60. Jeremiáš. 2 Královská 22 a dál. Jeremiáš.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Jeremiáš 23,29: Hospodin praví: Zdali není mé slovo takové jako oheň a jako kladivo rozrážející skálu.

Čtení:

Druhá Královská 22,1-20. Celá kapitola.
1
Jóšijášovi bylo osm let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenatřicet let. Jeho matka se jmenovala Jedída; byla to dcera Adajáše z Boskatu.
2
Činil to, co je správné v Hospodinových očích, chodil po všech cestách svého otce Davida a neuchyboval se napravo ani nalevo.
3
V osmnáctém roce vlády Jóšijášovy poslal král písaře Šáfana, syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu. Řekl mu:
4
\"Vystup k veleknězi Chilkijášovi, ať připraví stříbro, které bylo doneseno do Hospodinova domu a které od lidu vybrali strážci prahu.
5
Vydá se těm, kdo pracují jako dohlížitelé v Hospodinově domě, a oni je budou dávat těm, kdo pracují při Hospodinově domě na opravách poškozené části domu:
6
řemeslníkům, stavebním dělníkům a zedníkům, i k nákupu dřeva a tesaného kamene k opravě domu.
7
Přitom není třeba dělat vyúčtování za stříbro, které se jim vydá, protože jednají poctivě.\"
8
Velekněz Chilkijáš řekl písařovi Šáfanovi: \"Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona. \"Chilkijáš dal tu knihu Šáfanovi a on ji četl.
9
Poté písař Šáfan vstoupil ke králi a podal králi hlášení. Řekl: \"Tvoji služebníci vyzvedli stříbro, které se nacházelo v domě, a vydali je těm, kdo pracují jako dohlížitelé v Hospodinově domě.\"
10
Dále písař Šáfan králi oznámil: \"Kněz Chilkijáš mi předal knihu. \"A Šáfan ji před králem četl.
11
Když král uslyšel slova knihy Zákona, roztrhl své roucho.
12
Potom král přikázal knězi Chilkijášovi, Achíkamovi, synu Šáfanovu, Akbórovi, synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a Asajášovi, královskému služebníku:
13
\"Jděte se dotázat Hospodina ohledně mne i lidu a celého Judska, pokud jde o slova této nalezené knihy. Vždyť je proti nám rozlíceno veliké Hospodinovo rozhořčení za to, že naši otcové neposlouchali slova té knihy a nejednali podle toho všeho, co je v ní o nás napsáno.\"
14
Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš se odebrali k prorokyni Chuldě, manželce Šalúma, syna Tikvy, syna Charchasova, strážce rouch. Bydlela v Jeruzalémě v Novém Městě. Mluvili s ní.
15
Odvětila jim: \"Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal:
16
Toto praví Hospodin: Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele podle všech slov té knihy, kterou četl judský král.
17
Protože mě opustili a jiným bohům pálili kadidlo, a tak mě uráželi vším tím, co svýma rukama udělali, roznítilo se mé rozhořčení a toto místo a neuhasne.
18
A králi judskému, který vás poslal dotázat se Hospodina, vyřiďte: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pokud jde o slova, která jsi slyšel:
19
Protože tvé srdce zjihlo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi uslyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, že tu bude spoušť a zlořečení, protože jsi roztrhl své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův.
20
Proto tě připojím ke tvým otcům, budeš uložen do svého hrobu v pokoji a tvé oči nespatří nic z toho zla, které uvedu na toto místo. \\\"I podali toto hlášení králi.

Verš:

1.
Samuelova 16,7: Člověk hledí na to, co je před očima. Hospodin hledí k srdci.

Postup:

1)
Pád Samaří. Smrtelné nebezpečí pro Judu. Těsné sousedství výbojné Asyrie. Dravost Asyrie. Kvas. Rozpínavost. Jako kvasící burčák.
2)
Dalo by se čekat: Král i lid budou činit pokání. Budou se držet Hospodina. Jednotící pouto víry. Jediná naděje a šance.
a)
Manases. Vládl 55 let, nejdéle ze všech králů. Nejhorší ze všech králů. Modlářství. Krveprolití. Ukrutnosti.
b)
Amon. Syn Manasesa. Stejná cesta bezbožnosti. Jablko nespadlo daleko od stromu.
3)
Jeremiáš.
a)
Z města Anatot, poblíž Jeruzalema. Kněžská rodina. Povolán za proroka už v mládí. Zdráhal se: Panovníče Hospodine, já jsem ještě dítě. Neumím mluvit. Hospodin: Jdi tam, kam tě pošlu. Mluv to, co ti přikážu.
b)
Jeremiáš poslechl. Kázal v Jeruzalemě. Připomíná skutky Boží: Bůh vyvedl Izraele z Egypta. Poušť. Dobrá země. Lid se odcizil Hospodinu.
c)
Nikdy žádný národ nevyměnil své bohy. Jen Izrael zaměnil Hospodina za modly.
d)
Poznámka: Doklad jinakosti víry v Hospodina. Ne lidské přirozené náboženství. Přirozené a běžné a původní je pohanství. Víra v Hospodina je náboženský vlom, zjevení.
e)
Dvoji nepravost Izraele:
1.
Opustili Hospodina, pramen čerstvé vody.
2.
Vykopali studně děravé. Převzali modly, cizí, jiné bohy. Bohové jsou jen modly. Výtvory člověka.
4)
Většina lidí se od Jeremiáše odvracela. Šli dál svou cestou. Poslouchal jen malý zbytek. Lidé: Ať si káže, my si půjdeme po svém.
5)
Modlitba Jeremiáše za lid. Aby Hospodin odpustil Izraeli. Obdoby: Abraham, Sodoma. Mojžíš na poušti.
6)
Joziáš.
a)
Oprava chrámu. Nalezení zapomenuté knihy.
b)
Dohad: Deuteronomium. Přineseno ze severního Izraele po pádu Samaří 722. Nejvyšší kněz Helkiáš předal knihu písaři Safanovi. Ten králi.
c)
Joziáš se zděsil. Co být má a co je. Zavedení bohoslužeb podle Deuteronomia. Svátky. Obnovení slavení velikonoc v Jeruzalemě.
7)
Jeremiáš viděl: Reforma zůstává jen na povrchu.
a)
Reforma: opravné úsilí.
b)
Mění se bohoslužebný život, ale lidé zůstávají stejní. Nová liturgie, ale srdce je staré.
c)
Občasně se v církvi objevují důrazy na liturgii. Nebezpečí, že se též zůstane jen u vnějškovosti.
d)
JK obnovuje jednotlivého člověka a církev zvnitřku. Jan 3,7: Musíte se znovu zroditi.
e)
Liturgická náplast a nálepka.
8)
Jeremiáš volá k pokání. Změna smýšlení. Bůh vidí až do srdce člověka. Je třeba dodržovat např. Slavení svátků. Ale nelze skončit jen u toho. Ale: Dobrá liturgie je dobrým předpokladem k pochopení právě toho základního.
9)
Jeremiáš: Chrám bude zbořen. Jeruzalem bude dobyt Babyloňany.
a)
Nenávist lidu i krále. Je pokládán za zrádce, mluviče defetistických, poraženeckých řečí, šiřitele poplašných zpráv, agenta Babyloňanů. Pronásledován, týrán, vězněn.
b)
Jáma. Bahno. Hladomorna. Krysy. Zachránil ho černoch, vyslanec z Habeše.
10)
Trápení kvůli zvěstování SB. Několikrát už Jeremiáš nechtěl prorokovat. Chtěl s tím přestat. Nemohl však přestat. Byl tlačen od Hospodina. SB ho pálilo jako oheň, dokud je nevypověděl. Při všem svém soužení nalézal pomoc a oporu zase jen u SB.
11)
Zaslíbení o příchodu spasitele. Bude uzavřena nová smlouva mezi bohem a lidem. Dokonalejší než ta na Sinaji.
Poznámka: Smlouvu na Sinaji předkládal (podle Mojžíše a redaktorů bible) Hospodin. Proč tato smlouva obsahovala zárodky nedokonalosti?
12)
Konec života Jeremiáše. Nejsou spolehlivé zprávy. Zemřel asi v Egyptě. Odvlečen prchajícími Judejci. Útěk před Babyloňany.

Poznámky:

1)
Joziáš reformuje, opravuje na základě Písma.
2)
Pokání. Změna smýšlení. Důsledek působení slova. Čin. Způsob života. Konkrétnost pokání. Ne pouze vnější póza.
Jakub 1,27: Náboženství čisté a neposkvrněné: navštěvovat vdovy a sirotky. Sebe zachovat neposkvrněného od světa.
3)
Jeremiáš 2,13: Dvoji vina Izraele: opustili dobré studny. Vykopaly si cisterny děravé. Nerozum. Proti zdravému rozumu. Hospodina nahradili modlami.
4)
Bůh nenechá nikoho padnout. Výhled: KB. Jediná výjimka: nevěrní.
5)
Proroci. Konkrétní slovo do konkrétní situace.
a)
Osobní situace člověka.
b)
Rodina.
c)
Církev.
d)
Svět. Politika. Okolí církve.
6)
Poraženecké řeči. Šíření poplašných zpráv. Na to jsou všude hákliví. Jeremiáš mluvil vlastně pro-babylonsky.
7)
Kazatel 3. Různé časy. Čas smíchu, čas pláče. Konkrétní slovo do konkrétní situace. Odpovědnost proroka, jak pochopí SB. Výtky prorokům: Málo mluví o tom a o tom, např. O radosti, o pokoji. Moc kritizuje, je pořád s něčím nespokojen.
8)
SB. Slovo pálící v nitru jako oheň. Měřítko, zda jde o SB: Zda pálí. Pokud jde o Sb a ne jen o nějaké lidské rozpoznání. Lidé chytají lidský vítr, natáčejí plachty popularity a zisku v pozadí. Vlastní zájmy.
SB jde napříč, hlava nehlava. Nikomu nenadržuje. Není přijímání osob. Není protekce ani korupce. Snaha lidí, proroků i posluchačů: Uhnout nároku SB. Prospěch pro sebe. Obrušování SB. Pravý prorok: Přibrušuje SB podle Božího pověření.
9)
SB v různých situacích:
a)
Samet. Izaiáš 53. JK ponese na rukou slabou, zraněnou ovci.
b)
Kladivo rozrážející skálu. Úhelný kámen. Může někomu způsobit úraz. Kladivo nepokoje, znepokojení, znepokojování. JK nepřináší vždy pokoj. Někdy také meč.
c)
Drátěný kartáč. Opak sametu. Varování. Zneklidňování. Slovo soudu.
10)
Pokání. Situace v církvi: Mnoho povyku pro nic. Pouze se o tom v určitých vlnách občas mluví. Dbá se však pečlivě na to, aby se to nikoho moc nepříjemně nedotklo. Zvládne se to pomocí velkých pravd a všeobecnosti a všeobecností.
11)
Vztah pokání. K čemu, ke komu a kam se vztahuje nebo je vztahováno.
a)
Pohled k Bohu.
b)
Vztah k církvi a v církvi.
c)
Vztah k lidem.
d)
Vztah k sobě.
12)
Léta slyšíme v církvi občas o pokání, že by prý mělo být. Avšak, kde nic, tu nic moc. Skutek utek. To by to s námi a v církvi muselo vypadat jinak, kdybychom brali řeči o pokání vážně. Jsou to jen řeči a řečičky. Ale někdy velmi krásné a dojímavé.
13)
Tržní církev.
a)
Z pokání nic moc není. Žádný velký zisk pro člověka, který činí pokání. Naopak, je tu riziko, že by se člověk měl něčeho vzdát.
b)
Tržně se však dá využít pokání, které činí druzí. Oni se něčeho vzdávají, něco obětavě dobrovolnicky (zadarmo) udělají třeba v církvi, pro církev, pro někoho.
1.
Kdo umí šikovně navodit pokání u druhých, kdo dokáže přimět druhé k pokání, může na tom vydělat.
2.
Navodit jako formu pokání obětavost např. Pro církev. Obětavost finanční a pracovní. Placení pracovníci církve něco takového vždycky ochotně lišácky ocení.
14)
S tržností souvisí teologie úspěchu. Pokání je bližší teologii kříže.
15)
Pokání je cesta nápravy člověka a církve.
a)
Skutečné pokání: Cesta zvnitřku.
b)
Cesta zvnějšku: přes peníze. Lze jít cestou povrchnosti, retuše, jen pouhého přibarvení. Nedojde to dovnitř. Postačí např. Nějaká liturgická náplast nebo nálepka. Místo společenství postačí pak jen spolek nebo klub.
16)
Povolání kněze Jeremiáše za proroka. Resp., z kněžské rodiny.
a)
Jeremiáš mohl být celkem dobrým a věrným Hospodinovým knězem, který by konal správně a přesně své kněžské povolání, svou kněžskou funkci.
b)
Prorocké poslání bylo těžší. Rizika nezajištěnosti, nevůle lidu i mocných. Prorok totiž mluví lidem proti srsti v míře daleko větší nežli kněz.
17)
Věrnost Hospodinu jen navenek. Zdaleka ne každý člověk dohlédne až do srdce člověka, jako to umí Hospodin. 1. Samuelova 16,7: Člověk hledí na to, co je před očima. Hospodin hledí k srdci.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.