31. Vstup do Kanánu. Jozue 1-4.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Jan 14,6: Já jsem ta cesta, pravda i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
Jozue 1: Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě a neopustím tě. (nezanechám tě na pospas samého). Posilni se. Buď statečný. Zmužile si počínej.

Čtení:

Jozue 1,1-9. Jozue 24,1-15.

Písně.:

442-6. Pane, dnešek je den chvály. 171-3. Buď Pánu čest. 473-6. Vezmi, Pane, život můj. 161-4. Tebe, bože, chválíme. 440-4. Ozvi se, můj Pane.

Osnova.:

1)
Zaslíbení. Táhne se po generace. Linie víry.
a)
Boží věrnost. PB připomíná své sliby.
b)
Víra. Vidí vpřed. Po generace.
c)
Mojžíš a Jozue. Příhodná chvíle. Dovršení Božích slibů.
2)
Hospodin mluví k Jozuovi. Boží podpora. Naše důvěra. Ujištění. Pro nás: Hospodin je s každou generací.
3)
Co Hospodin mluvil. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu s tebou. Buď statečný. Zmužile si počínej. Píle. Práce. Vynalézavost. Dřina. Organizace Izraele. Promýšlení dopředu.
4)
3 překážky při vstupu do Kanánu.
a)
Králové: Seon. Og. Předjordání. Izrael je slabší. Mezi kamennou a bronzovou dobou. Města. Hradby. Izraelci např. Neznají ani žebřík.
b)
Jericho. Pevnost. Vysoké hradby. Nelze si nechat takovou pevnost v zádech. To by bylo příliš velké riziko.
1.
Zvědové. Příprava, plánování dopředu. Promýšlení práce. Ne lenost. Důkladná příprava.
2.
Kněžka Raab. Informovala izraelské zvědy o pověstech o Izraeli a Hospodinu: Vyjití z Egypta. Rudé moře. Putování na poušti. Přežili. Nepřátelé. Naposledy Seon a Og.
c)
Jordán. Asi jako Bečva na jaře, když je pořádně rozvodněná. Celkem vzato nevelká řeka, ale divoká. Izraelci putující na poušti jsou neplavci. Mají velká stáda. Staří lidé a děti mají pochopitelnou hrůzu z řeky. Něco takového na poušti neviděli.
5)
Problém jednoty a solidarity. Předjordání. Kmeny Ruben a Gát a půl kmene Manases. Již mají území. Bohatí. Stáda. Opakující se heslo: Jít tam, kde je to lepší. Nestarat se o druhé. Odpovědnost jen za sebe. Zůstat již ve svém.
a)
Ať se ti ostatní postarají o sebe, jak umí a dovedou. Jaksi zapomněli (chtěli zapomenout), že ostatní pomohli Rubenovcům, Gádovcům a Manasesovcům v bojích proti králům Seonovi a Ogovi.
b)
Solidarita. Nakonec šli ti z Předjordání v první řadě, šli už jen muži. Jejich rodiny už byly usazeny.
c)
Berou na sebe víc obtíží a rizik. Postupují bez rodin a stád. Rodiny a stáda jsou už v klidu doma. Později: Oltář Ed u Jordánu. Symbol jednoty, o kterou je třeba vždycky a neustále usilovat a zápasit.
6)
Jordán. Příprava k přejítí. Bohoslužebná slavnost. Boží pomoc. Vděčnost za přechod Jordánu. Pro pouštní poutníky to byl opravdový zázrak.
a)
Galgala. Jednoduchý památník. Monument. 12 kamenů. Připomínka Boží pomoci i pro budoucí generace.
b)
Velikonoce byly slaveny zase po 40ti letech. Nelze se divit. Primitivní pouštní podmínky neumožňovaly nějaké nadměrné slavení.
7)
Jericho.Dobývání. Připomíná to spíše slavnost. 7 dní. 6 dní obešli město každý den jednou. Sedmý den sedmkrát. Pak nastal šturm. Hlasitý křik, randál. Snad i požár. Hradby popraskaly.
8)
Poutnickost. Cesta života člověka. JK: Cesta, pravda, život. Jsme poutníci na zemi. Boží věrnost. Zaslíbená země pro Izraelce: Kanán. Pro nás: KB.

Postup:

1)
Hospodin slíbil Abrahamovi: Jeho potomci dostanou Kanán. Budou velkým národem. Opakování slibu: Izákovi. Jákobovi. Izrael v Egyptě. Věřící nepochybovali o splnění Božího slibu, i když čas míjel a ubíhal. Izrael byl stále bez domova, bez vlastní země.
a)
Tehdejší myšlení bylo perspektivní, koncepční. Ne urvat vše jen za svého života. Myslí se i na potomky hodně dopředu.
b)
Za Jozua: Slib se má změnit ve skutečnost.
2)
Otázka slibu. Retrospektiva. Dodatečné ideologické zdůvodnění daného stavu. Podtržení a zdůraznění určitých motivů z minulosti, které v té minulosti vůbec nemusely být.
3)
Smrt Mojžíše. Hospodin mluví k Jozuovi. Když Hospodin mluví, je to velká věc.
Ke knězi Elimu Hospodin později přestal mluvit. V jeho vysokém věku, když nesesadil z kněžství své nezdárné syny Ofniho a Finese.
a)
Král Saul. Hospodin mlčel, ani mu neodpovídal. Trpký závěr Saulova života.
b)
Boží ujištění: Jako jsem byl s Mojžíšem, tak budu i s tebou. Boží věrnost pokračuje, i do další generace. Co naše věrnost. Jde do dalších generací? Boží věrnost nekončí s generací.
c)
Hospodin chce být s námi. Nemusíme o tom pochybovat. Ale je dobré, když si to připomeneme, když nám to někdo připomene. Ujištění.
d)
Hospodin: Buď statečný, zmužilý. Drž se Božího zákona. Přejdi Jordán. Vstup do země, kterou já dávám synům Izraelským.
1.
Výzva ke statečnosti, zmužilosti. Ne pasivně složit ruce v klín. Boží pomoc. Ne lenochům, pohodlným. My si často připomínáme, že Hospodin je s námi. Zapomínáme zdůraznit, že my máme být stateční a zmužilí.
2.
Nesnadný úkol. Přejít Jordán. Neplavci. Dravá řeka. Dobytek. Staří. Děti. Lidé z pouště se báli vody. Jinak ani tehdy to nebyla velká řeka. Rozvodněná Bečva.
3.
Hospodin dává zemi. Není to výdobytek Izraelských. Přijmout Kanán jako dar od Hospodina. Izrael byl slabý vojensky, politicky, ekonomicky. Ale síla víry, ideologie, to přece něco také znamená.
Když se to zdaří, Izrael to má přijmout jako dar Boží milosti. Vědomí vyvolenosti. Do minulosti se umisťuje pozdější přítomná ideologie, která se tou minulostí podbudovává.
4.
My. I naše síla je dar od Boha. Nespoléhat jen na sebe. Vděčnost Bohu. Trenovat své srdce, aby bylo citlivé pro tyto věci.
4)
Předjordání. Ruben. Gát. Polovina Manasese. Muži jsou solidární s ostatními. Jdou bojovat za Jordán. V prvních řadách. Bez stád, žen, dětí. Pomáhají ostatním najít místa k usazení.
a)
Nebyla to snadná jednání. Otázka solidarity a pomoci je vždy složitá, zvláště v praxi, když přijde na lámání chleba. Rubenovci a další už měli dobytá svá území (sice s pomocí ostatních) a mohli začít myslet jen na sebe.
b)
Tak to často bývá. Kdo už něco má, kašle na toho, kdo ještě nemá. Uvědomit si soudržnost Božího lidu. Zápas o jednotu. V každé době stále znovu. Třeba v jiné podobě. Různé podoby zápasu o vzájemnou solidaritu a pomoc.
1.
Finanční soudržnost a solidarita. Pavel, sbírka na chudý jeruzalemský sbor ze Židů. Jeronymova jednota.
2.
Vzájemná pomoc členů církve. Jako jednotlivci.
5)
Jericho. 2 izraelští zvědové. Špioni. Mají okouknout opevnění. Jsou prozrazeni. Podezřelí cizinci. Jsou hledáni. Malé město, není snadné se někde schovat. Král s vojáky dělá domovní prohlídky.
a)
Kněžka Raab. Dům u hradeb. Na střeše má své pohanské modly. Ukryla tam zvědy. Ti věřili v Hospodina a nebyli pověrčiví. Klidně se ukryli v blízkosti pohanských model.
b)
Naopak pohané je tam nehledali. Byli přesvědčeni, že ti jejich bohové by každého cizího člověka roztrhali nebo jinak zprovodili ze života.
c)
Raab věřila, že Hospodin dal Kanán Izraelským. Spustila zvědy v noci přes hradby. Doporučila jim úkryt na 3 dny. Slib izraelských zvědů: Zachrání Raab a její rodinu při dobývání. Znamení: červená stužka v okně.
6)
Přechod přes Jordán. Příprava. Nejen organizační. Duchovní překážka. Spoléhat na Hospodina. V každé těžké chvíli života by takto měl člověk uvažovat.
a)
Ne vynucování zázraku, ale čekání pomoci od Hospodina. Boží pomoc může přijít v různé podobě.
b)
Kněží s truhlou jdou vpředu. Zastavení vody. Obdoba: Rudé moře. Přešli. Kněží zatím stáli s truhlou v korytě Jordánu. Vyšli až jako poslední.
c)
Galgala. 12 balvanů. Mohyla na památku přejití Jordánu. Památník. Připomínat si v budoucnosti Boží skutky.
d)
Památníky:
1.
Vnější připomínka Boží pomoci.
2.
Naše vděčnost Bohu.
3.
Výročí v církvi. Nezapomínat na Boží milosrdenství v minulosti. Pohled do budoucnosti. Čekání dalších Božích milosrdenství.
7)
Po prvé v Kanánu došlo ke slavení velikonoc. Přecházeli tedy Jordán na jaře, byl rozvodněný. 40 let na poušti neslavili velikonoce. Kdysi předkové v Egyptě slavili velikonoce při vycházení z Egypta.
a)
Radostné slavení. Nová skutečnost. Jaro, počátek nového života. Vysvobození z Egypta. Radostná bohoslužba.
b)
VP. Zářez v životě. Zastávka. Předěl. Minulost, přítomnost, budoucnost.
8)
Jericho je velmi opevněno. Vysoké hradby. Izrael je neschopen dobýt takové město. Spoléhání na Boží pomoc. Neznali ani žebřík. Neschopni rozbít bránu beranidlem.
a)
Obcházení Jericha. Muži, ženy, děti. Slavnostnost. 6 dní, jedenkrát každý den. Sedmý den obcházeli Jericho 7 krát. Celkem obešli Jericho 13 krát. Poznámka: I v sobotu se obcházelo. Tedy: Bohoslužebná slavnost.
b)
Poslední obcházení. Trubači. Křik. Zboření hradeb. Vítězství. Připomínka pro budoucnost: slavnosti každoročně konané.
9)
Strach Kananejců. Pověsti o Hospodinově síle. Hospodin je s Izraelem. Bojuje za něj.
10)
Vysušení Jordánu.
a)
Lze vysvětlit přirozeným způsobem. Sesutí půdy v horním toku řeky. Ucpání koryta. Na pár hodin. Historicky doložen jeden případ.
b)
Celou záležitost však lze pravděpodobněji pochopit jako literární zpracování a zachycení Boží pomoci v širokém slova smyslu.
11)
Jericho. Bylo zničeno zemětřesením už dávno před příchodem Izraelců, který se měl uskutečnit v době někdy mezi 1310 až 1220 ante. Při příchodu Izraele se nacházelo v troskách. Izraelci to vděčně přijali. PB jim pomohl už dávno před jejich příchodem.
a)
Dokládají to archeologické vykopávky.
b)
Při redakční uzávěrce Pentateuchu (kolem 450 ante) se některé události minulosti v časovém odstupu jaksi přiblížily, sblížily.
c)
Spojení dvou událostí: Vstup do Kanánu a zničení Jericha. Pozdější zpětný pohled. Zázrak: Jericho nebylo překážkou. Boží milost. Zničeno bez přičinění Izraelců.
d)
Troja. Kolem 1200. Zničení jiných velkých měst v dějinách. Důležitá událost pro někoho.
12)
Stalo se to tehdy, když to Izrael potřeboval. Jinak řečeno: I vnější věci mohou posloužit Boží věci ve světě. Nebát se to přiznat. Uvědomit si to. Kniha Ester ukazuje tímto směrem.
13)
Žádná překážka nemůže zabránit Božímu lidu, aby nešel cestou, kterou mu stanovil PB.
14)
Naše cesta do Kanánu. KB. Otevřena obětí JK. Kříž.

Poznámky:

1)
Výměna generací.
a)
Klidný přechod. Žádný tvrdý zlom. Základ: Věrnost Hospodinu.
b)
Mojžíš vychovává novou generaci. Cílevědomost. Nástupce. Jozue. Myslí na to, kdo po něm ponese prapor víry.
c)
Nová generace. Jozue. Je ochoten převzít prapor víry. Odpovědnost. Ne prosazování vlastních zájmů.
2)
Platforma. Základ. Grund. Víra v Hospodina.
3)
Nová generace. Nevychová se za rok. Trpělivá práce po léta. Učit se. Navázání na dosavadní tradici, na dobré, které se osvědčilo.
a)
Sbor. Děti. Mládež. Pro budoucnost sboru. Výchova ke sborovosti a sborotvornosti. Převzít prapor.
b)
Někdy není návaznost generací plynulá, klidná a bezbolestná. Mladí mohou mít dojem, že to ti staří mrvili. Teprve oni to vezmou správně do ruky a za správný konec.
c)
Něco zničit, rozbít, odradit, to je daleko rychlejší. Pokud se někde něco takového děje, je to těžký hřích. Nechť PB sám posoudí. Poslední soud.
d)
Někdy slýcháme: Chodil jsem do kostela 20 let. Nic mi to nedalo. Proč tam tedy chodil? Z tradice? Odchod s prásknutím dveří. Jako pubertální děcko. Postrádá se vděčnost rodině za dlouhá léta vedení.
e)
Snad nikdo netvrdí: Vlastní rodina mi nic nedala, leda vše špatné.
4)
Problém navazování generací. Je to složité. Pro církev: Základ je víra. Mít na zřeteli Boží dílo. Ne dílo člověka.
5)
Přechod přes Jordán.
a)
Nesnadné.
b)
Není cesta zpět.
1.
Rubikon. Únik už je nemožný. Caesar opustil jemu svěřené teritorium. Vydal se na pochod na Řím. I kdyby si to zakrátko na pochodu rozmyslel a vrátil se, byl by už pokládán za vzbouřence.
2.
My. Každý máme nějaký svůj Jordán, Rubikon. Spoléhat na Hospodina. Důvěra. Rozhodnutí.
6)
Jednota Izraele. Později oltář Ed. Demonstrace jednoty. Soudržnost. Zápas. Jednota na (ve) víře v Hospodina.
7)
Přechod Jordánu. Důležité rozhodnutí před PB. Svatba. Křest. Konfirmace. Pohřeb. Jít do kostela.
8)
Minus pro Izraele:
a)
Nevycvičeni vojensky.
b)
Mezi dobou kamennou a bronzovou. Zbraně: dřevěné kopí.
c)
Nemají válečné vozy a koně.
d)
Nevědí, co je to žebřík.
e)
Neplavci. Tolik vody jako bylo v Jordánu na poušti nikdy neviděli.
9)
Pověst o Izraeli. Co imponovalo. Chatrný lid. Přesto vítězí.
a)
Vyjití z Egypta. Nepředstavitelné. Vymanili se z otroctví.
b)
Rudé moře. Prošli. Egyptské vojsko se utopilo.
c)
40 let na poušti. Vydrželi.
d)
Nepřátelé neobstáli před Izraelem. Porazili je. Amalech. Madianci. Moab. Předjordání, Seon, Og.
e)
Balám. Věštec. Nezničil Izraele. Hospodin je silnější než jiní bohové.
10)
Výměna generací. Pokračování. Stejný směr, linie. Víra v Hospodina. Do Kanánu. Ne: raději jinam nebo zpátky. Není vhodnější země.
11)
Příprava nové generace. 40 let pouště. Jozue všecko prošel. Osvědčil se. Tvrdé podmínky. Od piky. Sdílení údělu se starými. Ne distance. Ta je vždy nebiblická. Stará generace vede mladé. Neodvádí. Neposílá je jinam.
12)
Izrael. Hrdost na společenství božího lidu. Mimořádnost víry. Vysvobození z Egypta. Vědomí povolanosti. Boží smlouva s Izraelem.
a)
My. Hrdost na svou církev. Na svůj sbor. Přijali jsme víru. Byli jsme vedeni k víře. Sbor. Od tolerance. Navázání na to, co bylo i před tolerancí.
b)
Sbor vybudoval kostel, faru, školu. Kázání od tolerance. Nabídka pro všechny, kdo chtějí pracovat. Pro PJK, ve sboru, ve svém sboru.
13)
Putování na poušti.
a)
Mnozí odpadali. Šli tzv. Za lepším. Modlářství. Zahynuli.
b)
Při četbě biblických oddílů o putování na poušti máme někdy pocit, že jde o žabomyší problémy. Co to je např. Proti vznosným nádherným katedrálám. Egyptské pyramidy. Babylonské věže. Starověké paláce a pohanské chrámy.
c)
Izraelci na poušti jsou opravdu jen chatrný shluk kočovníků, nomádů.
d)
Ale tehdy šlo o věci života a smrti. Kdyby nebyly tyto problémy zdárně vyřešeny, tak bychom se dnes těm katedrálám neobdivovali.
14)
Překročení Jordánu. Není cesta zpět. Křest. Rozhodnutí pro JK. Rubikon. Každá cesta zpět je zrada, dezerce.
15)
Hospodin slibuje Jozuovi pomoc. Bude to potřebovat. Hospodin nezklame jako zklamávají lidé. Exodus 32. Zlaté tele. Proti Mojžíšovi povstal vlastní bratr Aron.
16)
Svatá válka. Žalm 137. Rozrážet dítky v Babyloně.
a)
Válka božstev a svatyň. Někteří vykladači.
b)
Válčili lidé, ne božstva a svatyně.
c)
Počty pomordovaných. Málo obyvatelstva. Orientální přehánění. Symbolika. Tehdy málo početná města.
1.
Ninive za Jonáše: 120 000 obyvatel. Psáno kolem roku 300. Obrovské město, neuvěřitelné na starověk. Babylon bylo mnohem větší město.
2.
Fundamentalisté. Doslova. I počty zamordovaných a pomordovaných.
3.
Obrazy. Symboly. Držet se pravého výkladu, ne doslovného. Když tě pohoršuje ruka, oko, vylup, usekni. Kdyby se to vykládalo nesymbolicky, doslova, byl by to krach. Prakticky všichni věřící by se stali invalidy a obírali by sekulerní stát o sociální podpory.
17)
Rozdělení země.
a)
Solidarita. Myslet na druhé. Jasné hranice. Pomůže to pro budoucnost. Clara pacta, boni amici. Jasné smlouvy, dobří přátelé. Boje. Kdo už dostal, pomohl dalším. Předtím druzí pomohli jemu. Izrael se usadil v horách. Dobyli málo měst v nížinách.
b)
Misijní prostor. My. Kostely. Sbory. Buňky. Sídliště. Spousta mladých. Území sboru. Možnosti a příležitosti jsou opravdu mimořádně veliké.
c)
Začít uvažovat o konkrétní misii ve svém okolí, to by mnoha církevníkům dnes mohlo připadat jako minimálně prapodivné. Spíše takřka směšné.
d)
Lepší je to přece např. Přes televisi, satelit. Že ano?
18)
Galgala. Amos později: Nechoďte do Bethel a do Gilgálu. Místo a prostředek Boží spásy se může stát nepravým kultištěm. Vzývání místa. Nevidí se už živá Boží moc. Tradice. Obyčejná přirozená náboženskost. Zastíní se živé SB. Tupý kult. Vnějškovost.
19)
Jericho. Strategicky dobře položené. Padlo bez výstřelu, bez použití meče. Dobyto bohoslužebnou slavností. Hodina pravdy. Padají hradby.
20)
Achan.
a)
Krádež.
1.
Babylonský bohoslužebný plášť. Soukromá bohoslužba. Zlato a stříbro.
2.
Modla ze zlata. Lepší než obyčejné dřevo. Domácí zbožnost typu: Hrnečku, vař.
3.
Narušení pospolitosti víry. Resignace na pospolitost víry.
4.
Skutky 5. Ananiáš a Zafíra.
b)
Důsledky: Smrt lidí u města haj. Skutky 5. Také nastala smrt. Pro typický hřích. Objevil se po prvé. Zatím se neobjevila myšlenka loupeže, krádeže jako narušení jednoty Izraele i v oblasti duchovní. Poznámka: Typ modlářství.
21)
Jordán. Gaius Julius Caesear: Rubikon. Předalpská Galie. Nebyla už cesta zpět. I kdyby se vrátil, pak samo překročení hraniční řeky Rubikonu by ho stálo hlavu.
a)
Naše Jordány a Rubikony v životě. Rozhodnout se. Není návratu. Už je pak jen cesta vpřed.
b)
Izrael v Předjordání. Jordánsko. Západní břeh Jordánu: Kananejci se cítili v relativním bezpečí.
22)
Příhodná doba. Rozhádanost městských královstvíček. Jednota vyznavačů Hospodinových, kteří přicházeli z Předjordání a těch, kteří už byli v Kanánu. Jozue se s nimi sešel a probrali společně plány postupu.
23)
Putování pouští života. Odříkání v našem životě. Po léta. Naděje na zlepšení naší situace. Naděje člověka drží a pozvedá. Pomáhá zvládat životní situace.
24)
Vyznavači v Hospodina v Kanánu. útisk od Kanánců. Spojili se s těmi, kdo přicházeli z Egypta. Solidarita. Jozue sjednotil Hebrejce ve víře v Hospodina.
25)
Trochu matematiky.
a)
Generace nad 20 let neměla vejít do Kanánu. 40 let putování. Tedy ti, kdo vyšli z Egypta, měli 40-60 let. Ale i mladší. Především právě mladší. Pro nomády v poušti je ovšem šedesátka kmetovsky vysoký věk.
b)
Bojovníci: Spíše ti mladší. Staří vojáci tolik nedokáží.
26)
Popis dobývání Jericha v bibli. Spíše popis slavnosti, kdy si Izraelci připomínali dobytí Jericha.
27)
Osnova. Začátek kázání. Zastávky Izraele na poušti, putování. Smrt Mojžíše. Nový vůdce. Na prahu lepšího. Vzadu zůstává doba odříkání, šetření.
My: Léta odříkání. Blíž už se rýsuje lepší budoucnost. Otevírá se nová perspektiva. Nesnadné. Práce. Námaha. Ale už výhled.
Text.:
a)
Ujištění Boží přítomnosti. Samozřejmost pro nás. Přesto je to posila pro nás: Když to slyšíme, když si to uvědomíme.
b)
Postav se. Buď statečný. Buď zmužilý. Někdy přeslechneme. Složené ruce v klín. Falešná liknavost. Lenost. Ora et labora. Modli se a pracuj. Samozřejmě sdělujeme na modlitbách PB své věci. Ale je nutno přiložit ruce a mozek k dílu.
Sjednotit Izraele.
a)
Někteří pamatovali Egypt. 40-60 let. Nad 20 let, 40 let putování pouští.
b)
Narození na poušti.
c)
Mladá a stará generace v církvi. Odříkání bylo vlastní staré generaci. Připravili lepší podmínky mladým.
d)
Žádný generál by neudělal moc velkou kariéru s vojáky nad 40 let. Mladí převezmou tíhu bojů.
e)
Kniha Jozue. Letmá četba: Hrůzné boje, války. Černé na bílém i jiné věci. Vyznavači Hospodinovi v Kanánu. Příbuzní. Misijní vyzařování. Otroci Kanánců. Budovali jejich blahobyt.
f)
Jednotlivé kmeny. Rubenovci, Předjordání.
g)
Čas příhodný.
1.
Rozhádanost Kanánců.
2.
Jednota Izraele ve víře v Hospodina. Z různých míst si navzájem pomohli.
h)
Církev dnes.
1.
Velká církev. Rozdělenost. Společná víra v JK. Svět: Rozdělenost různých náboženských směrů. Pozlátka smyslu života.
2.
Mezi sbory. Nenechat padnout slabé a chudé sbory. Nebo ano?
3.
Jednotlivci. Udrželi se v církvi lidé zajištění, usazení. Sociálně slabí mají ztíženou šanci i v církvi. Navíc: Různé stupně víry. Druhy víry.
i)
Překážky:
1.
Jordán. Rozvodněná Bečva na jaře. Staří. S báglem na zádech. Stáda. Jak by se nám to přecházelo? Jak bychom se brodili? Mosty tehdy nebyly.
2.
Jericho. Pevnost. Nelze si ji nechat v zádech. Izraelci neznali žebřík. Měli jen dřevěné kopí. Kamenné nože. Málo bronzu.
j)
My. Překážky. Balvany. Vykročit v síle Boží. Otevírají se nové pohledy a cesty. Zvládne se to. Zkušenost: Mnohdy se mnohé zvládlo. Vděčnost PB. Síla víry u Jozua. Text.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.