63. Ezechiel.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Ezechiel 36,24: Dám vám srdce nové. A nového ducha do vašeho nitra.

Čtení:

Žalm 137,1-9.
Ezechiel 33,1-9. Strážné poslání proroka.
Ezechiel 34,1-16. Proti špatným pastýřům.
Ezechiel 34,17-31. Zaslíbení dobrého pastýře.
Ezechiel 36,16-38. Lid obdrží nové srdce a nového ducha.
Ezechiel 37,1-14. Údolí suchých kostí.

Několik možných kázání. Vyznavačské polohy v zajetí.

1)
Pád Jeruzalema.
2)
Žalm 137.
3)
Žalm 125,1-2.
4)
Ezechiel.
5)
Daniel.
6)
Ester.

Osnůvka:

0)
Pád Jeruzalema. Katastrofa. Nehostinné pustiny pohraničí. Kanál. Zavlažování.
1)
Katastrofa si nevybírá. Vinní, nevinní. Zbožní, bezbožníci. Potopa. Záplavy, zemětřesení, válka. Víra je ovlivněna vnějšími okolnostmi. Nemoc, vztahy mezi lidmi, neúspěch. Pochybnosti. Nezbavit se opory víry. Nic lepšího nenajdeme. Tříšť opor.
2)
Žalm 137. Babylonské řeky. Pilní, pracovití, schopní věřící. Zmohli se. Zastavili se. Myslet na Hospodina. Věrnost. Nezpívali Babyloňanům zbožné písně jako folklor, pro zábavu. Víra v návrat. Posila v nástrojích na vrbách.
3)
Ezechiel 37. Vidění: Suché kosti. Je zbytečné kázat? Jonáš: Je zbytečné kázat v Ninive? Vidění se splnilo. Obživení Izraele. Za půl tisíciletí se tam narodil JK.

Postup:

1)
Další úsek dějin Izraele. Zajetí a pod cizí vládou.
2)
Judští jsou usazeni v Babylonii na různých místech. Větší skupina: Město Telabib, řeka Chebar. Kanál. Umělý průplav spojující ramena babylonských řek.
3)
Ezechiel působil mezi zajatci. 2. Deportace, král Joachim. Kněžský rod. Vážnost mezi zajatci. Mluvil proti pochybovačům, kteří tvrdili, že se PB dopustil křivdy, když dopustil, aby Judští šli do zajetí.
Připomínal lidu hříchy a nevěrnost vůči Hospodinu.
4)
Ezechieloznamoval nejen soud, ale i milost a odpuštění. Cíl božích trestů: Ne zničit člověka, ale Přivést ho k obrácení, k novému životu.
5)
Zoufalství zajatců.
a)
Mnozí pokládali zničení Jeruzalema a chrámu za konec celého Izraele.
b)
Ezechiel: Bůh na svůj lid nezapomněl. Připravil slavnou budoucnost. Hospodin vedl vždycky k plnění Božích přikázání.
c)
Teologický objev: I bez chrámu lze sloužit Hospodinu. Hospodin se smiluje a zavede lid zpět. Nový chrám. Ezechiel to přesně popisuje. Obdoba starého chrámu, obnova. Spasitel. Dobrý pastýř. Zapsané proroctví.
6)
Kniha proroctví Ezechiele. Časem bylo něco přidáno. Ale ve stejném duchu. Rozšířeno.

Poznámky:

1)
Přesídlenci.
a)
Vykořeněnost z tradic. Dnes: sídliště. Bez zázemí domova. Kdysi bylo přesidlování nedobrovolné. Dnes je člověk rád, když má vůbec kde bydlet.
b)
Navázat přátelství, hluboké. Aspoň 10 let po přestěhování. Vytvoření zázemí. Trvá to dlouho. Někdy celou generaci.
2)
Zajetí. Ztížená situace života. Ale člověk musí žít. Je třeba se nějak vyrovnat se skutečností, i když je nepříjemná a zlá.
a)
Deprese. Lítostivé vzpomínky. Nostalgie.
b)
Vzdor. Odhození starých hodnot.
c)
Soustředěnost k materielnímu prospěchu.
d)
Obviňování. Boha i lidí. Bez ohledu na to, zda za to mohou nebo nemohou.
e)
Vnitřní vyrovnanost. Nezlomenost. Obrovská opora, i když to někdy zanechá stopy na zdraví. Stresy. Job: Neklesat na mysli.
f)
Je nutno žít, jak to jde, jak se dá. Adaptabilita. Flexibilita. Přizpůsobit se prostředí, podmínkám života, situaci, svému okolí.
g)
Víra je velkou pomocí. Opora. Nadhled.
3)
Zbavit se víry ve chvíli tísně života. Co to znamená: Zbavit se největší opory, kterou člověk v posledu má. člověk se sám připraví o velkou pomoc. Pak zůstane jen temnota, nesmyslnost, bezvýchodnost, bezradnost a beznaděje.
4)
Pochybnosti Izraelských.
a)
Bůh se dopustil křivdy, když nechal jít Izraele do zajetí. Ezechiel: Trest. Důsledek. Hříchy lidí.
1.
Poznámka: Mnozí se ale osobně nedopustili ničeho zlého. Za ně to zavinili jiní.
2.
Dnes. Mnozí vyčítají Bohu svůj úděl. Leckdy i ti, kdo v Boha vůbec nevěří.
3.
Ezechiel: Poukaz na hříchy, neposlušnost, viny. Hledat příčinu u sebe. Důsledek hříchu.
b)
I věřící se dostali do zajetí. Nejen lidé nespravedliví a modláři. Rozbila se jim představa: Když člověk věří, nemůže ho potkat nic zlého.
1.
Dnes. Přežívá u mnohých masivní víra z dětství. Boží ochrana prý provází věřícího. Prý musí provázet. Ale co když přijde nemoc a neštěstí, neúspěch, když se neprosadí představy o životě, třeba docela sobecké.
2.
Víra je pak většinou odhozena jako nepotřebná zbytečnost nebo rekvisita z minulosti.
3.
Co s takovou vírou, když neslouží cílům člověka, dál a výš k metám života. Člověk chce být potvrzen v tom, co dělá a ubezpečen, že to dělá dobře a správně.
4.
Víra je memento, otazník, varování. Jiný cíl a smysl života než běh za svým.
c)
Chybí osobní prožitek s boží zkušeností.
1.
Boží pomoc přichází jinak, než si obvykle představujeme. Vnitřní síla a opora ve všech situacích života. Ne odstranění zlých situací.
2.
Jan 16,33: Na světě soužení máte (míti budete). Ale doufejte (hlavu vzhůru), já jsem přemohl svět.
3.
Izaiáš 43,1-3. Půjdeš-li přes vodu, hory, oheň, potíže života. Hospodin je s námi. Ne odstranění svízelů života. Ne mávnutí čarovným proutkem.
4.
Hluboká, prožitá, nepovrchní víra. Osobně to prožít, poznat.
5)
Rekapitulace.
a)
Nesvalovat vinu za zlý úděl na Boha. Náš hřích a moc zla ve světě. Ne samočinný Boží trest, ale důsledek lidské hříšnosti a působení objektivní moci zla ve světě.
b)
I věřícího může potkat zlé. Zajetí. I nevinný může onemocnět. Ale Bůh nikdy nikoho neopouští. Job. Žalmista, trpí spravedlivý. JK, na světě soužení míti budete.
c)
Osobní zkušenost, prožitek víry. Hloubka života.
6)
Pomoc víry. Zvěst ve změněných okolnostech života. Ztížené podmínky života.
a)
Vnitřní opora. Vyrovnanost. Hlava nad vodou. Smysl života. Naděje. Poslední slovo nemá zlo, ani smrt.
b)
Ve víře v Boha lze žít i ve změněných podmínkách života. Izrael může plně uctívat Hospodina i bez chrámu. My: Pochopení nových rozměrů víry a života.
c)
Generální výhled. Spasení. KB. Poslední naděje. Zavrcholení života. Toho nás nezbaví ani nejtěžší situace života. Tento výhled drželi první křesťané v nejtěžších chvílích pronásledování. Toho nás nikdo nemůže zbavit.
d)
Kalvin: Jediné potěšení. Mým jediným potěšením v životě i smrti je to, že nejsem sám svůj. Ale že jsem svého věrného spasitele JK, který mne svou drahou krví ze všech mých hříchů vykoupil.
7)
Text. Zajetí Judských. Naše tíživé situace.
a)
Revize života. Konec starých možností.
b)
Nové věci z nového ducha. Boží duch.
1.
Každý lidský duch je vždy starý. I v nitru věřícího člověka má silné slovo starý lidský duch. Je třeba si toho být vědom.
2.
Není jiná cesta, pokud člověk chce plně žít. Jinak klesne v depresi bezmocnosti.
3.
Svou situaci nemůže člověk vždy vyřešit jen sám.
8)
Představy člověka o řešení nepříznivé situace.
a)
Změna situace, okolností, okolí, podmínek života.
b)
Mít sílu vydržet, aby to na člověka drtivě nedolehlo.
c)
Vyrovnat se s tím, co dolehne a co nelze změnit.
d)
Obrátit se k jiným hodnotám a skutečnostem. Aby situace neurčovala celého člověka. Čemu věnovat čas a energii. Zájmy. Koncentrace k něčemu aktivnímu, co člověka zajímá a baví. Jinak řečeno: Nebrat situaci zas tak smrtelně vážně. Nový duch do situace.
9)
Čtení. Zoufalství lidí. Proč?
a)
Protože lidem o něco šlo. Kdyby byli lhostejní, tak by jim bylo vše jedno. Vsjo rovno. Nerezignovali. Nehodili přes palubu zájem o Boží věc. Šlo jim o víc než o zajištění materielními hodnotami.
b)
Mnozí ze zajatců také zbohatli. Finančně na tom nebyli tak zle. Zmohli se. Ale trápí je, že je Boží věc v troskách.
10)
Trosky ideálů, představ. Trosky toho, co se říkalo o Boží ochraně. Neztratit naději. Jinak nastane úplný krach, i vnitřní fiasko. Job neklesal na mysli ani v nejtěžších chvílích.
11)
Kázání o Ezechielovi za totality.
a)
Faráři se naučili být konkrétní v rámci kontextu dané situace a doby. Nutno, dlužno podotknout, že se to farářům většinou dobře dařilo. Aktuální konkrétnost dané chvíle. Náznaky, Každý rozuměl.
b)
Dnes, po VLR. Změněná situace. Mluví jiné biblické texty do dnešní jiné konkrétní situace. Na Ezechiela a některé podobné biblické texty se prakticky přestalo kázat. Volí se jiné texty pro kázání.
c)
Společenství církve dnes. Ne Boží lid po výtce. Spolek etablovaných. Zbožnostní nátěr. V tržní církvi rostou tendence i církevní tržnosti.
12)
Ezechiel 37. Údolí suchých kostí.
a)
Koncentrovaná naděje. Sucho. Povrchnost. Vnitřní prázdnota, plytkost. Naděje. Červená nit naděje v dějinách. Ne vždy tlustý provaz. Ale je to výrazné a nepřehlédnutelné.
b)
Zproblematisování: Dnešní člověk se necítí vyprahlý. Nevypadá na to, že by chtěl nassávat duchovní hodnoty. Člověk si vystačí s tím, co má. Vpodstatě. Koncentrace k materielním hodnotám. Představa, že se obejde bez duchovních hodnot křesťanství.
13)
Nové období v dějinách Božího lidu. My. Různé úseky života. Kazatel 3. Čas radosti, smutku. Různá údobí života. Zvěst SB. Různé důrazy.
a)
Pohoda. Blahobyt. Vděčnost. Radost. Spravedlnost. Sociální cítění. Boží dary pro život.
b)
Nebezpečí. Upozorňování, varování. Rozežranost pyšných, etablovaných. Napomínání. Volání k pokání, nápravě. Poslušnost Boží vůle.
c)
Úzkost. Zajetí. Člověk je na dně. Potěšení. Povzbuzovat v naději. Zakotvenost v PB.
14)
Proroci. Varování, nabádání. Nepodařilo se jim zachránit Izraele, vyburcovat ho. Dělali, co mohli. Poslušnost boží věci. Bible nikde nevyčítá prorokům, že nebyli úspěšní. Ale vyčítá se lidem, že je neposlechli. Falešní proroci jsou ovšem odsuzováni.
15)
Do zajetí se dostali i věřící. Když nastane potopa, sebere všecko. Padá letadlo, se všemi. Pocit křivdy. Proč to postihlo také mne?
16)
Otázka naděje.
a)
Spoléhat na Boha. Opora v životě. Dodává to sílu.
b)
Výhled. Perspektiva. Budoucnost. Krátkodobé, ještě za života. Ale i generální linie, KB. Moderní člověk nechápe to, co bylo bližší SZ: Spasení až po několika generacích. Izrael se zase zvetí. S Boží pomocí.
1.
Člověk chce mít vše, hned, okamžitě. Ber, kde ber. Vzít, ale mít. Vzít třeba i druhému. Mít na úkor druhých. Falešná konkretisace naděje: materialisace. Obrat druhého, abych měl sám.
2.
Obcování svatých, věřících. Už ve SZ. Je Povědomí Božího času. Perspektiva Božího lidu, církve. Ve SZ je to více umisťováno na zemi. V NZ se to posunuje výš a dál, do KB, až v eschatologickém pohledu, horizontu.
3.
Dnes proniká ze světa i do církve: Urvat. Dějiny začínají dnes, mnou. Jde o mne. Ztrácí se odpovědnost za minulost i budoucnost. Odpovědnost za přítomnost koncentruje člověka převážně aktuálně jen k sobě.
4.
Žít jen daným okamžikem, danou přítomností. Vydělat moc a hned.
17)
Podstata pohanství.
a)
Na prvním místě není Bůh, ale peníze. V různé podobě, i zákrytné, v podobě model.
b)
V církvi se chodí kolem těchto problémů jako kolem horké kaše.
c)
Je to příliš kyselé jablko uprostřed nasládlých nebo přislazených církevních řečí, řečiček, keců a žvástů.
d)
Není odvaha a chuť do toho kousnout. Říci něco, některé věci naplno, to se v církvi mnohdy nejen že nerentuje, ale ani nevyplácí.
e)
Vytratil se rozměr vděčnosti (Bohu, ale i lidem) a odpovědnosti (vůči Bohu a lidem, církvi).
18)
Změněné podmínky.
a)
Je možno a nutno žít i ve ztížených podmínkách.
b)
Problém: Na žití, přežití, přežívání se spotřebuje příliš mnoho času a energie. Lidských schopností by se dalo využít lépe, vhodněji. Člověk krní, zaostává. Nemůže se rozvíjet.
c)
Židovská anekdota. Kohn přijde k rabínovi. Vypráví mu svůj sen, co prý by to mohlo znamenat.
Sedm nocí po sobě měl Kohn stále tentýž sen. Viděl: Mizerný stůl. Otlučené talíře. Malé kostnaté ryby. Rabín: Zdálo se ti to i o sabatu? Ano. Tak to znamená: Přijde na tebe 7 hladových let. Kohn: A pak přijde 7 tučných let? Rabín: Pak si zvykneš.
19)
Zoufalství Izraele.
a)
Nepodceňovat to. Lidské chlácholivé řeči bývají mnohdy hodně plytké. Povrchní těšení. Těšínská jablíčka.
b)
Pohřeb. Úmrtí. Není důvod se stydět za slzy. Bolest musí vyrazit, prorazit. Uzrát. Dozrát.
c)
Job. Přátelé s ním sedí 7 dní na smetišti, mlčí a jen pláčí. Sdílné solidární mlčení, ale jsou s ním. Nesou s ním jeho úděl. V nepohodlí na smetišti.
d)
Když člověk může plakat, naříkat a vypovídat se, uleví se mu. Terapie: Nechat plakat a vymluvit. Pavel: Plakat s plačícími.
20)
Izraelci v zajetí. Pláč. Nářek. Nespokojili se s nabývaným bohatstvím. Šlo jim o něco víc než jen o plné sýpky a peněženky.
21)
Ezechiel cestuje v prostoru a v čase. Jeruzalem, řeka Chebar v Babylonii. Minulost, přítomnost, budoucnost. Kombinace vzpomínek a vizí.
22)
Dojem při četbě Ezechielova proroctví:
a)
Takřka současně je Ezechiel na dvou místech: Jeruzalem, Babylonie.
b)
Názor jednoho fyzika-fantasty: Ezechiel se uměl rozložit na molekuly a atomy a v podobě energie se přesunul bleskově z místa na místo. Tam se zase urychleně složil dohromady.
23)
Chebar. Kanál mezi babylonskými řekami. Pohraniční pustina. Kolonisovat nehostinné krajiny. Kultivování země.
24)
Píle věřících. Izraelci se zmohli. Bohatli. Vnějšně se jim začalo dařit dobře.
25)
Pochybnosti věřících. Byli zajati i věřící. Pohroma se jim nevyhnula. Bůh nás opustil.
26)
Job. Též neštěstí. Nepochybuje. Zvládá situaci života v silné víře. Jiný typ víry. Žalmy: mnohé pochybnosti vůči Bohu.
27)
Kázat suchým kostem. Naprosto beznadějné a zbytečné. Jako když měl jít Jonáš do Ninive a kázat pohanům. My. Též vyprahlost nebo ztučnělé srdce. Mnohdy naprosto beznadějné, aby se nás dotklo něco z bible.
Natož, podle našeho odhadu, aby se šlo k nevěřícím, k praktickým materialistům a ateistům dnešní doby. Oni navíc nemají pocit suchosti, suchých kostí. Jsou se svým životem většinou vnějšně celkem dost spokojeni.
28)
Poslání proroka: Kázat. Prorokovat. Oznamovat Boží slovo, co bude a jaké to bude. Výhled podle Božího pohledu. Práce. Ne útěk jako Jonáš.
29)
Bůh chce transplantovat srdce a ducha. Je to nesnadné. Známe se, jací jsme. Možnost změny člověka.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.