56. Prorok Amos.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent. Díkčinění.

Text:

Amos 5,24: Povalí se jako voda soud. A spravedlnost jako potok silný.

Čtení:

Amos 1,1-9. Amos 2,6-16.
Amos 5,1-15:
1
Slyšte toto slovo, které pronáším, žalozpěv nad vámi, dome izraelský:
2
\\\"Padla izraelská panna, už nevstane, leží bez povšimnutí na vlastní zemi, nezvedne ji nikdo.\\\"
3
Neboť toto praví Panovník Hospodin: Městu, které vytáhne s tisícem, zůstane sto, a tomu, jež vytáhdne se stem, zůstane pro dům izraelský deset.
4
Toto praví Hospodin domu izraelskému: Dotazujte se mne a budete žít!
5
Nedotazujte se Bét-elu, nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Beer-šeby, neboť Gilgál bude přesídlen, Bét-el se ukáže jako ničemný klam.
6
Dotazujte se Hospodina a budete žít! Kéž nezachvátí dům Josefův jako oheň. Pozřel by jej a nikdo by neuhasil Bét-el,
7
Ty, kdo převracejí právo v pelyněk a spravedlnost srážejí k zemi.
8
Ten, který učinil Plejády a Orióna, obrací šero smrti v jitro, ale i den zatmívá nocí, povolává mořské vody a vylévá je na tvář země. Jeho jméno je Hospodin.
9
On mocného uvrhne do záhuby a zhouba pronikne do pevnosti.
10
Oni však toho, kdo trestá v bráně, nenávidí, pravdomluvný se jim hnusí.
11
Protože hanebně vydíráte nuzáka a vymáháte na něm obilnou daň, mohli jste si vybudovat domy z kvádrů, bydlet v nich však nebudete; vysadili jste si skvělé vinice, avšak víno z nich pít nebudete.
12
Já znám vaše četné nevěrnosti, vaše nehorázné hříchy. Nevražíte na spravedlivého, berete úplatek, ubožáky v bráně odstrkujete.
13
Proto v oné době prozíravý zmlkne, bude to zlý čas.
14
Hledejte dobro a ne zlo a budete žít, a tak Hospodin, Bůh zástupů, bude s vámi, jak říkáte.
15
Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.

Verše.

Matouš 11,28. Pojďte ke mně všichni, kdo pracujete a jste obtíženi břemeny života. Já vám dám odpočinutí.
Izaiáš 2. Micheáš 4: Stane se v posledních dnech.
1
Samuelova 16,7. Člověk hledí na to, co je před očima. Hospodin hledí k srdci.
Izaiáš 1: Přestaňte zle činiti. Učte se dobře činiti.
Matouš 6: Hledejte nejprve KB a jeho spravedlnost. To ostatní vám bude přidáno.

Postup:

1)
Proroci starší doby nezanechali po sobě spisy. Nic nepsali. Ani jejich žáci. Mojžíš. Samuel. Eliáš. Elizeus. Knihy Mojžíšovy a Samuelovi. Ne že by to napsali oni. Ale je to o nich.
2)
Prorok Amos.
a)
První prorok, který napsal proroctví.
b)
Malý prorok. Menší spisy. Malý nikoliv významem, ale co se velikosti jeho spisu týče.
3)
Amos. Žil v Judstvu. Ale prorokoval na severu. Královská svatyně v Bethel.
a)
Král Jeroboám 2. Za něho nastal v zemi blahobyt. Schopný panovník. Byly ukončeny války se Syrií. Rozšířil říši až k Rudému moři. Bylo to jako za Šalomouna. Jenže neměl Judstvo.
b)
Samaří. Hlavní město. Paláce. Mramor. Vše obloženo slonovou kostí. Boháči měli blahobyt. Chudí prožívali zesílený útisk. Měli víc placení na blahobyt boháčů.
c)
Ani bohatí ani chudí nectili Hospodina. Modly.
4)
Amos jde na rozkaz Hospodina na sever, do Bethel. Zvěst: Nepravosti nezůstanou bez trestu. Konec Hospodinovy trpělivosti. Hospodin řekne své Ne ke zlu. Nastane zničení Izraele a zajetí.
5)
Je nepříjemné vyřizovat neblahé věci. Navíc prorokoval Amos v sousední zemi. Nelze však odporovat PB. Amos: Lev řve, kdo by se nebál. Panovník Hospodin velí, kdo by neprorokoval?
6)
Bethel. Královská svatyně. Zlaté tele. Slavnost. Zástupy lidu. Hodování. Veselí. Zpěv. Slavnost. Dobrá pohoda a nálada. Presentace optimismu a úspěchů.
a)
Amos. Pastýřský šat. Nesvátečnost. Rušivost nesváteční nálady. Jako pěst na oko. Hospodin vám vzkazuje: Už dál nebude trpět vaše hříchy. Hledejte Hospodina nebo zahynete.
b)
Paradox: Hospodinova slavnost v Bethel. Lidé vlastně slaví sebe, ne Hospodina. Prezentace lidské úspěšnosti a pohody života. Slaví se konsum s náboženskou kultivovaností.
c)
Nejvíc se pochopitelně na tom všem přiživuje král.
d)
Sociální tón Amosova kázání: Utiskujete chudé. Trápíte spravedlivé. Vaše svátky Hospodin nenávidí. Vaše oběti jsou Hospodinu protivné. Nechte zpěvu a veselí. Proste za odpuštění. Jinak to s vámi dopadne špatně.
7)
Lid naslouchal pozorně. Mnozí cítili: Je to Hospodinovo slovo. Pravdivé slovo. Aktuální do dané chvíle a situace. Lidé měli zájem poslouchat pravdivá slova.
8)
Amaziáš. Nejvyšší kněz.
a)
Okamžitě poslal posla ke králi. Informovat ho o incidentu. Amos bouří proti tobě. Vede poraženecké řeči, že král prohraje.
b)
Ještě před odpovědí krále šel Amaziáš k Amosovi. Tvářil se jako přítel: Nech řečí, uteč. Král si to nenechá líbit. Chtěl všecko schodit na krále.
c)
Amaziáš se tvářil jako lidumil. Myslí to přece s Amosem dobře. Chce ho zachránit. Je tu nebezpečí královy pomsty. Prorokuj si doma v Judstvu. Nemášprávo mluvit v královské svatyni.
d)
Alibismus Amaziáše. Aby nebyl průšvih. Aby se incident moc nerozrostl. Aby vše proběhlo tak, jak to má být, tedy v klidu, resp. V poklidu. Raději trochu klidného zapáchajícího bahna nežli smrdutost nemilého zneklidnění.
9)
Amos. Nevymyslel jsem si své proroctví. Poslal mne Hospodin a právě sem. Ty, Amaziáši, bráníš mluvit SB. Ty půjdeš do zajetí a zemřeš tam. Dožiješ se ještě splnění toho, co říkám. Tvoje děti zahynou ve válce.
Poznámka: Připomíná to Eliho a jeho syny. Ofni a Fines.
10)
Amos už nemohl déle kázat v Bethel. Návrat do Judska. Napsal svá proroctví. Když mu nedovolili a neumožnili mluvit, tak psal.
Poznámka: V moderní době by Amos těžko sehnal čtenáře. Přívaly tiskovin, potištěného papíru.
11)
Varovná slova. Výzva k pokání. Nejen pro Izraele. I pro nás.
Na co položit důraz.
a)
Krásná bohoslužba. Velebné zpěvy. Vznosná slova modliteb.
b)
Dbát na Boží přikázání. Boží vůle, to je to podstatné. Bohoslužba: Učit se Boží vůli znát.

Poznámky:

1)
Amos vypadal jako agent judského krále. Narušoval státní, královskou ideologii v sousedním severním izraeli.
a)
Pod pláštíkem náboženství provádí ideologickou intoxikaci, indoktrinaci, infiltraci jihoizraelských idejí.
b)
Navíc Amos uhodil na sociální strunu. To mocipáni nemají rádi. Toho by se mohl chytit lid. Morální, duchovní, ideologické, ale pak i morálně-politické oslabení země. Zvláště v době války to není pro stát dobré.
c)
Infiltrace ideologie ze sousedního státu. Mohlo by to znamenat zárodek vnitřního rozkladu. Ideologická diverse. Indoktrinace.
2)
Velekněz Amaziáš. Královský úředník. Má i docela osobní zájem na klidu při slavnostech. Krále poslušně informoval. Ale chtěl by to vyřešit tak říkajíc v klidu. Ať ten nepohodlný Amos odpálí zpátky do své země.
3)
Aktualisace dnes.
a)
Co by dnes řekl Amos nám a (naší) církvi. Jak bychom ho přijali, vyprovodili, vypráskali. Jakou formou bychom ho poslali pryč, po svých.
b)
Pokud by Amos někomu příliš (moc) šlápl na kuří oko, tak by jistě dostal při nejmenším nějakou důtku nebo dokonce důtku s výstrahou.
4)
Vztah k Bohu při modlitbě.
a)
Děkovat Bohu za to, že nám PB posílá lidi jako byl Amos. Taková modlitba by ovšem byla většinou značně nepravdivá. Takové proroky stejně nechceme poslouchat, a tak proč by k nám měli chodit.
1.
Nechceme zneklidnění, vyrušení, vyrušování, narušování pohody a klidu. Zaběhnutý způsob zbožnosti nám v pohodě a k pohodě stačí. Své představy nechceme měnit. A navíc, jakž takž to v církvi ještě klape a jsou peníze.
2.
Děkování za Amose (Amosy) nebo za jejich proroctví by bylo falší non plus ultra a licoměrností k tomu navíc. Ale proč bychom se příliš měli trápit nad rozporem svých i zbožných slov a našich skutků, našeho praktického života?
3.
Vždyť právě tohle by jistě Amos právě na nás kritisoval. A nenechal by na nás ani chlup, resp. Ani jedno naše rozporuplné zbožné i nezbožné slovo.
b)
Děkovat PB za to, že nám takové proroky jako byl Amos neposílá a že nás nevyrušuje a nezneklidňuje. Že nás nechává v poklidném spánku zvykovosti a zaběhnutosti církevního provozu.
1.
Taková modlitba by sice na jedné straně byla pravdivá. Chceme totiž přece svůj církevní klídek. Jenže, kdybychom se takto děkovně modlili, mohlo by někoho něco trknout. A ten trknutý by pak třeba trkal dál, reformě a reformačně.
2.
Na druhé straně PB takové zneklidňovače posílá. My však děláme, tváříme se, jako by je neposílal, jako by nebyli. Nechceme, aby byli. A když jsou, tak se k nim obracíme zády a různě se jich zbavujeme, aby raději nebyli nebo jako by nebyli.
3.
Když se nějaký Amos objeví, tak zaujmeme osvědčený amaziášovský postoj. Nejen že Amosa odlifrujeme, ale nepřijmeme jeho slovo za slovo Hospodinovo. Je to přece nanejvýš jeho soukromý názor, a k tomu ještě všelijak a různě pochybný a snadno zpochybnitelný.
4.
Kdo může rozsoudit, jestli to, co říká, je opravdu SB? My jsme přece odborníci na posuzování takových věcí. Máme k tomu úřední placet, pověření, ordinaci, instalaci, různé uvádění v úřad a pod.
5.
A když nějaký Amos zlobí a mluví příliš moc, tak zaujmeme osvědčenou pózu pštrosa s hlavou v písku nebo pozici mrtvého brouka, pro zesílení k tomu ještě spícího.
6.
Jen ať si ten Amosek kecá. Jeho slova se budou od našich svrablavých uší odrážet jako hrách, kterým někdo háže na stěnu.
7.
A když místo mluvení ten Amosek začne psát? Prima. Jen ať si píše. Ať se tím psaním baví. Fakticky nikdo to nebude číst. A jestli si to náhodou nebo z dlouhé chvíle někdo přečte? Tak to odloží k pře-záplavě dalšího potištěného papíru.
8.
Poznámka: Gutta cavat lapidem. I malá kapka dokáže narušit kámen, když dostatečně pravidelně a dlouho a často dopadá na ten kámen. Jenže, jenže. Narušení, vyrušení lidských zbožných církevních srdcí je o mnoho složitější záležitost.
5)
Text. Boží soud. Naděje pro ukřivděné. Hrozba pro bohaté a nespravedlivé. Boží spravedlnost. Jako silný potok. Hrozba pro zlé. Strach z Boží spravedlnosti. Naše obvinění.
6)
Necháme se vůbec obvinit od PB?
a)
Bethel. Lidé si mysleli, že s nimi je vše dobré, v nejlepším pořádku. Neměli pocit viny před Bohem.
b)
Náš problém: Činění pokání. Nemáme vpodstatě pocit viny vůči Bohu. Forma samospravedlnosti: Sebeuklidnění, no přece, aspoň se (někdy) snažíme. Třeba aspoň trochu.
7)
Brzdi. 03.
a)
Kdyby dnes nějaký farář nebo nefarář v církvi vystrkoval moc rohy a mluvil by aktuálně jako Amos. Nějaký výše postavený Amaziáš, církevní hodnostář či funkcionář, by mu poradil, aby zbrzdil.
b)
Nějaký přítel a kamarád dole by mu jistě poradil:
1.
Neblbni. Farářský plat a výhodné bydlení na faře, služební kilometry autem, spousta volného času a pár dalších výhod stojí za trochu přivřené oči, za nějaké ty klapky na uši, za zastrčení jazyka a zaretušování eventuelních výčitek svědomí.
2.
Musíš přece živit rodinu.
8)
SB.
a)
Soud Boží. Tohle rádi přeslechneme. V lepším případě vztahujeme soud na druhé. Soud nad těmi, kteří si myslí, že se jich to netýká. Samospravedlnost. Sebeospravedlňování. Netlumit soud dokonce dřív, než ho dořekneme nebo aniž ho dořekneme.
b)
Milost. Vztahujeme si ji samozřejmě na sebe. Milost nad zdeptanými, utlačenými, odepsanými, na periferii života. Zvěstujeme si milost, žel mnohdy docela neprávem.
c)
Nechtít si říkat ze SB jen to, co se nám líbí a hodí. Boháči v severním Izraeli měli blahobyt na zemi. Zbožnost mají jen jako doplněk, nálepku. Výraz toho, co (ještě) chtějí od PB.
9)
Situace za Jeroboáma 2.
a)
Blahobyt. Hospodářský rozvoj. Ekonomická prosperita.
b)
Plné chrámy. Davy lidí. Jásot. Radostné bohoslužby. Oběti. Nádhera. Navenek vše krásné. Lidé jsou spokojeni. Nic nechybí.
c)
Pod povrchem. Do očí bijící sociální nespravedlnost. Duchovní rozklad. Hniloba. Povrchní zbožnost. Klape to jen navenek. Uvnitř to skřípe. Slzy a nářek utištěných.
10)
Rušivost Amosova vystoupení.
a)
Kritizuje. Je to na pováženou: Vůbec, že si dovolí kritisovat.
b)
Nemá přiměřenou formu vystoupení. Není ve slavnostních šatech. Jen pastýřský oděv. Pastýř ale byl symbolem proroctví, jaksi nepříjemného (lidového) proroctví.
1.
Poznámka: Zajištěné zemědělství je kontrastem.
2.
Svou askesí dává Amos najevo: Nechci mít nic společného s nádherou slavnosti.
c)
Rušivý element. Rušitel hladkého a zaběhnutého církevního provozu. Nepřizpůsobil se prostředí. Přesahuje. Přečuhuje. Neskladný do všeobecného očekávání.
d)
Jako by si nevážil starých zaběhnutých zvyků, tradic otců, dobrých propracovaných a vyzkoušených řádů a pořádků, dobrých mravů.
11)
Dilema faráře (každého člena církve) při modlitbách:
a)
Prosit PB za Amosy (Amose), aby jich bylo víc. Nebo aby byl aspoň nějaký.
1.
Aby zneklidňovali, volali k pokání, nápravě a opravdovosti. S mírnou dávkou cynismu a naivity (nebo naivity) se to dá udělat. Tvářit se, jako by nic. Jako bychom to opravdu chtěli.
2.
Jako že to myslíme vážně, opravdu vážně, opravdově.
b)
Děkovat PB za to, že Amosové dnes nejsou.
1.
Ne že by jich nebylo třeba (po)třeba. Neruší. Nezneklidňují. Mírně a laskavě pro nás dotaženo: Není to s námi ještě tak zlé.
2.
Vpodstatě a vposledu jsme rádi, že dnes Amosové v církvi nejsou. Díky Bohu za to. PB nás přece jen má rád. Ještě jednou dík, PB.
12)
Touha člověka v církvi po klidu.
a)
Nic neměnit. Slyšet jen příjemné, potěšitelné zprávy.
b)
Řekni, co je nového. Ale říkej jen něco příjemného.
c)
Amos zneklidňoval. Byl nepříjemný.
d)
Jak odrazit kritiku eventuelního kritika: Podívejte se na něj. Myslí si o sobě, že je nějaký Amos. Ve skutečnosti je to docela obyčejný blb. A ještě si hraje na proroka.
13)
Zpronevěra Izraele, božího lidu. Zpronevěra jednotlivců, funkcionářů, církve jako celku. Padá to na člověka. Lítost.
a)
Důsledky zpronevěry jednotlivců i společenství církve.
1.
Znevěrohodnění církve. Církev neplní své poslání. Může jít do šrotu, do starého železa. Neříká pravdu, k černému, že to je černé. Sebe-hovění si v poklidném zajištění.
2.
Církevní klub a slavnost pro dobře situované a zajištěné.
b)
Vidět zápas proroků. Nepřehlédnout. Jsou věrní v každé době, i když je není vždy vidět nebo jsou na čas umlčeni.
14)
Sociální situace. Roztažené nůžky. Pře-boháči, nuzně chudí. Sotva stačili na přežívání. Někteří si opasek utahují, jiní povolují.
15)
Hřích Jeroboáma 1, syna Nebatova.
a)
Chrámy v Bethel a Dan. Místo Jeruzalema. Narušení duchovní jednoty Izraele. Zesilování vnější nejednoty severu a jihu.
b)
Zlaté tele. Trůn hospodina. Často ctěn podstavec. Nikoli neviditelně sedící Hospodin na tom teleti. Dan: snad stříbrné tele. Býček. Symbol síly.
c)
Kněží a levité vyhnáni. Nové kněžstvo, královi úředníci. Juda: Kněžstvo mělo relativní nezávislost na králi. Na severu tuto funkci nezávislé instituce plní více proroci, je jich víc než na jihu.
16)
Prostředí v Bethel. Tradiční až hrůza. Po generace. Zaběhnutý život náboženský i společenský. Kritika tradičnosti, konservativismu.
17)
Čpí to tradičností až běda. Oslavné, děkovné bohoslužby. Vděčnost za tzv. Boží požehnání, za blahobyt blahobytných. Jakési blahobytné díkčinění blahobytných.
Poznámka: V pozadí je útisk chudých. Bez citu pro spravedlnost. Bez sociálního cítění. Zbohatli kvůli (díky) tvrdosti svého srdce, ne pro Boží požehnání.
18)
Hrozba Amosa, Hospodina. Pro sociální necitlivost a nespravedlnost, pro tvrdost srdce.
19)
Boží soud je soud. Ne soudek, soudeček. Brát to vážně. Neukolébávat se planými řečičkami o Boží milosti. Když kážeme o soudu, hned ho zrelativisujeme většinou falešně pojatou milostí. Je milost drahá i laciná.
a)
Dietrich Bonhoeffer mluví o laciné milosti.
b)
Kázat: Jedno kázání soud. Druhé: milost. Nepřimíchávat moc milost do prvního kázání. Leda opatrně a přiměřeně vyváženě a uvážlivě.
20)
Boží soud. Akcenty:
a)
Hrozba. Vážnost. Hříšníci. Nespravedliví. Samospravedliví. Pyšní. Svévolníci. Kdo narušují jednotu Božího lidu. Zatvrzelé srdce. Farao. Achab. Výčet: Zjevení 22. Ti všichni by se měli (právem) klepat strachy. Nebo aspoň třást.
b)
Naděje pro slabé. Pro ně platí milost. Utištění. Trpící. Bezmocní. Lazarové. Ochuzení o možnosti v životě. Lukáš: Pozvednout hlavy. Naděje pro trpící pro JK, pro víru. Izaiáš 53. Trpící služebník.
1.
Ti první ovšem mají také naději. Velikost Božího milosrdenství je veliká, stačí i na jejich hříchy. Jen se pokořit a činit pokání.
2.
Povzbuzení pro slabé. Varování pro silné.
c)
Ve SZ se často mluví o soudu jako o něčem nadějném. Myslí se Boží spravedlivý soud. Kontrast s tehdejšími lidskými soudy. Svévole despotických králů.
21)
Bůh v JK není předmět manipulace, i když byl JK vydán v ruce lidské. Pán.
22)
Nevěra může být zkryta i pod rouškou zbožnosti. Výzva k odpovědnosti, k odpovědné zbožnosti.
23)
Meditace. S čím by mohl být nespokojen Amos v naší církvi a při nás osobně? Nebo by nebyl s ničím nespokojen? Vše by se mu zamlouvalo, líbilo? Vše by při nás schvaloval?
a)
Když si položíme otázku zdánlivě kladně, je to možná ostřejší.
b)
1 Samuelova 16,7. Člověk hledí na to, co je před očima. Hospodin hledí k srdci.
24)
Tradiční stránka slavnosti v Bethel. Dobrá i špatná.
a)
Radostná vděčnost, i když zajištěných. Nemuseli by projevovat vděčnost PB. Kamufláž vnitřní nevěry. Zbožný nátěr na tvrdém srdci. Povrchnost. Vnější okázalost.
b)
Re-presentace sebe pod rouškou slavení Hospodina.
25)
Výtky Amosa:
a)
Sociální nespravedlnost. Útisk chudých. Blahobyt bohatých na úkor chudých.
b)
Povrchní zbožnost. Nátěr. Tradičnost. Hospodin je syt jejich obětí, má jich po krk. Neposlouchání Boží vůle. Nespravedlnost v Izraeli. Víra je pouze duchovní, kulturní a ideologická nadstavba etablované společnosti. Víra po svém, ne podle Hospodina.
c)
Následek. Soud. Zajetí. Důsledky jednání etablované vrstvy obyvatelstva v Izraeli. Neposlušnost Hospodina, boží vůle. Chudí nebudou mít zájem hájit takový stát, který je ochuzuje. Nebudou hájit zájmy bohatých.
a)
Vnitřní rozklad společnosti. Nesolidarita s chudými. Vnitřní slabost izraelské říše.
b)
Nehemiáš. Izraelci si stěžují a naříkají, že jsou od svých spolubratří ve víře utiskováni víc a hůř a odíráni tvrději nežli od pohanů v zajetí.
c)
Morální a duchovní krize církve má řadu podob.
26)
Nesprávná víra vede k nevěře.
27)
Co vidíme:
a)
Zpronevěřilý Boží lid.
b)
Věrné jednotlivce.
c)
Reálný, realistický pohled: obé.
28)
Zápas o Boží pravdu.
a)
Zdánlivě je to naprosto beznadějné. Jít proti proudu. Proti toku církevní moci, proti drtící mašinerii. Valící se masa nevěry. Dojem: Proti parnímu válci.
b)
Amos: Musel se vrátit. Mohl ale jen psát. Vynalézavost. Našel si jinou cestu, jiný způsob, jak tlumočit SB.
29)
Parní válec. Možné reakce člověka.
a)
Hrdinství. Jít neohroženě a bezhlavě proti. Nechat se přejet. Nechat se převálcovat.
b)
Utíkat. Záchrana sebe. Válec ale drtí jiné, kdo nestačí utíkat. Ale i utíkajícího. Pokud nestačí nebo nedokáže utíkat dost rychle.
c)
Přeběhnout cestu, spadnout do příkopu. Tam se schovat a přečkat. Mít naději, že se tam parní válec nedostane.
d)
Křičet strachem nebo bojovně a stát na místě. Nehrdinské přejetí.
e)
Snaha předem, aby válec vůbec nejel, aby se nerozjel.
f)
Pokusit se válec zastavit nebo změnit jeho směr tak, aby nemohl škodit a ničit.
30)
Zvěst milosti. Volání k pokání. Náprava. Dokud je čas milosti.
31)
Praxe zbožnosti v Izraeli. Slavnost. Vděčnost. Chválili Boha. Připomínali si Boží požehnání. Přinášeli pro PB štědré oběti. Tvrdili, že mají Boží požehnání proto, že spoléhají na Boha.
Ve skutečnosti spoléhali na své bohatství získávané útiskem chudáků a na své tvrdé srdce. Utiskovali spolubratry ve víře.
Slavnost díkůvzdání, díkčinění.
32)
Štědré oběti pro PB. Snaha zakrýt sociální tvrdost. Obětovali štědře z toho, co vydřeli na chudácích. Utiskovali spolubratry ve víře.
33)
Amos. Mluví do tradiční církve. Kritika tehdejšího prostředí. Kárá i sociální situaci. Vše je spojeno, propleteno, propojeno. SB promlouvá i do praxe obyčejného života.
34)
Pastýřské šaty. Pěst na oko. Podivný talár.
a)
Dnes se u některých zvláště mladších farářů projevují domyšlené i nedomýšlené liturgické tendence.
1.
Slavnostnější talár nežli jen obyčejný černý. Bílý talár. Nějaká šerpa, štola, barvy podle církevního roku nebo jinak. Výšivky.
2.
Kontrast: Na jedné straně pro PB to nejlepší, na druhé straně přelévání důrazu na vnější fazónu.
b)
Kontext dnešní církve:
1.
Neřešené konkrétní krizové problémy současného stavu církve.
2.
Liturgická náplast či nálepka má vzbudit dojem řešení situace.
Může jít o poctivé hledání (třeba někdy bez nalézání a nalezení). Může jít někdy o upřímné úsilí a subjektivní omyl bez objektivního dotahování a dotažení.
Může ovšem jít i o chvilkové (třeba několikaleté) vzepětí a vzedmutí jednostranné nekritické horlivosti. Může ovšem jít i o docela osobní a subjektivní nezvládnutý komplex.
35)
Soud. Zajetí. Asyřané.
a)
Pád Samaří: 722 (nebo 721). Samozřejmě, že ante.
b)
Jan Křtitel: Sekera je už přiložena ke kořeni. Kořen. Ne odseknutí jen nějaké větve.
36)
Boží soud.
a)
Zlí. Hříšní. Tvrdí. Bohatí. Utiskující a ožebračující druhé. Šance obstát: Pokání. Náprava. Změna smýšlení, života. Být milosrdní. Nebýt povrchní a tvrdý. Hluboká, nepovrchní zbožnost. Zbožnost nemá být nátěr nebo nálepka blahobytného tvrdého srdce.
b)
Slabí. Bůh je bere v ochranu. Námitka: Jak jim to pomůže zde na zemi. Svět: Nikdo se jich účinně nezastane. Vědět: PB je na jejich straně. Aspoň po smrti se budou mít dobře. Boháč a Lazar. Milosrdné podobenství vůči Lazarovi.
c)
Pokud jde o Boží soud, tak netrpí nevinní. Pokud trpí i nevinní, tak se nejedná o Boží soud. Jedná se o důsledky nepředloženého lidského počínání nebo o různé shody okolností.
37)
Advent. Různé důrazy biblické zvěsti. Naděje v Mesiáši.
38)
Text.
a)
Soud. Velká voda. Povodeň. Přívalové deště v Izraeli. Náhlost. Neočekávanost. Bezbrannost člověka. Záplavy u nás: 97. 02.
b)
Boží spravedlnost. Silný potok. Vyprahlá krajina v Izraeli. Osvěžující čerstvá voda.
c)
SZ: Často se zmiňuje naděje v soudu, Božím soudu. Despotičtí orientální vládci. Nespravedlnost na zemi. Dnes: Demokracie. Přesto stále zůstává touha lidí po pravé spravedlnosti. Mnoho nespravedlivého se objeví v každé době.
d)
Začít: Uvnitř člověka. Nitro. Srdce.
39)
Amos. Memento. Výzva. Varování. Napomenutí.
a)
Je to nepříjemné vždy. Vyrušení. Narušení zaběhnutého způsobu myšlení a života. Ukáže se, že zdaleka vše nemusíme dělat dobře, jako jednotlivci, jako sbor, jako církev.
b)
Poklidnost života. Spokojenost, sebespokojenost. Úraz. Nepozornost vlastní nebo někoho jiného. Neopatrnost. Virus, bacil. Nevyjde to v mezilidských vztazích. Vlastní vina, nezaviněně, shoda okolností.
c)
Náhlost smrti. Přivalí se mnohé najednou jako velká voda.
40)
Naplnit život.
a)
Čas nám utíká pod rukama. Mnohé se nám vymyká z rukou. Upřímné a snažné pokusy zachytit život, jeho smysl a náplň. Aby to byl pravý život.
b)
Pěna na hlubině oceánu. Chvilkovost. Suchý písek, sevřeme ruku, utíká nám z dlaně. Lít vodu do sítka. Přelévat moře malou škeblí do důlku. Augustin, Božská Trojice. Obraz pro nás: Tajemství a plnost života.
41)
Kázat na díkčinění. Velmi nepříjemné. O díkůvzdání očekáváme hladký průběh vděčnostních bohoslužeb.
a)
Vybrat si na díkčinění jako text Amosa, to vyžaduje od faráře velkou odvahu.
b)
Pokud má farář tuto velkou odvahu při výběru textu, pak potřebuje ještě mnohem větší odvahu, aby Amosa obrousil a ztupil ostří jeho slov.
1.
Zdaleka ne vždy má farář odvahu vůči svým posluchačům, aby jim řekl pravdivě aktuálně, co nám říká Amos dnes. Posluchači jsou totiž hodně blízko a svými finančními příspěvky drží sbor a platí na PF (personální fond).
2.
Mít odvahu vůči PB. Obrousit nebo zkreslit jeho slovo. PB je totiž daleko a vysoko.
c)
O odvaze faráře vůči sobě zde na tomto místě raději pomlčíme. Dostali bychom se příliš do oblasti vnitřní poctivosti.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.