32. Zaslíbená země. Jozue 9-24.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Žalm 73,28: Mně je nejlépe přidržeti se Hospodina. Proto skládám své doufání v panovníku Hospodinu.

Čtení:

Jozue 24,1-15.

Postup:

1)
Jméno Kanán znamená: Nížina. Původní označení země ležící při Jordánu. Později bylo toto jméno přeneseno na širší území. Dnešní název: Palestina. Tento název však pochází až ze 2. Století post.
a)
Označení Palestina zavedli Římané podle někdejších Pelištejců (Filištýni) po druhém nezdařeném povstání Židů (Judea) v letech 132 až 135 proti v tehdejších poměrech světovládnému Římu.
b)
Římané tehdy vyhnali Židy z Judeje a přejmenováním země chtěli odříznout rozptýlené Židy od jejich kořenů kulturních, národních a náboženských.
2)
Poznámka: Zmínky v bibli o Egyptě. Dole. Údolí. Při řece. Možná přeneseno z oblasti Jordánu.
3)
Zeměpis: Západ: Středozemní moře. Sever: pohoří Libanon. Jih: poušť Negeb. Směrem do Arabie. Jordán: 192 kilometrů. Výškový rozdíl: 1000 metrů. Hermon. Genezaretské jezero. Mrtvé moře. Řeka Jordán. Rozloha Palestiny: 20 000 kilometrů čtverečních. Zmenšená Morava. Suché podnebí. Voda je vzácná. Úrodná země. Ovoce. Vinná réva. Pastviny. Včely. Mléko a strdí. Tehdy bylo trochu větší zalesnění nežli dnes. Tehdy byly trochu příznivější klimatické podmínky nežli dnes.
4)
Obsazování země. Dlouhodobá záležitost. Jedná se o staletí. Infiltrace Hebrejú.
a)
Boje. Zmatky. Vítězství. Porážky. Zprávy v bibli jsou tendenční. Připomíná se víc vítězství, to je přece pochopitelné. Postupné rozdělování a rozdělení země. Podle jednotlivých pokolení. Ne vždy tolik jen boje se zbraněmi.
b)
Spíše infiltrace z horských oblastí, kde se Izraelci usadili. Dole byla hrazená města. Infiltrace pastevců z hor do zemědělských oblastí. Občas přišla nějaká skupina Hebrejů zvenčí.
c)
Levité. Neměli kompaktní území. 42 měst. 6 měst útočištných. Stánek. Udržují náboženský život. Správní aparát. Jednotící ideologický tmel izraele.
d)
Pokolení Josef obdrželo 2 díly. Efraim a Manases, Josefovi synové. Pokolení Lévi naopak neobdrželo kompaktní území.
e)
Ještě za Davida byla velká neobsazená území. Národnostní zmatky. Jeruzalem dobyt za Davida.
f)
Za Achaba vzniklo určité napětí mezi Kananejským obyvatelstvem a Izraelci. Bálismus (náboženství Kananejců) byl prosazován shora, od krále Achaba a královny Jezábel.
g)
Kniha Jozue je výrazem nadšenectví v pohledu na vítězné tažení Izraelců. Od vítězství k vítězství. Zvládání a překonávání problémů.
h)
Kniha Jozue zachycuje více realitu, tedy i prohry.
5)
Jozue 24. Sněm v Sichem. Jozue měl 110 let: Bojte se Hospodina. Poslouchejte ho. Služte mu. Vyvedl vás z egyptského otroctví. Dal vám zemi. Je to země slíbená otcům.
a)
Odhoďte modly.
1.
Někteří jim sloužili už v Egyptě.
2.
V jiných zemích. Za řekou (Eufrat). Odtud přišel Abraham.
3.
Putování pouští. Přibráno několik dalších tradic několika izraelských (hebrejských) skupin. Tradice kontraverse s Moabem. Věštec Balám.
4.
Kananejci.
Zemědělský způsob života. Izraelci postupně přibírali a přibrali nový způsob života a práce.
Specializovaní kananejští bohové pro zemědělství. Ty Izraelci nepřebrali. Hospodin je nejen pouštním Bohem (Božský specialista na putování pouští), ale je svrchovaným Pánem i v Kanánu. Mnohdy nedoceněné a nedoceňované vyznání Izraelských.
b)
Jozue: Když (jestliže) se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyberte si dnes, komu byste sloužili. Já a můj dům sloužiti budeme Hospodinu.
1.
Jinak řečeno: Pokud by se vám nelíbilo sloužit Hospodinu, tak si vyberte jiného boha.
2.
Hospodin se ale projevil a prokázal jako Bůh, který našim předkům a nám vždycky pomáhal a pomohl.
6)
Lid: My též chceme sloužit Hospodinu. Kámen před svatyní Hospodinovou. Svědek dnešního rozhodnutí. Pomoc pro připamatovávání. Jakýsi památník. Vybídnutí od Jozua: Skutečně je třeba plnit, dodržovat dnešní slib.
7)
Smrt Jozue. 110 let. Pochován na hoře Efraim. Pokud žil Jozue a předáci lidu, kteří pamatovali putování na poušti, Izrael sloužil Hospodinu. Pokud žila stará generace, která něco prožila a udržovala tradici víry.
8)
Kosti Josefa. Byly vyneseny z Egypta a přineseny do Kanánu. S velikou pečlivostí a úctou byly neseny 40 let putování na poušti. Byly pochovány v Sichem? Nebo v Machpelach?
a)
V Sichem tehdy stál stánek úmluvy. Putoval po zemi Kananejské. Týkalo se to severu. Efraim. Putovní chrám. Duchovní a správní centrum Izraele bylo tam, kde zrovna stál stánek.
b)
Putovní chrám (stánek) na poušti.
9)
Slavnost stánků. Na památku putování pouští. Podzimní svátky. Každá rodina si postavila vedle svého domu stan. Ozdobený. Chvojí. Doslova bydlení pod zelenou. 7 dní.
a)
Dnes v panelácích: Symbolický stan na balkoně, v obýváku.
b)
Současně slavnost díkůčinění. Před těmito svátky byl tzv. Den smíření. Všichni drželi půst. Prosby za odpuštění hříchů.
c)
Naše díkčinění. Spíše představa hodů. Nemyslíme na půst a smiřování s Bohem. Židé mají v některých směrech (akcentech) hlubší a promyšlenější pojetí.
d)
V křesťanské církvi se ty další důrazy (např. Ohledně půstu a smíření) objevují na jiném místě křesťanské tradice.

Poznámky:

1)
Gabaonitští.
a)
Sebezáchova slabých pohanů. Velkolepý pokus těch, kteří se chtěli přidat k Izraeli. Svým způsobem ovšem též nepřímé misijní úsilí Izraelských.
b)
Osidlo pro Izraele. Pokušení. Riziko rozmělnění víry.
1.
To je pochopitelně i rizikem křesťanské misie. Religionistické prvky, důrazy přirozené náboženskosti, pak pronikají do křesťanství. Mají šanci pronikat.
2.
NZ. Korint. Sbor převážně z pohanů. Ti vnášeli do církve různé projevy své pohanské minulosti. Reminiscence na pohanství (na přirozenou náboženskost) v církvi.
c)
Misijní příležitost.
d)
Doklad, že se k Izraeli přidávali různí lidé. Zadní houf.
2)
Vstup Izraele do nové země.
a)
Vyšší životní úroveň. Zemědělství. Jiní bohové. Specialisté na úrodu.
b)
Každá země má své bohy. Specifičnost. Specializovaní na místní záležitosti a problémy.
1.
Božští specialisté.
2.
Obdoba: Katoličtí svatí mají rovněž své rezorty. Najdou se ovšem i svatí bez portfeje.
c)
Zkouška pro víru v Hospodina.
1.
Hospodin je pánem. Zkouška pro věřící. Zaslíbená země. Současně tedy slíbena i životní úroveň.
2.
Izraelci si museli postupně uvědomovat: Víra není méně než pohanství. Není třeba mít komplex.
3.
Není třeba přibírat místní bohy. Hospodin na to stačí i v Kanánu.
d)
My. Otázka smyslu života. Smrt. Nemoc. Plnost života.
3)
Zastávky v obsazování země.
a)
Hory. Města jen vyjímečně.
b)
Zápas o jednotu Izraele, o jednotu víry.
1.
Jednota je narušována modlářstvím a osobními zájmy. Předjordání. Rubenovci, velká stáda. Jít na lepší. Zůstat v lepším a už se nestarat o ty, kdo pomohli k dosažení jejich území. Nakonec šli jako první, bez stád a rodin. Měli volné ruce.
2.
Naděje pro Boží lid ve světě: jednota. Jinak hrozí rozplynutí se. Rozdrobenost. Nevýraznost. Rozmělněnost až do zesvětštění.
3.
Achan. Krádež. Pro sebe a svou rodinu. Babylonský plášť, kultický předmět. Zlato. Stříbro. Víc než jen peníze. Pokušení soukromého modlářství. Tvrdé vyrovnání se, vypořádání se. Prototypický hřích.
4.
Gabaonitští. Izraelci mají zájem na spojencích. Hledají spojence bez porady s Hospodinem.
5.
Oltář Ed. Symbol opětného sjednocení. Překonání vnitřních rozepří. Málem došlo k občanské válce. Památník, symbol. Oltář, bohoslužba. Jednotící princip, pouto: víra v Hospodina.
4)
Achan. Město Haj. Stálo to životy mnoha lidí. Jeden hřích. Řetěz, lavina následků a důsledků.
a)
Protektorát. Jeden udavač mohl způsobit neštěstí mnoha rodin.
b)
Konfident v době totality.
c)
Jidáš, prozradil místo, kde byl JK v noci.
d)
Odpovědnost za činy. I za tzv. Malé. Následky mohou být překvapivě veliké. Rozjede se lokomotiva. Řítí se to s kopce. Odbrždění. Těžko se to dá zastavit, když už to jede.
5)
Narušení jednoty:
a)
Modlářství.
b)
Urvat něco pro sebe. Zištné osobní nebo soukromé zájmy. Achan.
6)
Falešná ekumena. Synkretismus. Nedržet svou víru.
7)
Osudy některých věřících v Hospodina. Celé izraelské kmeny.
a)
Ruben. Bohatí. Stáda. Bez potíží se dokázali domlouvat s pohany. Ale postupně se rozplynuli. Zanikli v průběhu staletí.
b)
Manases. Galád. Těžké boje s pohany i v budoucnu. Potřebovali občasnou pomoc druhých. Ne vždy jim však byla včas poskytnuta. Gedeon. Král Saul. Město Jábes v Galád.
c)
Kmen Gád. Postupně se tito věřící v Hospodina vytratili.
8)
Izrael. Po celé dějiny zápas o jednotu.
a)
Kmeny. Zájmové skupiny.
b)
Vznik Izraele: Víra v Hospodina. Sjednocení. Tím se Izrael držel.
c)
Naděje pro Izrael: jedině ve víře v Hospodina. Jinak reálně hrozí reálné riziko reálného rozplynutí se mezi pohany.
9)
Jednota víry. Putování na poušti. Neustálý zápas o jednotu. Narušování jednoty. Opětné překonávání tříštivých tendencí a obnovování a upevňování jednoty.
a)
Zákon. Sinaj. Bohoslužba. Stánek.
b)
Egypt. Modly. Šperky. Bůžkové. Amulety.
c)
Zlaté tele. Exodus 32.
d)
Leviticus 10. Kněží Nádab a Abiu. Cizí oheň. Vnášení pohanství do izraelské bohoslužby.
e)
Balám. Smíšené sňatky s pohany. Kněz Fines zakročil.
10)
Obsazování země.
a)
Rubenovci. Vzpoura již proti Mojžíšovi na poušti. Předjordání. Ostatní jim pomohli k území. Zápas o to, aby nyní i oni pomohli ostatním.
b)
Achan. Osobní obohacení. Modlářství. Jeho touhu po zisku zaplatilo mnoho můžů svým životem u města Haj.
Poznámka: Jonáš. Navrhuje hodit hříšníka do moře. Na někoho shodit vinu. V tomto případě ale Jonáš letí do moře sám.
c)
Gabaon. Lákadlo. Spojenci z řad Kananejských. Města. Údolí.
d)
Oltář Ed. Zabránilo se občanské válce s Rubenovci.
e)
Jozue 24. Smlouva v Sichem. Sever Izraele.
f)
Stále nově se opakující zápasy o víru a jednotu.
11)
Vznik Izraele. Zápas o jednotu od samého počátku.
a)
Izrael. Chabiru. Bezdomovci. Kočovníci. Otroci. Chtěli mít to, co mají jiní. Ne stan, ale dům. Touha po usazeném a zajištěném životě. Nelze jim upřít toto právo. Svou otrockou prací vytvářeli vyšší životní úroveň jiným.
b)
Nastávají problémy, když přibývá majetek. Sestup s hor. Některým se podařilo dřív uchytit. Rubenovci. Jiní neměli pořád skoro nic. Ti již bohatí mají pomoci svým chudým spoluvěřícím.
1.
Jiní: Z pouště přicházejí do země zaslíbené. Zpožděný odpich pro budoucnost. Např. Rubenovcům se podařilo usadit se poměrně brzo.
2.
Např. Danovci se museli po čase stěhovat ze středu země na sever. Byli vytlačeni.
3.
Izraelci získávají peníze, bohatství. Co to s člověkem udělá. Rubenovci. člověk je skoro neschopen kontrolovat sám sebe. Není si vědom změn při sobě.
12)
Ataky na jednotu:
a)
Modly. Příklon k pohanství.
b)
Bohatnutí některých. Jiní se nemohou odpíchnout. Rubenovci představují ty rychleji zbohatlé.
c)
Sestup s hor do bohatých údolí.
d)
Achan. Krádež. Jednotlivec chce zajistit sebe a svou rodinu na úkor druhých.
13)
Hranice solidarity.
a)
Právo na bohatství. Má je přece každý.
b)
Ne zbohatnutí na úkor druhých. Ne využít druhé pro své zbohatnutí a pak je nechat nesolidárně v rejži, na holičkách, ať si poradí a pomohou sami. Ti druzí byli dobří jen do určité chvíle, dokud byli v něčem a k něčemu upotřebitelní a použitelní. Teď se bez nich už obejdeme.
14)
Hospodin se dobře osvědčil jako Bůh pouště. Ale v Kanánu jsou již zaběhnutí a zaběhlí a všeobecně uznávaní specializovaní bohové na úrodu a životní úroveň. Každá moderní doba má jiná pravidla, jiný pohled a názor než křesťanská víra.
a)
Víra je především málo tržní. Věřící jsou ovce mezi vlky. Hrozí pokušení rozplizlosti, synkretismu.
b)
New agges. Při prvním pohledu velmi sympatické hnutí. Synkretismus. Fedruje se jen jedna církev. Ze všech náboženství se bere to všeobecné a nejsympatičtější.
15)
Sociologické a sociální pozadí různých i náboženských předpisů.
a)
Desátky. Všichni měli přibližně stejně. Platili jen občané, nikoli chudí, otroci. Bohatým zbude pochopitelně víc. Kdo dá desetinu z mála, citelněji to pociťuje.
b)
Léto milostivé. Návrat majetku, který člověk ztratil v důsledku neúrody, smůly a pod. Léto milostivé však v Izraeli byla jen sympatická, krásná a pěkná teorie a utopie. Nikdy se neuskutečnilo.
c)
Peníz vdovy. JK: Ta vdova dává na chrám víc než bohatí, kteří dávají velmi mnoho. Dává z nedostatku. Utrhla si od úst.
1.
Vdova dala to poslední, co měla.
2.
Otázka: Měla by církev to svědomí, aby brala od takové vdovy dary pro svou práci?
d)
JK narušuje vnitřně systém desátků. Směr: Ne že by chudí měli dávat méně. Bohatí ale mohou dávat mnohem víc. Vděčnost za Boží požehnání.
16)
Bez víry a jejích důsledků do praktického života se Izrael rozdrobí. Bohatí. Skupiny. Jednotlivci.
Pozdější příklad: Doba Izaiáše. Chudí nemají zájem na bojování proti Babyloňanům. Chudnutí střední vrstvy obyvatelstva.
17)
Zápas o jednotu. Stále je to aktuální v církvi.
a)
Sbory bohatých, chudých. Černé, bílé, žluté.
b)
Uvnitř sborů. Skupiny. Pýcha. Tolerance. Srážení, odsuzování druhých. Korint a Řím. Otázka jedení masa zvířat, která byla obětována (zasvěcena) bohům. V pozadí jsou sociální rozdíly.
c)
Ekumena. Mezi církvemi. Uvnitř sboru. Podmínka: Všichni jsme bratři a sestry. Plnohodnotní. Neříkat o někom, že jeho víra je nějak nebo v něčem méně či horší. Nesnižovat druhé. Respekt. Vzájemný respekt.
1.
Druhé pokládat za důstojnější sebe nebo aspoň za sobě rovné a stejně důstojné. Nevyprodávat velké a vzácné duchovní hodnoty své církve.
2.
Společný pohled k JK.
d)
Vděčnost za to, kam nás PB postavil. Jenže mnozí to dělají šalomounsky: Někam se postaví a mluví o tom, že nás PB kamsi postavil. Říkají to hlavně ti, kdo se postavili na lepší a vyšší posty.
18)
Zaslíbená země.
a)
KB. Plnost života. Vyhlížíme.
b)
Církev. Paprsky světla. Záblesk v temnotě života. Učíme se žít podle řádů KB.
19)
Lavina hříchu a důsledků hříchu.
a)
Řetěz důsledků a následků.
b)
Opilý řidič srazí na chodníku otce rodiny.
c)
Dolehne to na opilého řidiče. Právní sankce. Ve svých důsledcích to postihne i jeho rodinu. Vina je potrestána.
d)
Rodina oběti. Např. Invalida nadosmrti. Dopad na celou rodinu. Děti mají nižší životní úroveň. Horší odpich do života. Menší možnosti rozvíjení se. Poznamená to život i do další generace. Přišli k tomu cizí vinou. Žádná kompenzace jim nenahradí ztráty.
20)
Vstup do Kanánu. Není důvod měnit názory, víru, Boha. Hospodin stačí na poušť i na Kanán. Velké vyznání v tehdejší době. Pohané se na Izraelce dívali jako na pitomce. Neuctívají zaběhnuté bohy dané země.
21)
Synkretismus. Dnes: New agges. Líbivá kaše. Směska. Všechno je jedno. Z každého něco. Převládající aroma: přirozená náboženskost.
22)
Palestina dnes. 40 procent kamení a suché země. Tehdy o něco méně. Genesis 2. Ráj. Zahrada. Dostatek vody. Ráj se má dělat. Zaslíbená země je jako ráj. Ale to dělání přináší příjemný užitek. Životní úroveň nesrovnatelně vyšší než na poušti. Z horšího do lepšího.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.