kdo s kým. Managment říše se má sžít do dobrého kolektivu. Teamová práce. Bezpečnostní prověrky, kdo vyhovuje, kdo ne.
d)
Královna. Obdobné akce s ženami vysoce postavených a vážených v říši. Souběžná ženská repre akce.
e)
Organisačně vše klapalo. Nic nezaskřípalo. Dokonalost. Nejsou žádné problémy, které by král nevyřešil a nezvládl.
4)
Závěrečná sedmidenní recepce. Zvrhlo se to v pijatiku. Král chce ukázat hodnostářům královnu. Ne jen se pochlubit její krásou.
a)
Královna byla důležitá politická figura, velmoc na královském dvoře.
1.
Nepochopitelná, překvapující, neuvěřitelná věc: Královna odmítla přijít na králův rozkaz.
2.
Pozvání královny: Oficielní. Ne jen nějaký vzkaz: Milá manželko, pojď se podívat na moje hosty. 7 nejvýznamnějších dvořanů šlo pro královnu.
b)
Odmítnutí královny. Ťafka pro krále. Jistě rázem vystřízlivěl.
1.
Nešlo o nějakou drobnou vnitrorodinnou zápletku. Šlo o vysokou politiku. Nešlo o to, že by se královně nechtělo se ukazovat před ožralými chlapy, i když vysoce postavenými.
2.
Jako všude a vždycky na královských dvorech, byly i v Persii různé dvorské kliky a klany. Kdo s kým. Možný odhad krále: Kolem královny se koncentrují nějací disidenti.
Cítí se už tak silní a pevní v kramflecích, že královna ostentativně dává před representanty celé říše najevo, že si může dokonce dovolit nerespektovat královo přání. První vážné zaskřípání v celé půlroční slavnosti.
Všichni najednou vidí, že si královna může dupnout. Nebo, při nejmenším: že si dupla. Že na krále kašle.
Poznámka směrem dopředu: Později opravdu byl na krále připravován atentát.
3.
Když se to rozkřikne po říši. Ochromí a nalomí to nebo aspoň zkomplikuje vládu pevné královské ruky. Narušení direktivní vlády. Do politiky se budou tlačit další, včetně žen. Různé lobování a ovlivňování.
4.
Král řeší situaci. Rozhodnost. Pevná ruka. Nechá si poradit rádci. Ti mají pochopitelně zájem na tom, aby se udrželi u silného krále. Sesazení královny je nutností. Odlifruje se i konkurenční klan.
Konkurs na novou královnu. List do všech satrapií perské říše. Zákon perský a médský, nezměnitelný. Ani sám král už ho nemohl a nesměl změnit, zrušit.
Tento list fakticky všem zřetelně a důrazně naznačoval, že si královna sice může dupnout, ale jenom jednou.
c)
Zajímavé: Všichni vládci (satrapové) musí znát jazyk svých poddaných. Být blíž lidem? Nebo lépe slyšet, co se povídá? Znát nálady lidí. Královo ucho.
5)
Konkurs na novou královnu. Královna krásy.
a)
Musela ale mít také v hlavě, aby obstála u královského dvora. Representativní poslání. Musí umět zvládnout dvorské intriky.
b)
Ester. Mardocheus. Neteř. Vyhrála konkurs. Zatajila svůj židovský původ. Naše otázky:
1.
Zapření víry? Nebo jenom taktika? Snaha dostat se nahoru. Využít příležitosti. Nevíme. Jít běžnou cestou běžné kariéry. Jakési před-přípravné lidské jednání, na které se pak napojí PB se svými plány a záměry? Opravdu nevíme.
2.
Mizerné bezpečnostní prověrky u perského dvora. Prošvihly se informace o původu budoucí královny. Vysoká ženská státní funkce. Nebo: Ženská nestála zase tolik za to.
6)
Královna byla zavřena ve specielním paláci. Kontakty s Mardochejem: Přes služebníky.
7)
Mardocheus.
a)
Královská brána. Asi soudce nebo prokurátor.
b)
Komorníci Bigtan a Tereš. Vysocí funkcionáři u dvora. Příprava atentátu na krále. Mardocheus to odhalil. Ester to oznámila králi Mardocheovým jménem. Točák. Vše bylo odhaleno. Na odměnu pro Mardochea se zapomnělo. Ester si ale šplhla u krále.
8)
Aman.
a)
Velkovezír. Požadoval od lidí královsko-božské pocty. Padnout před ním na kolena nebo dokonce se před ním rozplácnout jak široký tak dlouhý na zem. Jediný Mardocheus ho zdravil pouze slušně, ale ne božsky.
b)
Rozhodnutí Amana: Pomstít se nejen Mardocheovi, ale všem Židům.
c)
Aman králi namluvil: V zemi jsou nebezpeční disidenti. Potenciální buřiči, nespokojenci. Riziko eventuelně dalšího atentátu. Návrh na likvidaci této národnostní skupiny nespokojenců. Ze zabaveného majetku by se hodně a vhodně mohla doplnit královská kasa.
d)
Král Asverus důvěřoval Amanovi. Dal mu plnou moc v této záležitosti. Aman vydal královým jménem a s jeho pečetí příslušné listiny. Bylo to podle zákona médského a perského, tedy nezrušitelné.
e)
Den velkopogromu v celé říši měl být stanoven losem, purim.
9)
Židé se o tom dověděli.
a)
Mardocheus žádá (přes posly) Ester o pomoc. Má jít za králem a zařídit záchranu Židů.
b)
Riziko pro Ester. Bez pozvání se ke králi nesmělo. Bezpečnostní opatření proti potenciálním atentátníkům. Strach Ester. Zalíbilo se jí nahoře.
c)
Mardocheus k Ester: Aman neušetří ani tebe. Kdo ví, jestli ses nedostala tak nahoru právě proto, abys nyní pomohla svému lidu, svým souvěrcům. Tvůj život bude mít cenu třeba pro tento jediný čin.
d)
Jediný čin v životě může rozhodnout o věčnosti.
1.
Milosrdný Samaritán.
2.
Boháč, nepomohl Lazarovi. Dostal se do pekla.
e)
Ester se nakonec rozhodla jít ke králi a riskovat. Pečlivá příprava.
10)
Seriál. Pokračování příště.

Kázání 2:

0)
Konec kázání 1: Ester nechce ke králi.
a)
Strach. Riziko.
b)
Zalíbilo se ji nahoře. Ztráta odpovědnosti za ty dole, mezi nimiž kdysi byla. Neschopnost dívat se už dolů.
1)
Stahují se mraky nad Izraelem. Amanovy úklady na zničení Židů. Rýsují se už jasné kontúry.
2)
Mardokaj. Snaha zachránit Židy. Pobízí Ester. Modlitby Židů v Sůsách.
3)
Bůh chce dobré pro svůj lid. Ale Ester pracuje. Ora et labora. Neponechá nic náhodě. Perfektní připravenost.
4)
Bůh může vzbudit i z kamení proroky. Saul, Pavel. Nakonec Ester šla ke králi. Boží působení. Něco se v ní hnulo. Odpovědnost za druhé, za své.
5)
Rozhovor Ester a Mardokaje. Kdo ví, zdali ses nedostala až tak nahoru a vysoko proto, abys vykonala právě tento čin záchrany. Třeba pro jediný dobrý čin víry.
a)
Milosrdný Samaritán.
b)
My máme též mnoho příležitostí v životě k dobrým skutkům.
c)
Negativně: Boháč zklamal, selhal v jednom konkrétním případě. Nepomohl Lazarovi. Skončil kvůli tomu v pekle.
6)
Ester šla. Židé se zatím modlili. Modlitební stráž.
7)
Stráže ji pustily do trůnního sálu. Králova ochranka se na ni už už sápala. Král k Ester vztáhl své žezlo a udělil ji milost. Pozvání na hostinu. I velkovezír Aman byl pozván na hostinu, kterou připravila Ester.
8)
Aman se dmul pýchou. V oblibě je už i u královny.
Poznámka: Jak se zdá, funkce královny byla značně významná.
9)
Hostina. Vydařila se. Král nabídl Ester splnění jejího přání. Pozvání na hostinu ještě i na druhý den, resp. Na druhý večer.
10)
Král nespal.
a)
Nechal si předčítat z královské kroniky. Uspávačka. Večerníček pro krále. Dnes by si král na uspání pustil televisi. Četba: Mardocheus, zachránil krále před atentátníky, neodměněn. Zapomnělo se na zachránce.
b)
Král usínal s dobrým předsevzetím, že zítra udělá dobrý skutek: odmění svého zachránce, na kterého se kdysi zapomnělo.
11)
Ráno. Aman navrhuje vyznamenání od krále pro toho, koho má král v oblibě. Ten trouba si myslel, že vyznamenán bude on.
a)
Aman vede koně s mardokajem po městě. Mardokaj si sedí na královském koni, v královských šatech a s královskou korunou.
b)
Neklid Amana. Nervosita. Pověrčivý pohan to musí (měl by) brát jako neblahé znamení.
12)
Hostina. Aman je od Ester obviněn. Nakonec je pověšen na šibenici, kterou připravil pro Mardokaje.
13)
Mardocheus se stal vezírem. Nový královský zákon. Židé se mohou bránit. Připravenost na pogrom.
14)
Pogrom. Nepřátelé se posilovali pitím na lehké zbohatnutí. Oslavovali své lehké vítězství příliš předem. Doplatili na to. Židé obrali své nepřátele o jejich bohatství. Státní kasa se naplnila. I král mohl být spokojen.
15)
Purim.
a)
Los. Aman stanovil losem den pogromu na Židy.
b)
Svátek Židů. Pilo se dost hodně. Četla se kniha Ester. Kniha Ester je bez Božího jména. To proto, aby Boží jméno nebylo nějak znesvěceno oslavujícími čtenáři.
c)
Radost nad tím, že PB chrání svůj lid v dějinách. Při různých, dosti častých pogromech.
d)
Antisemitismus existoval už ve starověku. Důvod: Jinako st Židů. Podstata jinakosti: Náboženství. Něco drželi. Víra v jediného boha. Židé nebyli ochotni vedle Hospodina stavět ještě jiné bohy. Pohanům něco takového nevadilo. Židé vybočovali z řady.

Postup:

Jediné kázání.
0)
Vyznavačské situace. Zajetí. Chebar. Při řekách babylonských. Daniel. Ester. Navrátilci do zplundrované země. Typy situací a vyznavačskosti.
1)
Susy. Zimní palác perských králů. Usadila se tam skupina Židů. Asverus. Historický Xerxes. Vedl války s Řeky. 480 byl poražen u Salaminy.
2)
Mardocheus. Žid. Ester, sirotek, dcera po strýci. Krasavice. Získala oblibu Asvera. Královna. Dobrá rada Mardochea: Neprozradit, že je Židovka. Obava, že by ji král nechtěl.
Poznámka:
a)
Otázka zapření a vyznání. Otázka povolené moudrosti. Různé situace. Nakonec, když šlo do tuhého, se u Ester projevila velká vyznavačskost, i když to bylo riskantní.
b)
Kádrování a prověřování se ku podivu v případě nové královny na perském královském dvoře nekonalo příliš důkladně. Žádné nadměrné bezpečnostní prověrky.
3)
Mardocheus se často pohyboval kolem královského paláce, aby se potajnu dověděl, jak se má Ester.
a)
Zdá se, že Mardocheus měl významné postavení. Jinak by se do přílišné blízkosti dvora nedostal.
b)
Dvořané povídali.
1.
Mardocheus náhodou vyslechl rozhovor dvou komorníků krále. Připravovali atentát na krále. Bigtan a Teres.
2.
Mardocheus přes Ester prozradil vinníky. Vinníci byli potrestáni.
3.
S odměnou se však na Mardochea zapomnělo. Často to tak dopadá, často tomu tak bývá.
4)
Aman.
a)
Vezír. Ctižádostivost. Žádal od lidí, aby se mu klaněli jako králi, tedy jako bohu. Mardocheus se mu neklaněl. Nevzdával člověku božskou poctu. Velké vyznání.
b)
Jak to prakticky vypadalo: Ulice. Vše leží před Amanem v prachu na zemi. Na břiše. Mardocheus jako jediný stojí, pouze projeví uctivý pozdrav. To bylo pro Amana málo.
c)
Na druhé straně to bylo silné kafe. Nepůsobilo to blahodárně na ostatní lidi. Třeba by též někdy mohli chtít trochu víc pozvednout hlavu.
d)
Aman se chce pomstít Mardocheovi a všem Židům.
e)
Poznámky:
1.
Mardocheus zavdal příčinu. Měl být opatrnější. Na jeho tvrdohlavost má doplatit celý národ.
2.
Minimálně záminka pro Amana.
3.
Nelézt Amanovi na oči. Mardocheus neměl raději chodit po ulici, když jel Aman. To bylo zdálky slyšet, trubači, vyvolavači. Měl se odklidit do boční uličky, když se už nechtěl klanět.
4.
Provokace. Záměr. Mardocheus vyprovokoval následnou situaci.
5.
Naše úvahy. Daniel se též nepřestal modlit. Jenže riskoval jen sám a neohrozil zbytek židovského národa, ale jen sebe. Daniel se mohl modlit v duchu nebo si zavřít okno.
6.
Otázka vyznání v různých dobách a situacích. To, co se nám třeba jeví jako nedůležité, může být v dané chvíli tehdy velmi důležité. Ba dokonce třeba i veledůležité.
5)
Aman pomlouvá u krále Židy. Je to nebezpečný lid. Neposlušní nespokojenci. Navíc mají peníze. Lze naplnit státní kasu.
a)
Aman dostal od krále plnou moc. Může dělat se Židy, co chce, co uzná za vhodné.
b)
Zákon médský a perský, nezrušitelný.
c)
Král vždy potřebuje peníze. Válka s Řeckem. Válka je vždycky drahý špás.
6)
Aman vydal svůj rozkaz.
a)
Plánovitá příprava na pogrom na Židy v celé perské říši v jednom jediném dni. Došlápnout na ně najednou. Všechny plánovitě povraždit a naráz obrat o jejich majetky. Genocida.
b)
Den pogromu chtěl stanovit sám Aman, losem, purim.
7)
Židé se dověděli o chystané akci.
a)
Zármutek. Bezmocnost. Beznaděje. Už nebylo pomoci. Zákon perský a médský byl nezměnitelný a nezrušitelný.
b)
Možnost vysvobození ze záhuby: jen Hospodin. Co zbývá, když končí lidské možnosti? Modlitba.
c)
Modlitba není pasivita. Při modlitbě se hledají jiné, další, nové cesty. Modlitba dodá sílu k další činnosti. Vzpruží vnitřní ochablé síly. Člověk uvolní i síly duševní.
8)
Mardocheus.
a)
Žádá Ester o pomoc. Ester má jít ke králi a zaonačit to. Ester váhá. Mardocheus: Nyní nemůže už tajit, kdo je. Jaký má původ. Ester musí riskovat. Falešná představa o vlastní záchraně. Aman nezná výjimku ani slitování.
b)
Ceremoniel. Dvorský protokol. Přísné předpisy. Kdo může přijít před krále. Ochrana proti atentátům. Každý musí být pozván. Kdo přijde bez pozvání, je automaticky bez milosti popraven, ať je to kdokoliv, i ministr nebo královna. Bez pardonu.
c)
Přísná bezpečnostní opatření proti eventuelním atentátníkům.
d)
Jediná malá naděje: Když král vztáhl k příchozímu svou královskou berlu, žezlo. Výraz amnestie, milosti.
9)
Ester.
a)
Vydala všanc svůj život. Šla sama od sebe ke králi. Bez pozvání krále. Musela riskovat. Šlo o čas. Zachránit lid Izraelský, ale i sebe.
b)
Příslušníci stráží a specielní ochranky ji pustili. Předpokládali, že královna jistě má královské pozvání. Jenže v trůnním sále se na ni už už sápali ještě specielnější strážci, kteří věděli, že královna není na seznamu dnešních pozvaných.
c)
Amnestie krále. Vztáhl k ní zlaté žezlo. Měl Ester rád. Řekl si: Když riskuje život, jedná se asi o něco velmi důležitého.
d)
Možná si král vzpomněl (připomněl): Ester mu jménem Mardochea zachránila život před atentátníky. Komorníci Bigtan a Tereš tehdy usilovali králi o život. Kdo ví, jestli opět nejde zase o nějaké ohrožení krále.
10)
Chytrost Ester. Musela jednat prozíravě, chytře.
a)
Dbala na svůj zevnějšek. Zapůsobit. Oblečení. Šperky. Vzbudit dojem. Voňavky. Přišla jako opravdová královna krásy se svými odznaky své královské důstojnosti.
b)
Modlitby Židů v Sůsách.
c)
Pozvání krále a Amana na hostinu.
Poznámka: Nebylo vhodné a taktické říci hned své přání. Král to ale čekal při hostině.
11)
Hostina.
a)
Vydařená. Příjemná nálada. Ester myslela na všechno, aby se to líbilo králi i Amanovi.
b)
Aman byl v sedmém nebi. Rostla přízeň krále, nyní i královny. Výš se už nemohl dostat. Aman byl dokonale ukolébán přízní královny.
c)
Aman nebyl tolik ve střehu. A to bylo na perském orientálním dvoře bezpodmínečně nutné. Snížená obezřetnost. Nutná pozornost na vysokém místě v orientě byla nezbytností.
d)
Král nabídl Ester splnění přání. Ona: Přijď i s Amanem na hostinu ještě zítra. Pak ti povím, co mám na srdci. Amana ani nenapadlo snažit se vnitropalácovou špionáží zjišťovat, co by mohla mít královna na srdci. Pyšný Aman se dmul pýchou až na půdu.
e)
Samolibý Aman. Moc si foukal, moc si o sobě myslel. Nechal postavit vysokánskou šibenici pro Mardochea. Aby se na ní Mardocheus pěkně houpal a vyjímal a a aby ho bylo daleko vidět.
12)
Bezesná noc krále.
a)
PB koná své dílo. Král nemůže spát. Příjemný večer, pijatika, to se někdy nemůže hned usnout.
b)
Písař uspává krále četbou z královské kroniky. Zmínka o Mardocheovi, zachránil králi život před atentátníky. Upozornil na spiknutí.
c)
Otázka krále: Jak byl ten muž odměněn? Odpověď písaře: Není o tom zmínka. Zapomnělo se na to.
d)
Král usínal s dobrým předsevzetím, že musí svého zachránce Mardochea dodatečně odměnit. Dobré předsevzetí, udělat zítra dobrý skutek. Napravit zapomětlivost.
13)
Ráno.
a)
Králova otázka k Amanovi: Jak by měl král obzvlášť někoho vyznamenat.
b)
Domýšlivost zaslepila Amanovi oči. Myslel jen na sebe. Koho jiného než Amana by přece chtěl král uctít a vyznamenat?
1.
Navrhl králi, jak si představoval, že bude vyznamenán on.
2.
Ten člověk má být oblečen do královských šatů. Královská koruna mu má sedět na hlavě. Má být posazen na královského koně.
3.
Nějaký významný velmož by měl pěšky vést koně za uzdu a procházet ulicemi a vykřikovat, že takto vyznamenává král toho, koho si velmi váží.
c)
Královi se to líbilo. Pochválil Amana, že to dobře vymyslel. Nařídil mu, aby to udělal Mardocheovi. Aman musel splnit rozkaz, i když skřípal zuby a uvnitř se vztekal smutným bezmocným vztekem. Těšil se na velkou pomstu.
d)
Aman vedl královského koně, na kterém seděl v královském oblečení a s korunou na hlavě Mardocheus. Procházeli městem a Aman volal, že takto chce král uctít toho, kdo je obdařen královou přízní.
14)
Druhá hostina u Ester.
a)
Král a Aman. Ester je diplomaticky milá i na Amana. Ten si chtěl zpravit náladu po dnešním mizerném dnu, když musel vodit králova koně s Mardocheem.
1.
Aman naprosto polevil v pozornosti.
2.
Poznámka: Jak je možné, že zaslepený Aman ani v duchu netušil, že Mardocheus a Ester jsou příbuzní? To ho nemohlo napadnout ani v nejbujnějším rozběhu jeho vezírské fantazie.
b)
Král byl v dobrém rozmaru, v dobré náladě. Hostina se vydařila. Hudba, tanec, tanečnice. Dobrá zábava. Král nabídl Ester splnění její prosby.
1.
Ester: Prosím o život svůj a svého národa. I ona má být zavražděna. Král, byl již v dobré náladičce, se hrozně rozčilil: Kdo ti usiluje o život? Kdo si něco takového dovoluje? Kdo něco takového připravil? Ester: Aman.
2.
Hněv krále se obrátil proti Amanovi. Aman se rozklepal strachy. Padl na lůžko Ester a prosil ji o život. Jenže král si to vykládal jinak. Nikdo přece nebude líhat v posteli jeho ženy.
15)
Komorník. Viděl, že Aman padá. Bylo vhodné šplhnout si u krále. Upozornil na velkou šibenici, kterou Aman postavil pro Mardochea. Nakonec na ní visel Aman.
Poznámka. Není vyloučeno, že chytrá Ester měla připravenu i variantu s komorníkem informujícím o šibenici.
16)
Mardocheus nastoupil na místo Amana. Amanův výnos se nedal zrušit. Ale Mardocheus to zaonačil jinak. Nový výnos. Židé se smějí bránit. Byli připraveni. O tom nepřátelé nevěděli. S něčím takovým nepočítali.
17)
Purim. Los. Aman chtěl losem určit onen den. PB ale mění lidské úradky. Los se obrátil.

Poznámky:

1)
Jméno Bůh v knize Ester.
a)
Jméno bůh není napsáno ani jednou v knize Ester. Přesto je jasné, že PB je za děním v tomto světě.
b)
Proč není Boží jméno v této jediné biblické knize: Svátky purim byly veselé. Pilo se. Slavilo se. Oslavovala se Boží záchrana. Při čtení by mohlo Boží jméno nebýt důstojně vysloveno.
2)
5 svátečních svitků. Novely: Rut. Ester. Kazatel. Job. Pláč. Doba sepsání: Kolem 300 ante.
3)
Mardocheus zavdal příčinu k pogromu. Je více než pravděpodobné, že by si antisemita Aman našel jinou záminku. Zvláště když je to spojeno s touhou po majetku.
4)
Mardocheus a Daniel. Vyznavačský postoj. My jsme vytrenovaní v zapírání v nejrozmanitější podobě, proto nad oběma vyznavači někdy kroutíme hlavou.
5)
Martin Luther. Ester a Jakub: sláma. Nepatří do bible. Pochybnosti. Poctivost Luthera. Pověděl své pochybnosti. Nemusíme s ním v tomto souhlasit. Pokora Luthera. Neškrtl obě knihy. K němu nemluvily. K nám mohou mluvit. Nechal je v bibli.
6)
Konec lidských možností a nadějí. Zázrak. Bůh zde změnil vnější situaci. Souvislosti zázraku.
a)
Změna vnější situace.
b)
Vnitřní změna v člověku. Víc síly, vyrovnanosti.
c)
Ne mávnutí čarovným proutkem. Prostřednictvím lidí se dějí vnější změny. Vynalézavost. Myslet, dělat.
7)
Počáteční neochota Ester pomoci.
a)
Zvykla si na lepší, že je královna.
b)
Ztráta odpovědnosti za ty dole, odkud vyšla. Když se člověk dostane nahoru, zalíbí se mu tam. Ztratí mnohdy schopnost vidět dolů.
8)
Genesis 11. Babylonská věž. Pýcha. Zlo má zárodky rozkladu samo v sobě.
a)
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Žádný strom do nebe nevyroste. Konečný Boží soud.
b)
Matouš 13. Podobenství o pšenici a koukoli. Lidé by chtěli někdy zasahovat příliš rychle, brzo, necitlivě. Boží soud je naděje pro věrné.
c)
Matouš 13. Podobenství o síti, vrši. Naleze tam i všelijaká havěť a verbež. Je třeba třídit. PB si vše při svém posledním soudu protřídí a roztřídí.
9)
Vasti. Okázalá neposlušnost.
a)
Nechtěla jít na královskou hostinu mezi ožralé chlapy.
b)
Kliky u dvora. Intriky. Skupinové zájmy. Opozice kolem královny.
c)
Pověst o ostudě, kterou způsobila královna králi.
1.
Nejen špatný příklad pro manželky v rodině.
2.
Řeči o opozici. Slabost krále i v oblasti politiky. Královna si to mohla dovolit. Oposice je asi dosti silná. Minimálně morální poliček králi. Ostuda.
3.
Král to tak nemohl nechat. Orientální absolutistický despota musel dupnout. Minimálně si musel dupnout.
d)
K povinnostem královny patřila i representace. Buď byla Vasti padlá na hlavu, když si postavila hlavu nebo byla v pozadí opravdu nějaká oposice nebo náběh na ni.
10)
My. Vytrénovanost v zapírání a v přetvářce. Přizpůsobivost. Flexibilita.
11)
Ester.
a)
Strach jít ke králi. Nezkompromitovat se. Nezadat si. Nenamočit se do něčeho. Nepálit si pro někoho prsty. Nepoškodit sebe.
b)
Milosrdný Samaritán si zadal.
c)
Boháč si v případě Lazara nezadal. Kdyby se k němu sklonil a pomohl mu, asi by si společensky zadal.
12)
Ester jde ke králi.
a)
Stráže ji pustily. Přece jen to je královna. Strážci nemohli tušit, že by královna nebyla ke králi pozvána.
b)
U krále v trůnním sále: už už se po ní hnala ochranka. Sápaly se na ni královy strážné gorily.
c)
Král. Vztáhl (naklonil) k Ester žezlo. Udělil jí milost.
13)
Popis orientální slavnosti. Decentní. Hudba. Tanečnice. Kultivované. Umělecky na úrovni. Aspoň na začátku, než se to zvrhlo v normální pijatiku. Bujaré veselí. Rafinované jemné požitky.
14)
Konkurs na perskou královnu. Krása. Ale muselamít i v hlavě. Aby se s ní dalo mluvit. Aby byla schopná zvládnout složité dvorské intriky. Nemohla to být jen omezená husička s hezkou tvářičkou.
15)
Politická oposice u dvora. Klany. Kliky.
16)
Mardocheus. V bráně. Pravděpodobně státní úředník, soudce, prokurátor.
17)
Žádné riziko závazku pro krále, i když Ester slíbil splnění jejího přání fakticky předem. Mohl odmítnout přání Ester. Ale byla opravdu chytrá a krásná. Měla v hlavě. Uměla to.
18)
Aman. Asi dobrý otec. Oblíbený v rodině. Těšil se z důvěry krále. Ctižádostivec. Antisemita. Esesmani. Mnozí byli dobří otcové. Ale v koncentráku vraždili.
19)
Vše visí na vlásku. Esteře to nemuselo vyjít. Odpovědnost za celý národ. PB je ale v pozadí.
20)
Aman vede po městě koně s Mardokajem. Nepřidalo mu to na náladě.
21)
68. Silvestr. Mládež v Jablůnce hrála příběh Ester. Velkolepé divadelní představení. Kulisy. Hudba. Oblečení. Kostýmy. 29 účinkujících. Sugestivní a působivé.
22)
Ester nechtěla zpočátku ke králi.
a)
Strach. Riziko.
b)
Zalíbilo se ji nahoře. Nakonec šla. Stejně by pak zahynula, kdyby nešla.
23)
Jediný čin. Naplnit smysl života. Záchrana života někoho. Třeba psychicky podržet. Přivedení jednoho člověka do církve, k JK.
24)
Statečné ženy.
a)
Ženu statečnou kdo nalezne. Její cena je nad zlato a nad perly. Oklamavatelná je příjemnost a pomíjivá krása. Žena, která se bojí Hospodina, ta chválena bude.
b)
Prosté ženy. V rodině. Drží nejen domácnost, ale rodinu.
c)
NZ. Lukáš 8. Sponzorky JK. Po ukřižování. U kříže, šly k hrobu. Stateční muži měly strach. Byli někde zalezlí.
25)
Jonáš. Též nechtěl jít kázat do Ninive. Povolání Izaiáše, Jeremiáše. Počáteční výmluvy i u Mojžíše.
26)
Každý na svém místě. Menší nebo větší vyznavačské nároky.
27)
Spadla klec. Mraky nad Židy.
28)
Ester. Ne kult krásy a mládí. Když se člověk bojí Hospodina, je krásný v každém věku.
29)
Kdyby nepomohla Ester. PB by si našel jinou možnost, variantu, aby prosadil své. I mnohý nástroj v Boží ruce se může zprčit a odpadnout.
30)
Ester. Ištar. Bohyně v Babylonii, šířeji v Orientě. Ninive: Ištar byla ochranná bohyně ztvárňovaná (vyobrazená) jako holubice s pořádnými drápy. Bohyně lásky. Izrael: Astarta. Astarot.
31)
Ester 1,22. Králův výnos:
a)
Poslušnost žen. Šlo hlavně o kněžny a jim podobné. Ani jejich společenské a majetkové postavení jim nedává právo ovlivňovat muže. Myslí se samozřejmě především na politiku. Lobování přes ženy. Direktivní královské řízení.
b)
Vládci, velmoži a různí státní úředníci mají ovládat jazyk lidu, kterému vládnou. Snaha po klidné vládě. Aby nic nenaráželo.
c)
Zájem Peršanů vůči poddaným:
1.
Platit daně.
2.
Nebouřit se.
3.
Peršany přespříliš nezajímalo náboženství poddaných. Relativně velká vnitřní svoboda národů.
32)
Seriál kázání. Napínavost. Napětí.
33)
Ženy v bibli.
a)
Starověk: žena nic moc neznamenala. Do manželství byla většinou koupena. Polootrokyně. Okolí Izraele s ženami moc nepočítá.
b)
Překvapivě mnoho žen vystupuje v bibli. Vysoké hodnocení žen v bibli.
c)
Cesta k rovnocennému postavení s mužem ve SZ i v NZ.
34)
Kniha Přísloví. Končí chválou statečné ženy.
35)
Kontrast:
a)
Ester. Počáteční nevyznavačskost. Zatajila svůj židovský původ. Později napravuje Mardocheovu vyznavačskost hraničící s beraní tvrdohlavostí.
b)
Mardocheus. Mardocheus se neklaní Amanovi tak, jak je to Amanem vyžadováno. Proč se mu aspoň nevyhnul? Svou tvrdohlavou beraní vyznavačskostí uvedl do rizika zničení všech Židů.
c)
Ester se hlásí do konkurzu na perskou královnu.
1.
Zatajila svůj židovský původ. Něco takového by ji mohlo stát život. Ne nutně ten židovský původ, ale to zatajení.
2.
Nevědělo se to? Lze předpokládat, že měla vyznavačsky navštěvovat židovské společenství v Susách.
36)
Bezpečnostní prověrky u královského dvora.
a)
Nedostačující.
b)
Královna, to byla významná a důležitá funkce. Koncentrace určitých dvorských kruhů kolem ní. Minimálně kontakt s manželkami významných činovníků.
c)
Nebo zas tak moc na nějaké ženské u dvora nezáleželo?
d)
Nebo měl prokurátor či soudce Mardocheus dlouhé prsty a zařídil to na patřičných místech?
1.
Jak se zdá, měl asi významné postavení. Díky svému pracovnímu aparátu odhalil připravovaný atentát na krále. Jednalo se asi o rozsáhlejší záležitost.
2.
Nasvědčuje tomu mimo jiné i skutečnost, že byla zavedena velmi přísná bezpečnostní opatření ohledně přístupu ke králi. Bez zvláštního povolení (pozvání) nesměla ke králi ani královna.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.