57. Izaiáš.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent.

Text:

Izaiáš 53,6: Všichni jsme zbloudili jako ovce. Jeden každý na cestu svou obrátili jsme se. Hospodin na něj uvalil nepravosti všech nás.

Čtení:

Izaiáš 6,1-13.

Osnova.:

1)
Úvod. O proroku Izaiášovi a knize jeho proroctví.
2)
Izaiáš 6. Povolání. Vidění.
3)
Pokání. Sociální nespravedlnost. Vnější zbožnost jen na oko.
4)
Vůl zná hospodáře svého. Osel zná jesle svých pánů.
5)
Možnost odpuštění hříchů. Hříchů je jako máku, jako naseto. Červená purpurová látka může zbělet jako sníh.
6)
Achas a Tiglatfalazar.
7)
Izaiáš 53. Trpící Boží služebník. Beránek.
8)
Text. Bloudíme. Formy bloudění. Bludy ve zbožném hávu.

Osnova.:

Advent.
1)
Důrazy adventu. Příchod JK. Spasitel. Akcenty. Šíře a dálavy světa. Ale i církev a jednotlivý člověk. Osobní vztah k bohu. Otázky naší víry.
2)
Bloudění. Daleko od Boha.
a)
Zatoulaná ovce, která si neví rady, jak najít cestu zpět, domů.
b)
Tvrdohlavá ovce, nechce zpět.
3)
Proč se propaguje návrat k bohu.
a)
Normální je podle bible věřit. Nevíra v Boha vybočuje z normálu. Bible: Bůh je stvořitel, Pán. Člověk je (má být) obraz Boží. Vztah člověka k Bohu, plnost a pravost lidství, lidského života.
b)
Příklad se zdravím a nemocí: Normální je zdraví, i kdyby všichni byli nemocní, kdyby např. V epidemii onemocněli všichni chřipkou. Většina nemusí mít vždy pravdu. Většina nemusí vždy tvořit normu a ideál.
4)
Formy odpadnutí od Boha: Formy bloudění. Mnohotvárnost. Různost. Rozmanitost. Formy bezbožné i zbožné, resp. Rádo by zbožné. Formy a formičky. Nápadné i zkryté.
a)
Pohanství. Jiná náboženství. Je toho jako kvítí ve světě.
b)
Ateismus. Nevíra v Boha.
c)
Nevěra věřících. Uctívat Boha jen slovy, naoko. Vnitřní nevěra. Bloudění v různých podobách. Falešné učení. Oblast etiky.
1.
Sociální sféra je vždy barometr pravosti, ryzosti a čistoty víry. Víra jen navenek. Pozlátko. Nátěr. Háv. Kabát.
2.
Církev je pak jen spolek, nikoli společenství. O tuto oblast jde Izaiášovi především.
5)
Advent. JK přichází k nám a volá nás zpět k bohu. Povolává nás. Memento. Připomínka.
6)
Konkrétní příklad s Izaiášem. Izaiáš 6. Chrám. Pravidelně tam chodil. Víra je ze slyšení. Příležitost, šance uslyšet povolání. Prožitek, zážitek. Vidění v chrámě. Rozhodnutí pro celý život.
a)
Kdo je Bůh. Boží svatost. Vyvýšenost. Velikost. Svrchovanost.
b)
Kdo je člověk. Hříšník. Běda mně. Strach. Nelze obstát před Bohem. Prožitek lidské malosti a konečnosti. Ztracenost před bohem. Hřích. Málo výrazně něco říkající slovo dnes. Moderněji: Smrtelnost. Pomíjejícnost. Člověk je nicka, prášek. Zlomek času vesmíru.
c)
Očištění. Člověk by se mohl vznášet v radostných výšinách a myslet jen na sebe, na svou spásu.
d)
Izaiáš se hlásí dobrovolně. Kdo prožije něco podobného jako Izaiáš, je (stává se) citlivějším pro Boží povolání. Hluboký a pravý prožitek. Ne jen povrchní či okamžité a chvilkové vzplanutí citů.
Advent. JK přichází. Pomoc pro nás. Ptá se, kdo chce pro něj něco udělat. Dobrovolnost. Nevezme (nepopadne) nikoho za límec, nenutí. Přijetí poslání: Dotknout se trvalých, věčných hodnot.
7)
Přijmout Boží pozvání. Hluboké pochopení života. Boží advent do našeho života. Volat k tomu i další. Volat, zvát k návratu k Bohu.

Postup:

1)
Izaiáš.
a)
Judstvo. Po Amosovi. Původ: Vznešený rod. Skoro celý život pobývá v Jeruzalemě. Má přístup do vyšších společenských kruhů. Hájí zájmy střední vrstvy obyvatelstva, která chudne.
b)
Kniha proroctví Izaiáše. Zaslíbení o Mesiáši. 150 let. 3 části. Připojená další proroctví z Izaiášovské prorocké školy. Narůstání při opisování. Proto: deutero a trito Izaiáš.
2)
Povolání v chrámě. Izaiáš 6. Pod dotekem SB.
a)
My: Přicházet do kostela. Šance, že osobně zaslechneme SB. Římanům: Víra je ze slyšení SB. Rozhodnutí pro Boha. Nutno Boha znát. Rozhodnout se můžeme pro něco, co známe, o čem víme.
b)
Určité, jasné, konkrétní rozhodnutí. Pro něco skutečného, nikoliv pro nějakou neurčitou chiméru nebo vágní mlžný opar nějaké utopické či jiné vidiny.
c)
Vidění. Hospodin sedí na trůnu. Cherubové. Cherubínové. Představa ze svatyně svatých. Poznámka: Představa z náboženské praxe. Poznání hříchů kontrastuje s Boží svatostí. Hospodin odpouští hříchy. Ospravedlnění.
d)
Hospodinův hlas. Koho pošlu zvěstovat. Izaiáš přijímá poslání, úkol. Užitečnost pro Boha, v Boží službě. Může vykonat něco dobrého.
e)
Pocity zbytečnosti v životě. Marnost. Boží povolání, poslání, úkol: smysl života. Pomoc pro život. V Božích službách.
3)
Izaiáš se hlásí sám. Není nucen.
a)
Odpuštění. Vědomí hříšnosti. Uvědomil si to. Odpovědnost. Vědomí vděčnosti.
b)
Vděčnost hraje důležitou roli v životě. My. Otázka vděčnosti. Přijímáme dary pro život od Hospodina. Mnohdy zůstáváme starými a nevděčnými lidmi. Co uděláme navíc pro Boží věc ve světě?
4)
Izaiáš. Vnitřní jistota. Má boží povolání k prorocké službě. Zůstal tomu věrný po celý život.
5)
Volání k pokání. Nepravosti lidu. Modloslužba. Počátek všeho zlého. Neposlouchání Hospodina. Cizí bohové.
a)
Sociální tvrdost. Křivdy na chudých a bezbranných. Neposlušnost Boží vůle jde vždy ruku v ruce se sociální tvrdostí. Často bývá jen vnější poslušnost Hospodina, naoko. Sociální tvrdost to ale vždy prozradí. Barometr.
b)
Neposlušnost Hospodina. Ne nutně jen ateismus. Na oko se může jevit zbožnost, třeba až na půdu. Na oko věřící. Barometr: otázky zisku, výhod.
6)
PB nestojí o oběti a zvykové bohoslužby. Žádá poslušnost a přikazuje spravedlnost a čistotu.
a)
Poslušnost.
b)
Spravedlnost.
c)
Čistota. Čisté srdce. Čisté motivy.
d)
Jakub 1,27: Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem je toto: Navštěvovati vdovy a sirotky v jejich soužení a sebe zachovat neposkvrněného od světa.
7)
Tvrdá, nepříjemná slova Izaiáše: Vůl zná hospodáře svého a osel jesle pánů svých. Ale Boží lid neposlouchá Hospodina. Domácí zvíře zná svého hospodáře. Když zabloudí, umí se vrátit do stáje, do chléva. Trefí zpátky.
a)
Vy jste zapomněli na Hospodina. Nechcete se k němu vrátit. Jste horší nežli obě jmenovaná zvířata.
b)
Důsledky: Země pustne a trpí útoky nepřátel. Ještě je čas. Obraťte se k Hospodinu. Hospodin je ochoten odpustit nepravosti. Kdyby byly vaše hříchy červené jako šarlat (purpurová látka), mohou zbělet jako sníh.
8)
Achas. Bezbožný judský král. Izraelský a syrský (aramejský) král táhnou společně na Jeruzalem. Ku podivu, spojení dvou nepřátel, aby se společně získala kořist. Věřící v Hospodina (severní Izrael) se spojili s pohany proti věřícím v Judsku.
a)
Strach Achase. Izaiáš jde k Achasovi na Boží rozkaz: Neboj se. Jen spolehni na Hospodina. Budeš-li v něj věřit cele, nepolovičatě, nedostanou se nepřátelé do Jeruzalema.
b)
Nebudeš-li věřit v Hospodina a budeš-li hledat pomoc jinde, dopadneš špatně. Dopadne to s tebou špatně. Nic ti pak nepomůže.
c)
Achas poslal poklady z chrámu do Asyrie. Tiglatfalazar. Žádost o pomoc. Tiglatfalazar měl vhodnou záminku k připravované válce. Ještě za to dostal zaplaceno. Válka totiž něco stojí. Porazil syrské a izraelské. Kořistil.
d)
Achas. Pozdě si uvědomil: Nepomohlo mu to. Nyní má na hranicích své země mnohem silnějšího a mocnějšího nepřítele nežli byli oba předchozí králové dohromady.
e)
Asyřané po celý zbytek života Achase a jeho nástupce Ezechiáše sužovali Judu. Nájezdy. Investice do stavby pevností. Ekonomicky nákladné.
9)
Izaiáš. Stojí při judském lidu. Zvěstuje: Varování. Potěšení. Odpuštění. Naděje. Motivy zvěsti v různých dobách a situacích. Věděl o těžké budoucnosti pro Judu.
10)
Víra Izaiáše. Hospodin vládne nad všemi národy. Je schopen vysvobodit ze vší úzkosti a všeho trápení. Kázání o spasiteli. Největší vysvobození, z hříchu.
a)
Izaiáš: Lid tento, který chodí v temnostech (temnotě), uzří světlo veliké.
b)
Spasitel přinese smíření mezi Bohem a člověkem. Smíření mezi lidmi. Kníže pokoje. Spravedlivý ke všem.
11)
Deuteroizaiáš. Kapitoly: 40-55. Trpící Boží služebník, trpící mesiáš. Izaiáš 53. Za hříchy lidí. Zástupné utrpení. Naplnilo se to na JK. Golgota.

Poznámky:

1)
Izaiáš 6.
a)
Víra je ze slyšení. Je nutno znát Boha, aby se člověk pro něj mohl rozhodnout. Vědomé rozhodnutí. Vím, komu jsem uvěřil.
b)
Mnozí rodiče: Ať se děti rozhodnou samy, až dorostou. Nemohou se rozhodovat. Nevědí pro co by se měli rozhodovat. Nejsou seznámeny s vírou a církví.
2)
Vidění.
a)
Bez poznání hříchů nemůže člověk poznat, pochopit a prožít milost. Velký hřích, velká milost.
b)
Moderní tendence v církvi: Věřit bez poznání hříchu. Když se ale zeptáme na podrobnosti, tak se moc neví, jak to vlastně je. Leda povrchní liberálně-racionální víra.
3)
Sociální nespravedlnost. Vede postupně k celkové destabilisaci. Utlačovaní nebudou mít zájem na udržování bohatství bohatých před nepřáteli. Obyčejný člověk má třít bídu a hájit zájmy bohatých?
4)
Tiglatfalazar a Achas.
a)
Moucha na stole. Úspěšně ji lze zničit, když na ni hodíme granát. Jenže to poničí barák. Přiměřené metody jsou pochopitelně a samozřejmě na místě.
b)
Tiglatfalazar překvapivě rychle vystartoval. Připravenost jeho vojska. Stejně chtěl útočit. Vojsko se ve starověku shromažďovalo pomalu.
c)
Záminka Asyřanů. Bratrská pomoc slabému. Vzít ho v ochranu. Navíc si to ten slabý zaplatil.
d)
Achasův poplatek, tribut. Asyřané to měli jako prémii, kořist bez práce.
e)
Asyřané pak sužují Judu též za Achasovy peníze. Achas si fakticky zaplatil nepřítele mnohem silnějšího. Doklad: Nerozum. Měl poslechnout Izaiáše.
5)
Text. Bloudění. Blud. Modly. Faktická neposlušnost Boha.
6)
Nevíme, jestli by Izaiáš mohl být farářem naší církve. Zda by vydržel. Zda bychom ho my vydrželi snášet. Amos určitě ne. Byl by vyhnán sviňským krokem.
7)
Povolání. Akcenty.
a)
Krásná věc. Povznáší srdce. Radost. Pochopení smyslu života.
b)
Břemeno. Úkol. Práce. Odpovědnost.
8)
Husité. Zázemí ve válce s křižáky. Sympatie lidu. Bílá hora: Boj pánů. Lidu se to netýkalo, leda pak důsledky prohrané války.
9)
Prorok v nemilosti. Byl by na tom lépe, kdyby se držel krále, těch u moci, případně většiny. Měl mluvit a opakovat to, co se běžně říkalo a co říkali všichni. Za čas se s nimi třeba mohl bít v prsa a vyznávat: Tehdy jsme to viděli ne dobře.
10)
Sociální původ Izaiáše.
a)
Lepší střední vrstva. Měl přístup k horním 10ti tisícům. Kněžské pozadí. Mluvčí středních vrstev. Bral vážně své povolání. Vidí: Střední vrstvy chudnou.
b)
Boží povolání: Čest pro Izaiáše. Jenže: i břemeno mezi svými, ale hlavně vůči těm nahoře, co jsou výš. Čestnost Izaiáše: Přijal povolání, jednal podle toho.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.